Reklama: Moderní tapety na zeď a povlečeníModerní vliesové tapety IMPOL TRADE 

Jak jsem si hrála na průvodce. Díl II.

Jak jsem si hrála na průvodce. Díl II.

…aneb zase jeden z mých hloupých nápadů.

Čtvrtek 28.dubna sraz v 9h na Florenci. Vypouštím Dány směr Hradčany (ty snad nepřehlídnou) a při troše štěstí tam zabijou celý den. Dcera a já vyrážíme do Neratovic potěšit návštěvou Českou spořitelnu, která mi opět (jak jinak) zvedla tlak. Kdyby jste někdo vědel o bance, která je shopna akceptovat ,že PIN k Visa kartě není státním tajemstvím a tudíž ho nemusí zaměstnanci bránit vlastním tělem a lze ho poslat jakkoliv (v době vzniku tohoto článku bych byla vděčná i za poštovního holuba) i do zahraničí, dejte mi prosím vědět. Pošlu Českou spořitelnu a jejich služby velice ráda do háje zelenýho.  Dále jsme pokračovaly nechat se zušlechtit k naší dvorní kadeřnici a pak na nákup oděvu k Majce, kde si dcera zakoupila společenske dlouhé šaty. Dámskou jízdu zakončujeme na Ládví u Kubikm vyzvednutím objednané kosmetiky a koření (Dánsko skoro nezná hotové kořenící směsi a tak se zásobujeme ve velkém v domovině) . Do hotelu jsme dorazily někdy mezi 17-18h, abychom zjistily, že Dánove prošli Hrad, nenašli vinice pod Hradem a ani schodiště  a tak šli po tramvaji zpátky na metro Malostranskou a odtud (pro mě záhadně) skončili na pozdním obědě na Čertovce, přičemž se nějak vyhnuli Malostranskému náměstí. Po obědě pokračovali přes Karlův most na Staromák, ale nechtělo se jim čekat na Orloj, prolezli velikonoční trhy a došli někam na metro – název si nepamatovali. Vyslala jsem je na večeri do restaurace, jejíž název si naopak nepamatuji já, mají tam hned několik druhů českého piva a rozváži ho po stole vláček. Tudíž ochutnávka českeho moku spojená se zábavou a já mám volný večer. V Brandýse jsem tentokrát byla už o půl deváte, zrovna když paní domací otevírala láhev růžového šampáňa. Myslím, že jsme šly spát až druhý den, ale jistá si tím moc nejsem.

PS. Camilla v rámci své alergie na laktózu dostala v hotelu k snídani miniaturní šálek kokosového mléka

Pátek 29.dubna sraz v 9h na Florenci. Jsem víc mrtvá než živá a Dánove jsou nepříjemně živoučký a vyjádřili přání naštívit Holešovickou tržnici. Neptejte se me proč, ale pro Dány je to něco jako Mekka. A oni i tamní Vietnamci to patlaji poměrně úspěšně dánskou hatmatilkou. Vzhledem k velikonočnímu počasí v České kotlině jsem si tam nakoupila zimní výbavu typu teplé rukavice, chlupatou čelenku, čepici, šálu, lyžařské podkolenky a utratila majlant za horký čaj. V cukrárně jsem Dánum představila koňakové špičky a věnečky, ať mají nějaký netradiční zážitek.  Když vykoupili tržnici a úlovky jsme odložili v hotelích, vyrazila jsem s nimi do centra a tentokrát byli nuceni počkat na Orloj, pak jsem jim vystála frontu na vstupenky na věž, do čehož se jim zrovna moc nechtělo (a přitom po mě pořád chtěli výhledy na Prahu), ale nahoře na věži změnili názor. K večeru jsem je odevzdala do péče profesionálním průvodcům a šli si projít Pražská podzemí. Na večeři jsem jim zamluvila stůl v Pražském pivovaru ve Vodičkově ulici a já se vypařila navštívit bratra a rodinu do Neratovic. Ke kámošce jsem dorazila až k druhé hodině noční a našla jsem v kuchyni vzkaz ve stylu, že ji přestalo bavit nechat se budit mýma nočníma příchodama a odjela na víkend na chatu do Krkonoš.

Sobota 30.dubna konečně vylezlo sluníčko. Príma efektivně měnim plán a po příjezdu do Prahy jsem Dány vyhnala na Petřín. Teda lanovkou, přece jenom jsem lína šlapat ten kopec nahoru. Zakoupila jsem jim vstupenky na rozhlednu a šla si sednout ven na sluníčko, to byly asi jediný dvě hodiny tepla, které jsem o loňských velikonocích zažila. Než se oni vyšplhali nahoru a pokochali výhledem, já si pokecala po telefonu s Merylkou a domluvila kafčo s Monjou. Po rozhledně a bludišti jsem měla v plánu planetárium, ale počasí mezitim přestalo spolupracovat a opět se přihnaly mráčule a z planetária by stejně nebylo nic vidět a tudiž jsme ho, stejně jako procházku Petřínskými zahradami, zrušili. Sice byly po zimě uklizené a upravené, ale nic nerostlo, nekvetlo a tudíž mi přišlo zbytečné procházet se mezi ostříhanými keři a šedými trávníky. Cestou z Petřína jsme se rozhodli, že budeme pokračovat v Tróje – kdo chce navštíví vinice a zámeček a komu se nechce zabočí na druhou stranu do Zoo. A cestu jsme zvládli tramvají 12 a to hned z několika důvodů - další tramvajový zážitek, prohlídka Prahy z jiného úhlu a hlavně dvanáctka jede přes Letnou . Soutchán se zeťem čekatelem měli koupené listky na fotbal na ten večer a tak jsem využila situace a ukázala jim stadion a kde mají vystoupit, abych tam s nima večer nemusela jet. Pánové projevili zájem videt národní stadion (teda netuším, jestli zrovna Letná je národní stadion, ale hraje se tam spousta důležitých zápasů a tato informace jim postačila). Jenom jsem je poučila, ať nikde nevykřikují, že jsou Dánove, aby se do nich náhodou společnou silou nepustili jak fanošci Sparty tak Plzně (týden před tím nás Dánové porazili v jakési důležité kvalifikaci). Nakonec jsme všichni skončili v Zoo, soutchýne uznala, že vinice a botanická zahrada bude díky počasí pravděpodobně nezajímavá a skleník tropické fauny ji nezaujal. Zoologickou zahradou byli uneseni, to nečekali. Kodaňská zoo se při velmi pomalé chůzi projde během 90 minut. A já si při překladu naučné stezky rozšířila slovní zásobu o nepostradatelné výrazy typu starohory, prvohory a dalši geologická obdobi. Musim se přiznat, že mozkové závity se mi vařily a nakonec jsem starohory prezentovala jako to obdobi kdy tu nic nežilo a prvohory když začal život v mořích. Jestli je to správně netušim ,ale aspoň jsme to společnými silami přibližně zařadili do vývoje planety. Tróju jsme opouštěli se zavírací hodinou, pánové vyrazili směr Letná a dámy směr nové nákupní centrum Černý Most, který (jak jsem zjistila druhý den) snad vykoupily. Navečeřely se v tamním bistru, kde jsem já uvedla šéfkuchaře v šok, dotazem jestli se v těch špagetách s tomatovou omáčkou naskrývá mléko, máslo, smetana či jiny mléčný produkt a soutchýně se mi lehce přiopila obyčejnou Frankovkou, z které byla nadšena, takže jsem se už ani nenamáhala představovat jí další vína. Opouštela jsem je kolem deváté hodiny a v deset večer jsem  v Brandýse v bytě, sedíc v koupelně na vaně s promrzlýma nohama v teplé vodě a čistíc si chrup premýšlela, jestli jsem to tentokrát s mými akcemi krapátko nepřehnala.

PS. Teplé lázeňské oplatky byly Dánama ohodnoceny jako divné vafle

Linda


6.3.2014   Rubrika: Život a vztahy   |   Komentářů 38   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,8/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Jak jsem si hrála na průvodce. Díl II.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-38
Jaguška
Jaguška - 14.3.2014 16:34

Lindo, marodila jsem, neměla jsem náladu chodit na PC, ale když jsem si přečetla tvoje průvodcování č. III, musela jsem se vrátit k těm prvním dvěma. Tady existuje několik časopisů, které tisknou příhody čtenářů. Např. Napsáno životem, Chvilka pro tebe nebo Překvapení. Nechceš tam napsat a potěšit více čtenářů?

 
monja
monja - 11.3.2014 16:18

Linda: já jsem tě nechtěla prudit, jen mě to napadlo, že pak byly hned v dubnu velikonocesmajlik - 76 to nebylo ve zlým, ale to ty víš smajlik - 27smajlik - 30smajlik - 42

 
Petruša
Petruša - 8.3.2014 10:40

Linda: smajlik - 68 tak na řadě je květen, tak se necháme překvapit smajlik - 64

 
Linda
Linda - 8.3.2014 9:02

monja: clovece mas pravdu smajlik - 76- kde se mi tam sakra vzal ten duben, v prvnim dile je brezensmajlik - 55..... to by me fakt zajimalo jaky mesic vyleze ve tretim dile smajlik - 34

 
monja
monja - 7.3.2014 16:53

Poslouchej Lindo, ted mě napadá ... nebylo to v březnu ??? smajlik - 64

 
Petruša
Petruša - 6.3.2014 21:15

asi jsem napůl Dánka smajlik - 68 Džíny a triko (mikinu) nosim celoročně (teda v hicech v létě ne) a nakupovat fakt nepotřebuju

 
Milda3
Milda3 - 6.3.2014 21:01

Denrepa: záměna se vloudí a taky jsem se nikde nedočetl že by Linda psala že je planetárium na Petříně,pouze že ho vynechali jako procházku zahradami

 
Milda3
Milda3 - 6.3.2014 20:57

Linda: tedy holka ty jsi k neroztrhání,zas po delší době dobrý počtení

 
Petruša
Petruša - 6.3.2014 20:56

bratr s rodinou v Neratovicích...to jsme kousek :-) (byla jsem tam min. týden, jezdim tam k doktorovi)

 
Linda
Linda - 6.3.2014 17:20

Denrepa: planetarium, hvezdarna - drobna chybicka se vloudila, hlavne ze jste pochopily smajlik - 16...... a dal ja danskou logiku a vetsinu i samotne dany ignoruji a oni ignoruji me. Proste zijeme vedle sebe, ja si o nich myslim at delaji co chteji hlavne at me do toho netahaji a co si mysli oni o me je sumak. S temi par znamymi co mam si rada poklabosim a zbytek neresim, obcas se mi protoci panenky nad jejich uvahami ci nazory, ale to vyresim smajlik - 53. Jedno jim musim priznat - neresi tak silene co na to reknou lidi a dela si kazdy co uzna sam za vhodne. Takze teoreticky bych i ja mohla chodit do prace v lodickach a kostymku, oni by si chlapy zvykli, ale ja vnitrne nemam potrebu smajlik - 68. A k vareni - ja varit moc neumim, ale co umim nedokazu se soli, peprem, paprikou, kari, aromatem a bob.listem. Pravda krivdila bych jim, ted posledni roky se sortiment koreni rozrusta smajlik - 42

 
Anahir
Anahir - 6.3.2014 17:13

Mě taky přijdou oplatky divný. Sice ne jako vafle, nic moc jsou.

 
Denrepa
Denrepa - 6.3.2014 16:32

Nespletla si náhodou hvězdárnu a planetárium? V planetáriu se promítá, to je vlastně kino, tam může bejt počasí jaký chce. Navíc je ve Stromovce a ne na Petříně... smajlik - 26 Ale to jen na okraj :-)
V Dánsku bych asi žít nemohla.Některý věci jsou fajn, třeba mi připadá, že mají docela rozum, když se nenechají zblbnout kravinama typu vanish a srovnají si v hlavě, že mejdlo s jelenem poslouží stejně dobře. Taky mi s těma kořenícíma směsma byli spíš sympatičtí, protože tyhle směsi jsou (odpusť) sragory nejvyšší, plný solí, často i plísní, prostě zamíchanej odpad, preferuju čerstvý a jednoduchý suroviny včetně koření. Na druhou stranu bych nemohla chodit celej život oblečená jako buran (taky odpusť, nic osobního, jen mi to připomíná módní peklo a někdy český ulice, kdy zezadu podle oblečení nerozpoznáš, jestli před tebou stojí ženská nebo chlap) a některý logický pochody by mě asi přivedly do blázince. smajlik - 68. Ale to samé si jistě myslí i oni o nás smajlik - 16

 
Ploduska
Ploduska - 6.3.2014 12:59

smajlik - 68
chudáci Dáni! smajlik - 68

 
monyk
monyk - 6.3.2014 12:17

Linda: Skvele napsane smajlik - 5 a jsi opravdu obetavec, ze se ses skoropribuznym tolik dni obetave venovala smajlik - 47. Jeste pred nekolika lety jsem take s Belgicany, prateli ci znamymi pobihala Prahou ale po ctyrech letech mne to preslo..Tehdy to bylo naposledy, kdy jsem s manzelovym bratrancem a jeho pritelkyni pobihala po Praze a tito se nad vsim bud ofrnovali anebo meli blbe komentare smajlik - 36..Pak jsem sirokemu dalekemu okoli oznamila, ze moje pruvodcovstvi konci, jsem ochotna jim zajistit ubytovani, dodat planek metra a mapu pamatek . Od te doby jezdim do Cech opravdu jen na dovolenou.

 
Marol
Marol - 6.3.2014 11:44

Linda - Moc ráda čtu Tvoje články. smajlik - 47
Pokračuj dál, už se těším na další. smajlik - 31smajlik - 5
Byla jsem v Kodani a moc se mi tam líbilo. Jenom smutné počasí bez sluníčka a velký vítr. smajlik - 26

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-38
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 78629.
Archiv anket.