Jsem opravdu namyšlený přivadrovalec?
Bydlím už skoro deset let na malé vsi. Přistěhovala jsem se z okresního města, kde jsme si mohli odkoupit panelákové byty do osobního vlastnictví a zůstat v nich bydlet dál. Já jsem se rozhodla koupit si za stejnou cenu malý domeček a bydlet uprostřed přírody. Myslela jsem si, že jsem se s místními lidmi sžila, jenže nedávno jsem zjistila opak.
Nikdy jsem neměla s žádným ze sousedů nějaký spor. Od první chvíle jsem každého zdravila, nakupuji u místních obchodníků, i když jsou dražší než větší obchody ve městě, na nikoho jsem si tady před nikým nestěžovala nebo ho nepomlouvala. Líbí se mi tady. Vedle mě má domeček stará paní, která chodí o hůlce. Častokrát se s ní zastavím, prohodíme pár slov, nabídnu jí, když mám něco upečeno a párkrát jsem jí i nabídla, že jí donesu nákup nebo zařídím něco, co zrovna potřebovala. Pokaždé ale poděkovala, že si řekne svým dětem a bude jí to stačit. S ostatními nejbližšími sousedy se běžně navzájem navštěvujeme na kávu nebo na skleničku a nikdy jsem nepozorovala, že by bylo něco špatně. Ty vzdálenější potom znám spíš jen od vidění, potkáváme se málo, ráno odjedu do práce a vracím se později večer, ale i tak na sebe aspoň kývneme, když se potkáme. Akorát do hospody nechodím. Alkohol nepiju, pivo mi smrdí a nemám prostě hospody ráda. Navíc na to ani nemám moc času.
Minulý víkend jsem se rýpala v zahrádce a z pootevřeného okna od sousedky jsem slyšela hovor. Nevěnovala jsem mu pozornost, a tak jsem si až za chvíli uvědomila, že je to o mně. Mám totiž na tváři jizvu po autonehodě a nedám se tedy splést s nikým jiným. Zkrátka sousedka, s kterou si tykám a chodíme spolu na kafe, měla na návštěvě tu starou paní. Ta si stěžovala, že jí sice nabízím pomoc s nákupem, ale abych jí opravila díru na střeše, kterou jí teče dovnitř, to mě nenapadne. A nebyla to jen díra, s čím jsem jí nepomohla, stěžovala si na moji neochotu dost 
dlouhou dobu. Bylo mi to líto, ale největší ránu mi zasadila kamarádka, která jí přitakávala ve smyslu, že co může čekat od paničky z města, měla poznámky o přivandrovalcích a nosech nahoru.
Já vím, že má ta paní mokrý dům, ale není v mých silách jí s tím pomoci. Já ho mám mokrý také, mnohokrát jsme to probíraly, že ani jedna nevíme, jak to vyřešit a ani z čeho ty úpravy zaplatit. Určitě jsem v lepší kondici než ona, ale netroufnu si na to, abych lezla po střeše, spravovala omítky, plot nebo podřezávala dům. Nemám ani na to, abych jí to zaplatila. Sama se potýkám s podobnými provozními problémy a záplatuji to, jak se dá. Pracuji v továrně, mám plat, který má do toho průměrného ještě co dohánět, chodím v obyčejných džínách a mám přes dvacet let staré ojeté auto. Nevím, podle čeho si myslí, že nad nimi ohrnuji nos a mohla bych pomáhat víc.
Já teď ale nevím, co mám dělat. Mám za ní jít a vysvětlit jí, že jí nemůžu pomoct, nebo to mám nechat být a dělat, že jsem nic neslyšela? Mrzí mě také postoj sousedky, kterou jsem považovala za kamarádku. Najednou se tady cítím nevítaná a vůbec si nedokážu představit, že se jí budu dívat do očí a dělat jakoby nic, nebo zas dáme kafe. Zatím jsem po práci zalezla domů a neviděla jsem ji, jenže to nemůžu dělat do konce života. Máma mi radí, ať to nechám plavat, že řeči se říkají a třeba to tak ani nemyslely. Jenomže já si připadám, jako kdyby mě někdo praštil do žaludku. Mám si to s nimi jít vyjasnit a vyříkat, nebo mám dělat, že se nic nestalo?
27.4.2011 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 51 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,7/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Panelákové soužití. Jak to chodí u vás?
- Bezohlední sousedi, vrtačka a batole
- Sousedské vztahy aneb I my jsme něčí sousedi
Diskuse ke článku - Jsem opravdu namyšlený přivadrovalec?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Já bych to nechala být a určitě by se našla mezi řečí příležitost na to reagovat
Jo, takhle to dopadá, když je člověk moc hodný. Okolí si na to zvykne, začne pomoc brát jako samozřejmost a svoje právo a když pomoc z nějakého důvodu nepřijde, nastoupí výčitky a pomluvy. Na druhou stranu když potřebuje pomoc ten dotyčný, tak to nikoho nezajímá... Marcelo, děláš jim, s odpuštěním, blbce. Uber, nemusíš být pro každého "dobrá víla" bez ohledu na sebe. Vždyť ty se tady obhajuješ, že nemáš na to, abys cizímu člověku platila opravu střechy! To opravdu není tvoje povinnost, tak si nenech vsugerovat nějaký pocit viny. Sem tam nabídnout pomoc, popovídat, vyslechnout, udržovat si přeled, to ano, ale s mírou a hlavněě dát najevo, že čekáš taky něco na oplátku!
Stará paní je nešťastná ze svého stáří a samoty, její děti asi nemají čas nebo chuť střechu řešit, asi to po smrti matky stejně prodají a ona to jistě tuší, takže si potřebuje postěžovat.Sousedka "kamarádka" byla v tu chvíli vhodný objekt, ale zachovala se FUJ. Už v bibli se říká ...a odpouštějme našim viníkům. Takže závěr: jako byste o ničem nevěděla, chcete-li dál s lidmi vyjít.Budete-li to otevřeně vysvětlovat sousedce, ztratíte jednoho člověka. Po čase se jistě najde příležitost to sousedce lehce připomenout a když ne, svět se nezboří.Ve vaší "kůži" jsem byla před 45 lety a dnes je to OK.
proč ji tu střechu nespraví ta dobrá přikyvující sousedka nebo její děti. Já už se se sousedy nemažu. Každý nový se snaží dávat najevo jak on udělá pořádek. Co je moje, po tom vám nic není, ale vaše budu užívat a opovažte se něco říct. To pak lítají tituly.
Zachovej se podle toho jak se zachová ,,kamarádka´´až bude popíjet kávu. Možná bude starou paní, zase pomlouvat u tebe. Tak pak budeš mít příležitost ji říct jak to vidíš ty.
.gif)
Jejda a od čeho jsou prachatý náplavy, než aby místním chudým záplatovaly střechy, dělaly jim taxíka, zalátaly díry v rozpočtu, přijde li nedoplatek za elektřinu a ještě posloužily jako vítaný zdroj drbů? Tu a tam taky vhodně poslouží k zábavě, nudí li se sousedka doma, tož se nakvartýruje k náplavě na kafe. Pokud možno s rotou nevycválaných spratků, svých i cizích, hladových, jak hejno kobylek.
To je ta pověstná venkovská idylka. Od jisté doby chodím s nosem tak nahoru, že mně prší do nosu, takže nemusím plakat nad tím, že jim prší do baráku.
Když se mnou někdo "nemluví", obvykle mně někdo, kdo se mnou zrovna "mluví", musí upozornit, že dotyčný se mnou nemluví.
Ne že by mně to zajímalo, ale je to nenechá v klidu
TOHLE JE PŘESNÉ!!!!
http://www.videohumor.cz/video/yt-tF11uSau04/co-ve-meste-se-povida/
.gif)
Sofffie: a toš to nesmíš tak moc chlastat
, všeho s mírou....s pepou, karlem, martinem......
sharon: neboj, mě dřív nebo pozdějí odstřelí vlastní játra 
Sofffie: bože můj já zapoměla...tak to sorry......jen aby tě pak nemuseli ostřelit...
Kašli na drby, drbat se bude pořád. Opravdu nejsi povinná sousedce spravovat střechu, na to jsou odborníci a paní má děti, které by jí měla s tímto pomoct. Nevěš hlavu, za nikým nechoď, netrap se tí, a pro příště nebuď tak hodná. 
Jo, pozdravit, pomoct s nákupem, když ji potkáš, ano, ale určitý odstup si zachovej.
sharon: ale prdlačku, já budu pořád mladá, krásná a okouzlující. 
Ono je někdy dost těžký neposlouchat cizí hovory, jak tady kdekdo radí
. Kdyby Marcela rejdila po zdi s hrnkem, tak možná jo, ale když se to nese půlkou ulice, tak to se má sebrat a odejít domů? To by potom nesměla jezdit autobusem, chodit do krámu nebo by musela nosit špunty v uších, protože skoro všude si někdo s někým něco povídá, tak aby náhodou něco nezaslechla.
Drbům se asi nevyhneš nikde 
. Taky bydlím v podobné díře a taky mi připadá normální pozdravit, když někoho potkám nebo když vidím starou babču, jak vláčí nákup, tak jí ho klidně poponesu. S těma lidma se stýkám víc, než s kýmkoliv jiným a dělat, že je nevidím mi připadá praštěný. A vsadím se, že některý mě taky drbou, až se z nich kouří 
.
No a na druhou stranu mě vytáčí, když něco dělám, tak opodál stojej místní chlapi, ruce v kapsách a mají řeči, jak to dělám špatně. To bych jim nejradši otiskla hladítko do ksichtu. Buď ať držej pysk, nebo ať jdou pomoct 
.JPG)
Člověka to zamrzí, zvlášť, když projevuje dobrou vůli pomáhat, baví se, zajímá se....
Pak se nedivím, že hodně lidí jen houkne na pozdrav a konec...
Po této zkušenosti bych dotyčné pouze pozdravila a čao mao.
.jpg)
Marcel kašli na to...jóóó nemá se poslouchat a taky jsem dostala přes čumu.Nejlepší je pozdravit a jít dál...má přece děti néééé.
Neříkám nepomoci,ale s nákupem, nebo doktr., léky, ale to co píšeš je nemožné.
Jsem také z vesnice..rodák... a je u nás ""Naplavenina"", ale vše je v lidech,to nééé, že se přistěhují a nevšímají, někteří jsou lepší než usedlíci.
Rozbroje dělá starostka, která trpí a schvaluje vše pro nové obyvatelé.Stará náves + bordel a k nim posílá uklízecí četu každý den, ale to je o něčem jiném, než ty tu.
Prosím tě, žij si svůj život podle sebe a na bábi se vykašli.
Dokud se starají je dobře.....zajímají se a myslí na tebe, hoď po nich ÚSMĚVEM.
Sofffie: no, no, ...taky budeš.....možná...
