Trampoty s nevlastním synem – pokračování příběhu z minulého týdne
V minulém týdnu vás zaujal příběh Nevím si rady se synem mého manžela. Jeho autorka, čtenářka čiky, nám nyní poslala doplnění svého příběhu v návaznosti na vaše dotazy.
Milá redakce, jsem ráda, že čtenářky můj příběh zaujal, a mám potřebu dodat k prvnímu článku ještě několik doplňujících informací.
Nejvíce dotazů zaznělo na matku nezdárného syna mého manžela. Bohužel tato žena jako máma absolutně selhala. Vždycky jí byla přednější zábava, především návštěvy hospody a s tím je spojený velice kladný vztah k alkoholu. Bydlí ve stejném domě jako my, ale o syna nějaký zvláštní zájem neprojevuje.
Ten nebyl ostatně nijak velký nikdy. Svého syna nenaučila ani základním hygienickým návykům, takže třeba ranní hygiena je pro něj něčím absolutně neznámým. Dokonce si ani nevyčistí zuby! Ovšem hlavu si umyje, aby vypadal dobře, to zase ano. Když jsem se ho snažila trochu nasměrovat, nepochodila jsem, klidně mi odvětil, že jeho máma si zuby taky nečistí, tak proč by měl on.
Snažím se stále alespoň trochu ho vychovat, ale je to pro mne strašně vyčerpávající. Navíc necítím podporu ze strany manžela, který se v synovi vidí a brání ho. Dokonce mě už kvůli němu i fyzicky napadl, což jsem si samozřejmě nenechala líbit, takže jsme se doslova poprali.
Vy, které jste mi psaly, že mne tento vztah a soužití ničí, máte pravdu. Cítím to velice intenzivně, jak ze mne postupně má láska vyprchává. Někdy mi to připadá, že vlastně stále spíš tíhne ke své bývalé ženě. I když jim manželství nefungovalo, on s ní byl pořád, nedokázal od ní odejít, k rozchodu došlo až tehdy, když to ukončila ona.
Při rozvodu jsem mu pomáhala a byla oporou já. Když už bylo po všem, chtěla se k němu asi po roce jeho bývalá žena vrátit. Myslím, že to bylo z určité žárlivosti, protože v té době už jsme byli s manželem spolu, i když ještě nesezdaní. Přišla, že nemá kam jít, a chtěla se k nám nastěhovat. To jsme nepřipustili, protože to byla ona, kdo z bytu odešel a víc než rok se neukázal. Ona tehdy trvala na tom, abychom jí uvolnili jeden pokoj, což pro nás bylo nepředstavitelné. Tak nyní bydlí v patře přímo pod námi.
Ještě ohledně syna. Ptaly jste se, jak to má s kapesným atd. Patrně ho finančně podporuje jeho matka, která pracuje přímo v hospodě, kam syn často chodí. Od nás kluk dostává 200 Kč, aby měl na autobus a mohl si shánět práci. Kapesné jsme mu dávali, ale přestali jsme s tím, protože všechno propil a prošustroval. Internet si musí platit sám, patrně to řeší z kapesného od matky.
Trápí mne celá situace moc, zvlášť, když vidím ty dva extrémy. Ptaly jste se, zda si s ním rozumí můj syn. Neřekla bych. Jsou každý úplně jiný a navíc, můj syn se doma zdržuje poměrně málo, má hodně aktivit, chodí na brigády atd.
Nevím, jak dlouho to vydržím, beru léky na uklidnění a už jsem se jednou i předávkovala. Chodím na psychiatrii, doktor mluvil i s manželem a kladl mu na srdce, aby stál při mně. Já se mám prý co nejvíce snažit všechny ty negativní věci ignorovat.
Rozhovory s manželem nefungují, jsou k ničemu. Kdykoli se snažím, skončí to hádkou. Dnes už vím, že jsem šlápla vedle. Můj muž neumí řešit problémy, když je v úzkých, odejde do hospody a tam je „zapije“. Když ho ale porovnávám s ostatními v našem okolí, tak je ještě zlatíčko. Jinak je hodný, neutrácí, hodně mi se vším pomáhá… Jsem přesvědčená, že hlavní příčinou našich neshod je jeho syn.
Všem vám předem moc děkuji za vaše příspěvky a názory.
29.4.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 34 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Trampoty s nevlastním synem – pokračování příběhu z minulého týdne
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
mam stejny problém jen chlapci je zatím 10 let. Vlastní máma ho nenaučila vubec nic, neumél se ani najíst sám,doufám, že nedopadnu podobné jako ty až bude velký.
sevenofnine: je tam toho vice, cim ho ciky chce omluvit. I presto, co nechce videt, si vybere svoji vlastni cestu... treba nam casem napise, jak se rozhodla pokracovat se svym zivotem.
Tedy nezbývá mi, než souhlasit s ostatními. Rozveď se a utíkej! Co tvůj vlastní syn - jaké máte vztahy? Já vyrůstat v takovým bordelu, tak se koukám co nejrychleji osamostatnit a vypadnout. Myslím, že příčinou vašich problémů není ani tak nevlastní syn, jako spíš stále nedořešený vztah jeho matky a tvýho nynějšího manžela. Bereš prášky, chodíš k psychiatrovi, hroutíš se, manžel tě napadl, před řešením rozhovorů utíká do hospody a tobě stále případá, že je to zlatíčko? Myslím, že nejlíp bys opravdu udělala, kdybys z toho bláznince odešla.
Mamina6: máš pravdu ex. pracuje v hospodě, nalívá synkovi tak proč ne taťuldovi, to je teda povedená rodinka.
Jinak naprosto souhlasím s Tarantulí.....problémy nechceš vidět, ale měla bys.....
sevenofnine: Třeba to financuje ex manželka.....si to daní.....
když synovi dává na internet, aby mu šel
modroočka: mě zaujala stať o neutrácení, hospoda je pěkně drahej koníček
Píšeš: Když ho ale porovnávám s ostatními v našem okolí, tak je ještě zlatíčko. Jinak je hodný, neutrácí, hodně mi se vším pomáhá…
A JÁ SE PTÁM: PROČ HO POROVNÁVÁŠ S JEŠTĚ HORŠÍMI? To má šanci "relativně vyhrávat", ale bohužel si ho idealizuješ podivným metrem.
NEBYLO BY ROZUMĚJŠÍ DÍVAT SE PO TĚCH LEPŠÍCH NEŽ JE ON?
.JPG)
je mi líto, ale jako jedinou možnost vidím vzít nohy na ramena
Bych se na něj vykašlala. I za cenu toho, že bych finančně tratila, bych hleděla najít urychleně jiné bydlení. Žít v takovém prostředí, navíc s bývalou ženou pohromadě - jinak se to nazvat nedá - to by zničilo každý vztah. Manžel je podle mě slaboch, který si neví rady, "problémový" syn se v tom plácá a taky nic neřeší, hledá únik v hospodě a chodí si pro podporu k mamince - beztak to dopadne tak, že se ta stará rodina dá znovu dohromady. Než zničit svého vlastního syna, který podle mě jenom prchá z takového "domova", tak s ním dát hlavu dohromady, odejít společně tam, kde bude klid a zachránit, co se dá. Současného manžela vidím jako primitiva s výrazným sklonem k alkoholu, lepší to už nebude.
.gif)
Tarantule: 
čili: nebylo by ti líp jen se svým synem? Chybělo by ti něco? Píšeš, že chodí na brigády, tak by mohl trochu přispívat na bydlení, jestli to je problém, ale oběma by vám bylo určitě líp. A měli by jste klid. Vždyť s tím chlapem nemáš žádné závazky, tak co tě tam proboha drží? Jseš taková ta věčná trpitelka, znám víc takových a nechápu je.
tak jsem dočetla diskuzi z minulého týdne a koukám, že si stejně nedáš říct, pořád si vedeš svou, jediný problém je nevlastní syn až odejde, budeš šťastná, protože Tvůj muž je zlatíčko. Kdo chce kam ... hele víš co, pořiď si s tím ožralcem dítě, teprve pak to bude ta pravá rodinná pohoda.
Btw. ten druhý syn asi ví proč se doma nezdržovat.... to že jednou nepřijde domů vůbec je jen otázkou času. A manžel násilník...no comment. Fakt "zlatíčko". Zajímalo by mě kde to bydlíte, že je v porovnání s ostatními lepší. Možná by to chtělo přestěhovat se někam mezi normální lidi protože to že se porvete normální neni. Mimochodem to že řeší problémy v hospodě je předzvěstí, pokud už ne rovnou příznakem alkoholismu. Přečti si něco o alkoholicích, protože popisovat to tu by bylo na dlouho - ale v mém okolí se pár alkoholiků vyskytuje takže znám ty začátky a i ty konce... Jedním z nich je totiž můj otec, a to co ty popisuješ je učebnicový případ - nikoli "zlatíčko". Tak se prober... jeho syn byl nejspíš vaším prvním vážnějším konfliktem, ale ani jeho zmizení z tohoto světa ti nezaručí, že při dalších problémech nebude ještě hůř. Ono tyhle útoky se stupňují a navíc člověk s postupujícím věkem ztrácí zábrany. Tak si to představ za deset let. Synové utečou oba a ty zůstaneš sama s agresorem který tě deptá už teď a ty se upínáš na to že problém je v jeho synovi, protože skutečný problém NECHCEŠ VIDĚT. Ten je ale ve vašem vztahu a také ve vašem patologickém trojůhelníku s jeho bývalou ženou. Problém v synovi vidím jen ten, že by po čase mohl začít ještě víc kopírovat chování svého otce a začít tě taky napadat. Jinak je ale jeho chování jen výsledkem absence zázemí... Já mám přítele z podobné "rodinky" (teď do toho nepočítám tebe) a dokázal se změnit (jo, učila jsem ho i čistit si zuby). Ten kluk ještě šanci má a pokud se jí chytí tak z něj ještě pořád může být slušný člověk... (i přes to, že jeho otec je násilník a matka alkoholička). Problém je v tom, že jeho budoucnost tady asi nikoho nezajímá. Chápu tvojí těžkou situaci, ale potápět mladého člověka kvůli neschopnosti vyřešit si vztahy s jeho otcem a stavět ho do role "problému" mi přijde krajně egocentrické, slepé a blbé. Vynech ho ze svých problémů a řešt ty skutečné, ne ty zástupné které dělají zeď mezi tebou a realitou.
Tak já nevím...všichni okolo jsou totálně labilní a hlavním problémem je syn??? To myslíš fakt vážně? Já se divím že už neskočil z mostu, s takovou rodinou....
Bože můj, to je ještě horší pozadí celé situace, než bych čekala.
Jestli Vám, Čiky na vlastním životě ještě aspoň trochu záleží (a mělo by moc!) a na Vašem synovi taktéž, tak VYMAŽTE svého manžela s celou jeho nepovedenou rodinou ze svého života. Neznám majetkové poměry, ale kdyby šlo vyhodit ho z baráku i se synem a v dolním patře bydlící exmanželkou, byla by to ideální situace. Pokud je to komplikovanější, což bývá vždy, tak se sbalte a odejděte od toho zla. Co nejdříve. Taky bych se poradila před odchodem z domu s právníkem o rozvodu a majtekovém vypořádání, abyste hned od začátku neudělala nikde chybu a nenechala se ještě obrat o majetek, co vám patří. Sice to vypadá, že jste se nechala situací totálně udolat, ale i tak určitě najdete v sobě dost síly, začít žít svůj život, ten pěkný 
