Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

PEGG: to psala ve 21:46 Gorawen, já to jen citovala a přidala "přesně"

Petruša - 28.6.2013 22:37 to je naprosto přesné

Milá Anno, samozřejmě, že si lze i v pozdějším věku říct - tak tohle už opravdu ne - a pak se dopracovat i k tomu, že to řeknu nahlas.Uvidíš, jak opojný je to pocit, když konečně sama sebe dokopeš k tomu, že svému protějšku v diskusi zcela samozřejmě řekneš - já to ale dělám takhle a nebudu na tom nic měnit. Myslím, že je každého věc, jak si svoje věci organizuje. Holka, to by s Tebou orali v práci, v rodině, i kamarádky! Opravdu cheš být za tu blbou, co udělá, do čeho se druhým nechce, co myje okna tak, jak se líbí tchýni, co jí přehoděj šichtu, když na ty druhé si netroufnou, protože by je uštěkali, co u kamarádského posezení myje nádobí, zatímco ostatní se čvachtají v bazénu? Fakt se chceš jen užírat, když po stopadesáté mlčky ustoupíš a uděláš, co chtějí druzí a ne Ty? Blbá nejsi Ty, ale Tvá tchyně,poněvadž kecat dneska holkám do života, to si málokterá necháte líbit. A je to dobře, protože být starší, to neznamená mít patent na rozum. A kdo to nechápe, o konflikt si koleduje. Pokud mezi tebou a tchyní k němu dojde, jakkoli, ona je na vině.Ne Ty. Nebo jí snad kecáš do jejích věcí? Takže pokud nejsi alkoholička, co nechává dítě bez dozoru celé noci, feťačka, co mu nedá najíst, nebo psychicky vyšinutá narušená osoba, co mu je nebezpečná, až příště babka vystartuje, usměj se a řekni - jistě to myslíte dobře, ale já dělám své věci po svém. Až začne lapat po dechu, optejse, zda jí je snad nevolno z vedra a zda nepotřebuje obklad.Nepoužívej věty typu, vy mě štvete, vy jste zaujatá, ale mluv o sobě.Já to tak dělám, já mám svoje postupy atd. To není napadnutelné. Každý normál pochopí, že tchýně, co se vměšuje, by měla dostat, co zasluhuje. Hodně štěstí a odvahy.

Jeste me napadlo Nike ma takove heslo "Just Do It" (Jenom to udelej, udelej to prave ted...) tohle at Ti naskoci vzdycky v hlave, kdyz chces neco udelat treba i odmitnout - s cim nesouhlasis, neveris, jde to proti Tobe...

"Stve me, ze kazdy kdo je hodny = blbec - dobrak sup ho zneuzit, pritom kazdy chce mit hodneho souseda, kamarada, zdr. sestricku v nemocnici..."

přesně...

Anci urcite to jde zmenit, clovek se uci a verim, ze i meni cely zivot...Podle me zalezi JAK MOC TO CHCES - to plati obecne ve VSEM!!! Ja v to verim...Spis jsem se roky naucila, ze nektere boje mi za to nestoji...Nestoji mi za tu energii plytvat ji na veci, ktere nepovazuji za tak dulezite...Dneska se porad za neco "bojuje" bojujeme proti rakovine, "bojujeme" za mir - neustale, ale kdy prijde ten klid, peace, mir - toho si vazim...Stve me, ze kazdy kdo je hodny = blbec - dobrak sup ho zneuzit, pritom kazdy chce mit hodneho souseda, kamarada, zdr. sestricku v nemocnici...Bojuj za to co si myslis, ze je opravdu dulezite pro Tebe...Hodne stesti....

zatím jsem nečetla příspěvky...

ale nedá mi to nenapsat...Anno jsem absolutně totéž. Jenom jiné jméno a o "piditrošíčku" mladší, je mi téměř 32... Já už jsem si na to snad tak nějak zvykla, ani mi to nepřijde

Taky jsem neumela rikat NE.
Pak jsem to jednou zkusila, starchy ztazenou prdelku, bala jsem se konfliktu, zvlast kdyz vlastne o nic neslo a rict Ano by bylo jednoduche a nic by mi to neudelalo. Proste mi ten den "cvaklo" a ja rekla NE. Nic vic, zadne vysvetlovani. A zadne dramo se nekonalo. Dotycny odmitnuty to vzal uplne normalne.
Nejhorsi je to na poprve. Ted uz to jde samo a dokonce jsem se naucila rict NE zpusobem, ze ostatni ani nenapadne nejake smlouvani nebo premlouvani.

Almega: Taky jsem se časem dopracovala k tomu, že je lepší jednat na rovinu, slušně odmítnout co nechci než se všelijak vymlouvat, zamotat se do toho a třeba slíbit co nechci a pak se z toho nějak vykroutit.

I když je výsledek možná nakonec stejný, tak první způsob je rychlejší, méně pracný a je kupodivu okolím i líp přijímán a člověk má ze sebe lepší pocit.

PEGG - 28.6.2013 14:04 Verera: jo, taky jsme to s bráchou tak měli, a náš skoro 70ti letý otec dnes nedokáže pochopit a přijmout, že opravdu nebudeme skákat tak, jak on si pískne a jsou z tohoto dodnes rozbroje lepší už to nebude

Verera - 28.6.2013 12:36 mám to přesně tak. Museli jsme na slovo poslouchat a není to dobře.

Myslím si,že je to hodně dáno osobností,někdo prostě je a někdo není.Já budím dojem jistoty a síly a nikdy se mi nikdo nepokouší něco vnucovat,protože se jen stačí pousmát a je to...Ale nedopracovala jsem se k tomu hned,do takových 19 let jsem se styděla cokoliv vyřizovat,mluvit s cizími lidmi a pod.,musela se mnou jít máma,aby mluvila za mne.Ovšem moje práce a věk a zkušenosti mě dostrkaly až tam,kde jsem teď a rozhodně nedělám,co nechci.Např. i když nemám zrovna práci,tak klidně řeknu někomu,že toto dělat nebudu,že se mi do toho nechce,ať si na to najdou jinou firmu.Nestalo se mi,že by mi někdo nadával,spíš ocení upřímnost.A klidně mi dají práci i příště,nějakou co se spíš pro mne hodí(tj. je menšího rozsahu,není v jiném kraji a pod.).Nejhorší je trapné lhaní,to se snadno pozná a to naštve.

Taková jsem byla taky, asi tak do 30 let, ale už nejsem. Až jsem se vzepřela, tak se hodně lidí divilo, proč jsem taková, že řeknu ne. Nenechala jsem se už manipulovat, řekla jsem svůj názor. A teď jsem ráda, že to umím, že nejsem pořád takové trdlo, jak jsem byla vychovaná. Slušně, ale říct svůj názor a nenechat se tahat za špagátky. Je to tvůj život, ne?

Pentlička: To máš pravdu, byli jsme vychováváni, že dítě musí poslouchat a na jeho názory se moc nebere ohled. Pak jsem s tím docela těžce bojovala.

Pro život je lepší, když se děti můžou od malička vyjadřovat k tomu, co se jich týká a přiměřeně o sobě rozhodovat. Dospělý má rozhodující slovo v zásadních věcech, ale děti se naučí , že nemusí dělat cokoli, co jim kdo řekne.

Bellana: