Zamilovala jsem se do kolegy a pěkně v tom lítám
Jsem zoufalá a nevím, co mám dělat. Pere se ve mně rozum a cit a mám pocit, že ať se rozhodnu jakkoli, bude to pro mě špatně.
Jsem rozvedená, je mi 35 let, mám jedenáctiletou dceru. Už čtyři roky žiji sama. Doslova. Za celou tu dobu jsem neměla známost, ani takovou tu, jak se říká, nezávaznou. Po nevydařeném manželství jsem vůči mužům hodně ostražitá a jen tak někoho si k tělu nepustím.
Až teď se situace změnila. Před časem nastoupil k nám do práce nový kolega. A dá se říct, že hned při seznámení mezi námi přeskočila jiskra. Podíval se na mě, podal mi ruku a mně se doslova podlomila kolena.
Zpočátku jsme se jen tak oťukávali, pak přišly na řadu společné obědy, nejdřív s kolegy a potom už jen sami dva. Sem tam jsme zašli po práci na kávu (když dceru hlídala babička) a zjistili jsme, že si rozumíme, že je nám spolu moc dobře. Netrvalo dlouho a došlo i na intimní sblížení. Musím říct, že něco tak krásného jsem snad nikdy nezažila.
Je to pro mě muž, o jakém jsem vždy snila. Galantní, ohleduplný, sebevědomý. Cítím z něj ohromnou jistotu, dává mi tolik zájmu a pochopení, kolik jsem nikdy od nikoho nedostala. I on se se mnou cítí dobře, vyhledává každou příležitost, aby byl v mé blízkosti, byť by to bylo jen na pár minut.
Náš vztah musíme tajit, kolegové nic netuší. Důvodem je to, co mě právě strašně trápí: je ženatý. Má dvě děti, sice už poměrně velké, oba jsou středoškoláci, ale přesto jsou ještě ve věku, kdy ho potřebují. O svém manželství moc nemluví, tvrdí, že to do našeho vztahu nepatří, a že mě nechce trápit zmínkami o své ženě. Netuším tedy, zda je s ní spokojený, nebo ne. O rozvodu se nezmínil, možná o něm uvažuje, ale jistá si tím nejsem.
Velmi ho miluji a nedokáži si představit, že bych ho ztratila. Přesto mne tento tajný vztah vyčerpává. Chtěla bych s ním chodit zcela volně, bez obav. Zajít si do kina, na večeři, do divadla. Trávit s ním večery, víkendy, Vánoce. Každý večer, každou noc, jsem úplně na dně, když si představím, že je s ní.
Co mám dělat? Mám o svou lásku bojovat? Přitlačit ho ke zdi a donutit ho, aby se vyjádřil, zda chce takto žít dál, nebo zda to míní nějak řešit? Dokonce mě napadlo, že bych napsala anonym i jeho ženě, třeba by se k něčemu rozhoupala ona. Já vím, je to hnusné, asi mě za to odsoudíte.
Ale když já opravdu nevím, co mám dělat. Trápím se strašně. Když jsem s ním, vznáším se v oblacích, ve chvíli, kdy vím, že je doma, jsem na dně. Dlouho to takhle nevydržím.
13.11.2007 Rubrika: | Komentářů 101 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Zamilovala jsem se do kolegy a pěkně v tom lítám
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
no me dojalo, ze Iva chtela psat anonym, aby to manzelka nak vyresila... no ja bejt ta manzelka, tak jediny reseni, ktery by me napadlo, ze bych mela oboum rozbit cifernik 
Ota: 
jak jindy nesouhlasim, tak tohle jsi vystihl presne...
zname tyhle typy " chci si jen uzit a jit"... a doma fullservis
S tím anonymem nebo jakýmkoliv kontaktováním manželky vůbec nesouhlasím. Ona třeba chudina ani netuší, jaký má doma "poklad". Jediná dobrá věc je promluvit si na rovinu s amantem. A to, že kolegové netuší, tomu nevěř.
.jpg)
Jo a ještě si Ivo uvědom, že pokud tvůj idlo není naprostý idiot tak mu to s tím anonymem docvakne asi za 20 vteřin....
dalusa: a navíc - kdo lže jedné, bude lhát všem.
reakce schválně nečtu ale já z něj cítím jistotu , že se to s tebou maximálně a s minimálním rizikem užije.
Sofistikované výmluvy o středoškolácích a utajování zanedlouho vystřídá nějakí floskule o nemocné manželce , která by to teď neunesla neb trpí nevyléčitelnou nebo psychickou chorobou. Případně sofistikovanější , téď se rozvádět nemohu neb náž prastrýc, bigotní katolík se rozhoduje komu z příbuzenstva odkáže 10 milionů korun, ostrov v Tichomoří a akcie Čezu ....
.gif)
jo a s tim anonymem, to je taky "super" nápad, potrestat tu "zlou a nechápavou" manželku.
hm další naivka, co si myslí, že potkala lásku svýho života. A další idiot, co si chce užít tý pomyslný svobody s milenkou.
Můj názor: žádný vztyh by se neměl stavět na bolesti jiných lidí, pokud je tak strašně nespokojenej v manželství, tak at se nejdřív rozvede a pak oblbuje slečny kolem.
Já jsem to zažila z pohledu té podváděné manželky s dítětem a opravdu to ponížení nikomu nepřeju 
Znám to, jen já jsem byla kdysi ta podváděná manželka, i já jsem se velmi trápila, takže Vás není líto ale jeho manželky, buďto to ví nebo tuší. A kolegové? samozřejmě, oni taky.
holky maji pravdu....on je pravdepodobne spokojeny s tim, jak to je, tak proc by to menil, ze 
ze ty se trapis bud vubec nevi, protoze zrejme hrajes stastnou a o svych pochybach se mu radsi nezminujes...nebo (coz je snad jeste horsi) je mu to fuk 
takze bud se smiris s zivotem tajne milenky, coz je, jak dobre vis, na nic...nebo ho nejak dotlacis k rozvodu, treba i svatbe a vysledek bude ten, ze si za par let najde nejakou novou bokovku, ale ted budes v roli manzelky pro zmenu ty 
...fakt prima vyhlidky 
Se zadaným jsem se jednou dala dohromady taky Bylo mi 21, jemu 26 a jeho přítelkyni, se kterou žil, taky 26. Scházeli jsme se asi sedum měsíců, ale žádná láska v tom nebyla. Byl to vlastně takovej suchar, ani v posteli za moc nestál - vlastně jsem byla kráva, když si na to takhle vzpomínám 
Po těch sedmi měsících už mě přestal bavit, a tak to vyšumělo. Cca jednou za rok jsme se ale vždy viděli třeba na kafi - už jen jako známí. Minule mě šokoval: ta jeho totiž po asi osmiletým (!) vztahu nečekaně otěhotněla a on jí i s tím malým dítětem opustil!!! 
Poté jsem mu napsala sms, že už se s ním nikdy nechci vidět, až už mi nepíše atd. Vůbec si takovýho chlapa nemůžu vážit - ani jako známýho jednou za rok na kafe
chytrájakrádio: nebo tak 
catcat: třeba to je jako v tom socik-seriálu My všichni školou povinní. Jak si Bohdalka našla amanta a v baru mu pod stolem podstrkávala svojí peněženku, aby on potom mohl bonvivánsky mávnout rukou a: Pane vrchní, platím!!
annie: presne tak to je... ti dva si mysli, buhvi jaknejsou nenapadni... a pritom uz cela firma vi,ze spolu su..aj
A ty, Ivo, musíš bejt pořádná zoufalkyně, když tě napadaj kraviny typu anonymní dopis pro ženu. Myslíš, že potom by si tě ten tvůj Casanova vážil??? Jen bys ho utvrdila v tom, že tu nejlepší ženskou má stejně už doma.
Můj názor je každopádně takovej, že ženatýho nebo zadanýho nikdy. Není to fér a není do důstojný pro všechny tři zůčastněný strany, případně čtyři, pokud jsou v tom děti 
.
