Spor o jméno aneb Ach ty rodinné tradice.
Čekáme narození našeho prvního dítěte a víme, že to bude holčička. S manželem se na ni velice těšíme, radost nám však kazí oboje naše rodiče. Trvají totiž na tom, aby naše dcera pokračovala v zavedené tradici, ve které nesou prvorozené dcery jméno po své matce. A synové zase po otci.
Logicky by se tedy naše dcerka měla jmenovat po mně – Kateřina. Jmenuje se tak moje maminka i babička, a kdyby se tak jmenovala i má holčička, nic bych proti tomu neměla.
Manželovi rodiče však naléhají, aby se naše dcera jmenovala po své babičce – mé tchyni. Ona sama má jen dva syny, dceru nikdy neměla, ačkoli po ní vždycky toužila. Od staršího syna má již tři vnuky a naše miminko tak pro ni bude konečně ta vytoužená holčička. Hned, jak se to dozvěděla, začala naléhat, abychom ji pojmenovali Ludmila podle jejich rodinné tradice.
Když jsem se proti tomu ohradila a řekla, že pokud budeme chtít zachovávat tradici, tak tu v mé linii, bylo jí to velice líto. Neurazila se, to ne, ale vidíme na ní, že ji to hodně mrzí. Občas na toto téma zavede řeč a pokouší se náš názor změnit.
Manžel už začíná polevovat, přimlouvá se, prý by to jeho mamince udělalo radost. Naši o tom nechtějí ani slyšet a trvají na Kateřině.
Mně osobně to celé připadá dost směšné, jsou všichni jako malí. To, jak při každém setkání řeší jméno naší dcery, už mne unavuje a začínám mít chuť se na nějaké rodinné tradice vykašlat a dceru pojmenovat úplně jinak. Beztak si myslím, že tohle opakování jmen v jedné rodině už je dávno překonané a málokde se praktikuje. To, že jsme se sešly dvě rodiny s touto tradicí, je spíš unikát, než pravidlo.
Anebo se pletu? Jak je to u vás? Dědí se jména z otce na syna a z matky na dceru? Dodrželi jste toto pravidlo, nebo jste ho porušili a pojmenovali dítě po svém?
24.9.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 120 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Spor o jméno aneb Ach ty rodinné tradice.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.A nenapadlo Vás pojmenovat Vaši dceru Kateřina Ludmila..?
Vzácné dámy, napadlo vás někdy, že dítě může mít DVĚ jména? O prvním (o tom důležitějším, které se bude používat) nechť rozhodnou rodičové a druhé, které není ani třeba používat, nechť je tím tradičním rodinně děděným. Vlk se nažere, kozy zůstanou celé... A v rodině je klid a pohoda. A babička Ludmila bude mít radost.
Hezký den.
se jménem pro dceru jsme to měli podobné a tchyně i při návštěvách v nemocnici otravovala abych prozradila, tak jsem ji odpálkovala že Jenovéfa. Na to na mne štěkla že je to hnusný jméno, tak jsem ji vyprudila že tak se jmenovala babička mého taťky a byl klid.
Jinak jsme vyškrtali všechna jména příbuzných a nejbližších přátel, potom ta kolem vánoc a koolem narození a pakk jsme vybrali, řekli po narození a je klid.
Už jsem si užila roli dcery, snachy, mámy i babičky. Jako dcera jsem vyfásla jméno po jednom rodiči. Stejně jako můj muž. Jako snacha zásadně odmítla v této rodinné tradici pokračovat a tak jsem jako máma byla moderní hned dvakrát. děti mají každý svoje neokoukané, v rodině nikdy nepoužité jméno. Co čert nechtěl, jedno z dětí opět pojmenovalo potomka po jednom rodiči. Mlčela jsem k tomu, protože mám ještě v živé paměti, jak nepříjemně mi bylo, když mi do toho bylo kecáno. A i když jméno bylo pro mě zpočátku dost nezvyklé, jeho zdrobnělinu často a ráda vyslovuji a ani mi to nepřijde. Mně to připadá tak trochu bez fantazie - použít jméno z rodiny. Je tolik pěkných jmen! A nedá mi nevzpomenout na příbuzného, jehož otec se dožil skutečně požehnaného věku. Celý život jsme mu totiž říkali - MALEJ VAŠÍK. A tak když někdo slyšel, že říkáme...á, koukej, malej vašek už jde od autobusu....a viděl našeho šedesátníka, nutně si musel myslet, že jsme cvaklí nebo že je Vašík momentálně zaostalý. Dneska už jeho otec nežije. Dalo fachu odvyknout si "malému", ale ten Vašík tam je pořád. Už je skoro sedmdesátiletý. Co se týče vaší dcerky, oznámila bych rodičům jasně, nekompromisně a jednou provždy: NAŠE DÍTĚ SI POJMENUJEME PODLE SVÉHO, JMÉNO SE DOZVÍTE, AŽ SE NARODÍ, PROTOŽE JSME TO MY, KDO SE O NĚ CELÝ ŽIVOT BUDEME STARAT A DISKUSE NEPŘIPOUŠTÍME. A MOC NÁS NEDOPALUJTE, NEBO SE BUDE MALÁ JMENOVAT EUFROZÍNA.Finito.
Milá Katko,
já bych se snažila "zkontaktovat" s dušičkou dcery. Je docela možné, že bude toužit po úplně jiném jménu než obě babičky prosazují. Já jsem tu tradici porušila, dcera není ani po mně, babičkách či prababičkách. Všichni si prostě zvykli.
taky si myslím, že každý člověk má právo na své jméno...u nás to tak bylo
u manžela platilo syn po otce, dcera po matce....akorát můj muž z toho vypadl...byl 2. syn
medved: rudolf hrušínský nejmladší - -a když nejstarší umřel, tak se to posunuo, jak u blbejch
ja teda myslim, ze bys mela dat uplne jine jmeno a bude klid, pojmenovavani po rodicich pripadne prarodicich vidim jako totalni blbost...pak je v tom akorat borcus, kdyz se x lidi v jedne rodine jmenuje stejne pamatuju jak se kamarad do telefonu predstavoval jako Jan Novak nejmladsi bydlel totiz v jednom dome s otcem a dedeckem stejneho jmena....sileny....takze ac je mu tricet, tak je furt nejmladsi...jak by se predstavoval jeho pripadny syn Jan, to uz fakt nevim...jedine prcek, ne ?
Bridgetj: děkuju, už má klid..ale je to smutný a pořád to moc bolí...
nedá mi to a připojuji se k diskuzi.Katce bych poradila, ať si dá jméno jaké se líbí jí a jejímu choťovi, babičky se s tím časem srovnají, ať už bude jakékoliv.Všechny takové rádobyspory se časem zapomenou...No a v mém případě já se jmenuji po mámě,brácha po tátovi a svému synovi,sic druhorozenému,dali také stejné jméno. V rodině bývalého manžela se každý jmenoval jinak a nynější přítel se jmenuje po otci, jeho sestra po mamince a její dcera zrovnatak. Takže je to asi od rodiny jiné. Neodsuzuji ani jedno ani druhé. Prostě jak se komu líbí. Když jsem já začala přemýšlet o jménech svých dětí, tak jsem si vybrala Kristýnku (no v mládí mě hodně bavil Péťa Nagy ) a Filipa nebo Jakuba (když mi umřel děda, tak umřel v den,kdy je v kalendáři Jakub, takže je výběr jasný). Akorát, že jména jaksi nemám zatím komu dát No a přidám vám jedno zvláštní, můj děda se jmenoval Demeter,ale hodilo se k němu.
To je teda opravdu neskutečná drzost, že vám oboje rodiče nařizují jaké dát dceři jméno!! Jsem babičkou dvou vnuček a NIKDY by mě nenapadlo ani radit natož nařizovat, jak se mají vnučky jmenovat. Rodiče jste vy, a jedině vy máte právo i povinnost pojmenovat svoje dítě JAK CHCETE VY!!
Moje pratety byly Klementina, Viktorie a Karolína. Říkalo se jim Týna, Viki a Karlička. Myslím, že tato jména přicházejí znovu do módy.
Každé jméno je hezké, když patří k dobrému člověku a hezky se vyslovuje.
Tam u nás v rodině byla babička Klotilda,teta Jenovéfa říkalo se jí teta Véfka,jinak Nikolu mám doma a jméno se mi líbí a ve školce byly tři,ale ve škole už je ve třídě jediná-naopak se to tam hemží samým Matýskem a Míšou ten Míša a ta Míša a dohromady jich je ve třídě 6.A naše pracovní jméno pro holku Cecilka a pro kluka bylo Chval Stojan obojí jsou povolena jména
PEGG: HAha,TO JE DOBRÝ....Myslím,že skoro každé jméno je dost dobrý,ale některá jsou příšerná a nikdo by je dneska nedal(Mamert,Klotilda..).Nedá se tvrdit,že jméno Monika je hezčí než Nikola,v r.1966 jsem ve třídě řekla,že mi umřela moje teta Klára a všichni řičeli,takový blbý jméno,haha a cca o 10let později byly Kláry jak na běžícím pásu...Když se dětem jejich jméno nebude líbit,mohou se později nechat přejmenovat....Kdysi bylo na křestním listu více jmen,můj táta se jmenoval Svatopluk Cyril Evžen Vilém,používal to 1.Všem okolo se tehdy udělala radost a stejně si matka dala jméno posvém....
kominice - sice trochu mimo mísu, ale s tím voláním jsi mi připmněla moji tetu, která bydlí v malém lázeňském městě, sluníčko svítilo, byl čas oběda a ona vykloněná z okna volala: "Světlo, Světlo!" (dcera Světlana) - volala ji k obědu.
Lázeňáci koukali proč chce světlo, když svítí sluníčko. Asi si říkali:"Chudák pani,asi ji přeskočilo"
Verera: más pravdu. Na obecní úrad se musí nahlásit porod osobne (nejcasteji otcem dítete) do 3 dnu po porodu a ani sepísou, ze se tomu a tomu narodila dcera / syn. A do 6 mesícu od porodu musí být díte pokrteno (krestní list vydává fara) a nebo pojmenováno (to krestní list vydává obecní úrad).