Švagrová mne dokonale vysává. Nic na ni nezabírá.
Jsem vdaná, mám dvouletého synka, se kterým jsem na mateřské dovolené. Můj manžel je z jednovaječných dvojčat, má tedy bratra, se kterým spolu jsou, jakoby si z oka vypadli. Mají spolu moc hezký vztah a často se stýkají.
Nikdy mezi námi nebyly žádné problémy, dokud si bratr mého muže nenašel novou přítelkyni. Samozřejmě, že nám ji představil a chodí s ní na návštěvy i na další akce, které jsme vždy společně pořádali.
Myslím, že jsem dostatečně vstřícná a kamarádská, ale v poslední době jsem si uvědomila, že mne přítelkyně mého švagra stojí strašně moc energie a pokaždé, když jsem s ní v kontaktu, cítím se pak jako vyždímaný hadr.
Je jí šestadvacet let, je jedináček. Patrně byla zvyklá, že se vždy točilo všechno kolem ní a byla středem pozornosti. Chvíle, kdy jsem nucená být v její společnosti, jsou pro mne doslova utrpením. Na první pohled se jeví celkem mile, ale opak je pravdou.
Její největší „vadou“ je její přílišná ukecanost. Ona prostě mele a mele a není k zastavení. Vede v podstatě jakési nikdy nekončící monology, a když se člověk snaží do hovoru nějak zapojit, vůbec ho neposlouchá a hned, jak ten druhý skončí, chytne se opět slova a chrlí ze sebe své litanie.
Kdyby alespoň mluvila o něčem zajímavém, tak by se to snad dalo snést. Jenže ústředním tématem jejích hovorů je pouze a jedině ona sama a nejčastěji pak všechny možné křivdy, které na ní někdo v minulosti nebo v současnosti napáchal. Snaží se vzbudit dojem, jaký je chudák, jak je strašně hodná a každý toho zneužije, ať udělá, co udělá, vždycky se všechno nějak pokazí a ona upadne do šílených problémů. Fňuká, občas i slzičku ukápne.
Nejhorší je, že si navykla chodit k nám domů čistě jen za mnou a vydrží mi takhle kňourat i několik hodin v kuse. Několikrát jsem jí dala jasně najevo, že nemám čas, dokonce jsem jí i natvrdo řekla, že mne to její věčné stěžování nebaví poslouchat, ale nepomohlo to. Ona mi hned za dva dny klidně zazvoní u dveří, že prý jde náhodou kolem a zkouší, jestli nejsem doma. Nikdy předem nezavolá, asi má strach, že bych se do telefonu vymluvila, že nemám čas, a spoléhá, že od dveří ji pryč nepošlu.
Teď byl synek dva týdny nemocný a měla jistotu, že doma skutečně musím být a chodila ke mně téměř denně.
Jsem z ní nesmírně utahaná, řekla jsem to manželovi, který to tak nevnímá, protože když se vidíme všichni společně i s jeho bratrem, tak kluci si najdou vlastní zábavu nebo společné téma hovoru a na mne zbude společnosti té pijavice. Řekla jsem manželovi, že pokud se s tím něco neudělá, odmítám se s jeho bratrem a přítelkyní stýkat, a to jsem si dala. Manžel to považuje pomalu za vzpouru a pokus o rozkol v rodině.
Setkal se někdo z vás s takovouhle vysávačkou energie? Co by na ni mohlo platit? Já už vyzkoušela všechno možné, ale ona je doslova splachovací.
18.4.2011 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 50 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3,2/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Švagrová mne dokonale vysává. Nic na ni nezabírá.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Martino, a nemohla bys jí říct....hele holka, a co kdybys zašla k psychiatrovi? Ten to s Tebou pěkně všechno rozebere, ukáže Ti cestu ven, to víš, já jsem jen obyčejná ženská na mateřský, já tomu ani zdaleka nerozumím. A Ty potřebuješ pomoc odborníka, abys žila spokojeně....
Přikláním se k názoru rázného jednání.Oni občas nejsou lidé soudní a opravdu myslí jen na sebe.Má rada jr léčba šokem pro manžela,aby pochopil jak se věci mají.Nechat jí doma s chlapama a muset nutně do obchodu nebo něco podobného.Má tchýně mi jednou řekla,že jí nevadí,že budu mít
navštěvu a klidně přijede.Málem mě kleplo.Taktně jsme jí naznačili,že nám ano.A byl klid.Jinak každý jedináček opravdu není sobec.Mám úžasnou kamarádku ta jedináčkem je,ale těmito vlastnostmi neoplívá.Za to mám sestru,která ano. Přeji pěkný den
alexandras: 
tak "čumáček" by mě dorazil. 
Trvalo mi několik let, než můj muž pochopil, proč se vyhýbám jeho matce a sestře..hledal pořád chybu ve mě, já zpočátku taky, ale pak mi došlo, že má intuice je v pořádku a v nepořádku jsou ony..
Bodejť by to chlapcům to došlo, když ti ji vždycky hodí na krk ať ji zabavíš,zjistila jsem, že vždycky, když mám na krku tchýni nebo švagrovou, tak makám jak fretka, šudlím kuchyň a nádobí do lesku, jen abych si s něma nemusela ,, povídat''.Nejdůležitější pro mě byla opora manžela, který na to časem taky přišel a nevadí mu, když si postěžuju jak mě to vysává.
Myslím, že ti nejvíc vadí, že ti nikdo nevěří..
Teď mi úplně stačí, když před manželem můžu otevřeně říct :..jé to zase bude..'' a on mi nevynadá, že jsem nevstřícná ale řekne ,,..tak to spolu nějak vydržíme a když to potrvá dlouho ,zbavíme se jí elegantně spolu ..''.
S podporou někoho stejně naladěného se to dá zvládat a nechat řeči po sobě klouzat.Třeba :,, Zas tu byla největší chuděra na světě..'' odpověď :,,zase tě ta Matka Tereza vysávala, ty můj čumáčku ?''
Verera: stačí pochopit, že to, co se jí děje, má nějaký důvod. Švagrová na to příjde sama, bude-li chtít změnit svoji budoucnost a oprostit se od toho, co se jí nelíbí, mají vyhráno všichni lidé, kteří se s ní potkávají.
Máš pravdu, že jsou lidé, kteří se rádi nechají litovat, jenže ... v současném světě peněz na sebelítost není mnoho času. Ani druzí lidé o slyšení problémů druhých moc nestojí. Proto je dobré, když někdo v rodině jí podá ruku.
Tvůj muž to řešit nebude. On ji totiž poslouchat nemusí. Kdyby s ní trávil tolik času jako Ty, dávno by ji poslal do háje, aniž by Tě k tomu potřeboval. Ty sama se musíš naučit, jak se ubránit. Zaprvé jí vůbec neotvírej, když jsi sama doma. Zadruhé jí vůbec nezdůvodňuj, proč jsi jí neotevřela. Zatřetí se při společné návštěvě nehni od vašich chlapů a pokud se hneš, tak se věnuj dítěti a mluv na malého, vezmi ji někam, kde jsou lidi...nákup, pískoviště, zahrada, ulice, atd....kde bude obtížné pro ni udržet rozhovor tedy monolog. nemáš naprosto žádnou povinnost, ani příbuzenskou, ani morální, se jí věnovat, natož se nechat od ní deptat. Taky je možnost nebýt vůbec doma, až bratr s ní přijdou. DOKUD TVŮJ MUŽ SÁM NA VLASTNÍ KŮŽI NEPOZNÁ, JAKÉ TO S NÍ JE, NIKDY TO NEPOCHOPÍ. Navrhuji společnou dovolenou...nejlépe na vodě...z lodi není úniku....pořád jsou všichni společně...to mi věř, že po návratu muž kontakty omezí....pokud tam s ní vůbec vydrží...!
modroočka: Jenže to předpokládá snahu stěžovatele pochopit, proč má problémy a musí s tím chtít něco dělat. Jenže většina takovýchhle typů si vyloženě libuje v tom stěžování a nadávání, vyhovuje jim to, nemají zájem cokoli dělat.
Toje pravda že by se měla Martina chránit. Nechápu, proč by se měla snažit řešit neexistující problémy cizí ženské.
caira: nebudou, pokud to Martina nedovolí. Současné dialogy budou konečné, až švagrová přijde na to, proč se jí všechno tak daří. A taky je potřeba se chránit a ne nechat se vysávat.
tohle jsou typy " já když si tak pěkně zanadávám, tak se mi uleví"
no jenže citlivější lidé to jejich nadávání a stěžování často stahují do svého nitra a ničí je to, mají z toho pak depky, i když jejich vlastní život je momentálně OK
ona prostě potřebuje něčí energii a čas, protože se smysluplně zabavit asi neumí, člověk, který se sebere a jde cvičit, ze sebe problémy seklepe a už plný endorfinů si nepůjde stěžovat ke švagrové
Tady zabere jediné, omez styky s ní na minimum. Také mám v rodině takovou vtěrku. Jednou, když se k nám chtěla nasáčkovat na návštěvu-samozřejmě v tu nejnevhodnější chvíli-jsem ztratila nervy a vyhodila jsem ji. Chvíli byla děsně uražená, za týden ale dolezla zase a znovu byla vyhozena. Od té doby se se mnou nebaví a mě to vůbec nemrzí.
.JPG)
Hm - znám, znám - tcháni jsou jako přes kopírák - s nima je "radost" mluvit... 
Všichni jim ubližují, všichni jim křivdí, práce na h...., politika taky, zemědělství, průmysl, na cokoliv si člověk vzpomene, dokážou oni označit za špatné, neprosperující, ošklivé, nemožné, neschopné.
Na to, abychom se nestýkali nemám tak nějak povahu - pořád je ve mě, že jsou to rodiče, teď už i prarodiče, byť se zatím příliš neprojevili...
Ta moje tchýně není jedináček, měla dva mladší sourozence, ale je fakt, že ji asi ubíjí soužití s tchánem, protože ten je někdy na vraždu a mít doma něco podobného, asi si budu stěžovat taky. 
Jinak s takovými psychickými upíry jsem se taky setkala, je to vážně vysilující. Nejlepší řešení je s nimi přerušit styky, stejně si za všechny své problémy můžou jedině sami. Prostě udělat řez a sbohem.
Nejsou manželé, takže to není švagrová Je pořád naděje, že ji švagr prohlídne a švagrovou se nikdy nestane a Martina bude mít klid.
Jinak jak píše Riki, proč se něčím takovým vůbec zabývat? Ta holka je naprosto cizí osoba, která Martině nepadla do oka, tak ať se s ní prostě nekamarádí a tečka, to není povinné. Do bytu bych ji vůbec nezvala, mezi dveřmi bych se jí zeptala, co potřebuje a pak řekla, že nemám čas a dveře zavřela, hotovo dvacet. Žádná přetvářka, na co taky? Za dva měsíce může mít švagr klidně jinou přítelkyni a ta může mít zas jiné chyby. To chce nepouštět si lidi tak blízko k tělu 
Něco podobného je moje tchýně a na tu neplatí nic. Manžel ji sice už párkrát poslal kamsi, protože to stěžování je fakt úmorný a dopadne to pokaždé tak, že se urazí a pak pár týdnů volá jen mně. Nejhorší je, že na můj mobil volá zadarmo a asi to rozšířila i o moji matku, protože té poslední dobou volá taky. Všichni to řešíme tak, že ji prakticky neposloucháme, občas přitakáme. O víkendu byla sranda, protože manžel doma pustil hlasitý hovor a tchýně začala zrovna hovořít něco o tchánově prdeli a manžel na to povídá, že to poslouchá i Barča. Já sice chápu, že má plno problémů, ale mohla by taky říct něco pozitivního.
