Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Problémy s rodiči tchán tchyně

Vyber si. Tvůj partner, nebo my. Konflikt s rodiči.

Vyber si. Tvůj partner, nebo my. Konflikt s rodiči.

Nevím, jestli mne dokáže někdo z vás pochopit, ale zkusím se vám svěřit s tím, co mne trápí. Jde o postoj mých rodičů k mému příteli.

Je mi 32, jsem rozvedená, mám dvě malé, předškolní děti. S manželem nám to přestalo klapat, on si pak našel milenku a na rozvodu jsme se více méně dohodli. Já byla s dětmi nějakou dobu sama, a pak jsem potkala svého současného přítele. Je mu 34, je taky rozvedený, ale bezdětný. Chodíme spolu od dubna, po dvou měsících jsem ho seznámila se svými dětmi, ke kterým si velmi rychle našel hezký vztah. Obě ho mají velmi rády.

Přítel je pracovitý, má manuální, velmi dobře ohodnocenou práci, je pozorný, citlivý. Taky je hodně sečtělý, pořád si máme o čem povídat. Je mi s ním moc dobře. Přesto je zde jeden problém.

Hned v začátku našeho vztahu mi svěřil, že byl trestaný a dostal podmíněný trest. Vlastně jsme se v době, kdy soudní řízení zrovna skončilo, seznámili. Řekl mi, že to byl jeho jediný delikt, prý se přimotal do nějaké rvačky a jednoho účastníka zranil. Dokonce mi, abych mu věřila, přinesl i svůj výpis z trestního rejstříku.

Otevřeně přiznám, že jsem si v první chvíli, kdy mi to řekl, myslela, že to neustojím a rozejdu se s ním. Ale pak jsem si řekla, že kdo ví, jak to všechno bylo a dám našemu vztahu šanci. Zatím (a doufám, že to tak zůstane), mám pocit, že jsem udělala správně.

Co mne však trápí je přístup mých rodičů. Děti před nimi o něm mluví, vyprávějí, co společně podnikáme a oni projevili přání se s ním už taky seznámit. Připadalo mi to logické. I když spolu ještě nežijeme, přesto ke mně a k mým dětem už svým způsobem patří.

Pak se naši začali víc vyptávat, co dělá a tak, a já, protože nemám ráda nějaké mlžení, jsem jim o něm řekla všechno, co vím, včetně jeho deliktu a podmínce. V tu ránu rodiče doslova zkameněli, úplně otočili svůj zájem a pustili se do mne s tím, že jsem nezodpovědná, když si s někým takovým začínám a navíc do toho tahám ještě děti. Že kdoví, co je to zač a abych jednou nelitovala. Nedokázala jsem jim vysvětlit, že nikdy dřív trestaný nebyl, že je to jinak velmi hodný a spolehlivý muž. Neslyšeli to. Jediné, čím se zaobírali byla ta jeho podmínka, nazvali ho kriminálníkem a prohlásili, že dokud se budu stýkat s takovou existencí, nesmím k nim chodit. Že si budou chodit jen pro děti.

Docela dost jsme se tehdy pohádali a rozešli se opravdu ve zlém. Vlastně mi tak dali nůž na krk a na vybranou: buď on, nebo my. Jenže já nemám důvod se s ním rozcházet, je mi s ním opravdu dobře. Rozhodně na něm nepozoruju žádné agresivní sklony nebo že by byl nějaký psychopat. Vůbec ne. Navíc jsem opatrná, společné bydlení zatím neplánuju, on mne taky do ničeho nenutí. Postoj mých rodičů mne velmi mrzí, a i když ho možná na jednu stranu jsem schopná pochopit, mají o mne a o děti strach, říkám si, že jsou zbytečně radikální.

Co si myslíte vy? Taky je pro vás člověk, který byl, byť jednou jedinkrát, trestaný, už předem odepsaný? Dokážete si představit, že byste s někým takovým navázali vztah a vybrali si ho třeba i za životního partnera? Já bych s žádnou podivnou existencí nikdy nebyla, ale přítel je opravdu slušný, pracovitý a vnímavý člověk. Tu rvačku tehdy nevyprovokoval on, prostě se to semlelo a zapojil se. Jistě, znám jenom jeho podání, ale vzhledem k tomu, jak se dosud chová a projevuje, nemám důvod o jeho verzi pochybovat.

Zuzana


10.9.2013   Rubrika: Problémy s rodiči   |   Komentářů 39   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,6/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Vyber si. Tvůj partner, nebo my. Konflikt s rodiči.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-41
obláček
obláček - 21.9.2013 22:04

Podle mě rodiče jednali ve strachu o tebe, i když jsi dospělá. Tím, že došlo k vyhrocení, půjde to napravit asi pomalu. Ale nediv se jim a měj pro ně pochopení. Určitě se trápí. Nějak v klidu si pomalu prosadit svou a ukázat, že se mýlí. To chce asi čas, nevím.smajlik - 97

 
rychenza
rychenza - 12.9.2013 19:11

No v kazdem pripade rodice jednoho dosahli - ztratili duveru sve dcery a muzou zapomenout, ze se jim jeste nekdy s necim sveri.

 
Jenika
Jenika - 11.9.2013 9:59

Nemohla bych odsunou dítě kvůli tomu, že má jiný pohled na život, výběr partnera atd. Prostě rodič má být pro dítě zázemí v dobrém i zlém. Samozřejmě vše má své hranice , ale tento příklad pro mě hranice neopustil.

 
Kozoroh18
Kozoroh18 - 10.9.2013 17:45

možná kdyby patřil k těm co zpronevěřují miliony a okecávají to, byl by vítanější

 
Bellana
Bellana - 10.9.2013 14:01

IVUSKA 56: Píše, že se seznámili krátce po skončení soudního líčení, tedy v podmíncesmajlik - 26 . Nepíše, jak dlouhá ta podmínka je, myslím, že bývá tak dva roky u méně závažných trestných činů.

 
IVUSKA 56
IVUSKA 56 - 10.9.2013 13:29

Bellana: Nikde nepíše, že je ještě v podmínce.

 
Bellana
Bellana - 10.9.2013 12:52

Ultimáta do vztahů nepatří. Ani do vztahu rodičů a dětí. Na druhou stranu je trochu chápu. Zuzana si už jednou špatně vybrala a oni o ni mají strach. Tisíckrát si můžeme říkat, že jsou naše děti dospělé, stejně našimi dětmi zůstanou. Dospělost se pozná i podle toho, že dokážeme pochopit i své rodiče a nestavíme se proti nim do opozice za každou cenu. Na místě Zuzany bych si samozřejmě nenechala nic diktovat, ale taky bych se snažila, aby moje děti neztratily kontakt se svými prarodiči, pokud by o to stály. Samozřejmě jen když by se rodiče nesnažili poštvat je proti mému příteli. Ten je teď v podmínce, takže musí sekat latinu. Ale bude tomu tak i po skončení podmínky? Dostal se do rvačky jen proto, že tam náhodou seděl nebo to bylo už po několikáté, jen tentokrát to dopadlo hůř? On ten institut prověřovatele vhodnosti partnerů, jak o tom psal Neff, nebyl tak tak úplně špatný.

 
stonozka01
stonozka01 - 10.9.2013 12:44

Kdyby to byl vrah, co seděl 20 let, tak neřeknu, tady zaplatil za blbost, to se může stát každému. Jak píší ostatní, dala bych rodičům čas to strávit, pak se uvidí.

 
IVUSKA 56
IVUSKA 56 - 10.9.2013 12:07

Pajik: Máš naprostou pravdu. Jednou zakopnu a už jsem navždy odepsaná?

 
IVUSKA 56
IVUSKA 56 - 10.9.2013 12:07

A kdyby jí to neřekl nikdy se to nemusela dozvědět, pokud má čistý rejstřík a to by byl ten nejlepší přítel a pro rodiče nastávající. Chtěl být čestný a takhle se to proti němu obrátilo. Člověk může být celý život bezůhonný a nakonec třeba partner ho vyhecuje k neuváženému činu. Věděl někdo dopředu, že by toho byl schopen? Možná kdyby jsme všichni věděli všechno co dělají a nebo dělali naši blízcí, hodně by jsme se divili.

 
Anahir
Anahir - 10.9.2013 11:52

Jarča*: smajlik - 47

 
Kozoroh18
Kozoroh18 - 10.9.2013 11:51

Zuzko, je to složité a asi to byl pro tvé chyby nedělající rodiče šok.

V sousedství jsem měla dva případy.
Jeden pán se vrátil z krimu, začal žít se starší paní a posloužil ji až do její smrti. Ke všem lidem v okolí se choval slušně a měl štěstí na lidi se kterýma bydlel v baráku, že měl klid.
Zabil, když nešel manželku v pelechu s jiným.

Druhý si vzal holčinu ze sousedství, musel se chodit pravidelně hlásit na okrsek, nevím co provedl nikdy mne to nezajímalo. Jsou spolu 35 let vychovali dvě dcery a doposud se jim žije velice dobře.

Pokud vám je spolu dobře, nenechala bych si to nikým kazit ani rodiči. Děti bych k rodičům nepouštěla, mohli by chodit za vnoučaty k tobě, nebyla by možnost k popichování. Píšeš, že nejste setěhovaní tak máš ještě hodně prostoru na poznání.
Každý z nás by měl mít druhou šanci bez neustálého připomínání chyb, které byly.
Přeji vašemu vztahu hodně smajlik - 45

 
Jarča*
Jarča* - 10.9.2013 11:43

Zuzko, připadá mi, že nejen tví rodiče, ale i ty to vidíš horší, než to je. Viz: Otevřeně přiznám, že jsem si v první chvíli, kdy mi to řekl, myslela, že to neustojím a rozejdu se s ním.
Jak už tu padlo, každému se může stát, že se k něčemu připlete. Ano, je na místě obezřetnost, jestli není přítel prudší povahy, ale to stejně ukáže až nějaké případné soužití. Takových je spousta, i s čistým trestním rejstříkem.
sevenofnine: ne že bych z toho měla jako rodič radost, ale určitě bych nedala dceři ultimátum buď on, nebo já. A že už moje dcera těch známostí pár měla. Beru jí jako svéprávného dospělého člověka, a i když jí třebas řeknu svůj názor, nikdy bych jí v tomhle směru nic nezakazovala nebo nepřikazovala, má svůj rozum.
Pajik: souhlassmajlik - 47

 
Kassy
Kassy - 10.9.2013 11:39

Tak především byla chyba takovou věc rodičům vybalit dřív, než si o příteli mohli sami udělat úsudek, k tomu nebyl žádný důvod. Ale to už je pozdě řešit, snad to bude poučením pro příště.
Celkem chápu, že se za této situace rodiče o dceru bojí a myslím si, že mají právo jí svůj názor sdělit. Ale nemají právo ji citově vydírat a manipolovat k rozchodu a už vůbec ne přes děti! Mohli odmítnout stýkat se s jejím přítelem, pro ně je stále cizí člověk a v mnoha rodinách to tak je, že si rodiče s partnerem svého potomka nesednou. Ale dávat ultimáty typu "dokud s ním budeš, nechceme vidět ani tebe", to je přes čáru. Tady by se měla Zuzana jasně proti tomu vymezit a říct, že pokud nechtějí vidět ji, tak bohužel neuvidí ani děti.
A co se přítele týče - taky bych chtěla vidět rozsudek, výpis z rejstříku trestů říká jen jaký trest dostal, ne za co. Do rvačky se fakt může dostat každý, pokud to tedy opravdu bylo takhle, nedělala bych z toho přehnané závěry, jen pořádně sledovala jeho chování a dala si na čas s případným soužitím. Pokud se bude cukat rozsudek ukázat, může to být známka, že nemá svědomí až tak čisté, jak se tváří a pak bych si dávala pozor.

 
Verera
Verera - 10.9.2013 11:35

Taky znám jednoho, co dostal podmínku za rvačku. Poprali se dva, kvůli nějaké pitomosti, nic vážného, takové věci se dějí denně, oba tím byli vinni zhruba stejně . Ale ten druhý ho praštit pěstí tak nešikovně, že si o něj zlomil ruku. A to už byla újma na zdraví, kterou řešil soud.

Nevím, jestli byla chyba říct to rodičům nebo ne, obojí má své pro a proti. Chápu rodiče, že mají strach, ale ten by se snad neměl projevovat odmítnutím dcery, ale naopak snahou jí pomoct, kdyby měla problémy.

Rozumější od rodičů by bylo snažit se pána co nejvíc poznat. No, to jej jejich volba. Nenutila bych jim ho, ale v žádném případě bych nepřistoupila na odmítání mé osoby a návštěvy dětí beze mě. Někteří lidi jsou schopni jakoby v dobrém úmyslu nacpat dětem do hlavy nesmysly nebo se vyptávat tak, že jsou z toho děti špatné.

Takže buď já s dětma nebo nic, do mého osobního života jim nic není, měli by mi aspoň trochu věřit, že jsem schopna se o sebe postarat a taky používat mozek.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-41
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 84458.
Archiv anket.