Reklama: Moderní tapety na zeď a povlečeníModerní vliesové tapety IMPOL TRADE 

Diagnóza mamánek. Dá se to léčit?

Diagnóza mamánek. Dá se to léčit?

Je mi skoro třicet a po několika nevydařených vztazích jsem snad konečně potkala toho pravého. Petrovi je pětatřicet, je svobodný, slušný, galantní, má dobrou práci a celkově je solidně zajištěný. Mně už tak nějak tikají ty pověstné biologické hodiny a strašně ráda bych se konečně usadila a měla dítě.

Chodíme spolu od března tohoto roku, zatím je tedy náš vztah vlastně v počátcích. Přesto, že je mi s Petrem moc dobře, v průběhu léta se objevilo něco, co mne nenechává úplně klidnou. Mám totiž dojem, že trpí „nemocí“ zvanou mamánkovství. Nevím, do jaké míry je jeho chování normální a do jaké třeba já slyším trávu růst, proto bych vás chtěla požádat o nezaujatý názor.

Petr bydlí sám ve svém bytě, ale maminka mu tam chodí pravidelně uklízet a vždycky mu i nakoupí a donese navařené jídlo. Vezme tašku se špinavým prádlem a donesené čisté a vyžehlené mu poskládá do skříní. Nejdřív jsem si říkala, že na tom nic není, i když mě to trochu zarazilo. Taky bydlím sama a maminka mi rozhodně takový servis neposkytuje a ani bych po ní něco takového nechtěla. Ale co, je to chlap a ti přece jenom nejsou na tyhle praktické záležitosti stavění.

Nějak víc jsem se tím nezabývala, dokud nepřišlo léto a naše první společná dovolená. To byl pro mne totiž šok a od té doby přemýšlím, jestli je Petrův vztah s maminkou skutečně normální. Naplánovali jsme, že bychom spolu jeli k moři do Chorvatska. Autem. Petr přišel s návrhem, že by mohli jet i jeho rodiče, kteří tam jezdí pravidelně a mají už domluvené stabilní ubytování v soukromém apartmánu u jedněch lidí. Navíc kdybychom jeli jedním autem, ušetřili bychom za cestu.

Moc se mi to nezdálo, ale i tak jsem kývla, vzala jsem to z té praktické stránky a říkala si, že jsme dospělí a budeme tam jako samostatná jednotka. Jenže to jsem se spletla.

Cesta proběhla dobře, ubytování v apartmánu taky, rodiče měli jeden a my druhý, předpokládala jsem tedy dostatek soukromí. Chyba. Maminka snad neustále držela pohotovost. Měli jsme to bez jídla, vařili jsme si sami a ona nás každé ráno budila na snídani, hlásila, v kolik máme přijít k obědu a k večeři. Po prvních dvou dnech jsem Petrovi řekla, že tohle přeci nejde, že se snad můžeme o naše jídlo postarat sami a on, že prý mamince to dělá radost a byla by smutná, kdybychom ji odmítli. Nechtěla jsem dělat dusno, byla to dovolená, ale dobře jsem se necítila.

Tatínek mi připadá docela v pohodě, ale ta maminka, to je opravdu nářez. Když jsme si chtěli udělat přes den vlastní program, vyzvídala, kam se chystáme a když jsme jim to sdělili, hned organizovala, že půjdou s námi. Po obědě, když jsme chtěli mít trochu soukromí a zalezli si do svého apartmánu, vždycky tam za chvíli doslova vpadla, jestli si s nimi dáme kafe. Já už pak chtěla zamykat, ale Petr to nedovolil, jak by to prý vypadalo.

Těch deset dní byl pro mne docela očistec. Vlastně jsem trávila dovolenou s pro mne úplně cizími lidmi. Maminka se sice snažila být milá, ale té její ochoty a úslužnosti bylo prostě moc. Po návratu jsem o tom s Petrem mluvila a došlo docela ke konfliktu, kdy mi zklamaně řekl, že si myslel, že jsem jiná, ale teď vidí, že jsem stejná jako ostatní mladé holky, které už z principu nesnáší svou potencionální tchyni a snaží se postavit mezi matku a jejího syna.

Necítím se z toho úplně dobře, rozhodně bych něco takového udělat nechtěla, ale nemůžu si pomoct, opravdu mi nepřipadá normální, aby maminka takhle všestranně pečovala o svého dávno dospělého syna.

Jak to vidíte vy? Jsou mé úvahy přehnané a dělám problémy tam, kde nejsou, nebo byste na mém místě jednaly a cítily stejně?

Tereza


22.9.2014   Rubrika: Partnerské problémy   |   Komentářů 62   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,8/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Diagnóza mamánek. Dá se to léčit?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-62
cawan
cawan - 9.11.2015 8:11

Horko těžko, stejně pořád porovnává "maminka" to dělá lepší nebo si to v lepším případě jen myslí. Když slyším slovo moje máma, tak se jdu odreagovat na tento web http://tojemasakr.cz/

 
Anahir
Anahir - 25.9.2014 15:41

No, každopádně, jestli mladej chlap dá přednost matce, aby mohla kdykoliv k vám do ložnice ve vašem apartmánu před sexem, pak je to hodně špatně.
A takovéhle páté kolo u vozu, které když se ozve, tak bude jen špatné a ubližující matce a jemu - budeš pořád. Záleží na tobě, jestli chceš takový život vést.

 
annie
annie - 25.9.2014 10:25

Moc nechápu, proč by mělo být oslovení :"maminko" impulsem k útěku... Mě mnohem víc odpuzuje, když chlap mluví o své matce hnusně...
Znám jednoho mamánka, který tituluje svoji matku tak, že se to tu stydím napsat...
Prostě jsou na sebe napojeni, on fungoval celý život jako rozsévač semene - má 5 dětí, ale ani jedno nevychovával, když si ženu nastěhoval domů, tak matinka jim tak "zatopila", že většina do dvou měsíců utekla s nervama v zadeli...
A tak si teď zbyli - matinka má přes 80, mu se blíží 60 a nechtěla bych ho ani za zlaté prase... Dárečci oba dva...

 
monyk
monyk - 25.9.2014 9:46

mala hobitka: Nevim, co ma osloveni ¨maminko¨spolecne s mamankovstvim smajlik - 26. Svoji maminku oslovuji maminko, stejne jako manzel tu svoji a ani jeden mamankovskym komplexem netrpime smajlik - 68. Jen mame se svymi ¨matkami¨ vrely vztah a ac jsme samostatni a dospeli, tak nam toto osleveni nepripada nepatricne smajlik - 42. A propo: soused typicky mamanek, o svoji matce hovori velmi nehezky ...Takze ono to v tom osloveni asi nebude...

 
Bellana
Bellana - 24.9.2014 20:28

mala hobitka: Jak je správné oslovovat svoji matku, když je muži třicet? Má jí říkat "matko"? Děti mě neoslovují mami ani maminko, ale vím, že o mě mluví jako o mamince. Opečovávané nejsou.

 
mala hobitka
mala hobitka - 24.9.2014 19:50

Terezo, uprimne ten tvuj pritel je klasicky pripad mamanka.

Je neschopnej anebo linej (a hlavne pak sobeckej) chlap co se nechava opecovavat od maminky jak petiletej. Neni ...opakuji NENI jediny duvod proc by petatricetilety chlap mel mit ve vlastnim byte mimo rodicu servis jak v hotelu. Je to smesny.

Na zvyseni soukromi a omezeni servisu odpovida "co na to maminka? jak by se asi citila? blaznis jak by to vypadalo kdybychom se zamkli?". To neni normalni to je silene. A pokud ti rika ze si stejna jako ostatni holky, tak at. A vis co...bud presne jako ony. Bez pryc, protoze ono je duvod proc petatricetilety chlap je svobodny. A myslim ze obe vime ze to jeho maminka.

PS: Pokud by muj pritel (tricet let) osloval svoji matku "maminko" utekla bych, pokud by neslo o omluvu nebo prani k narozeninam (pripadne vanoce, vzdy vime ze vsichni jsme pak sentimentalni :)
PS c2: vazne vazne vazne chces byt s chlapem pro ktereho je dulezitejsi "jak by to vypadalo kdybychom se zamkli" nez sex bez strachu kdy se vriti maminka (pripadne sex radsi vynecha - kvuli mamince - fuj)

 
Petruša
Petruša - 24.9.2014 19:47

pippi.dlouha.puncocha: přesně, mým synům je 10 a 6 a snažím se o totéž, vedu je k samostatnosti

 
pippi.dlouha.puncocha
pippi.dlouha.puncocha - 24.9.2014 19:18

Shayla: přesně tak, navíc nikde není řečeno, že mamánek nemůže být zároveň ten alkoholik, nebo že nemá žádné špatné vlastnosti.

Všechno tady už bylo řečeno, jen jsem chtěla říct, že fakt nechápu, proč maminky mají potřebu dospělým synům posluhovat. Sama mám dva syny, jsou to ještě malé děti, ale spíš než dělat jim služku bych je ráda naučila postarat se o sebe, aby uměli vařit, prát, atd. Je to určitě užitečnější, než z nich dělat neschopná polena a kazit jim celý partnerský život

 
Léthé
Léthé - 24.9.2014 13:53

Renee: ještě to napíšu takto. Když mají moje "děti" problém, který bez nás nezvládnou, jako třeba kdysi dávno moje dcera...týden po porodu mé vnučky se jí rozjela epilepsie... tak je jasné, že rodina nastoupí, vše jde stranou a pomáhám co mi síly stačí. Zvládli jsme s manželem chodit na 4 směny a starat se o miminko a o dceru asi tři měsíce, než se srovnala. Zeťák zrovna studoval mimo bydliště, bral si je domů jen na víkend. Ale když vím a já to vím a cítím, že jsou bez nás v pohodě, nějak necítím potřebu jim neustále šlapat na paty. Pokud zajdou ony, tak je ráda uvidím, ale sama se nikam necpu. Není čassmajlik - 16

 
annie
annie - 24.9.2014 10:04

trochu mimo téma - právě čtu od Monyové "Tchýně a uzený", viděla jsem i filmové zpracování a moc se mi to líbí - je tam hezky vykreslené, jaké jsou myšlenkové pochody maminky, která si mazlíka drží zuby nehty...

 
kareta
kareta - 23.9.2014 23:23

opět musím zkonstatovat, že pokud mi neleze panímáma do postele, tak se může angažovat dle libosti...ale já už nemám ambice něco dokazovat, naopak bych měl a obavu, že by muž chtěl, abych maminu naučila, co umímsmajlik - 68

 
sharon
sharon - 23.9.2014 22:27

Shayla: njn.....tohle se dá lehce změnit , záleží jak silný je jedinec.....

 
NinaLila
NinaLila - 23.9.2014 22:10

sharon: "Lepší mamánek než alkoholik nebo narkoman" - nevím. Závislost jako závislost. Ono to umí být pěkně protivné.

Hodně rychle bych utíkala.

 
Renee
Renee - 23.9.2014 18:24

Léthé: Tak to jsi úplně jako moje maminka, ta nás navštíví tak jednou za rok a to většinou tehdy, když nejsme doma, aby nám zalila květiny smajlik - 16 A my k ní chodíme tak nějak podobně často, já cca 2x do roka a můj muž ještě mnohem méně. Ale jinak se vidíme celkem často mimo naše domovy při různých aktivitách. Jen do toho soukromí si prostě prakticky nelezeme, nějak se to stalo zvykem (nebo spíš nezvykem) smajlik - 16
A mně to tak vyhovuje, když byly období, kdy tohle navštěvování bylo z nějakého důvodu častější, necítila jsem se dobře - moje matka se po nějaké době strávené s ní začne chovat jako když jsem byla dítě. Autoritativně, panovačně, rozkazovačně, do všeho začne šťourat......prostě začne být nepříjemná. Hodí mě to o několik desítek let zpátky a pak musím kontakty na čas přerušit. Je prostě taková povaha a vzhledem k tomu, že už jsem i já starší osoba, nevěřím, že by se dokázala ještě změnit. A proto si myslím, že v dospělosti je správné, když mají styky s rodiči svoje meze. Jak je to moc často a moc intenzivně, nedělá to dobrotu. To, co je popsáno v článku, bych nesnesla a nedivím se Tereze, že se na té dovolené necítila dobře.

 
Jaguška
Jaguška - 23.9.2014 14:00

Terezo, odešla bych, dokud je čas. Nebudeš první ani poslední. Já bych na to nervy neměla.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-62
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 78629.
Archiv anket.