Cesta do hlubin puberťákovy duše
I období zvané puberta svádí mnohé umělce k tvorbě. Hlavně básníci, zmítaní svou rozpolceností, dávají průchod svým myšlenkám a úvahám a na plné pecky je vypouštějí ven... Přečtěte si působivě syrové dílo básníka ŠaMiho. Třeba pak lépe pochopíte to, co dosud pochopit nedokážete, totiž myšlenkové pochody svých klackujících zlatíček...
Hovory k sobě. Puberta.
Na svatého Huberta
vplížila se puberta
lehkým krokem slonů
do našeho domu -
jak plíživá revoluce,
od pupínků po poluce.
Marno bych hnáti,
když to s někým mlátí!
Z dětských tónů belcanta
drsný pozoun mutanta
ladí k mužným basům.
Dočkej, huso, klasu!
Nesměj se, když bučí, kníká,
jódluje a kykyrýká!
Líp mít vatu v uších
než mu zranit duši.
Od svatého Sanktusa
z holátka je barbusák.
Šestnáct chlupů, vole!
nahoře i dole.
Nedůtklivej, hustej, akční,
řeší konflikt generační.
Prostě je to fracek
zralý na pár facek!
Jsou to klíny do hlavy!
Snad se Pubby unaví?!
Na svatého Dyndy,
nebo někdy jindy.
Psýché zraje, kampak s plenkou....
Kryndy pindy Makarenko!!!
Čekej, až to přejde!
Víc s tím dělat nejde.
1.2.2006 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 14 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
