Bojím se, že se nikdy nedočkám vnoučátek
Je mi osmapadesát let a mám dvě děti, syna a dceru. Jsou již dospělí, dcera vdaná a syn žije už dlouhou dobu s přítelkyní. Já sama jsem již vdova, manžel mi zemřel před třemi lety v důsledku těžké nemoci.
S dětmi mám moc hezký vztah, často se navštěvujeme, máme se rádi. Moc mne však trápí jedna věc. Nemám zatím ani jedno vnouče a moc mne to mrzí. Navíc mám strach, že se ani v budoucnu žádného vnoučátka nedočkám.
Dcera sice po dítěti touží, ale nedaří se jim. Podstoupila už i nějaké léčení, dokonce i umělé oplodnění, ale vždycky to skončilo neúspěchem. Je z toho moc nešťastná, děti miluje a vím, že by byla skvělá máma. Už je jí šestatřicet, uvědomuje si, že čas se jí krátí a za pár let už nebude moci o vlastních dětech uvažovat.
Synova přítelkyně je zase pravý opak, ta děti nechce vůbec. A syn je v tom s ní zajedno. Já vím, je to jejich věc a jejich rozhodnutí, nemám právo jim do toho jakkoli mluvit (a taky nemluvím), přesto to cítím jako nespravedlnost. Dozvěděla jsem se totiž, že „snacha“ byla před půl rokem na potratu. Vlastně mi to i sama řekla, tedy spíš se prořekla. Můžu vám říct, že jsem to oplakala. Když si představím na jedné straně svou nešťastnou dceru, která by za dítě dala nevím co a na druhou vidím, jak lehkovážně se dítěte někdo jiný zbaví, doslova mi to trhá srdce. Snachu jsem jen poprosila, aby se o tom nezmiňovala před dcerou, že pro ni by to bylo hodně těžké.
Asi vám připadám přecitlivělá a možná jsem. Moc mne to trápí, tolik jsem se těšila na vnoučata, na roli milující babičky. A zatím to vypadá, že mi nebude dopřáno. Můžu se sice potěšit s vnoučaty od mé sestry a taky to dělám, ale to není ono. Mám je ráda, ale moje vnoučata to nejsou.
Vím, že mi tady nikdo žádnou radu nedá, jen jsem se chtěla vypovídat a možná i zjistit, že nejsem s tímto trápením jediná. A taky mi tady možná někdo dá naději, že u mé dcery ještě není vše ztraceno. Protože moje touha po vnoučatech se s tím, co prožívá ona, nedá vůbec srovnávat. Pro ni je to mnohem, mnohem těžší.
12.9.2013 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 50 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Bojím se, že se nikdy nedočkám vnoučátek
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Já se babičkovství dočkala ve svých 57 letech
Kamarádka mé dcery také se pokoušela 4 roky o mimi.Letos si udělali dovolenou v CHorvatsku a nedavno jsme se dozvěděli, že čeká miminko.Třeba potřebují klid a u moře je krásně.Přeju vám vnoučátka, sama mám vnučku9 let a vím co je to toužit po vnoučcích, dcera také rodila pozdě.At mladí zkusí tu dovolenou u moře dobrý je prý také Rodos.Tak at to vyjde
Kozoroh18: To jo, kdysi frčely Želvy ninja, ty milovaly pizzu, syn kámošky na to koukal, pak pořád přeříkával ty jejich dialogy, nejraději na autobusové zastávce plné lidí, pizza tam byla snad v každé větě.
V sedmdesátých letech byla známá metoda sestry Mojžíšové. Ta srovnala ženě všechny kosti v těle, došlo k uvolnění a k následnému početí. Metoda byla uznána až v roce 1991, o rok později Ludmila Mojžíšová zemřela, v necelých šedesáti letech. - Metodu sestry Mojžíšové praktikuje fyzioterapeutka Pospíšilová v Mochově u Prahy. Obojí - jak sestru Mojžíšovou tak fyzioterapeutku z Mochova - lze najít na internetu. Jistě tu metodu praktikuje více terapeutů - na internetu se dá najít všechno. Přeji, abyste se vnoučátek dočkala a užila si je.
kareta -
ta pizza to je slovo pro prťata jak dělané
Léthé
moje babička měla hůl a moje prvorozená ji za ni tahala jak seděla na kočárku a babička ( ona mluvila německy) to je Stock a malá taky jak někdo šel s holí, tak Stock Stock Stock a prej že si umí vybrat.
.gif)
vnučka zase všem vykládala že tatínek hraje penis.....
kubikm: fracek byla ta matka ....
.gif)
Léthé: 16:56:
Léthé: syn zase ječíval na celou pěší zónu, že chce PÍČŮ
(pizzzu)
Petruša: No placku rumu Tehdy mi to přišlo jako dobrej nápad. Tak matně si to pamatuju. Mně se líbil ten tvar, ale dospělí to chápali asi jinak.
minule v Globusu, u vedlejší pokladny fracek, asi 5 let...tak se vztekal, že matka mi cosi nekoupila, že ji svlíkal kalhoty, chvíli byla nahá....
naše pokladní už jí říkala, ať ho uklidní, že se nedá pracovat....
.jpg)
Verera: a co jsi chtěla?
Léthé:
Moje teta dávala léta k lepšímu historku, kdy jsem na ni coby asi pětiletý capart velice hlasitě na celý obchod zavolala: " Tetíííí, kup mi placku rumu!"
.jpg)
Léthé: 
