Rozvod rodičů a zraněné dítě. Jak mu mám pomoci?
Chtěla bych požádat o radu ženy, které po rozvodu třeba řešily podobnou situaci jako já. Není mi z toho dobře a nevím, jak se zachovat, abych tím neublížila hlavně své dceři, které je teprve osm let.
Před půl rokem jsme se s manželem rozvedli. Jak jsem zjistila, byl mi několik let nevěrný s jednou ženou, ke které se od nás nakonec odstěhoval. Bolelo mne to opravdu hodně. Nikdy by mne nenapadlo, že mi zahýbá, věřila jsem mu, že je dlouho do večera v práci, že musí často pracovat i v některém víkendovém dni, někdy i celý víkend. Když jsem zjistila – respektive řekl mi to on sám – jak se věci mají, složila jsem se.
Oznámil mi tehdy, že už se mnou nechce být, že už tři roky chodí s přítelkyní, do které se zamiloval. Poté podal žádost o rozvod. Bylo mi moc zle, ale kvůli dcerce jsem se snažila vše překonat. Co se týká našeho zabezpečení, zachoval se bývalý manžel celkem slušně. Prodal velký byt, ve kterém jsme společně žili (dostal ho od svých rodičů) a koupili jsme dva menší byty: Jeden pro mne a dcerku, druhý si pořídil pro sebe a svou přítelkyni.
Problém, který řeším, se týká naší holčičky, jež rozvodem velice trpí. Tatínka milovala, i když ho nevídala často a on se jí prakticky nikdy moc nevěnoval. Přesto na něm citově velice visela a pokaždé, když byl doma, nehnula se od něj na krok. Když se odstěhoval, uzavřela se do sebe a dlouhou dobu mi trvalo, než jsem ji trošičku probrala a ona začala být zase veselá.
V době rozvodu a krátce po něm se manžel s novou partnerkou zařizovali v novém bytě, neměli tedy zájem, aby je dcera navštěvovala. Jí se po tatínkovi moc stýskalo a já jsem mu často volala, ať ji přijde alespoň navštívit, že malá strašně trpí. Přišel asi dvakrát sotva na hodinu. Pak se skoro tři měsíce ani neukázal.
Teď by však chtěl kontakt s dcerou obnovit a rád by si ji bral každý druhý víkend, jak je stanoveno soudně. Na první návštěvu odjela Hanička celá natěšená, týden předem nemluvila o ničem jiném, než že jede k tatínkovi, radostně to vykládala sousedkám na chodbě, ve škole, babičce…
Jenže po návratu byla jako opařená, nechtěla nic vyprávět a všechny mé dotazy, jak se měla a co dělala, odbývala krčením ramen. Volala jsem bývalému manželovi, zda se něco nestalo, ale ani od něj jsem nic nezjistila.
Když se blížila další víkendová návštěva u otce, Hanička už natěšená nebyla, naopak, ptala se, jestli tam musí, že by radši zůstala doma. Nakonec odjela a po návratu se opakovala stejná situace jako posledně. Netuším, o co jde, nic z ní nemůžu dostat. Mlčí a o víkendu u táty nechce vůbec mluvit.
Teď se blíží další návštěvní víkend a já na ní vidím, jak moc se jí tam nechce. Udělala jsem něco, co se asi nedělá, totiž že jsem manželovi zavolala, že je Hanka hodně nastydlá a radši bych si ji nechala o víkendu doma. Ani se nezarazil, bez problémů to odkýval. Snažila jsem se zjistit, co se u nich děje, ale tvrdil, že je všechno v pohodě, jen zlehka naznačil, že si Hanička musí jen zvyknout na jeho novou přítelkyni a naopak. Ale prý si s tím nemám dělat starosti, nic závažného se nestalo.
Co s tím? Hanička je uzavřená, moc mě mrzí, že se mi nechce svěřit. Něco ji trápí a bojí se to říct. Zkoušela jsem, jestli by se nesvěřila třeba babičce, ale ani ta neuspěla.
Poradí mi někdo, jak se nejlépe v takové situaci zachovat? Nechci Haničce ublížit, záleží mi, aby byla šťastná a spokojená, a když ji vidím, jak se trápí, rve mi to srdce.
19.11.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 25 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Rozvod rodičů a zraněné dítě. Jak mu mám pomoci?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
si zvykne my sme se segrou taky zvykly na každy druhy vikend s tatkou a co až bude starsí pochopí
ono to bude asi spíš tak, že malá nemůže vydýchat novou "maminku" ta se možná snaží, možná ne, ale ani pro ni to není jednoduché. Je to změna prostředí, holka si uvědomila asi nezvratnost rozvodu, že se táta už nevrátí apod. Dejte jí čas, musí se s tím smířit. určitě bych podporovala návštěvy u otce - určitě má malou rád. Jenom si třeba neuvědomuje jak to malá cítí, a proto je jako slon v porcelánu.
Doporučuji psychlologa
Nejdřív bych si podala tatínka a to asi už dost nevybíravě. Vylíčila bych mu situaci a řekla ať nezapírá a nelže (evidentně je v lhaní expert), že jde o jeho dítě. Pak bych navštívila psycholožku.
.gif)
Johanka74: Tvůj nápad s deníčkem nebo kavárnou se mi moc líbí. 
Určitě by to stálo za zkoušku. A možná bych to zkoušela dřív než toho psychologa. 
.gif)
Mimochodem - ještě mě napadlo - vyměnili jste byt za dva menší, to znamená, že oba máte maximálně 2kk? Odhaduju..Dcera spí někde v kuchyni, není tam zvyklá,tak blbě spí (se jí nedivím, mě by někdo nedostal spát do cizího bytu ani párem volů) a poslouchá odvedle sexuální hrátky - což doma asi moc často neslyšela, protože měla klidný bezproblémový spánek a navíc oba zodpovědné rodiče, kteří tlumili zvuky vášně..což nová přítulka tlumit nemusí 
Takže navrhuji i dopělácký pokec o sexu..
Navrhla bych formu deníčku..Maminka může dceři říct, že mají obě starosti, problémy..a že o těch se špatně mluví, a navrhnout, že by si mohly koupit deníček, kam si ty svoje bebíčka budou psát..Pak zajít za dcerou a říct, hele já mám teď takovejhle problém(klidně dospěláckej), jak ty na to koukáš? No a rozebrat to s ní,aby měla pocit důležitosti. A doufat, že ona naopak přijde se svým deníčkem a probere s mamkou svoje problémy..Předpokládám, že ano. Jinak já měla s dcerou zavedený nepravidelný "dámský"jízdy, kdy jsme si šly sednout do kavárny, ona si dala horkou čokoládu, měla pocit důležitosti a "dospělosti" a mohly jsme si pokecat jako žena s ženou a ne na úrovni dospělý x dítě..Bylo to fajn..
.gif)
Je to složité, do dětské duše nevidíme........snad se to změní.
Proste si myslim, ze v momente, kdy to dite zacne noveho partnera jednoho z rodicu vnimat jako konkurenci, je zadelano na pruser... a je to na tech dospelych...
Mozna se vubec nic nestalo konktretniho, jen male dosla ta realita, ze je to fakt... ze je tata jinde, s nekym jinym... mozna by bylo lepsi, kdyby tata misto vikendu si treba udelal na malou pul dne cas a venoval se jen a jen ji... jak uz tu nekdo navrhoval - jit JEN ONI DVA bez pani do zoo, na zmrzku atd. Aby mala vedela, ze tata i nadale zustava jejim tatou a ze nova pani na to nebude mit vliv... a potom pozdeji mozna by i sla na ten vikend a na novou pani si zvykla...
Taky bych byla pro to, aby aspoň zpočátku trávila čas jen s tatínkem. Ono jí může být jen nepříjemné, že se k tátovi tulí cizí paní, když přece tam patří její maminka. A představovla si, že tatínek s ebude věnovat jen jí a najednou ne, ani není na prvním místě, jak to asi bývalo, když byl táta doma. To dítě vycítí. Měla by mít možnost mt tatínka jen pro sebe.
K dětskému psychologovi, a hned! 
Naši se nerozváděli, ale matka otce nesnášela a on za ní hopsal jako mopslík. Prostředí, ve kterém jsem vyrůstala, bylo studené a hnusné a kdyby mě máma vzala k psycholožce hned při prvních příznacích psychické lability, mohla jsem vést nyní spokojenější a sebevědomější život. 
.jpg)
Hele není ta tátova prítelkyne náhodnou tehotná? Hanicce je 8 let, doted jedinácek a v podstate mámin a tátuv stredobod vesmíru (co na tom, ze se jí otec moc nevenoval, v jejích ocích to byl vzdycky jenom její táta). A ted najednou nová paní, definitivne se táta k máme nevrátí a kdo ví, treba je na ceste i konkurence a holka je proste rozcarovaná z reálnosti sveta a není kde je a bude její místo
Asi bych zkusila navrhnout, aby se otec s dcerou pro začátek scházeli na kratší dobu na neutrální půdě bez otcovy přítelkyně. Třeba můžou jít do zoo, do kina, na procházku nebo na výlet, teď na podzim pouštět draka - prostě si spolu trochu užít čas, který budou moct věnovat jen sami sobě navzájem. Holčička si asi bude muset najít k tatínkovi novou cestu, protože se hodně změnilo. A ona určitě vnímá, že tatínek se nevěnuje jen jí, ale i své nové partnerce. A je z toho zklamaná, protože se na tatínka těšila a její očekávání se nenaplnila. Je to prostě velký zásah do života a jestli otcovu novou přítelkyni nikdy dřív neviděla, hodili jste ji do vody, ať se plácá, jak umí. A ona se topí. Bude to chtít zvolnit a dát tomu čas.
Zamezit styku s otcem úplně ale rozhodně dobré řešení není. Otec asi taky tuší, že něco není úplně OK, když neprotestoval proti zrušení návštěvy. Tak bych s ním zkusila promluvit a vymyslet nějaké řešení.
Poradit se s dětským psychologem by taky nemuselo být na škodu.
Lujza: tak tohle si nemyslím, děti potřebují tatínka. O omezení či zákazu styku bych uvažovala pokud by tatínek byl notorik, gambler, pedofil, ve výkonu trestu, pokud by tam bylo domácí násilí nebo příslušník sekty atd. Podle toho co píše Martina to byl normální rozvod dvou lidí co se už nemají rádi (prodal svůj byt, nevykopl je na ulici ani si přítulku nenastěhoval k nim), žádné superdrama. Jistě určitě to bolí, ale zatracovat hned muže protože odešel za hlasem svého srdce se mi zdá trošku moc.
.jpg)
já osobně jsem rozvod nezažila ,ale souhlasím co piše jasmine: určitě psycholožka pomůže
