Co na nás může číhat na chatách a chalupách
S nástupem letních prázdnin se mnozí z nás vydávají na venkov či do lesů, aby zde na svých chatách a chalupách příjemně strávili dovolenou. Zatímco domácnostem je věnována téměř každodenní pozornost, chaty a chalupy na tom mohou být o poznání hůře. Obzvlášť pokud bývají navštěvovány pouze sezonně a ne příliš často.
Chaty jsou zdrojem alergenů...
Možná se Vám již někdy stalo, že jste přijeli na chatu či chalupu a po několika málo okamžicích jste začali pociťovat typické příznaky alergie jako kýchání, rýmu, ucpaný nos, slzení, pálení a otoky očí nebo kašel a dušnost. Příčinou těchto problémů by mohl být prach, peří, roztoči či možná plísně, které zaútočily na váš imunitní systém.
Označení prach se používá obecně pro pojmenování tuhých částic s průměrem menším než 500 mikrometrů. Podstatnou část prachu tvoří lidské lupy či kožní odpad, a dále výkaly roztočů. Na složení prachu se také částečně podílí anorganické částice z ovzduší, které vznikají třeba ve spalovacích motorech aut. Prašnost prostředí může záviset na mnoha faktorech, jako jsou třeba klimatické podmínky, roční období, umístění domu, blízkost silnice, vybavení bytu či způsob vytápění.
Roztoči ovlivňují tvorbu prachu...
Tvorbu prachu z velké míry ovlivňují roztoči. Roztoči jsou drobní členovci, jejichž velikost nepřesahuje 0,3 mm. Domácí roztoči se živí částicemi organické hmoty, která je přítomna právě v domácím prachu. Pro trávení prachu vylučují speciální enzymy, které jsou společně s jejich exkrementy nezanedbatelnou součástí prachu. Ve skutečnosti tedy lidský organismus reaguje podrážděně právě na tyto složky obsažené v prachu.
Alergie na peří...
Obdobně jako u prachu je tomu i u peří. Alergie na peří je totiž ve skutečnosti rovněž alergií na roztoče a jejich enzymy a výkaly. Právě péřové polštáře a peřiny jsou totiž skvělým místem pro život těchto malých členovců. Proto by se měl každý alergik vyvarovat spaní v péřových dekách či duchnách. Dalším nechtěným hostem na našich chalupách mohou být plísně. Plísně jsou vlastně mikroskopické vláknité houby (mikromycety), které pokrývají povrchy jemnými či barevnými drobnými vlákny. Období jejich největšího výskytu nastává v pozdním létě a počátkem podzimu. Spory plísní uvolněné do ovzduší mohou vyvolávat nepřiměřenou alergickou reakci organismu - zejména rýmu a astma. O množství spor v ovzduší rozhodují hlavně klimatické podmínky a aktuální počasí. Právě teplo a vlhko jsou ideální pro šíření plísní a jejich spor.
Jak na roztoče a plísně...
Proti roztočům a plísním je možné bojovat několika způsoby. V první řadě je na místě přizpůsobit vybavení interiéru tak, aby se všem výše jmenovaným nepříjemným hostům znemožnila jejich existence. Je tedy vhodné odstranit veškeré koberce, záclony a potahy, nahradit péřové peřiny jinými materiály a vyvarovat se tapetování. Tapety totiž zachycují prach a také plísním se pod nimi velmi daří. Dále bychom měli udržovat čistotu a sucho, pravidelně vysávat, prach utírat navlhko a zabránit vlhkosti interiérů způsobené prosakováním vody. Jedním z nejdůležitějších pravidel je co nejvíce, nejčastěji a v každém ročním období větrat (a to i koupelny, sklepy a komory). Vyplatí se také sledovat květináče, zda se v nich neobjevila plíseň, a rovněž nenechat plesnivět zbytky jídel. Pokud se na nich vyskytuje plíseň, je nutné takové zbytky okamžitě vyhodit do koše, a to nejlépe v neprodyšném sáčku. Chaty a chalupy jsou pro alergika plné nástrah a každý další zdroj alergenů by měl být nekompromisně odstraněn.
(kros)
Zdroj: www.pylova-sluzba.cz
1.7.2011 Rubrika: Nemoci a prevence | Komentářů 13 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Co na nás může číhat na chatách a chalupách
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.My jezdíme na chatu celoročně, takže ji máme docela pod kontrolou. Nejhorší je přes zimu asi ta plíseň. Jak se tu větrá jen jednou za čas, tak nám plesnivěly zdi v koupelně a v ložnici. Manžel našel nějakou vnitřní termoizolační stěrku na https://www.obnova.cz/sterky-interierove/ objednal ji, zdi přetřel a musím zaťukat, je klid :-) .
MY měli i sršní hnízdo v zahradní kadibudce
Jo a sršni tam léta bydleli na zahradě v duté hrušce. Ale dalo se s nima dohodnout. Do okruhu 2 metry od hrušky jsme chodili jen v nezbytných případech, a chovali se tam jako na návštěvě. Oni jsou sršni v podstatě milí a přátelští, když je nikdo neotravuje. A žerou vosy, což je mně osobně velmi sympatické. Vosy jsou strašně nevychovaný a obtížný hmyz, se kterým není žádná domluva, leč použít násilí a vosu bacit. Takže sršni na zahradě byli dobrým odstrašujícím prvkem proti vosám a jinému otravnému hmyzu.
Hm, kdyby měl být zdroj alergenů nekompromisně odstraněn, musela bych asi chalupu zapálit. Dokud jsem byla majitelkou více než stoleté roubenky, bylo tam úplně všechno. Tuny prachu i peří, na půdě bydleli holubi a netopýři, ve chlívku kuna, vosí hnízda byl běžný standard, myši mi chodily po kuchyni. Topilo se uhlím a dřevem, záchod na dvorku, voda ze studně. Slamníky pamatovaly bratra Žižku, elektrické rozvody Křižíka, a plísně ve sklepě komunikovaly přeskupováním do zábavných geometrických obrazců. V koutě sklepa byla studánka, zřejmě ještě od třicetileté války, kdyby zase přišli Švédové, tak aby se nemuselo vylézat z chalupy. Při pokusu o vyčištění bývalé senkrůvny, léta nepoužívané, jsme objevili náboje, zrezivělé součásti střelné zbraně, brýle... a dál jsme nepokračovali, protože objev pozůstatků ať už Němce či partyzána jsme vyhodnotili jako nežádoucí, a zbytečnou pozornost přitahující. Senkrůvnu jsme pietně zasypali, a nasázeli tam malino-ostružiník. Prosperoval vůčihledě. Jedno léto pak pod podlahou jedné z místností v patře bydlel uprchlý včelí roj, majitel včel nad tím mávl rukou, že mu nechybí, a tak jsme je vykuřovali... Včelám to bylo fuk, ale lidi slzeli, kýchali a dusili se... Zkrátka na naší chalupě číhalo každoročně tolik záludností, že alergolog by nejprve zešedivěl, poté vrátil diplom a odstěhoval se mezi Eskymáky.
tak na mě tam číhala práce,poslední dva roky už číhá na manželku
Copak sršně, ty nejsou agresivní, pokud je člověk neprovokuje. Vosy jsou horší. Já zase nesnesu v ložnici hnusného pavouka, s tím bych nespala zase já.
sharon: MY ho jednou honili z ložnice-večer,nespala bych tam a ni náhodou
Světlonoska: já měla jednou sršáně v obýváku na koberci...přiklopila jsme ho zavařovačkou a do pokoje žďuchla muže a zamkla, nepustila jsem ho, až to zvíře odstranil a vyhodil z balkonu.....dnes to nehrozí, máme všude v oknech sítě.....
U nás na chalupě na nás číhají vosy-udělaly si hnízdo větší než kopací míč pod střechou....
JEdnou jsem v zahradní chtace narazila na sršáně
brrrr raděj budu doma..
Nezlikvidovatelná sbírka roztočů a plísní v nejroztodivnějších místech byla hlavním důvodem, proč jsem s dětmi odmítla jezdit na chalupu. Místo aby si tam vyčistily plíce, vracely se domů usoplení a ukašlaní. Ono je to tam ani moc nebavilo.
být majitelkou chaty, alergeny vyvětrám, hlavně aby bylo co vysávat a z čeho utírat prach. Mohla by na mně ,,číhat prazdná chalupa´´