Jak mám naložit s milostnou korespondencí svého šéfa?
Chtěla bych se čtenářek zeptat, jak by se zachovaly, kdyby se dostaly do podobné situace jako já nyní. Jedná se o pracovní záležitost, která ale v konečném důsledku tak úplně pracovní není.
Pracuji jako archivářka v jednom ústavu a od svého nadřízeného jsem dostala za úkol vyklidit a roztřídit materiály, které po dlouhá a dlouhá léta skladuje ve skříni ve své kanceláři. Pustila jsem se do toho, pečlivě vše probírala a třídila, co a jak je potřeba zaevidovat, či případně vyhodit. Doslova každý papír jsem musela pečlivě prozkoumat.
A tak se stalo, že se mi do ruky dostala i složka s vytištěnou e-mailovou poštou. Otevřela jsem ji a její obsah mne docela dost šokoval. Byly zde totiž založené dopisy, které si můj nadřízený před asi deseti lety psal s jednou kolegyní. Na tom by asi nebylo nic divného, kdyby se nejednalo o korespondenci milostnou. Přečetla jsem první dopis a polilo mne horko. Ty další jsem jen zběžně přelétla, abych se ujistila, že jsou všechny na toto jedno téma.
Jak jsem řekla, složka je stará více než deset let, zda spolu dotyční kolegové udržují nějaký poměr, netuším. Nicméně oba u nás stále pracují a navíc, on je ženatý a ona vdaná. Pokud mezi nimi něco proběhlo, jednalo se o milenecký vztah. Vůbec nechápu, co mého šéfa vedlo k tomu, aby si dopisy tiskl a schovával. Nicméně dnes už o nich patrně nic neví, určitě na ně zapomněl. Jinak by tu složku před mým nájezdem vyndal.
A já teď nevím, co s tím. Mám to vyhodit, respektive skartovat? Co když si na to vzpomene a bude se mne na tu složku ptát? Co mu řeknu, že jsem sama naložila s jeho soukromou korespondencí tímto způsobem?
Nebo za ním mám jít, složku mu předat a tím dát najevo, že vím něco hodně citlivého a tajného? Určitě bych ho tím dostala do rozpaků a taky nevím, co by to pro mne následně mohlo mít za důsledky, protože bych se pro něj patrně stala dost nepohodlnou. Kdo z nás by byl rád, že na něj někdo ví něco kompromitujícího?
Co byste udělaly na mém místě? Je to teda opravdu zapeklitá situace.
23.8.2011 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 42 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak mám naložit s milostnou korespondencí svého šéfa?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
vyhodit a mlčet
.JPG)
zlikvidovat, nic jsem neviděla, fakt nevím, že tu něco takového bylo..
Cauky ja bych to dala do obalky, zalepila, napsala "privatni" dala sefovi na stul a absolutne bych to nekomentovala, nikomu nic nerikala, nepoustela to dal zkratka loajalni...Na ten stul bych to dala tak, aby to nasel hned - trklo ho to, on uz bude vedet jak s tim nalozit (mozna si to schova nebo to pujde do "rezacky", ale to musi byt jeho rozhodnuti)...Kdyby to nahodou chtel sef se mnou rozebirat nebo se citil nejak divne, rozpaky tak bych se ho snazila zastavit hned v zacatku - naznacit, ze jsem se v tom opravdu nerypala, necetla podrobne etc...Pro nej docela neprijemna situace... 
Hlavne ho nijak nesud, nevynasej vyroky, nekomentuj - nic o tom vztahu nevis - navic myslim, ze takovym zpusobem komunikace si udrzis misto (ted to neber jako nejake 
sefovi to ne! Proste pracovni zalezitost, nic vic nic min....Mas svuj zivot, on taky...
Skartovala bych to a zapomnela, ze jsem neco takoveho vubec videla. Pochybuju, ze by to nekdy hledal, a kdyby jo, tak o nicem nevim. Eventualne se ho zeptat co udelat s doklady starsimi 5 let.
Na tvém místě bych jen šéfovi předala složku se slovy, že jsem našla něco jeho čistě osobního a nepřísluší mi rozhodovat co s tím. Dobrý šéf ocení loajalitu a mlčenlivost. Časem na ten šok zapomeneš, přestane tě to trápit.
V tomhle případě já bych se Mirky zastala - jo, řekne se "ty máš teda starosti". Ale ona pracuje jako archivářka, a asi ne týden... Z toho už z podstaty věci vyplývá, že ona musí nad každým papírkem přemýšlet, musí zvažovat, co to je za písemnost, jak moc může být pro koho důležitá a co s tím provést. Je na to ze své práce zvyklá a tak to dělá automaticky i u těch papírů, které pracovní nejsou. Možná by se to dalo nazvat profesionální deformace. V dobrým. Prostě nedokáže něco "jen tak" vyhodit, aniž by se zamyslela nad všemi možnými důsledky. Proto se tady ptá nás, co nejsme archivářky, co s takovýmhle případem. 
Pravda je, že vyhazovat cizí korespondenci by se nemělo, obecně řečeno. Ale zase - záleží na tom, oč jde. Pořád je dlužno zachovávat listovní tajemství, i když jde o vytištěné maily, na které se 10 let prášilo ve skříni, ale tak, jak je to popsáno, bych si s tím těžkou hlavu nedělala a zlikvidovala to. Je to cesta nejmenšího odporu, všechno jiné by si koledovalo o komplikace, které jsou asi zbytečné. 
Dopisy mu vrať, ať má v domově důchodců na co vzpomínat.
Ty máš holka starosti 
. Pokud si zvědavá, taks i počti, pokud ne, tak to vyhoď. Co ti je do cizích životů?
No, takt tohle bych teda FAKT neřešila
.jpg)
i já bych to skartovala a nic neříkala, on určitě dávno neví že něco takovýho má (jinak by tě nenechal do všeho nahlížet, jak už tu někdo psal). Ale jak se znám, tak bych si to asi taky přečetla jako Almega A nikomu bych to rozhodně neřekla
Také bych dopisy skartovala a o ničem nevím
po 10 letech je to promlčené
Já bych si všechno přečetla(ze zvědavosti...ráda čtu...) a pak šup s tím do skartovačky!! Nic víc.
Já bych si všechno přečetla(ze zvědavosti...ráda čtu...) a pak šup s tím do skartovačky!! Nic víc.
Mirko, tvoje starosti bych chtěla mít!!!
.gif)
udělala bych to jako Mashanka....tečka !
