Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Když jsem v pubertě narazila na Steinbeckovy knížky, okamžitě jsem si je zamilovala. Četla jsem je ale jako beletrii – úžasný fiktivní příběh. Netušila jsem, že jednou budu běžně jezdit (popředu!) Carmelským kopcem, jenž Mac s kumpány musel vycouvat. Také montereyská Plechárna (Cannery Row) dodnes stojí. Pravda, dnes už nechrlí miliony konzerv sardinek. Jen pohledy, trička s nápisy, clam chowders v chlebových miskách, plyšová mořská zvířata, klíčenky, korálky a teplé oblečení pro turisty zaskočené letní inverzí. V Hovdenově tovární hale dnes sídlí vyhlášené akvárium. A tam jsem se poprvé setkala se Steinbeckovým Doktorem.

Na Plechárně 800 - sídlo Pacific Biological Laboratories.

Samozřejmě že více než půl století mrtvý Edward F. Ricketts nebyl přítomen osobně – ve skromné vitrínce se tu krčí jen pár artefaktů. A samozřejmě že pan Steinbeck si přeci jen dost vymýšlel. Ovšem i když z Eda Rickettse oloupeme fantazijního Doktora, pořád zůstává velmi zajímavý člověk.

Ed Ricketts často nacházel na břehu živočichy vyvržené z hlubin oceánu.

Rickettsova laboratoř se skutečně stala jakýmsi neformálním diskusním klubem spojeným s popíjením mexického piva. Scházeli se u něj na kus řeči lidé jako Steinbeck či Henry Miller, stejně jako montereyští ochmelkové. Jejich dlouhé debaty přesahovaly rámec prosté biologie či filosofie a staly se zřejmě hnacím motorem (nejen) Steinbeckovy tvorby. Na rozdíl od starého mládence Doktora byl skutečný Ed dvakrát ženatý. Navíc se zdá, že jeho první manželství nikdy nebylo řádně rozvedeno. Ed Ricketts zřejmě příliš nedbal na "papíry". Obchodní korespondenci prý často ani neotevíral. Sejf nezamykal, aby mu případní lupiči nepoškodili mechanismus zámku, a místo dokumentů v něm uchovával potraviny. Prý přežily i obrovský požár Cannery Row, kdy vše ostatní, včetně Doktorových sbírek, lehlo popelem. Po Rickettsově smrti se tak nikdy nepodařilo pořádně rozmotat záležitosti kolem akcií a vlastnictví jeho firmy Pacific Biological Laboratories.

Aljašským Indiánům a Ruským osadníkům se na začátku 19. století málem podařilo mořské vydry vyhubit. Dneska si tito roztomilí savci hoví v bezpečí montereyské rezervace.

Rickettsova laboratoř, jak název napovídá, sbírala biologický materiál pro výzkumy. Monterey je pro takový podnik ideální místo. Až k pobřeží se táhne hlubokomořský příkop, příliv často vyvrhne z hlubin na břeh neznámé živočichy, zdeformované změnami tlaku. V chladných vodách Kalifornského proudu se daří kelpu: až desetimetrovým chaluhám, které tvoří celé lesy a kolébku pestrého podmořského života. Do Montereyské zátoky putují za potravou velryby a v jejich závěsu různí mořští predátoři. Západní pobřeží je také domovem rypoušů sloních, mořských vyder a lvounů. Ed Ricketts měl ale k biologii výjimečný přístup. Jeho vrstevníci s formálním akademickým vzděláním se tenkrát soustředili především na precizní třídění a pojmenování jednotlivých druhů. Ed, černá ovce vědeckého světa, sledoval oceán komplexně a viděl, jak se jednotlivé organismy navzájem ovlivňují a jak souvisejí s klimatickými cykly Země. Jeho kniha Between Pacific Tides (1939) je považovaná za první publikaci, která se zabývá mořským životem z ekologického hlediska, i když ve vědecké terminologii třicátých let minulého století slovo ekologie ještě chybí.

Velryby se jezdí do Montereyské zátoky pást - tento keporkak skáče hlučné placáky - zřejmě se snaží zastrašit hejno dravých kosatek.

Ed Ricketts byl také svědkem neslavného konce původní Plechárny. Koncem čtyřicátých let zmizely z Montereyské zátoky sardinky, což znamenalo postupné zavírání všech konzerváren. Na otázku, kam se sardinky poděly, prý Ed Ricketts lakonicky odpovídal, že už jsou všechny v plechovkách. Nicméně tvrdil, že sardinky se vrátí. Zjistil, že v letech, kdy je oceán teplejší, se sardinky hůře množí, a doporučoval, aby se v těchto obdobích omezil výlov. Návratu stříbrných rybiček se však nedožil. 8. května 1948 se jeho buick srazil s vlakem, o tři dny později Ed podlehl svým zraněním. Sardinky se skutečně do Montereyské zátoky vrátily, ale až půl století po zavření konzerváren – a Doktorově smrti.

Hovdenova plechárna - z jedné velké konzervárny je dnes nádherné akvárium. Na hladině oceánu jsou vidět vrcholky kelpového lesa.

V Monterey najdete sochu Eda Rickettse poblíž místa jeho nehody, pamětní desku na místě původní laboratoře a na Cannery Row i poslední sídlo Pacific Biological Laboratories. Pro mě vždycky zůstane největší upomínkou na svérázného biologa Montereyské akvárium a jeho velké expozice, které pojímají podmořský život podle Rickettsova myšlení – jako nedělitelný celek.

Montereyské akvárium se snaží milionům návštěvníků přiblížit podmořský život ve vší pestrosti a složitosti.