Sex „za odměnu“
Holky (myšleno prostě ženský), co chodíte na tento magazín, fakt jste v pohodě? Nedávno jsem si tu pod jednou redakční diskusí všimla zajímavého příspěvku. Jedna ze čtenářek píše, že (a teď zjednodušeně) když něco chtěla – s mužem se na něčem dohodnout – musela slíbit, že bude sex. Za odměnu, že manžel byl ochoten přistoupit na kompromis.
Vám to připadá normální? Mně tedy ne!
Je mi, kolik mi je, svůj věk záměrně nebudu uvádět, protože by mohl debatu svést jiným směrem (málo zkušeností, příliš zkušeností, nekvalitní zkušenosti atd. atd.).
To svého partnera obcházíte zdaleka, v noci spíte každý v jiné místnosti? Nebo snad mezi sebe v manželském loži pokládáte meč, jen aby se vás nedotkl? To už jste vyhořelé, že vám to příjemné sladké šimrání v podbřišku nic neříká? A doteky blízké osoby vás spíš dráždí?
Jak je to možné? Proč to berete jako manželskou či partnerskou povinnost? Třeba jste si ze života vyrobily šedou realitu, která přebíjí i krásné vzpomínky, a jedinou erotikou je vám vzdychající Angelika. Trochu málo, že?!
Zkuste si vzpomenout na začátek svého vztahu, kdy jste mysleli, že bez sebe do druhého dne nepřežijete... Nestálo by za to oživit tuto vzpomínku?
Nebo si myslíte, že vašeho partnera roztouží žena, která „to“ dělá, protože „by zase remcal a já fakt potřebuju ***" (za *** si dosaďte, co chcete – vystěhovat nábytek, pohlídat kočky, dojet si na výstavu...).
Tak co vás rozpumpuje k tomu, abyste pro toho svého byla tou NEJ?
29.6.2006 Rubrika: | Komentářů 50 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
