Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Nikdy jsem nerozuměla tomu, proč se někteří mí spolužáci báli jít domů s vysvědčením. Nechápala jsem, čeho se tak strašně bojí, když přece jejich rodičům musí být dávno jasné, co jejich potomek přinese za známky. Arch papíru, na kterém bylo všechno napsané a zpečetěné, jsem vždycky brala jen jako takovou formalitu. A to jak v době, kdy jsem byla sama ještě školou povinná, tak i tehdy, kdy se dvakrát do roka vracely s vysvědčením domů mé dcery.

V některých rodinách to ale fungovalo a funguje nějak jinak. Jako by ten jeden jediný den rodiče pocítili náhlou touhu dostát svým povinnostem. A s rákoskou v ruce se rozhodli napravit to, co se v tu chvíli už napravit nedá.

Vzpomínám si, jak moje kamarádka, která patřila k premiantům třídy, byla na konci šesté třídy bledá jak stěna. V třesoucích se ručkách držela vysvědčení, na němž byly tři dvojky. A strašně moc se bála jít domů. Její tatínek byl velmi náročný, a když její školní výsledky neodpovídaly jeho představám, sahal po dřevěném madlu, používaném na velké prádlo. Bušil do své holčičky jako hluchý do vrat. I v průběhu roku chodila s modřinami, že se kolikrát styděla při tělocviku převlékat.

Já jsem podobná traumata naštěstí neprožívala, ač jsem vyložená premiantka nikdy nebyla. Moji rodiče byli v tomto směru rozumní, a tak ten úžasný pocit, že „hurá, začínají prázdniny!“, nikdy nekalil strach z máminy nebo tátovy reakce na mé známky.

Já vím, teď se o tom píše všude. Ale nemohla jsem si pomoci. Protože je ještě dost rodičů, kteří poslední den školy nezvládnou, a pořád je hodně dětí, které se dnes budou bát jít domů...

Možná by pomohlo, kdyby si tátové a mámy vzpomněli na to, jaké oni nosili známky, jak bylo kolikrát těžké obstát v nějakém předmětu aspoň trochu úspěšně... Třeba sami zažívali strach, na který dnes určitě vzpomínají neradi.

A tak se přimlouvám za všechny vaše děti: jestli patříte k těm, kteří se chystají dnes spustit výchovný kolotoč, vězte, že teď už stejně nic nenapravíte. Ani křikem, ani fackami nebo výpraskem. Ušetřete toho sebe i své ratolesti a běžte radši společně oslavit začátek prázdnin. Protože 30. červen je nádherný den. Plný očekávání a prázdninových plánů a tužeb. Tak si ho všichni hezky užijte.

Začínají totiž prázdniny!