Ledvina pro neteř. Mám své dcery vystavit nebezpečí?
.jpg)
Dobrý den, chtěla bych poprosit čtenářky o názory na situaci, ve které se nacházím. Není pro mě lehké se svěřit, ale jsem ráda za anonymitu internetu.
Manželův bratr má osmiletou dcerku, která důsledkem dopravní nehody přišla o ledvinu a druhá je funkční jen ze dvou třetin. Malá dochází na dialýzu a už nějakou dobu se hledá dárce.
My máme dcery ve věku 15 a 17 let. Já i manžel jsme se samozřejmě nechali testovat stejně jako rodiče a prarodiče. Ale odmítla jsem testování dcer. Manželova rodina na mě však tlačí, že třeba některá naše dcera bude vhodný dárce a její ledvina dokáže malé pomoci.
Na jednu stranu si připadám jako hyena, ale nemůžu si pomoct. Kdybych mohla dát ledvinu já, tak neváhám ani chvilku. Jenže nemůžu, nejsem vhodný dárce. Naděje rodiny se upínají k našim holkám. Ale! Strašně se bojím. Nechci riskovat zdraví svých dcer, nechci riskovat, že se jednou dostanou do situace, kdy zbývající ledvina přestane fungovat a ony budou odkázané na dárce. Honí se mi hlavou myšlenky – co když tělo ledvinu nepřijme? Co když se něco nepovede? Všechno se ve mně vzepřelo a já odmítám svoje děti vystavovat nebezpečí.
Manžel je na mé straně, ale je samozřejmě pod mnohem větším tlakem své rodiny než já. Volá mu bratr, chodí za ním rodiče. Mě při každé příležitosti všichni přesvědčují, že kdyby byla nemocná naše dcera, oni by také neváhali. Tlačí na mě tím, že jestli se s malou něco stane, budu si to dávat za vinu. Já ale odmítám svoje děti vystavovat nebezpečí. Ať to probírám odkud chci, pořád mi vychází veliké riziko.
Hovořili jsme s lékaři, kontaktovala jsem pána, který dostal ledvinu anonymně. S manželem jsme prodebatovali spoustu hodin. Samozřejmě jsme si sedli i s dcerami a mluvili velice otevřeně. Dcery se testům nebrání, ale na samotné případné dárcovství mají rozporuplné pocity. Obě sportují, jsou velice aktivní…
Proti samotným testům jsem proto, že vím, že kdyby náhodou některá z dcer byla vhodným dárcem, já se budu bránit zuby nehty tomu, aby o ledvinu přišla. To přeci není jako darovat krev, kostní dřeň nebo třeba vajíčka. Tohle je část těla, která se neobnoví, nedoroste.
Ráda bych znala názory více lidí. Třeba je mezi čtenáři někdo, kdo podobnou situaci řešil.
18.3.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 105 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Ledvina pro neteř. Mám své dcery vystavit nebezpečí?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Kateřino: musí to být strašná situace, mě je líto té vaší osmileté příbuzné, už jenom ta představa, že kdybych byla ve stejné situaci jako on, je děsná
musíte je na jednu stranu pochopit, že dělají všechno možné pro záchranu svého dítěte, nemůžete jim to mít za zlé. I vy by jste se v takové situaci chovala stejně, aby jste zachránila své dítě. Ale samozřejmě chápu i vás jako matku dvou dcer, a třeba si myslím že dcery by mohly podstoupit jen ty testy aby jste věděla na čem jsou a když budou negativní, tak můžete mít klidné svědomí že jste pro to udělala vše co jste mohla
Kateřino - děti bych nedala. A hodně bych uvažovala i o té vlastní - špatná zkušenost blízkého člověka.
Verera: Ledvina může vydržet i déle než 15let.Má známa ji má 19let a je stále v pohodě.AleJá ji měla jen 1rok a půl a měla jsem problémy.Hodně záleží na organismu jak to příjme.
Jak dlouho vlastně vydrží ta transplantovaná ledvina? 15 let průměrně?
Kateřino, taky bych se bránila testům svých dětí a v případě shody dárcovství. Nenechte příbuzné sebou manipulovat. Každý normálně uvažující člověk bpřece nemá děti proto, aby z nich byli dárci orgánů. Je to kruté, když se dárcem musí stát člověk po nehodě. Je ale taky kruté, když nevinný člověk je nehodou poznamenán. No a stejně kruté je vyžadovat po příbuzných, aby doslova obětovali svoje dítě. Stát se totiž může ledacos. Vaše dcera nemusí operaci přežít. A tělo Vaší neteře nemusí její ledvinu i přes shodné výsledky ohledně dárcovství přijmout.
no presne jak uz bylo receno
zajimalo by me jeslti smi darovat nezletili
a co na to doktori ohledne tehotenstvi
navic co jsem tu tak precetla tak to asi neni naveky ta ledvina, ne?
ja bych do toho nesla
az budou plnolety - at se rozhodnou samy
popripade nechat udelat testy - zjistit ze nejsou vhodne darkyne - a rodina da snad pak pokoj, ne?
Dobrý den.Jste v moc těžké situaci.Ja sama jsem po třetí transplantaci ledviny,tak vím o čem to je.Pro vaši neteř to musí být strašné.Je ještě malá ale ledvina ji na celý život nevydrží proto bych ledvinu vašich dětí nechala na dobu kdyby bylo nejhůře.Myslím,že děti dostávají ledviny přednostně,ale radši se zeptejte.Ani příbuzenská transplantace nemusí vyjít.to si musíte uvědomit.Vaší neteři držím palce a věřím že brzy ledvinu dostane,a vy budete mít o starost méně.
modroočka: Tedy, také mi zůstala jen jedna ledvina. 
Necítím se jako invalida. Žádnou dietu nedržím. Pravda, snažím se dodržovat pitný režim. Sportovní aktivity mi nikdo neomezil, samozřejmě s doporučením dávat na sebe pozor.
Možná díky tomu, že druhá pracuje dobře. Ale příspěvek ze začátku dost paušalizoval
mela jsem spoluzaka, zitra ma pohreb.....byl nemocny s ledvinama.....v lete jsem s nim mluvila, nevypadal dobre, ale rikal, ze dostal od darce pred par lety ledvinu /do te doby dialyza/ a ze mu vydrzela dyl, nez doufal, ze uz presluhuje....vubec jsem nevedela, ze je to jen na urcitou dobu. Jsem z toho nejaka spatna, nejak to nezkoumam...ale....kdyz by jedna ledvina od dcery /pokud by to tak dopadlo/ odslouzila, musela by se ji dat dalsi nova?????
bizuna: Neřekla bych, že by byly příspěvky o moc jiné. Vždycky je tu strach o vlastní děti a nabízet svoji ledvinu je něco jiného než nabízet ledvinu svého dítěte.
U mladší dcery opravdu není zatím o čem uvažovat. Té starší je 17, ale nevíme jak blízko je ta 18. Jestli te nátlak rodiny není proto, že už s e blíží. Každopádně bych se ji snažil zachránit, aby měla možnost udělat své rozhodnutí,aby ji příbuzní nedotlačili do situace, kdy by vypadala jako zrůda, která se nechce zbavit svého pohodlí, aby zachránila sestřenici. Protože tak to není. Zachránit ji tím vůbec nemusí a může mít těžké následky. Měla by mít co nejvíc informací a od příbuzných bych se ji snažila držet co nejdál.
Johanka74: Děvče, před Tebou smekám. 
A jinak to shrnul skvěle Ota, dál není co dodat. Příbuzenstvo ať se probere, zažívají bolest, to je jasné, ale neměla by jim zatemnit mozek
.jpg)
oprava : Chápu tě. Nenech se do ničeho tlačit. máš pravdu...... stát se může cokoli a nakonec by mohly skončit na dialýze tvoje děti.
Chápu tě. Nenec se d niče tlačit. máš pravdu...... stát se můe cli a nanec by mly sonit na dialýze tvje děti.
A o tom, že si budeš dávat vinu, rozhodně nepřemýšlej - nebudeš, protže i kdyby se stalo cokoli, tvoje vina to není a nebude.
andula: znám dost lidí, kteří zůstali s jednou ledvinou... invalidita to je i když možná ne placená.
Tito lidé nemohou téměř nic dělat normálně jako zdravý člověk... moje kamarádka asi před 3 lety přišla o "vysušenou" ledvinu a druhá pracuje jen na 33 %, díky přírodní medicíně se jí podařilo vyčistit tu druhou /osobně jsem jí pomáhala/, klasické léky nezabíraly, dialýza byla velmi bolestivá, pomalá, neefektivní ... této dámě je okolo 50ti let. Zásah do praktického života je to obrovský. O sportovních aktivitách si může nechat zdát /byla jako torpédo/, jídlo si nikde nekoupí, protože nesplňuje ledvinová omezení, na návštěvy chodí s vlastním balíčkem jídla... atd.
Nasbírat množství argumentů, které člověku změní život se jistě vyplatí.
A ... i kdyby to bylo moje vlastní nemocné dítě, nikdy bych si nedovolila nutit neteř, aby podstoupila takové riziko. Navíc nikde není záruka, že tělo nemocné příjme nový orgán, že přežije a ... ... ...
