Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Rýma, banální onemocnění, které ale dokáže pěkně znepříjemnit život. Jedná se o infekční onemocnění nosní sliznice, v začátku je nejčastěji způsobena viry. Ty se dostávají z okolního prostředí kapénkovou nákazou na sliznici dýcháním. Nosní sliznice je v neustálém kontaktu s okolním prostředím, proto je rýma nejčastější infekční onemocnění. Podobným způsobem vzniká i alergická rýma, jen se místo virů na nosní sliznici dostávají alergeny – nejčastěji pylová zrnka, domácí prach aj.

Děti jsou na tom mnohem hůř

S rýmou se pojí i jiné zdravotní komplikace. Některé jsou typické pro všechny věkové kategorie, jiné pro dětský věk. Jednou z obtíží spojených s rýmou je postižení očí. Při zánětu nosní sliznice dojde k jejímu zduření, tím se zhorší odvod slz slzovodným kanálkem a také může dojít k přestupu infekce na oční spojivku. „Typický pacient s akutní rýmou pak vypadá takto: zhoršené nosní dýchání, nadměrná sekrece z nosu, slzení a pálení očí. U nejmenších dětí vede zhoršení nosního dýchání k poruchám polykání, protože miminka při kojení a pití z láhve musí dýchat zároveň nosem, a to je u rýmy zhoršeno. Dítě pak špatně přijímá stravu a z toho vyplývá plačtivost, neklid a také špatný spánek,“ popisuje prof. Mudr. Ivo Šlapák CSc z Masarykovy univerzity v Brně. „Obecně u dospělých pacientů rýma způsobuje hlavně nosní potíže, u dětí kromě toho ještě i celkové potíže jako neklid, špatný spánek, poruchy přijímání potravy a větší náchylnost k těžkým komplikacím. Proto je u nejmenších dětí velmi důležité i odsávání nosu savkou, protože děti ještě neumí smrkat. Odsávání zbaví nos hlenů a zlepší dýchání nosem. Mělo by se vždy vykonat před kojením či přijímáním stravy,“ dodává lékař.

Jak se proti rýmě bránit?

Správnou preventivní péčí předejdete mimo jiné slzení a pálení očí, infekci očí a mnoha dalším nepříjemnostem. Jak tedy proti nim bojovat? Nebo ještě lépe – co dělat pro to, aby se nám rýma vyhnula obloukem? „Jednoznačně nekuřte a ani nepobývejte v zakouřených místnostech. V době chřipek se vyhýbejte pobytu v místech, kde je hodně lidí, zkrátka omezte možnosti přenosu kapénkové infekce. Otužujte se, procházejte v přírodě, občas si zacvičte – pohybová aktivita vede k posílení organismu,“ konstatuje Ivo Šlapák. „Při rýmě, ale zároveň i jako prevenci užívejte nosní spreje, které obsahují roztoky minerálních vod nebo ‚všeléčivou’ mořskou vodu (např. Physiomer). Spreje zbavují nosní sliznici infekčních zárodků, hlenu a zachycených nečistot. Díky svému přírodnímu složení jsou k organismu šetrné a nemají žádné vedlejší účinky,“ vysvětluje lékař.

Nejlépe spreje s mořskou vodou

Aby byly nosní spreje co nejúčinnější, proběhla studie, na které pracoval tým odborníků. Konkrétně u nosního spreje Physiomer byly „pokusným králíkem“ děti ve věku 6-10 let – pacienti s rýmou. Děti byly rozděleny do 4 skupin, kde každé z nich dostalo k použití nosní sprej s různým obsahem (mořská voda, roztok soli, kontrolní roztok). Výsledky po statistickém zpracování ukázaly několik výhod při užití upravené mořské vody – hojení sliznice bylo rychlejší, děti ji velmi dobře snášely, zkrátila se doba nemoci, tudíž se i děti vrátily dříve do školy. „Mořská voda má nejvýhodnější chemické složení a koncentraci. Lze ji použít i v začátcích nemoci. Vzhledem k tomu, že nemá vedlejší účinky, je doporučována i preventivně pro hygienu nosních dutin,” shrnuje prof. Mudr. Ivo Šlapák CSc.