Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Mám brát vážně jeho vyhrožování sebevraždou?

Mám brát vážně jeho vyhrožování sebevraždou?

Asi jsem si pěkně naběhla svým současným vztahem. A to jsem si myslela, že ve svém věku (je mi už 40), dokážu rozpoznat, co je člověk zač. No, asi nedokážu.

Ovdověla jsem velmi mladá, nebylo mi ještě ani třicet. Manžel zahynul při autonehodě. Bylo to šílené, měla jsem tehdy ročního syna, kterému je dneska dvanáct. Vychovávala jsem ho sama, na nový vztah jsem neměla pomyšlení. Až před rokem a půl jsem poznala svého současného partnera. Rozvedený, o čtyři roky starší, se dvěma dětmi – 13 a 9 let, které jsou v péči matky. On si je bere každý druhý víkend.

Začali jsme spolu chodit, všechno klapalo, po nějaké době jsme do našeho vztahu zasvětili i všechny naše děti a víkendy, kdy měl u sebe ty své, jsme trávili všichni společně na výletech. Kromě drobných rozmíšek všechno klapalo, jak má, žádné větší problémy se nenaskytly.

Po necelém roce chození jsem mu navrhla, zda se ke mně a k synovi nechce přistěhovat. Uvítal to velmi rád, bydlel v pronájmu. Začali jsme spolu žít. Zpočátku bylo všechno v pořádku, ale postupem času se začaly objevovat první neshody a z mé strany i jisté rozčarování. Z dosud pozorného a obětavého partnera se postupně stal docela velký sobec.

Najednou mi došlo, že dokud jsem byla se synem sama, vlastně nám nic nechybělo. Teď si připadám jako služka a pečovatelka. On se zpočátku snažil doma pomáhat, ale postupně slevoval a teď už je líný si po sobě odnést i hrnek. Všude nechává všechno válet a ještě má řeči, že je nepořádek. Když mu řeknu, ať ho tedy nedělá, dokáže být velmi nepříjemný a udělat dusno i na několik dnů. Víkendy, kdy jsou u nás jeho děti, trávím u plotny a neustálým uklízením po nich. Obě jsou dost náročné na jídlo, jen tak něco nesnědí a já mám docela problém vymyslet něco, co by bez problémů snědly. I syn je z nich nešťastný, protože se s nimi v ty „jejich“ víkendy dělí o svůj pokoj a vadí mu, že se mu prohrabují jeho věcmi a vše si bez dovolení berou. Jako by tam byly doma.

Abych se moc nerozepisovala. Je to asi tak měsíc, dva, co mi došla trpělivost a uvědomila jsem si, že ani já ani syn něco takového nemáme zapotřebí.  Vnitřně jsem se rozhodla, že vztah ukončím a když jsem byla dostatečně odhodlaná, partnerovi jsem to oznámila. Slušně, klidně. Vysvětlila jsem mu, že se v našem vztahu a soužití necítím dobře, že mám pocit, že mi to víc bere než dává a chtěla bych se s ním v klidu rozejít a ať je tedy tak laskavý a od příštího měsíce si najde bydlení.

Jeho reakce mne hodně překvapila, či spíš šokovala. Úplně se rozklepal, ať se prý neunáhluju, že mne miluje, i mého syna má rád, jeho děti mne zbožňují, co si počne, jak jim to vysvětlí, že je to ode mne pěkná podpásovka a jestli budu na rozchodu trvat, mám ho na svědomí, protože on si něco udělá. Jsem prý jeho životní láska, neumí si beze mne představit, co bude dál. A když ho nechci, nemá pro něj život smysl.  Řekla jsem mu, že takové citové vydírání ať na mne nezkouší, že na smysl života má své děti, ať mne nedělá odpovědnou za jeho bytí či nebytí.

No, nebyl to příjemný rozhovor. Nicméně asi dosáhl svého, protože ten konec měsíce, do kdy jsem mu dala termín k odstěhování, proběhl právě teď posledního června a on je stále u nás. Chová se snaživě, najednou začal pomáhat v domácnosti, je pozorný, nosí mi dárky, všemožně dává najevo, že se mnou chce být.

A já jsem v takové podivné situaci. Sama v sobě mám jasno, prostě ho už nemiluju, mám tisíc důvodů, proč s ním nebýt a mým snem je být opět sama se synem. Jenže rázně to ukončit nějak nemám sílu, nebo na to nemám povahu. Zvlášť, když se teď tolik snaží. A taky mi, přiznávám, vrtá v hlavě ta jeho myšlenka na sebevraždu, protože ačkoli si to rozumově můžu zdůvodnit jak chci, tak kdyby to náhodou opravdu udělal, výčitek bych se asi do konce svého života nezbavila.

A tak jsem se rozhodla se vás tady zeptat na váš názor na celou mou situaci. Co by podle vás bylo nejlepší udělat? Daly byste mu ještě šanci a doufaly, že se ve vás city k němu opět probudí, nebo byste se řídili tím, co momentálně cítíte?

Romana


3.7.2013   Rubrika: Partnerské problémy   |   Komentářů 52   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,6/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Mám brát vážně jeho vyhrožování sebevraždou?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-62
Jenika
Jenika - 8.7.2013 9:00

Pokud se někdo chová jako citový vyděrač, tak to je velký ubožák. Myslím, že se spíš bojí o svůj a jeho dětí servis. Musel by se odstěhovat, a on vlastně nemá kam.

 
Eduna
Eduna - 4.7.2013 10:07

Také jsem brzy ovdověla, bylo mně 39 a byla to také nehoda. Od počátku jsem měla jasno, že do výchovy dětí, mně nikdo kecat nebude. Samozřejmě bez přítele to jaksi nešlo, tak jsem si našla takového , který po svých životních zkušenostech s bývalou ženou se také nechtěl vázat. Takže každý ve svém a za své. A kdyby před 5 lety nezemřel, tak to takto funguje dodnes.
Proč toto vše píši: "Romano, vyděrače a sobce vymeť z domu koštětem, vyměň zámky a věnuj se výchově svého syna. Hlavně si nic nevyčítej, není proč. Přítel se vždy najde."

 
Petruša
Petruša - 3.7.2013 21:26

jak tu někdo hned zezačátku psal... řekla bych mu že jsem se snažila aby bylo mezi námi vše jako dřív, ale bohužel to opravdu nejde, nechci s ním být a ať si do ... něco najde. Max. bych mu pomohla hledat

 
vera
vera - 3.7.2013 19:18

Až si bude myslet,že zlo -vystěhování -je zažehnáno,začne kolotoč nanovo a ještě horší.Vydírání sebevraždou je normální u těchto ldí.Je to jen demonstrativní,abv vás citově vydíral.Vypadá to,že se mu to daří.

 
Ivča+3
Ivča+3 - 3.7.2013 17:07

Proč se vlastně zakladatelka diskuze diskuze nezúčastňuje? Protože pak vzniká řada nejasností, jako třeba s TP. To by jí to teda fakt situaci neulehčilo....

 
Ivča+3
Ivča+3 - 3.7.2013 16:51

Nečetla jsme příspěvky, ale jedno je jisté - rychle z toho ven. je to citový vyděrač a už ted nejsi šťastná - dokážeš s ním tedy ještě šťastná někdy být? Na přednáškách psychologie jsme se učili, že kdo sebevraždou vyhrožuje, obvykle to neudělá, maximálně demonstrativně. A i kdyby, nakonec je to jeho život a ty za něj skutečně NEJSI zodpovědná. Postav se za sebe nezapomínej na sebe a možná tak jediné, co pro něj můžeš udělat je to, pomoci mu najít nový pronájem. Hodně smajlik - 45

 
evropka
evropka - 3.7.2013 16:48

sharon: věru ale když je cítíš už u dveří tak fakt nepotřebuješ "vočuchávat"
vlastně jo,jednou tu jeden byl co vonělsmajlik - 68

 
evropka
evropka - 3.7.2013 16:46

sharon: Stanik: já tu mám chlapy umazané od mouru,oleje a barvy ale to voní,spíš ta osobní hygiena mno..ale jinak hodní hošismajlik - 47fakt....

 
Anahir
Anahir - 3.7.2013 16:25

bubu4+1: neskočím. ale to jsem já. normální lidi nad tím mávnou rukou. ale tady se bavíme o debilovi, kterého si bohužel paní v dobré víře nasadila do bytu.

Nicméně je potřeba vzít v potaz že existují psychopati, kteří by se natruc sebevraždili a navádění k sebevraždě (kdyby prasklo) hraničí se zákonem.
A v tomhle banánistánu by se z toho vykroutit nemusela, zákon nezákon.

Když se chce ten bambus zasebevraždit, to je jeho problém, ne Romany, ale měla by myslet na to, že se musí před takovým imbecilem bránit a ne aby se někde našel dopis, že ho poslala pod ten a ten rychlík.

 
Stanik
Stanik - 3.7.2013 15:28

evropka: jj, ja si taky nestezuju, rikam to jen teoreticky, toho zlateho mam patnact let... 12 let od svatby ted v nedeli.
Taky delam jen s chlapama a musim na jejich obranu rict, ze jsou to vsechno sympataci a voni.. nesmrdi rozhodne ani jeden :)

 
sharon
sharon - 3.7.2013 15:15

evropka: ty máš v pracovní náplni je vočuchávat ???.............já bych teda bez chlapa nebyla ani za nic.......
evropka: musela by sis ho vymáchat v savu a navonět.....smajlik - 68smajlik - 68smajlik - 68smajlik - 68

 
thePlacheck
thePlacheck - 3.7.2013 14:28

evropka - nestojí za hřích a smrdí......a hledala sis už místo někde jinde než v domově důchodců???smajlik - 26

 
evropka
evropka - 3.7.2013 13:40

Stanik: musím souhlasit já bych už taky žádnýho do baráku nechtěla ani zanic(mám doma zlatýho)ale dělám z 99% jen s chlapama a za 7 let ani jeden nestál za hřích a jak smrděj,bože co já tu mám smraďochůsmajlik - 36smajlik - 36

 
IVUSKA 56
IVUSKA 56 - 3.7.2013 13:34

monja: mám obavu, když bydlel v podnájmu, že si trvalý pobyt přihlásil s jejím svolením u ní.smajlik - 26.

 
denda04
denda04 - 3.7.2013 13:22

Romano jen ho vypoklonkuj a brzo ,nebo bude hůř jak piši holky doufám ,že není přihlášenej k TP jinak jednej taky hned nechej si poradit hodně smajlik - 45smajlik - 58

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-62
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 84387.
Archiv anket.