Mám doma nezbedného žáka. Ve škole jsem častěji než v práci.
Mám syna ve čtvrté třídě a začínám mít pocit, že jsem snad porodila nějaké monstrum. Alespoň dle postoje jeho třídní učitelky to tak vypadá. Zajímavé je, že až donedávna bylo všechno v pořádku. Od chvíle, kdy jeho dosavadní učitelka odešla na mateřskou a její místo zaujala jiná, je všechno najednou jinak.
Od první až do pololetí čtvrté třídy měl stále stejnou učitelku. Byla báječná, s dětmi si rozuměla, chápala je, věnovala se jim. Třídní schůzky byly přímo balzámem na duše rodičů. U každého dítěte našla něco, za co ho pochválila, vyzdvihla jeho schopnosti. Pokud už musela sdělit nějakou výtku, udělala to vždy taktně a ohleduplně. Děti ji zbožňovaly a rodiče zrovna tak.
V pololetí se s námi všemi rozloučila a odešla na mateřskou dovolenou. Novou třídní se stala jiná učitelka, věkově přibližně stejně stará jako ta předešlá. Ovšem se zcela odlišným přístupem. Hned v prvních dnech začal syn nosit domů poznámky plné jeho kázeňských prohřešků. To jsem dříve neznala, pravděpodobně si bývalá učitelka uměla ve škole zjednat dostatečný respekt a neměla nutnost o každém zakolísání karatelsky kázat v žákovské knížce.
Synovy poznámky jsou leckdy k pousmání. A možná bych se nad nimi skutečně bavila, kdyby toho nebylo tolik. Nemine snad den, abych se nedozvěděla, že: polil při výtvarné výchově spolužačku vodou na máchání štětců, zapomněl cvičební úbor, při hodině českého jazyka se nekontrolovatelně a nezvladatelně smál při čtení básně, o přestávce houpal batohem, až tento vylétl a srazil květinu na učitelském stole…
Pokaždé, když tyto perly čtu, musím se držet, abych zachovala vážnou tvář. Podle mne kluk nedělá nic jiného než každé jiné normální dítě. Přesto, abych podpořila autoritu paní učitelky, se mu vždy snažím domluvit. On mi to odkýve, slíbí, že už bude hodný, a druhý den přijde s další poznámkovou perlou.
Poslední dva měsíce paní učitelka své působení na rodiče ještě rozšířila a já začala pomalu každý týden docházet „na kobereček“ do školy, abych si vyslechla, jaký je ten můj syn výlupek.
Už mi to začalo dost vadit, považuji to za zbytečné a také za neschopnost paní učitelky. Myslím, že od toho, aby se děti ve škole chovaly tak, jak mají, je tam ona. A informovat rodiče by měla až ve chvíli, kdy se jedná o nějaké skutečně závažné porušení kázně.
Promluvila jsem si s několika dalšími rodiči a skoro všichni přiznali, že se potýkají s tím samým. Vypadá to tak, že z dosud celkem hodných a normálních dětí se jako mávnutím kouzelného proutku staly malé bestie, které paní učitelce s potěšením pijí krev. Špatné na tom je, že se to na dětech začíná projevovat. Do školy se netěší, často si stěžují, že je učitelka pořád hubuje, napomíná i různě zesměšňuje.
Přemýšlíme s ostatními rodiči, že začneme tuto situaci řešit. Je to přeci škoda, aby ty děti byly vydané na milost a nemilost ženské, která patrně pro práci s dětmi nemá ty správné předpoklady. Nemůžeme se však shodnout, zda bychom měli napřed dojít za ní, nebo rovnou k řediteli. A taky máme obavu, aby naše stížnost padla na úrodnou půdu a problém se začal skutečně řešit. Neradi bychom, aby pak tuto „rodičovskou rebelii“ odnesly naše děti.
Co si o tom myslíte? Je na místě si stěžovat, a když, tak u koho? Šli byste v tomto případě za učitelkou, nebo rovnou za vedením?
17.5.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 63 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Mám doma nezbedného žáka. Ve škole jsem častěji než v práci.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Tak to já musím zaklepat, že syn je hodný doma i ve škole. Dokonce jsem ho už teď ve druhé třídě nechala začít chodit samotného do školy. Pro jistotou jsem mu ale pořídila dětské chytré hodinky https://www.smartomat.cz/armodd-kidz-gps-4g-cerna/ , díky kterým mám tak perfektní kontrolu nad tím, kde zrovna je a stejně tak i on si může kdykoliv potřebuje zavolat o pomoc.
Já jsem byla se synem pro aktovku v prodejně na ulici U Pekařky 484. Je to obchod značky baagl.cz. Kompletní nabídku najdete i na jejich stránkách, takže se můžete prvně podívat a pak tam třeba vyrazit. Kdybych měla ty zkušenosti, co mám, tak už bych se ani nebála případně to objednat online. Díky tomu, že aktovku kompletně nastavíte, tak je pak pro dítě i pohodlná na nošení.
Jestli jste ji vybírala v Praze, tak to by se nám celkem hodilo. Kde jste ji kupovala? Podívala bych se tam se synem…
Taky jsem obchodila několik obchodů se synem, než jsem v Praze narazila na obchod s českou značkou, kde je mega výběr a hlavně nám tam paní prodavačka dobře poradila a vybrala jsem tam školní aktovku vhodnou od první třídy, která se dá díky propracovanému zádovému systému kompletně nastavit tak, aby seděla dítěti perfektně na zádech.
Potřebovala bych už začít pomalu řešit vybavení do první třídy pro syna. Docela jsem se zasekla při výběru dobré školní aktovky. Jak mám vybrat aktovku, která mu bude dobře sedět? Zatím jsem žádnou takovou nenašla.
U nás byl třeba velký problém s učením. Hlavně z češtiny skoro propadal. Proto jsem mu na radu jeho učitelky předplatila výuková videa, která stojí pár korun a je to pořád levnější než doučování https://www.primauca.cz/
Musím říct, že jsem velmi ráda, že takový problém s našim synem teda nemáme. Naopak ve škole ho chválí. Doufám, že tomu tak bude i na střední. Právě na tu se teď chystá. Jen se prý hrozně bojí přijímaček, tak jsem přemýšlela jestli by nestálo za to, aby si je vyzkoušel nanečisto. Koukala jsem, že se to dá zařídit třeba přes "To dáš" https://www.to-das.cz/
Syndrom vyhoření.... zašla bych za ředitelem a požádala o přeřazení do jiné třídy... nebo do jiné školy...
Moje milá paní učitelka v 1 třídě psala, pokaždé při špatně vypočítaném příkladu rodičům přímo do učebnice vzkaz : "1 plus 2 nejsou dva, ale 3. 2 je jedna a jedna.... S odůvoděním proč mi nejde škola, řekla, "Že jsem prostě tupá."
Byli jsme malotřídka a tak mě vzali i přes to, že jsem neuspěla v testu školní zralosti (mamka mi říkala, jak probíhal zápis do školy). Když mamka chtěla moje sešity, že zajdeme do pedagogicko psychologické poradny a řekla mi, že je mám vzít ze školy. učitelka se mi vysmála a řekla mi , že některým dětem to jde dobře, některým špatně a pak jsem tu ještě já.... Naše přestávky vypadali tak, že jsme si měli vymalovávat, sedět zpříma a pokud možno mlčet... neotáčet se a vymalovávat...
Nesnášela jsem školu. Bylo mi špatně...
Děti nevolnost a že je jim špatně nepředstírají. Skutečně to tak cítí jen to není vidět.
A s tupé prvačky jsem se nakonec dostala (no, i když sebevědomí mi chybí.
Verera: souhlasím, každému se něco stane, ale nejsem si jistá, zda chlapec nedělá naschvál, zda chce poslouchat..., zda si nemyslí, já můžu..
- ne každý hází po třídě taškou tak, že přeletí a srazí vázu ( mohla letět na dítěte a přezkou poškrábat obličej... mohla.. spousta možností .. čí by to byla pak vina?)
- každému se vyleje někdy voda při výtvarce, ale málokdo ji vyleje spolužačce na hlavu..( bylo to poprvé? nevymýšlí si trochu chlapec?)
- zapomínání je normální - ale nesmí se opakovat často, pak se dítě nenaučí pivinnosti..
- nejsou tu všechny poznámky, ale nezdá se mi chování normální a už vůbec ne, že se tak chová většina žáků 4 třídy
- Zina píše - domluvím mu a on to stejně udělá... není tu něco v nepořádku? vždyť v tomto věku děti na rodiče, hlavně maminky ještě dají.. jestli bych viděla, že mne syn neposlechne, pídila bych se proč - je mu to jedno? dělá si ze mne blázna? je hyperaktivní a nedokáže se ovládnout? pokud tyto problémy nemá jinde, je divné, že by zrovna takhle reagoval..má tyto problémy jen on?
- pak by mne zajímalo - proč začal zlobit ve škole ? pokud je tam nová p.učitelka od pololetí 2-3 měsíce - teprve se s dětmi poznávají, pokud bylka tř. schůzka, jistě řekla své podmínky, požadavky, stejně jako se mohli rodiče vyjádřit.. a pokud nebyla, jdi se zeptat, syna do toho netahej, oni si totiž naši miláčci dokáží i pěkně "vymýšlet pokud nevědí, že se rodiče s učitelem setkají
podoptýkám, že můj syn nopsil poznámky typu : vozí se po třídě na židli a poškrábal parkety - on se prý nevozil jeho vozili jiní... lítá jako blázen po chodbě - mami, já ne, já běžel říci kamarádovi, že se nesmí běhat... a jiné a jiné, taky k pousmání, ale vždy jsem si vybavila, kdyby to dělal každý nestala by se škola výchovným ústavem a děti spíše hlídala, aby se někomu něco nestalo?
dítě je ve škole 20-25 hodin týdně, což je asi z 190 hodin docela malá část,ne? A zbytek - kde je? co dělá? kdo ho ovlivňuje? jaké má kroužky, kamarády? jak tráví volný čas? má dost činností, kde se vyběhá?..,... to si myslím je pro formování dítěte možná více důležité
ale je dobře, že se o to zajímáš a nepatříš k rodičům, kterým to je jedno, jen otom povídají při kafíčku
Nika1: Konfrontovat syna s učitelkou? To nemyslíš vážně? Buď bude kluk vystresovaný a nebo mu to pak dá učitělka sežrat dvojnásob.
Vsadím se, že ve 4. třídě každou výtvarku aspoň jeden rozlije vodu, každému občas něco vylítne z ruky, každý občas zakopne nebo něco shodí. Jdou to prostě děti, mají v hlavě své zájmy a nedůležit věcijdou mimo ně. Nedělají to ale schválně. Asi by pomohlo kluky nechat přestávce vyřádit, cokoli rozsypou, musí po sobě uklidit, cokoli rozbijí nahradit, ale ne je stresovat za každou maličkost. Dospělý taky občas rozbije talíř, shodí vázu, představ si, kdyby ti za něco takového ještě někdo vynadal.
Škola má naučit i jak řešit různé situace. To, že za všechno neúmyslné dětem někdo vynadá a ještě následuje žalování domů, to moc dobrý příklad není.
.jpg)
Ano, chce to tento styl. Jinými slovy říkám učitelce : "Milostivá paní, je mi úplně jedno, jak si ošéfujete svoji práci - já si vám také nestěžuji, že mi nevykynulo těsto na knedlíky (v případě kuchaře)
mashanka: Poznámka v ŽK : Vaše dcera neustále mluví a vyrušuje.
Odpověď otce : To má po manželce, zmlátil jsem je obě. 
Močí do výše očí 
Že jsou dnesní děti monstra, to je pravda, ale že ve škole je od toho, aby si udělala pořádek, učitelka, to je také pravda.
Měli jsme kdysi také jednu takovou. Pomohlo, když jsem jí začala odepisovat stylem : "Nechtěl dojíst večeři a odmítal si před spaním vyčistit zuby"
Udělala jsem to dvakrát a byl pokoj
Nevím, ale mě to jako opravdu normální chování nepříjde. Když jsem pustila pytlík naplněný vodou, tak jsem taky poznámku dostala (2. třída) a dítě by si mělo uvědomit, jak se má chovat a že škola není bohužel místo pro dělání klukovin, ale pro učení se něčemu novému. To normální chování, jak tu některé píšou, ať si dělá kluk doma. Představím si, že by se takto chovali všichni - celá třída 30 dětí by točilo taškama, lilo po sobě špinavou vodu, rušilo výklad, srazilo vázu. Těch poznámek bylo asi víc, takže tolik neúmyslných "náhod" by byla opravdu jedna veliká náhoda. Souhlasím s tím, že poznámky nic neřeší. Určitě bych si zašla promluvit s účitelkou a chtěla slyšet i verzi od syna a možná by bylo dobré je oba na místě nechat konfrontovat.
