Zamilovala jsem se do kolegy a pěkně v tom lítám
Jsem zoufalá a nevím, co mám dělat. Pere se ve mně rozum a cit a mám pocit, že ať se rozhodnu jakkoli, bude to pro mě špatně.
Jsem rozvedená, je mi 35 let, mám jedenáctiletou dceru. Už čtyři roky žiji sama. Doslova. Za celou tu dobu jsem neměla známost, ani takovou tu, jak se říká, nezávaznou. Po nevydařeném manželství jsem vůči mužům hodně ostražitá a jen tak někoho si k tělu nepustím.
Až teď se situace změnila. Před časem nastoupil k nám do práce nový kolega. A dá se říct, že hned při seznámení mezi námi přeskočila jiskra. Podíval se na mě, podal mi ruku a mně se doslova podlomila kolena.
Zpočátku jsme se jen tak oťukávali, pak přišly na řadu společné obědy, nejdřív s kolegy a potom už jen sami dva. Sem tam jsme zašli po práci na kávu (když dceru hlídala babička) a zjistili jsme, že si rozumíme, že je nám spolu moc dobře. Netrvalo dlouho a došlo i na intimní sblížení. Musím říct, že něco tak krásného jsem snad nikdy nezažila.
Je to pro mě muž, o jakém jsem vždy snila. Galantní, ohleduplný, sebevědomý. Cítím z něj ohromnou jistotu, dává mi tolik zájmu a pochopení, kolik jsem nikdy od nikoho nedostala. I on se se mnou cítí dobře, vyhledává každou příležitost, aby byl v mé blízkosti, byť by to bylo jen na pár minut.
Náš vztah musíme tajit, kolegové nic netuší. Důvodem je to, co mě právě strašně trápí: je ženatý. Má dvě děti, sice už poměrně velké, oba jsou středoškoláci, ale přesto jsou ještě ve věku, kdy ho potřebují. O svém manželství moc nemluví, tvrdí, že to do našeho vztahu nepatří, a že mě nechce trápit zmínkami o své ženě. Netuším tedy, zda je s ní spokojený, nebo ne. O rozvodu se nezmínil, možná o něm uvažuje, ale jistá si tím nejsem.
Velmi ho miluji a nedokáži si představit, že bych ho ztratila. Přesto mne tento tajný vztah vyčerpává. Chtěla bych s ním chodit zcela volně, bez obav. Zajít si do kina, na večeři, do divadla. Trávit s ním večery, víkendy, Vánoce. Každý večer, každou noc, jsem úplně na dně, když si představím, že je s ní.
Co mám dělat? Mám o svou lásku bojovat? Přitlačit ho ke zdi a donutit ho, aby se vyjádřil, zda chce takto žít dál, nebo zda to míní nějak řešit? Dokonce mě napadlo, že bych napsala anonym i jeho ženě, třeba by se k něčemu rozhoupala ona. Já vím, je to hnusné, asi mě za to odsoudíte.
Ale když já opravdu nevím, co mám dělat. Trápím se strašně. Když jsem s ním, vznáším se v oblacích, ve chvíli, kdy vím, že je doma, jsem na dně. Dlouho to takhle nevydržím.
13.11.2007 Rubrika: | Komentářů 101 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Zamilovala jsem se do kolegy a pěkně v tom lítám
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.ja myslim, ze to fakt resit nechce... co mu chybi??? Doma komfort a zazemi, v praci rozptyleni a vasen...
Sheeni: když to je těžký, byla dlouho sama a najednou se objevil pan Božský a prostě Ivě vypnul mozek zamilovanej a hormonama poblázněnej člověk nevidí věci, který jsou "střízlivému" okolí jasný. A jinak si taky myslím, že dotyčnému pánovi to maximálně vyhovuje, manželka doma, zamilovaná milenka v práci, která ho ani neobtěžuje řečma: a rozvedeš se kvůli mně?
Iva si asi neuvědomuje, že absolutně vůbec neví,jak to u nich doma funguje a že nemá sebemenší právo chovat se jak blázen a posílat nějaké anonymy...chápu, že je zoufalá a tak, ale tohle si musí vyřešit ten chlápek sám! Pokud to vůbec řešit chce, že?
...překlepy se někdy zadaří.....
Psaní anonymů říkám ne! ( i poté, co se pisatelka pravděpodobně dozví, že je jenom bokovka - viz. včerejší pomstychtivá kamarádka)
Sheeni: ahaaa
Hawa: Náhodou je to bezva překlep
Stanik: Já zapomněla dopsat "že?" jako že s jejím názorem souhlasím...
Hawa: krásnej překlep, já se nejdřív lekla co z toho vyleze než jsem dočetla větu a došlo mi, že je to překlep
Sheeni: vzdty Hwa psla NEpis,nikoli NApis, ne?
Hawa: Přijde mi to dost ubohé, aby posílala jeho ženě anonymy...
..jéžiš, takovej sprostej překlep se mi podařil....samozřejmě : nepiš jeho ženě....
..ještě k těm "mým" ženatým chlapům - s tím prvním jsem se rozešla jakmile jsem se to dozvěděla. K tomu druhému jsem byla podobně upřímná jako on ke mně a řekla mu to, co už jsem psala - já jsem singl, to znamená svobodný, a ve vztahové oblasti si tudíž můžu dělat co chci - při schůzkách se nehodlám skrývat, a jeho rodina je jeho problém, ať mě tím nezatěžuje.....tentokrát to neustál on...takže začni myslet na sebe a hlavně nepič nic jeho ženě, dokud ti on sám nepoví, jak ten váš vztah bere....
Již se mi taky stalo, že jsem chodila s ženatým chlapem - jednou jsem to ze začátku nevěděla (to byla ta horší varianta, páč jsem se to dozvěděla vne příliš šetrným způsobem), podruhé mi to v rámci chlapského alibismu rovnou řekl....Vztah s ženytým mužem (pokud už se nenachází v rozvodovém řízení nebo se svou ženou fakticky nežije) je neperspektivní. Pokud to chceš nějak řešit, tak se ho rovnou zeptej jak to bere on. Pravděpodobně to bude ale poslední věc, na kterou se zeptáš - doma manželka, v práci zamilovaná milenka - co by mohl chtít víc......?
Já osobně bych nestála o to lézt při společných schůzkách kanálama,a by JEHO náhodou nikdo neviděl. A buď jedině ráda, že tě nezatěžuje svojí rodinou a svojí ženou, protože to opravdu není tvůj problém, ale jeho......