Zamilovala jsem se do kolegy a pěkně v tom lítám
Jsem zoufalá a nevím, co mám dělat. Pere se ve mně rozum a cit a mám pocit, že ať se rozhodnu jakkoli, bude to pro mě špatně.
Jsem rozvedená, je mi 35 let, mám jedenáctiletou dceru. Už čtyři roky žiji sama. Doslova. Za celou tu dobu jsem neměla známost, ani takovou tu, jak se říká, nezávaznou. Po nevydařeném manželství jsem vůči mužům hodně ostražitá a jen tak někoho si k tělu nepustím.
Až teď se situace změnila. Před časem nastoupil k nám do práce nový kolega. A dá se říct, že hned při seznámení mezi námi přeskočila jiskra. Podíval se na mě, podal mi ruku a mně se doslova podlomila kolena.
Zpočátku jsme se jen tak oťukávali, pak přišly na řadu společné obědy, nejdřív s kolegy a potom už jen sami dva. Sem tam jsme zašli po práci na kávu (když dceru hlídala babička) a zjistili jsme, že si rozumíme, že je nám spolu moc dobře. Netrvalo dlouho a došlo i na intimní sblížení. Musím říct, že něco tak krásného jsem snad nikdy nezažila.
Je to pro mě muž, o jakém jsem vždy snila. Galantní, ohleduplný, sebevědomý. Cítím z něj ohromnou jistotu, dává mi tolik zájmu a pochopení, kolik jsem nikdy od nikoho nedostala. I on se se mnou cítí dobře, vyhledává každou příležitost, aby byl v mé blízkosti, byť by to bylo jen na pár minut.
Náš vztah musíme tajit, kolegové nic netuší. Důvodem je to, co mě právě strašně trápí: je ženatý. Má dvě děti, sice už poměrně velké, oba jsou středoškoláci, ale přesto jsou ještě ve věku, kdy ho potřebují. O svém manželství moc nemluví, tvrdí, že to do našeho vztahu nepatří, a že mě nechce trápit zmínkami o své ženě. Netuším tedy, zda je s ní spokojený, nebo ne. O rozvodu se nezmínil, možná o něm uvažuje, ale jistá si tím nejsem.
Velmi ho miluji a nedokáži si představit, že bych ho ztratila. Přesto mne tento tajný vztah vyčerpává. Chtěla bych s ním chodit zcela volně, bez obav. Zajít si do kina, na večeři, do divadla. Trávit s ním večery, víkendy, Vánoce. Každý večer, každou noc, jsem úplně na dně, když si představím, že je s ní.
Co mám dělat? Mám o svou lásku bojovat? Přitlačit ho ke zdi a donutit ho, aby se vyjádřil, zda chce takto žít dál, nebo zda to míní nějak řešit? Dokonce mě napadlo, že bych napsala anonym i jeho ženě, třeba by se k něčemu rozhoupala ona. Já vím, je to hnusné, asi mě za to odsoudíte.
Ale když já opravdu nevím, co mám dělat. Trápím se strašně. Když jsem s ním, vznáším se v oblacích, ve chvíli, kdy vím, že je doma, jsem na dně. Dlouho to takhle nevydržím.
13.11.2007 Rubrika: | Komentářů 101 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Zamilovala jsem se do kolegy a pěkně v tom lítám
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Viv :o): mám z něj stejný pocit 
Viv :o): jo presne....
kazdopadne mila zlata pisatelko clanku.... necekejk , ze se pan kvuli tobe rozvede..majeteck , vis? :-)
romanek v praci oni berou jako prijemnou zabavu... ale hrozi li to prerust v neco dalsiho, vetsinou vezmou zpatecku do sveho domaciho pohodlicka..
no a pokud ani nemlzi, ze mu " zena nerozumi".. coz je takova obligatni blbost... tak necekej, ze je to vic nez sex...
sevenofnine: ohleduplny tak maximalne sam k sobe... 
to chlapci umej ze vseho nejlip
Ale jo, treba je ona pro nej ta prava, ale pokud ano, tak se k ni tak nechova... ze je to hajzlik, ktery zahejba manzelce, tak to je snad jasny... a ze jde o sraba, kteremu se nechce resit situace.... tak to je vic nez jasny... ten pan mi z toho moc dobre nevychazi 
Vzhledem k tomu, že jsem byla tou podváděnou manželkou a manžel mě kvůli milence opustil, rozvedl se se mnou a smilenkou se oženil, tak se ode mě moc pochopení nedočkáš.
Můj názor je, nezačínat si se ženatými.
To je skvělé, další ženská, která jde po ženatých. Opravdu je galantní a ohleduplný, když podvádí svoji ženu? A samozřejmně si s ní nerozumí a je chudák a bla bla bla, opravdu originální. Hlavně, že Ty se máš skvěle.
nejspis mu to vyhovuje jak to je ted... V tomto pripade bych mozna dala ultimatum a podle jeho rozhodnuti se snadno zjisti jak a co ke komu citi... byt tou druhou, ktera ceka kdy bude mit na me cas, byt ta, ktera neni na verejnosti priznana jako zena jeho zivota.... to by se mi vubec nelibilo... 
a miluje tě i on natolik co ty jeho? abys nebyla jen nezávazná bokovka, kterých už třeba měl- proč nemluví o rozvodu? o tom jeslti si rozumějí?nevyhovuje mu to náhodou?
Rozhodně sním promluv, at víš na čem jsi, a nemusíš třeba zbytečně doufat v něco co nikdy nebude
taky bych to řešila jako navrhuje sally a Sheeni, v klidu si s ním promluvit, jak si váš vztah představuje do budoucna on a podle toho se zachovat. tajnou milenku bych mu dál nedělala.
Rozhodně bych se ho zeptala, jak si myslí, že to bude dál. Nedávat ultimáta, ale rozhodnout se podle jeho odpovědi. A milenku "na obědy a kafíčka" bych mu teda nedělala...i když by mě to bolelo, vztah bych ukončila, pokud by neměl nějakou šanci do budoucnosti. Já byla též zamilovaná do kolegy. Bylo mi 21 a v práci jsem byla pár týdnů a on mě úplně dostal. Jenže měl taky ženu a dítě a druhé na cestě. Řekl mi, že mě má sice moc rád, ale jelikož zažil, když jeho otec odešel od rodiny, on to neudělá! Tak jsem se s tím prostě vyrovnala. Bolelo to, ale vydržela jsem to. Jinak - dělám s ním doteď!
naprosto tě chápu,zažila js25 lty to samé
šílela jsem láskou,byl té ženatý,nakonec stejně po pár letech mě zbyly jenoči pro pláč a nádherné vzpomínky ,které jsou ve mě dodnes,nepouštěj své ciy a ukonči to,posím,ted tě to bude chvíli bolet,ted si neumíš pedstavit život bez něj
ale budešli pokračovat,on tě jen využívá a ty se budeš ve svých citech utápet čím dáltím víc a pak budeš jense slzami v očích stále vzpomínat,
vím očem mluvím,ani manželství ani děti mě nedostaliz ze vzpomínek na něj,těžko se s tím žije ale nic jiného mi nezbývá,vem rozum do hrsti a pryč od něj máš ještě šanci aby to přebolelo
no a co si s kolegou prostě normálně promluvit - mám tě ráda, chci vědět, jak vnímáš náš vztah ty. A pokud mu to vyhovuje tak jak to je (což vidím jako velmi pravděpodobné), tak vztah ukončit. Nemáš za potřebí někomu dělat tajnou milenku
