Po rozvodu chce zůstat s otcem
Řeším problém, ze kterého mi není vůbec dobře. Máme s manželem devítiletou dceru a právě se rozvádíme. Pro okolí jsem hlavním viníkem rozvodu já, protože jsem si ještě za doby trvání manželství našla přítele, ale skutečnost je přece jenom trochu jiná.
Manžel se ke mně nechoval dobře. Navenek sice působil velice seriózním dojmem, ale doma byl někdo úplně jiný. Despota, puntičkář, často býval skutečně nesnesitelný. Připadala jsem si, jako když žiju v tlakovém hrnci. Nepohladil mne, nepolíbil, nedal najevo city. Pořád mě jen kontroloval a vyčítal mi sebemenší maličkosti a závady na chodu domácnosti.
V práci jsem se seznámila s kolegou, zjistili jsme, že si rozumíme a náš vztah postupně přerostl v něco hlubšího. Není to nic přechodného, trvá to už skoro dva roky a já se konečně rozhodla přestat s tímto dvojím životem a podala žádost o rozvod.
Manžela to ani moc nepřekvapilo, mezi námi to nebylo dobré už dlouho a poslední měsíce se vše ještě více vyhrocovalo. Celkem bez problémů to akceptoval a hrdě pronesl, že mi nebude dělat problémy a nutit mne, abych s ním byla, když nechci.
Jeho přístup jsem ocenila. Nepřála jsem si nic jiného, než aby rozvod proběhl v co největším klidu hlavně s ohledem na naši malou dcerku. Ta mi teď však zasadila velkou ránu přímo do srdce. Řekla mi, že chce po rozvodu zůstat s tátou, protože on by jinak zůstal úplně sám a já mám Petra (můj přítel.) Dodala, že je to všechno stejně moje vina. Myslím, že je naočkovaná.
A já teď nevím, co si s tím mám počít. Nechci Simonce plést hlavu a zatěžovat ji, je přece jenom ještě hodně malá, ale přesto bych jí chtěla nějak vše vysvětlit, aby pochopila, jak se věci skutečně mají. Ona si to zatím nemůže dát všechno do těch správných souvislostí, neví ani, co ji v soužití s otcem čeká. Zatím jsem tady pořád já, takže jsem jeho přehnané nároky vůči ní eliminovala a chránila ji, ale až s ním zůstane sama, lehko jí určitě nebude. Zadupe ji do země stejně, jako zadupal mě.
Je mi hrozně těžko, nevím, co mám udělat, aby to bylo správné. Nechci Simonce bránit ve styku s tatínkem, to v žádném případě, ale zároveň si neumím představit, že by s ním měla sama žít. Nehledě na to, že by se mi po ní moc stýskalo, kdybych ji neměla ve své péči.
16.7.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 61 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Po rozvodu chce zůstat s otcem
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Tak nějak nechápu proč by se máma měla svých dětí vzdávat, když by zůstaly u otce...Prostě jen zůstaly u druhého rodiče.
To se vlastně chudáci tátové taky vzdávají svých dětí a mnohdy nedobrovolně. A pořád je jich většina.
rychlonožka: Jsem z rozvedeného manželství, táta a jeho rodiče se nechovali k mamince pěkně. Odešla se 4 dětmi do nejistoty, ale nikdy by se nás nevzdala. Když ji její přítel navrhl, aby si nechala dvě děti a dvě nechala otci, raději se s ním rozešla. Když jsme všichni dospěli, přivědla si domu svého pozdějšího muže. O svém manželství se tu nechci rozepisovat i když jsem si prošla něčím podobným, ale ani jednoho syna jsem se nevzdala. Ale to neznamená, že odsuzuji ženy, které se z nějakého důvodu o své dítě nemohou starat. Je spousta otců, kteří se starají dobře o své děti. Důležité je, co je pro děti lěpší, kde se cítí líp.Já bych bez svých dětí žít nedokázala.
Nechala bych dceru jít k tátovi,dcery si přeci většinou víc rozumí s otcem...no a když to nebude pro ni takový ráj,tak se zase vrátí k vám,myslím,že to jde i u soudu takhle uvést.Vy třeba ještě budete chtít mít dítko s novým pánem,váš bývalý třeba taky najde nějakou novou,situace se bude různě měnit,a co bylo teď,už neplatí...Děti obecně nenávidí milence a milenky svých rodičů,sama jsem to zažila,otec měl stále nějakou paní,a my děti jsme jí chtěly vždycky zmlátit,a litovaly jsme mámu.Hučeli jsme do ní,ať se rozvede,ale ona paradoxně nechtěla,abysme přišli o tátu,kterého jsme stejně viděli málokdy.Nakonec se stejně rozvedli skoro po 30 letech...
Stávající neutěšené situace mnohých žen svádějí k tomu, vydržet a čekat /na co?/. Z obav, že nezvládnu samostatný život, ze strachu, že to příbuzní nepochopí, z předsudku, že upadne má společenská prestiž, z pocitu trapnosti, co na to řeknou spolupracovníci, z falešné rodičovské solidarity, že děti přijdou o tátu....Nikde není psáno, že žena, která prochází rozvodem, kašle na dítě! Opustit dítě znamená zanechat je někde a natrvalo odejít neznámo kam. Milanko, pro mě říct, že jsem neměla v manželství ustláno, je velice mírný výraz. Je to asi tak, jako kdybych hladového rozběsněného grizzliho nazvala tím milým přítulným huňáčkem z přírody. Dneska vidím, že není pravidlo pro každou - po rozvodu se mám finančně hůř, cítím se osamocená, nezvládám práci, děti, volný čas, lidé z okolí mě odsuzují, atd. Jistě, je to změna. Ale pokud to manželství přináší už jen starosti, smutek, utrpení, ponižování, atd...muži jsou vynalézaví, když chtějí ženu zdeptat /prosím zástupce z řad zde přítomných mužů, aby mě nepranýřovali za výrazy, ano, i žena umí jistě deptat, ale já se s tím nesetkala, tak nevím, jak to chodí/....Pokud to dál nejde, je rozvod řešením pro všechny.
rychlonožka : výborně vystiženo ve všech příspěvcích !
vrani : dík, a za Tinin recept též - svatá pravda - aby člověk mohl pomáhat a rozdávat se, musí být sám v pohodě ! Tak ať ji máme, co ?
Já v manželství neměla na růžich udtláno a dobře vím, co jsem zde napsala, každý má nárok na svůj názor a stojím si za tím, že bych dítě neopustila a nenechala ho žít s despotou, jestli jím opravdu tento muž je, o kterém se píše.
Ale to už není k článku samotnému, pouze reakce na reakci, tak se moc omlouvám za příspěvky.
rychlonožka: Já jen, že tady dost žen prohlásilo - já bych mu dítě nikdy nenechala. Ale proč? Je to přece taky rodič.
Rodiče vždycky nasadí masku nejprve sami sobě, a teprve potom se postarají o své děti. Nikdy naopak. Myslím, že tohle přesně tehdy udělala Tina. Nasadila si dýchací masku. Za nějaký čas se postarala i o své děti.
rychlonožka: To jsem psala kvůli tomu žití s despotou a třeba i násilníkem. Žena, která zůstává si neuvědomuje, že trpí nejen ona, ale i ostatní a že se to klidně může objevit až za pár let. Pokud nedojde k něčemu horšímu.
Kdysi jsem dostala článek o Tině Turner, o tom jak se vyrovnala s tím, odešla od manžela a děti u něj nechala. Myslím, že příběh Kamily není tak drastický, ale jako ukázka toho, že nemusíme hned odsuzovat ženu, která nechá děti u otce, myslím stačí.
Tinu kdysi za ženu pojal a pro populární hudbu objevil člověk, který se jmenoval Ike. A tenhle Ike Tinu bil jak koně. Bil ji, když vydělala málo peněz, a bil ji, když vydělala moc. Spráskal ji, když nechtěla kvůli dětem koncertovat, a spráskal ji, když koncertovala, a neměla čas na děti. Bil ji i jen proto, aby bylo vidět, že mu Tina patří. Snažil se trefit do obličeje. Když měla modřinu, bylo – alespoň podle jeho názoru – každému hned jasné, že ji má od něj, a že tedy má on, Ike, situaci pevně pod kontrolou.
Jejich děti měly tátu kupodivu rády, když zrovna nefetoval, vesele tatínkoval. Špatně snášely vlastně jen to bití. Tina byla na Ikeovi existenčně a kariérově závislá – to on z ní udělal hvězdu, to on jí pomohl proměnit talent ve slávu a peníze. Přesto se jednoho rána zvedla, sedla na letadlo a už se domů nikdy nevrátila.
„Jak jste to mohla svým dětem udělat, jak jste je tam mohla nechat?“ ptá se jí v rozhovoru Oprah.
„Sama sobě jsem tehdy řekla to, co teď říkám každé ženské, která žije v podobně nesmyslném vztahu: ‚Uteč!‘,“ odpověděla jí Tina. „Neboj se, že nebudeš mít kde bydlet. Neboj se, že nebudeš mít práci. Nic už nebude horší než to, co prožíváš teď. Nauč se postarat sama o sebe, a pak se teprve budeš moct postarat o svoje děti. Však ony to jednou pochopí. Dnes, po letech, vám musím říct ještě jednu věc. Lidské společenství je naprogramováno na péči o děti. Děti obecně mají asi dobrou karmu nebo co, vždycky se najde spousta příbuzných a známých, kteří se jich budou chtít ujmout, ulehčit jim osud a tak podobně. O ženskou se ale na tomhle světě může postarat jedna jediná bytost: Ona sama.“ Tak pravila zpěvačka.
A pak ještě letušky v letadle. Při úvodní instruktáži o nasazení dýchací masky na obličej zdůrazňují následujícící pravidlo:
Rodiče
olin: Tak to je naprosto výstižné. To dítě ve svém věku nevidí do dospěláckých věcí, zvlášť když problémy řešíte bez ni (a to je moc dobře). BM mne kdysi řezal jak psa a občas to viděla i dcera. Po letech říká, že se bála v tu chvíli, ale jakmile vše přešlo, tak to okamžitě odsunula a schovala v mysli a zase to byl její milej táta. Prostě máma zlobila, tak dostala na zadek a pak vše bylo zase v pořádku.
Jak zní Tinino pravidlo záchranné masky? Neznám.
Ráda se poučím.
Jinak pro Milanku: když rodina žije s despotou, trpí i zúčastněné děti. Věř mi, není nic horšího, než když jsou to ony samy, které mámu přesvědčují, aby odešla.Od despoty si ženy nechávají líbit, protože nemají sílu stabilně vzdorovat. Stabilně vzdorovat znamená být ve dne v noci připravená na různé ataky, čelit jim, důsledně se bránit i za cenu neutuchajících sporů. Málokterá to vydrží nevzdat. Myslí si, že když se podřídí, dá muž pokoj. Nedá. Bludný kruh, z něhož není úniku.
A pro Vrani: o tom, jaký je ten pán otec, jsme se tady ani nebavily. Chlap, který se chová k manželce tak, že od něj musí odejít, si mít dítě u sebe obecně vzato asi moc nezaslouží. je možné, že se nějakým způsobem jeho povaha odrazí na dítěti. To se neumí bránit ani tak, jako žena. A nedešifruje jeho jednání. Zpočátku poslouchá, aby se zavděčilo, pak ze strachu, despota je vlastně trošku jako narušená osobnost. Že by se k dceři choval zcela opačně, se mi moc věřit nechce. Však on se projeví. Koho by terorizoval, už má doma jen to dítě. Důležité je, aby ta malá věděla, že kdykoliv může za mámou přijít....
Ve stávající situaci je pozdě říkat, co by, kdyby... to je jasné.
Mějme na paměti snad jen fakt, že člověk začne oceňovat něco na sto procent, až když to ztratí... tady maminčinu péči ). A pokud si ztrátu neodžije, těžko jinak pochopí, takže teď to snad nehrotit a nechat podle dcerčina rozhodnutí a uvidí se.
Bude to těžká a dlouhá doba, během níž se budete muset kolikrát zapřít, ale chce to vytrvat, nechcete ji přece ztratit. Jistě bude upraven styk s malou, tak vše využijte, i za cenu zpřeházení svých budoucích programů, nenuťte, ale nabízejte - program činnosti, pomoc se školou, kroužky, ňamky atd. Přijdou holčičí problémy atd.
Osobně si myslím, že může, ale také nemusí být naočkovaná, nevidí pod povrch věci, tak vše bere teď, okamžitě podle SVÉ spravedlnosti. ( Vy jste si na nic nestěžovala, a tak to teď padá vina na vás...dcerka neocení, že jste třeba nechtěla tatínka shazovat, vidí jen výsledek. )
Nenechte se odradit jejím případným odmítáním ( že se jí vnucujete ap. ), časem přijde na spoustu věcí sama při spolužití s tatínkem, možná budete za čas řešit "přestup" k vám.
Nyní je fakt důležité ji dál nestresovat, neodradit a nezatvrdit - proti nikomu. Věřte, že se to časem obrousí a váš vzájemný vztah bude bez problémů !
Milanka: A jak by sis prosím tě nenechala všechno líbit. Jak myslíš, že bys dlouho vydržela vzdorovat?
MIlanko, ty si asi skutečně nikdy nežila s despotou, tyranem a násilníkem, jinak bys tohle nikdy nemohla říct.
Jinak četly jste někdy Tinino pravidlo záchranné masky?
