Balkónoví kuřáci nám otravují život
.jpg)
Bydlíme v jednom paneláku už od roku 1980. Vždycky jsme si pochvalovali, jaké máme štěstí na sousedy. Náš dům je pečlivě udržovaný, čistý, sousedské vztahy byly až donedávna příkladné. Žádné neshody ani naschvály se nekonaly, prostě bydlení v naprosté pohodě.
Před asi půl rokem se vedle nás nastěhovali noví nájemníci. Manželský pár věkově jako my, tedy kolem pětapadesáti lety. Byli jsme rádi, když jsme je poprvé uviděli, obávali jsme se nějakých mladých nevybouřenců, kteří by pořádali mejdany až do rána.
Jenže jak jsme brzy zjistili, idylka se s novými sousedy nekoná. Jsou to totiž kuřáci. Velmi silní kuřáci. A svou vášeň chodí provozovat na lodžii, která těsně sousedí s naší. Dokud byla zima, nijak nám to nevadilo. Ale teď, když už je teplo a hezky, začíná to být peklo.
Máme ve zvyku mít v podstatě od jara až do podzimu stále otevřené balkónové dveře. Bydlíme v devátém patře, takže je nezavíráme ani když jsme v práci. Bohužel, tento luxus si nyní kvůli věčně kouřícím sousedům nemůžeme dovolit. Oni na tom balkóně snad žijí. Dělají na směny a doma bývají někdy přes den, někdy až odpoledne. A v té době jsou snad neustále na balkóně a kouří jednu cigaretu za druhou, často k nim chodí i návštěvy a to je potom nejen rachot z jejich hovorů, ale i vydatnější cigaretový puch, který se line do našeho bytu.
Zkoušeli jsme s nimi promluvit, ale se zlou jsme se potázali. Oba dva byli velmi nepříjemní a řekli nám, že co si dělají na svém balkóně je jejich věc a víc se s námi bavit nebudou.
Zůstali jsme jako opaření. Došli jsme za předsedou našeho družstva a ten nám sdělil, že takové prkotiny řešit nebude, ať si to s nimi vykomunikujeme sami. Jasně, nechce si přidělávat starosti a dělat zle mezi lidmi.
Ptali jsme se i sousedů pod námi, zda k nim ten kouř taky jde a ti nám řekli, že ano, ale tím, že sami jsou kuřáci, jen kouří doma a ne na balkóně, jim to nevadí.
A tak jsem s tím problémem zůstali sami, v nikom nemáme zastání. Je to opravdu velmi nepříjemné. Máme jen dvě možnosti: buď se celé léto pařit za zavřeným oknem, což je nereálné, nebo mít otevřeno a smířit se s tím hnusným cigaretovým smradem.
Neví někdo z vás, co se dá v takovém případě dělat? Napadlo mne zeptat se na magistrátu, zjistit, jaká jsou v tomto případě zákonná pravidla, ale mám takový nepříjemný pocit, abych nebyla za nějakou potížistku, která chce dělat problémy. Navíc nevím, i kdyby úřad nějak zasáhl, neumím si představit, jak by pak vypadaly naše sousedské vztahy. Aby to nebylo ještě horší, než teď.
Nemá někdo z vás zkušenosti s takovým problémem? Já si nemůžu pomoct, ale oni si přece nemůžou na lodžii dělat co chtějí, když to zasahuje a omezuje sousedy. My třeba máme dvě andulky a taky jim nedáváme přes léto voliéru ven, protože je nám jasné, že by ráno svým štěbetáním sousedy rušily.
11.6.2013 Rubrika: | Komentářů 91 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Balkónoví kuřáci nám otravují život
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
sharon: Pentlička: A tak to já jo, znám ohleduplných kuřáků dost. Nemám ráda tohle házení všech do jednoho pytle, ať jde o kuřáky, pejskaře nebo kohokoliv jiného. Já myslím, že těch skutečně bezohledných ani není většina, jenom jsou nejvíc vidět a slyšet.
.gif)
Bellana: takových je málo...je dobrá..
.JPG){kind=avatar}
Pentlička: Kamarádka je silná kuřačka. Když jsme s ní třeba na horách, tak si jde zapálit kus od nás a tak, aby vítr nefoukal kouř na nás. I v kuřácké hospodě si chodí zapálit ven nebo ke vzdálenějšímu stolu, protože ví, že mi ostatní kouř nemusíme. Považuji ji za ohleduplnou kuřačku a neprudím ji, že smrdí. Prostě se toho zlozvyku neumí a nechce zbavit, ale dělá, co je v jejích silách, aby nás tím obtěžovala co nejméně. Nebydlí v paneláku, tudíž sousedy neotravuje
.
Kassy: je to tak....
Kassy: přesně tak. Ještě jsem neviděla ohleduplného kuřáka.
taky si myslím že většina je jich bezohledných , hodně je jich
stejně jako pejskařů co neuklidí po svém miláčkovi.....takže je dost často sídliště samej vajgl a hovno....ještě že to déšť rozmočí a spláchne.....
Milda3: Podle mě jsou bezohlední. Kouření není žádná nutnost ani nic přirozeného, s čím člověk nic moc nenadělá. Nedá se to srovnávat s brekem dítěte například. Že mu v noci bude brečet dítě si člověk sám nenaplánuje. Ale kouření je dobrovolná volba kuřáka, každý má možnost se toho zlozvyku zbavit a podle toho by se měl chovat. Mně je jedno, kam půjde - jestli 9 pater dolů před dům nebo si doma udělá izolovanou kuřáckou komoru, to je mi fuk, to je jeho problém. Kouřit je jeho právem jenom potud, pokud tím neobtěžuje druhé lidi v jejich soukromí. Jde-li kouř na cizí balkón, je to podle mého názoru bezohledné obtěžování a uvědomit si, že žije v paneláku, kde není sám, a zařídit se podle toho, by měl ten kuřák, ne ti okolo. Nikdo ho kouřit nenutí. Když někdo hraje na dudy a potřebuje cvičit, taky si na to musí najít vhodné místo (třeba si pronajmout ohlučněnou zkušebnu) a ne hrát od rána do večera v paneláku. Když někomu v paneláku přes den štěká pes, každý má pro chudáky sousedy pochopení a najdou se i tací, kteří začnou radit otrávené buřty. Ale jak se sáhne kuřákovi na cigáro, je zle a za potížistu je ten, komu to vadí. 
Milda3: To s tou bezohlednosti jsem psala ja, protoze jsem presvedcena, ze vetsina kuraku bezohledna je.
Viz muj otec, ktery je schopny si kvuli svoji pohodlnosti a zavislosti zapalit i v pritomnosti dvoumesicniho miminka, ktere je u nich na navsteve. O vajglech valicich se vsude po zemi ani nemluvim.
.jpg)
Anahir: az tak bych si tim jista nebyla.... mozna v Sydney, ale jinak... manzel kouri pomerne dost a nevsimla jsem si ze by ho nekdo nekde tehdy omezoval, pravda nehazel valgly po zemi (to nedela ani doma), v letadle byl opeleny naplastema 
, chodil kourit ven (vsude na motelech a ubytovani byly nekuracke cedulky), ale na parkovisti u auta nebo na predzahradce v motelu / hotelu mu nikdo nikdy nic nerekl
Anahir: bohužel žijeme v ČR a ne v Austrálii,šmytec a tečka
sharon: jj, proste je tam dat na chvilku, v momente kdy by bylo jiste, ze jsou doma, na balkone...
Jinak prepazky jsou podle me uplne k nicemu, kdyz ma vzduch spravny smer, tak to dorazi i pres prekazku... to uz mi prijde ucinnejsi ten ventilator...
My meli problem s kuraky travy. A to jsme nemeli balkon primo nalepeny, ale ob okno. A stejne to lezlo az k nam do bytu. A kdyz byla zima, kourili v koupelne... no i tak to k nam doslo az do obyvaku. Byli v baraku rok, pak se odstehovali, ale taky jsme premysleli co s tim... nic extra jsme nevymysleli 
.jpg)
V Austrálii se nesmí kouřit nikde (manžel žil nějakou dobu v Sydney). Tam to neudělali polovičatě, kouřit se nesmí na jakémkoliv veřejném prostranství. nikde nikdo nemá žváro v tlamě, ani na plážích, kde jsou např. el. grily na BBQ (takže ani při párty se nehulí), prostě nikde. A nikdo nesmí být v soukromí kouřem omezován, protože je tím ohrožováno zdraví dotyčného. Šmytec, tečka.
takže kdo kouří, musí si najít takové místo a tam vdechovat svou dávku tak, aby nikoho neobtěžoval.
Haninka: Bellana: stačilo by na hodinku denně...... aby se ńestačily vyudit....
Viv :o): aby nebyly andulky uzený
Já, ač nekuřák, musím souhlasit s Mildou a Lindou. Dřív se kouřilo všude - v restauracích, ve vlacích, v kancelářích. Dneska je to hodně omezené, což je jenom dobře. Ale kde jinde už by si kuřáci měli zapálit, než doma? A balkon je k tomu ideální místo. Manžel je taky kuřák a i když si myslím, že je ohleduplný a nekouří tam, kde se kouřit nemá, zakázat by si to (bohužel) nenechal. Spíš by měla být snaha najít nějaký kompromis, třebas nějaká ta přepážka, i když on to vítr stejně zanese.
sharon: mmch, nepsala jsi tu někdy, že tvůj manžel taky kouří? Když říkáš všem kuřákům smraďoši, docela by mě zajímalo, jak to řešíte (nebo jste řešili) u vás
Viv :o): Andulky bych kouři nevystavovala. Spíš bych použila pěkně hlučný ventilátor, který bych pouštěla, když by sousedé kouřili. Ale zase kravál mi vadí stejně jako ten dým, tak zase nic.
