Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Se svým přítelem chodím dva měsíce. Rozumíme si, je to mezi námi fajn. Je ke mně pozorný, povídáme si, smějeme se spolu.

V sobotu se však stalo něco, co mě dost šokovalo. Jeli jsem autem na výlet, on řídil. Vlastně to byl náš první výlet někam ven z města, dosud jsme si takhle nevyjeli. A já jsem po prvních ujetých kilometrech nestačila zírat. Takového ho neznám. To, jak se choval za volantem, mi vyrazilo dech. Vulgarity, nadávky, vztek, křik, všichni ostatní řidiči byli blbci, idioti a ještě něco horšího.

Vrchol nastal, když nám z vedlejší silnice málem vjela do cesty žena – řidička. Nic se nestalo, zastavila včas, byla to jen taková ta setina vteřiny, kdy máte pocit, že to neubrzdí. Normální člověk by jel dál, ale Mirek zastavil, vystoupil, došel k jejímu autu a to, co na ni řval, se ani nedá publikovat. „Kráva“ je to nejněžnější oslovení, kterým ji počastoval.

Sledovala jsem tu scénu a bylo mi na nic. Paní (mimochodem nejméně o deset let starší než on) se omlouvala, byla chudák celá červená. Mirek byl jak smyslů zbavený, opravdu si ji „vychutnal“. Použil všechny možné nadávky a doporučil ji, ať se vrátí k plotně a nesedá za volant.

Pak přišel, nastartoval a jeli jsme dál. Ještě chvíli něco brblal a já jsem byla zticha. Tím výstupem mě docela vyděsil. Vůbec to nebyl ten kluk, kterého znám, ale někdo úplně jiný. Sice se ke mně pak choval normálně a hezky jako vždycky, ale já mám tuhle scénu pořád před očima a nějak o něm začínám pochybovat.

Co myslíte, je možné, že v sobě má nějakou agresivitu, která takhle nekontrolovatelně vybuchne a mohla by se jednou obrátit proti mně? Je to, co předvedl na silnici, normální?