Virtuální nevěra prý není nevěra. Já si to nemyslím.
Na našem domácím počítači jsem objevila něco, co mne vůbec nepotěšilo. Naopak, docela dost mne to vyvedlo z rovnováhy. Zjistila jsem, že můj manžel si dopisuje s několika ženami a jejich korespondence je více než lechtivá. Hemží se to v nich otevřenými sexuálními narážkami a vysloveně nechutnými popisy všemožných praktik, nejčastěji sadomasochistických.
Zůstala jsem úplně paf a polilo mne horko. To, co těm ženám psal můj manžel, jaké podrobnosti rozebíral a vyloženě se v nich vyžíval, ve mně vzbudilo podezření, že trpí nějakou sexuální úchylkou. Ano, vím, že je v sexu rád dominantní, ale nikdy jeho projevy nepřesáhly nějakou únosnou mez. Proto mi jeho detailní představy doslova vzaly dech. Ani nejsem schopná je tady popisovat, stačí, když si představíte ty nejhorší sadistické metody.
Několik dní jsem ten nález v sobě „chroustala“ a pak se rozhodla o tom manželovi říct. Nemluvilo se mi o tom vůbec lehce, jemu snad bylo ještě hůř. To, že jsem jeho korespondenci objevila, ho velmi zahanbilo a zároveň 
hodně rozčílilo. Osočil mne ze špehování a šťourání v jeho soukromí, snažil se své provinění odvést na mne. Ale nedala jsem se. Řekla jsem mu, že jsem ho nešpehovala, je to jeho chyba, že odešel od PC a nechal tuto svou korespondenci otevřenou.
Pak jsme se poměrně dlouho bavili o obsahu těch mejlů, samozřejmě se mu do toho moc nechtělo, ale pak se o nějaké vysvětlení pokusil. Přiznal, že má všelijaké peprné představy a ví, že jsou v normálním partnerském životě nepřijatelné. Zatím prý nikdy nepoznal ženu, která by je sdílela s ním a po několika ošklivých zklamáních o nich pak už s žádnou další partnerkou nemluvil, tedy ani se mnou.
Když se mu naskytla možnost dát svým sexuálním touhám „volnost“ alespoň virtuálně přes internet, využil toho. Ujišťoval mne, že s žádnou z těch žen ve skutečnosti nic nemá, vše prý je čistě na korespondenční bázi. Ani by prý „natvrdo“ do něčeho takového nešel. Ale psaním s těmi ženštinami se v něm prý uvolňuje určité napětí. A že to prý není v žádném případě nějaká nevěra či něco podobného, prý to tak dělá spousta lidí. Ostatně i ty ženy jsou prý většinou vdané a mají manžely a děti.
Je mi z toho zle. Jsme spolu tři roky, rok jsme spolu předtím chodili. Máme dvouletou holčičku. A já jsem až dosud netušila, jaký můj manžel opravdu je. Začal jsem se ho bát. Mám strach o sebe, o svou dceru. Co když mu jednou nebude stačit jen to virtuální popouštění fantazie, ale bude ty odporné sadomasochistické praktiky vyžadovat po mně?
Nevím, jak se mám zachovat. Od doby, kdy jsem to zjistila, se vyhýbám sexu s ním, vím, že to není dobře, ale on se mi naprosto zhnusil a zprotivil. Přestala jsem si ho vážit, považuji ho za chudáka. Na druhou stranu ale musím říct, že dokud jsem o téhle jeho úchylce neměla tušení, nikdy by mne nic takového nenapadlo. Prostě na něm nebylo nic poznat.
Co mám dělat? Dokážete si představit, že zjistíte, že žijete a máte dítě s úchylem? Opravdu se bojím, co mne vedle něj v budoucnu čeká.
12.4.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 97 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Nevěra pro podváděné a podvádějící
- Nevěra je prý známkou funkčního vztahu
- Nevěra je prý normální. To jsem asi blázen.
Diskuse ke článku - Virtuální nevěra prý není nevěra. Já si to nemyslím.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Líbí se mi poslední věta - osobně si myslím, že tebe vedle něj již žádná budoucnost nečeká 
Beo Tebe vychovali v klášterní škole? Já bych byla v šoku a okamžitě vyhodila pedofila, to je opravdu úchylka, kterou nejsem schopna zkousnout ... Hlavně, že Ty jsi naprosto průměrná, zcela standartní a úplně normální ... si užij svůj pocit nadřazenosti a začni si plánovat život samoživitelky.
..... ne takový úchylák jako ty lidi, co točili ten film, který se mi vybavil 
Lilinka: Já se omlouvám, ale fakt mi to naskočilo, když jsem četla věty autorky. A jsem si téměř jistá, že tohle na mysli neměla /Ale třeba se uklidní, až si to přečte, protože si uvědomí, že manžel až takový úchylák není 
/
Renee: ehm... i mě by zajímalo, co konkrétně jsou ty "odporné sadomasochistické praktiky" 
dokonce je klidně možné, že bych mohla být jednou z "těch ženštin" - když uvážím, o čem si kolikrát s mně zcela neznámými nicky píšu...
Renee: "souložení do čerstvě vypíchnutého oka" 
"Proto mi jeho detailní představy doslova vzaly dech. Ani nejsem schopná je tady popisovat, stačí, když si představíte ty nejhorší sadistické metody."
Tak jo, já si představila propíchané části těl, háky, kapající krev, provazy do krve zařezané do kůže, roubíky, možná i sekeru v zádech a souložení do čerstvě vypíchnutého oka (to jsem viděla v brutálním sadomaso filmu, nevymyslela jsem si to ). Tak pokud si píše o tomhle, to by mi teda taky vadilo
Akorát se nevím proč domnívám, že si nic takového s těmi ženami nepíše, že představy autorky jsou hodně před vyjmenovanou hranicí
Kotě: 
souhlas, do písmenka.
Křeček: Stanik: nelezu do mobilu, mejlu a ani počítače a ani kapsy nešacuju - takže kromě papírových kapesníčku, drobných mincí, obalů od žvýkaček, bonbonů a čokolád (naštěstí prázdných) jsem docela nedávno vyprala i flashku 
Křeček: no.. u nas se papirove kapesniky nepouzivaj.. ja je nesnasim, takze radeji peru apeclive zehlim ty latkove :-)
Křeček: Co je v kapsách v koši na prádlo je můj majetek 
Korespondence se tam zatím ještě nevyskytla, ale už jsem ukořistila pár bonbónů a sem tam slušný obnos
Kdybych prala aniž bych vykapsovala, tak to můžu prát rovnou podruhé. Zejména dcerka má plné kapsy listí, písku, kamení a dalších přírodnin ovoce v různém stupni rozkladu 
.JPG)
Stanik: ale jo - nemusela bych pořád špačkovat, že jsem prohnala papírovej kapesník pračkou a sušičkou
pořád nemůžu rodinu naučit, aby si ty kapsy šacovali sami
Křeček: presne tak.
Prolezani mailu, mobilu a kapes jeste nikomu nic dobryho neprineslo.
proto nelezu nikomu do mobilu, počítače, do kapes
a hlásím, kdy přijedu domů
Koukám, že manžel moc dobře věděl, proč ti nic takového neřekl.
Se svým založením nic moc nenadělá, ostatně představy má každý různé, mnozí partneři by se hodně divili. No a co. Pokud dokáže rozlišit, co je dobré udržet jen v mezích představ a taky to tam nechává, tak není důvod se bát, jde jen o sexuální představy, nemá to nic společného s tím, že se vyžívá v násilí obecně a jednoho dne tě zmlátí za přesolenou polívku. Pokud by to byl násilník, asi by sis toho už za ty roky všimla.
Takže tvůj manžel dokáže odhadnout co je ve vašem vztahu přijatelné, pro to ostatní si našel neškodné vybití jinde, s podobně založenými, ví že to není realita a ani to do reality převádět nechce. Pokud tím netráví nepřiměřeně moc času, zdá se mi to jako ideální řešení. Kéž by své méně obvyklé touhy dokázali takhle zvládat všichni.
Nazývat ho úchylem a být zhnusená, to je teda hodně drsné. Do ničeho nenutí tebe ani nikoho jiného a zas tak neobvyklé ty jeho představy nejsou. Když to tak vezmeš, tak tvými představami by zase mohli být zhnuseni lidé jiných kultur, pro které je nepředstavitelné něco, co se u nás považuje za vcelku normální. V podstatě po světě běhá pár set milionů úchylů, záleží na úhlu pohledu.
Dej si pár dní na to, abys strávila ten šok a uvědom si, že on se nezměnil, je to pořád ten stejný manžel a táta, jako byl před tím,než jsi četla co jsi neměla. Ty považuješ určitě za samozřejmé, že tě bude brát takovou jaká jsi, naopak by to mělo platit taky.
