Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Regino jak Ti tu radí holky buď v pohodě a hlavně nekřičet, nelamentovat uvidíš děti rostou a bude vše jiné pak se nad tím vším zasměješ držím palce

Zrovna dnes jsem chtěla v noci mladší dítě něčím ubít, jsou mu dva a půl a někdy v noci má společenskou náladu, vejská a chce vstávat, to blbnutí mu vydrželo hodinu a půl než zase usnul....starší syn naštěstí chrněl, do toho se tam vrtěl a prděl manžel, chtěla jsem utéct!!! a pak se mi zdálo, že mi obě děti ukradl pedofilní úchyl a já se probudila úplně hotová a hledala ve tmě děti a byla tááák ráda, že jsou tam....

Regino, děti mám tři a babičky taky daleko. Mám syna a dvojčata holky o čtyři roky mladší. První vánoce s dvojčaty byly tak hektické, že jsem byla ráda, že usmažím kuřecí řízky, nějaký kapr? Kdo by ho koupil a kuchal? Cukroví? Další vánoce měla jedna z holek v té době 16 měsíční zánět středního ucha a 2 dny jsem ji nosila na ruce. Byli jsme rádi s tehdy 5 letý, synem, že jsme ozdobili stromek.
Takže Regino, musíš si udělat pořádek v tom co je důležité.
Důležité je zdraví. Cukroví se dá koupit, nazdobit byt můžeš stihnout za hodinu, ale musí vzít manžel kluky ven. A jídelníček stejně musíš přizpůsobit dětem. Omez žehlení, vánoční úklid zruš, stejně uklízíš po dětech pořád.
A hlavně buď v pohodě, jestli tě to utěší věř, že bude rok od roku líp

Neboj se, bude jeste hur. Jsem v tomhle ohledu realista a pesimista. Taky mam dva kluky, vekove bliz k sobe nez Ty. A opravdovy ocistec nastal, kdyz mladsi nastoupil ve 2 a 3/4 do skolky, ja do prace a bylo pred Vanoci.
Radim Ti, nenech se detmi tiranizovat! Hod nohy na stul, nevnimej rvacky a fakt si kazde odpoledne pri jejich spanku tv "voraz".
Vstavani 2x za noc neni traga. Nas broucek se budil do dvou let co dve hodiny.To je teprv na budku!

naprosto jsi mi připoměla syny,první byl tak hodný,druhý od narození plakal ve dne v noci od deseti měsíců když začal chodit,to bylo děsný,ničil vše i Lukymu hračky,byl strašně živej,byla jsem na ně přes týden sama,manžel jezdil na montáže.Nekřičela jsem na ně,jen mi šla hlava kolem,Míša,ničil vše ,nespal ani v noci,Luky chodil,že mu Míša ničí hračky.Ač jsem byla dosti unavená,hlava mi šla kolem z toho večného kraválu,věřila jsem ,že křičením nic nezmohu,,Míša měl sice zákazy,později,jak šel řas ,kluk se zklidnil,.
Na to musí být fakt pevné nervy ,kolikrát jsem zatala prsty a říkala si klid,klid,.Držím palce,vydrž,nekřič hlavně

Vsadím se, že po čase by se Ti přejedlo i těch 12 hodin ve fabrice.
Ale vážně - takový stav zažívá čas od času každý.
Chtělo by to změnu, trochu vypnout, trochu odpočinout.

Jen aby se ti to litování nevymstilo, to neříkej ani ve srandě, buď ráda , že jsou živé a zdravé.....já měla taky dvě děti čtyři roky od sebe ve čtvrtém patře bez výtahu a chlapa věčně v čudu, dnes jsou dospělé a spíš lituju, že jsem těch dětí neměla víc........užívej si dokud jsou malé a roztomilé,ty okamžiky se už nevrátí a jestli bude napečeno, naklizeno, na to se vykašli........vánoce budou i tak a jsou to svátky hlavně pro děti, tak si je všichni užijte ve zdraví.......

vánoční atmosféra může být klidně s koupeným cukrovím (nebo žádným) a věř mi, ježíšek přijde i když nebudou umytá okna.
Roční prcek nepotřebuje v noci 2x kojit, dej si k vánocům jako dárek to, že odbouráš noční kojení a vyspíš se. Uvidíš jak bude svět rázem růžovější a jak budeš lépe zvládat (nakonec spánková deprivace je oblíbená mučící metoda - zlomí i otrlé agenty, natož jednu ženskou )

Vubec nikdo te neodsuzuje nekdy je to holt tezke zvladat deti a domaci pohodu,nejsi robot.Vubec se nestresuj vanoce budou i pristi rok a hlavne vanoce nejsou jen o tom cukrovi to mi ver.Sama mam tri deti a ver mi miluju je,ale nekdy bych rvala a protlacila je skrz panel do dalsiho pokoje na vsechno se vykasli a kdyz to jen trochu pujde hod si slofika odpoledne s drobeckama,vanocni uklid se nezblazni a cukrovi si muzes nakoupit obchode

Kluci zlobí, neposlouchají, jsou jako pytel blech ? Buď ráda - jsou i takové děti, které stále leží, protože jsou vážně nemocné nebo třeba ochrnuté. Když jsou kluci jako pytel blech, je to důvod k radosti, ne k zoufalství.

Je jasné, že s dvěma malými dětmi od tebe asi nikdo nečeká zázraky, 20 druhů cukroví a nábytek, který se blýská tak, že z toho člověk div neoslepne, ale zase mi nepřijde tvoje situace nijak dramatická. Všechny ostatní ženy toto zvládají, není tedy důvod, proč bys to neměla zvládat ty. Musíš začít ale od sebe - děti nejsou příčina. Příčina je někde v tobě.

Při čtení Tvého článku se dnes už usmívám. Děti mám ale stále ráda, i když jsem někdy chtěla utéci hodně daleko.
Kladla jsem si otázku, jak to dělají jiné maminky, zda-li jsem tak neschopná anebo je v tom něco jiného.
Pak jsem si řekla, že jsem "akorád". Starší syn je moc pohyblivý a ten druhý ještě nestíhá. Takže jsem se zaměřila na uštvání toho staršího, malý byl jen v kočárku a doma jsem dělala to, co jsem stíhla... časem se to všechno urovnalo, synové si zvykli na nový rytmus dne, podřídili se a všem bylo fajn. Až do doby, kdy se narodila dcera... a to už opravdu bylo napínavé, babičky byly za Atlantikem, pracovala jsem doma a k tomu ještě děti, manžel mimo... Návštěvy se musely hlásit 2 dny dopředu... všechno jsem proorganizovala a přestala si dělat výčitky svědomí.
Dnes už mám děti velké a fungujeme stejným způsobem.
Neboj, všechno je fajn, jen nebudeš mít všechno nablýskané, cukroví bude trošku, ale bude, dárečky taky zabalíš... všichni budete mít radost i proto, že Vaši synové nejsou žádné sedávej panenko v koutě, ale zdravá šídla.