Pořád mluví a nedá se zastavit
Dojíždím do práce dálkovým autobusem. Cesta trvá zhruba hodinu, kterou bych ráda spala, četla si nebo poslouchala hudbu. Nebo třeba jen tak civěla a přemýšlela si o svých věcech. Důvod, proč to nejde, se jmenuje sousedka. Je to paní, která dokáže udělat díru do hlavy.
Sotva mě ráno na zastávce zahlédne, hned se ke mně vrhne a začne líčit svoje problémy a potíže. To samé je odpoledne. Někdy jedou i další sousedé, a asi aby měla změnu, tak si vybere je. Není to ale moc často. Než dojedeme na konečnou, hučí mi v hlavě jako v úle. Už jsem jí mnohokrát naznačovala, že bych si třeba ráda četla nebo spala a párkrát jsem jí to řekla na plnou pusu.
Nebylo to ale nic platné, paní je dost splachovací. Mele, mele a mele, přenáší svoje problémy na mě, přitom když jí chci něco říct já, přeruší mě po pár větách, převede situaci na sebe a zase se lituje. Třeba když mi nedávno umřela babička, neměla jsem na ní vůbec náladu a řekla jsem jí to. Výsledkem bylo akorát to, že polovinu cesty vyprávěla o tom, jak umírala jejich babička a jak to pro všechny bylo vysilující a kolik starostí a trápení s tím měla.
Když pominu tohle, tak to není zlá ženská. Ráda poradí i pomůže, kolikrát i něco přinese, třeba zajímavý časopis nebo knížku, když peče, přinese na ochutnání na cestu. Nechci na ni být nepříjemná nebo dokonce sprostá. Někdy je to ale k nevydržení. Snažím se chodit co nejpozději, aby si našla jinou oběť, nebo si schválně sednu jinam, ale ona si klidně přesedne nebo na mě volá přes celý autobus, že mi drží místo. Promluvit si s ní není možné, nenechá mě doříct dvě věty. Jak se dá takový člověk umlčet? Máte s někým takovým zkušenosti?
17.3.2011 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 29 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,7/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
Diskuse ke článku - Pořád mluví a nedá se zastavit
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Kassy: 
Sluchátka do uší ještě před příchodem na zastávku a dělat, zaujatě koukat na opačnou stranu a dělat, že ji neslyšíš. Pokud nerespektuje ani přímou žádost o klid, vykaši se na "slušnost" a prostě ji ignoruj. Jinak to s takovými lidmi nejde.
usni ucpavky
.gif)
taky se přikláním ke sluchátkům.Příjemnou hudbu tak ať ji neslyším.A ať si mele jak chce.A ještě bych dělala že spím.
Asi bych si vzala gumové špunty do uší a po usednutí na sedadlo si je před ní ostentativně nasadila 
Zažila jsem to taky. Ve vedlejším domě bydlel bývalý spolužák, který jezdil do práce ve stejnou dobu co já. Připojoval se ke mně už cestou na metro a když ne, většinou mě v tom metru doběhl, našel si mě na refýži. Zezačátku jsem byla taky slušná, vyslechla jsem ho, konverzovala. Po čase jsem toho měla plné zuby, protože mlel samé blbosti a já nemám poránu náladu vůbec na nikoho.
Náznaky nepomáhaly, ani to, když jsem mu řekla narovinu, že chci jezdit sama, protože se učím anglická slovíčka. Tak jsem se začala chovat neslušně, nedalo se nic dělat. Když se ke mně přidal na ulici, pozdravila jsem ho a přešla na druhý chodník. Když mě došel na refýži a spustil, řekla jsem "Já jdu vlastně do jiného vagónu, měj se." A popošla jsem o kus dál. Když jsem přišla do metra já později než on a viděla jsem ho, prostě jsem kolem něj suverénně rychlým krokem prošla, pokývla na pozdrav a pokračovala na druhou stranu nástupiště. Tak rychle, aby pochopil, že se přidávat rozhodně nemá.
Trvalo to, ale nakonec mu to došlo a už mě nevyhledával 
U Simony se bohužel jedná o autobus a tam do jiného vagónu odejít nejde, takže to bude komplikovanější. Každopádně radím se přestat chovat vstřícně.
na koleji jsem potkala podobny typek. jezdila se mnou rano tramvaji. vymyslela jsem strategie jak na ni. nefungovalo nic :-(
.JPG){kind=avatar}
Co takhle ji vždycky přerušit se slovy, že to už říkala včera a předevčírem, jestli by nebyla nějaká novinka. 
jsi příliš slušně vychovaná mele a mele, protože jí nedokážeš dát dostatečně najevo, že tě to nezajímá. je ti asi stále i přes tu otravnost blbý jí dát tvrdě najevo, že tě neposlouchá. kašli na to, nebo se zblázníš. sluchátka na uši a koukej z okna. když do tebe bude štouchat, abys jí poslouchala, nereaguj. prostě jako by tam nebyla. je to drsný, ale je to to jediný, co zabírá.
.JPG)
Che - chodit pěšky. Ale vzhledem k tomu, že autobusem to trvá hodinu, tak by to bylo na půl dne. 
Jak někdo radil, že nekomentovat, neprojevovat zájem atd... tak v případě "mé" kecavé sousedky nepomáhá - ona nepotřebuje, abych se vyjadřovala k jejím problémům - ona se ráda poslouchá.
Tak pevné nervy. 
Saturninka:
hm, já umlčela vykecávací paní u doktora tím, že když si celých 15 minut stěžovala zrovna vedle sedícímu na obec, kde bydlí, tak když se pak soustředila na mě, já jí řekla, že mě se tu líbí a paní doslova zklaplo....
Tebe si asi vybírá, že ji posloucháš... prostě říct promiňte, potřebuji si číst, něco promyslet... a začíst se, koukat z okna, ignorovat. Jak to dělají ostatní, když si vybere je?
zastřelit a rychle utíkat, aby tě nechytli
kdysi jsme na lodi seděly proti dvěma Italkám, jedna mlela úplně šíleně, jak kulomet... druhá stihla vždy jen "si si si"... po dvou hodinách jsem měla fakt chuť uškrtit ji holýma rukama
a co zkusit vzít si na cestu sluchátka nějakou hudbou nebo výukou jazyků?
A když by sis opřela hlavu, zavřela oči a předstírala spánek, tak nepřestane taky?
Držení místa bych důsledně ignorovala, nastupovala až po ní a sedala si zásadně k někomu jinému, pokud možno známému, asi vás jezdí víc.
Můžete se sousedy ustanovit vzájemnou podpůrnou skupinu a sedat si vždy společně. Vždyť oni jsou ve stejné situaci jako ty.
Mně se tedy vcelku osvědčilo na takové výlevy nijak nereagovat, nepředstírat účast, neodpovídat a nepřikyvovat, ono jim po chvíli došlo, že mě to nezajímá. Ale je fakt, že jsem dosud nenarazila na tak vytrvalé typy jako je tato paní. Tady to chce asi jedině důrazně říct, že potřebuješ aby byla celou cestu potichu (třeba kvůli učení), ona to asi odkýve, a hned jak začne mluvit, tak ji utnout, i opakovaně. Pokud ani to nepomůže, tak roubík
