Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Mamina6: depresi, né depersy

ještě jsem chtěla dodat, že uvažujeme o dalších 2 dětech...holt velká rodina je pro mě vším.....

Regina: Nejsi v tom sama.....je nás víc.....

Sofffie: Si připadám, jako bych byla světiceholka, nejsemani omylemjen to musím nějak skloubit dohromady, když jsem od mala chtěla velkou rodinu..taky jsem chvilkama "labilní", ale nevěřila bych, kolik síly ještě v sobě mám...
po porodu poslední dcery jsem měla poporodní depresy.....to bylo něco na mě...vše mi vadilo, pro každou maličkost jsem se rozbrečela, křičela, nadávala.....opravdu na prášky.....ale nějak to samo přešlo.....

Regina: neboj určitě vše zvládneš

Mamina6: máš můj upřímný a nehynoucí obdiv! Takhle si představuju pekelnou výheň...
Já se přiznám, že jsem to nezvládala ani s jedním dítětem, manželem a babičkou (nehlídací, pouze návštěvní). Jsem natolik nervově labilní, že po půl roce bez spánku (syn byl řvavý dítě a budil se po 15 minutách) jsem se zdravotně sesypala a šla do špitálu. Dnes bych to řešila jinak a došla bych si pro antidepresiva dovnou... Někdo na to holt nemá, ale to není Regino určitě tvůj případ. Všechny rady jsou tu perfektní, řiď se podle nich a bude líp, uvidíš.

Až kluci vyrostou, bude ti líto, že to tak rychle uteklo. Děti jsou kouzelný, i když je to fuška, bez nich je smutno.

MILÉ DÁMY, moc vám všem děkuji za názory. Vůbec jsem nečekala tak kladné reakce a povzbuzení. Vezmu si vaše rady k a budu se jimi řídit. Snad se to povede.
P.S. Úplně jste mě štěstím, že v "tom nejsem sama"

Regino, to prejde! Mas ted krizi, ale prejde to! Nemas kamosku, ktera by na chvilku vzala kluky ven a ty ses mohla venovat sama sobe, treba dve hodky? Na vsechno se vykaslat a udelat neco jen pro sebe... potrebujes dobit, nejses stroj... preju Ti, at dokazes najit nejaky zpusob jak se dobit a dostat do klidu...

Linda: Však o té léčebně taky už uvažujualkoholu 2x neholduju, sice si dám, ale mááálokdy a vězení mi kolikrát taky hrozí

Kačenka: Jojo, pečení-všade možně jen né na stoletěsto většinou v držtičkách...jo, pomáhají mi s vařením a to denně!! celou kuch.linku mi vyházejí na zem a vařía to tááák vehementně, že nejní ta síla klikrát to uklidit zpět na místo tam, kam to patří

Pořád to je krásné, jenom se musíte víc sehrát....manža snad taky žije s váma, zapojit polovičku ,staršího na půl dne do školky a hlavně házet spousty věcí za hlavu, upeč s klukama vanilkové rohlíčky nebo perníčky, uvidíš jak budou pomáhat a máš hned vánoční atmosféru...

Mamina6: OBDIVUJI Te , nemám slov!!!.... být stastným vlastníkem 4 kusu tak uz jsem dávno v blázinci, protialkoholní lécebne a nebo ve vezení

Mamina6: sice koukám na písmenka, ale stejně ty chybyděti mno......

REgino Regino,
hlavně KLÍÍÍÍÍÍD
Mám doma 4 nezbednice a to je teprve záhul, v noci spím tak 2-4 hodiny, pokud se zadaří, páč tu nejmeší ještě taky kojím-je závislačka to doslova a písmene
Letos u nás Vánoce taky nebudou mooooc přepychové, sice něco napečeno mám, něco je aj nazdobeno, byt jakž takž taky hotový(ale že by se mi to líbilo, mno...), mám do toho práci, kterou si sice řídím sama-myslím to volno, ale taky to dá na psychiku, když se většinu snažím dělat z domova, páč sice hlídání by jakoby bylo, lae nechci otravovat věčně bábinku, která je za 1.) nemocná se srdíčkem a za 2.) děti jsem udělala já, tak jaképak hlídání, zvyk je železná košile, že
Takže NIKDY nelituj toho, že máš děti, mě teď ta 4,5 lwetá neskutečný brajgl-je nemocná, dělá že čte a to taaaaaaak nahlas, že musím koukat na písmnenka, zda je píšu správně, nejmneší je v poho, zkouší si tu všechny bioty, co našla v botníku a druhorozená je též nemocná, ale hází si s balonem o 106 jako by se nechumelilojediná nejstarší je ve škole-aspoň že tak

Je potřeba, aby sis našla kousek pro sebe, jak už psaly holky pode mnou, až se vrátí Tvůj mm z práce, předej holky a zavři se třeba do ložnice a čti...nech řev řevem, teď je to na starosti muže, Ty máš taky právo vypnout, nejsi stroj, lae člověk....nikdy bych nevěřila, že to opravdu pomůže....taky jsem to udělala na radu jedné z "kamarádek" na netu a faktje to úplně něco jiného....přišel mi mm z práce, já vrzla všechny 4 děcka do jeho náruče a řekla jsem "čau máňo, mizím, příjdu nevím kdy".....koukal jak jelimánek, lae nic nenamítal, byl naopak rád, že "konečně"!! jdu!! ven!!

Přeji pevné nervy, jsou opravdu potřeba, hlavně z toho železa

P.S. taky doma křičím.....u nás to bez toho snad ani nejde....

Lubar: me se sladit rezim holek nepodarilo nikdy, obcas jsem mela pocit ze z principu kazdá spí jindy . Ale naucila jsem se postupem doby delat veci s nimi - ony se zabavily a já mela jakz takz hotovo. A jako ty potrebujes ruzovou tak já mela potrebu neceho klucicího, takze jsem holkám vymalovala decák na zeleno a holky malovaly se mnou, navlíkla jsem je do starých pyzam a malovaly jednu zed rozdelenou napul a já vymalovala zbytek pokoje a tu jednu zed jsem vecer narychlo pretrela. Od holek byl ten den pokoj a bylo vymalováno. Chtela jsem péct vánocní cukroví tak jsem pekla s holkama, pravda byly to krapet umelecké výtvory neurcitého vzhledu, spoustu toho ujedly (a ten den jsem zrusila veceri), ale bylo jakz takz napecíno a opet holky byly spokojené a byl klid. Proste pokud nelze deti udat do skolky, není na hlídaní (na to jsem opravdu finance nemela) tak nezbývá nez deti zamestnat a utahat! Ale stejne s Reginou cítím, jak já jsem ráda ,ze uz je to za mnou

Ale fuj - mi myšlenky jedou

Před rokem a chlup jsem byla v navlas stejné situaci, čtyřleťák a skoro jednoroček a k tomu teda ještě navíc práce, hroutící se manželství, no, takové malé soukroumé peklíčko.
Důležité je začít u sebe - najít si pro sebe prostor, někde najít možnost dělat to, co tě dobíjí. Pro někoho je to kafe s kamarádkou, aerobic, terapeutický nákup, pro mě je to ticho a být sama - nejlíp na dlouhý procházce v lese, kde nikomu nebude vadit, že my myšlenky jedou tak rychle, že dokonce i přemýšlím nahlas V první řadě si tedy rozmysli, co by právě tebe dobilo, kašli na rady, ať jdeš cvičit, jestli se nejlíp uvolníš na kafi a podobně. A pak to začni realizovat - jestli na to potřebuješ hlídání, sežeň si ho. Ono to není tak těžké, jak se zdá, to nejtěžší na tom je, rozhodnout se, že za to hlídání budu platit cizímu člověku. Když tohle rozhodnutí uděláš, tak nějakou chůvu nebo aspoň hlídačku najdeš (zrovna dneska jí tu mám, abych mohla pracovat a plkat tady na netu a vůbec, prostě být sama )
A pak bych zkusila ještě jednu věc - co nejvíc kluky sladit pokud jde o jejich režim. Jasně, že čtyřleťák ti nebude po o spát tři hodiny jako malošek, ale dá se zařídit, aby aspoň chvilku se to jejich spaní překrývalo. A ten čas zase využij pro svý dobití baterek, i kdyby to mělo být to, že budeš patlat vánoční cukroví, abys měla dobrej pocit, že máte doma vánoční atmosféru. Jde teď totiž hlavně o tebe, oni se srovnaj podle tebe.
Na druhou stranu si ale nemysli, že povyrostou a bude to těžká pohoda, protože si budou sami v klidu hrát. Mám ty kluky o rok starší a testosteronu je tu ve vzduchu táááák moc, že já, odpůrce růžový, mám na obranu růžové hodinky počítej, že se budou mydlit, vymezovat si svoje pozice, krást si hračky a tak dál, ale to všechno se dá přežít, pokud si ujasníš, co potřebuješ ty, abys byla v pohodě.
P.S. Babičku nemám ani jednu