Žijeme spolu a na Vánoce máme být odděleni?
Docela by mě zajímal názor čtenářek na naši situaci. Protože mně to přijde – mírně řečeno – tak trochu postavené na hlavu.
Je mi pětadvacet let, od dubna žijeme s přítelem ve společném pronájmu. Jemu je 31. Svatbu zatím neplánujeme, není pro nás důležitá. Jsme spolu, protože je nám fajn a takhle nám to vyhovuje.
Připadalo mi normální, že budeme společně trávit i Štědrý večer. Přiznám se, že jsem se na to hodně těšila a už v říjnu si začala plánovat, že zkusím něco upéct, vyzdobit byt a tak. Představovala jsem si, jak si ty první společné Vánoce hezky ve dvou užijeme a o svátcích pak navštívíme oboje rodiče.
Jenže vyvstal problém ze strany jeho rodičů. Oni totiž trvají na tom, aby jejich syn byl na Štědrý večer s nimi, protože je to jejich jediné dítě a oni si nezaslouží být sami. Byla bych schopná to pochopit a i na to přistoupit, kdyby ovšem pozvání ke štědrovečerní tabuli neplatilo pouze pro něj. Já jsem pozvaná nebyla a navíc mi bylo dáno docela okatě najevo, že tam nejsem ani žádoucí. Vánoce jsou prý svátky rodinné a já, jelikož nejsem úředně manželka jejich syna, jsem tím pádem cizí.
Šokovalo mne to. Mí rodiče nás na Vánoce taky zvali, ale oba dva. Když jsem jim řekla, že bychom chtěli být sami, respektovali to a domluvili jsme se na svátečním obědě druhý den.
Přítel teď neví, jak má situaci vyřešit, protože své rodiče má pochopitelně rád. Zrovna tak má ale rád i mě. Zkoušel s nimi promluvit, dokonce jsme je zvali na Štědrý večer k nám, aby tedy nebyli sami, ale to odmítli. Na Vánoce chtějí být doma a trvají na tom, že jejich syn musí být s nimi.
Co s tím? Mě to zase kdovíjak netrápí, poté, co mne tak neomaleně vyškrtli, se cítím docela uražená, a kdyby bylo jen na mně, nijak bych se jejich „vánoční osamoceností“ nezatěžovala. Přítel to však vidí jinak. On by chtěl vyhovět oběma stranám a samozřejmě, že mu záleží na tom, abychom byli především spolu.
Už nás napadla i varianta, že tam tedy půjde na večeři a pak se vrátí domů, ale to nám připadá bláznivé. Mám pocit, že vyřešit to tak, aby byla spokojenost na všech stranách, asi nepůjde. A nemůžu si pomoci, ale připadá mi, že ten, kdo by měl ustoupit, jsou jeho rodiče. Jejich chování hraničí s citovým vydíráním, protože vědí, do jak svízelné a neřešitelné situace svého syna dostali. Mám však obavu, že on nebude schopen to nějak radikálně vyřešit, a pokud ano, bude na to celý Štědrý večer myslet a trpět výčitkami svědomí.
Co byste dělali na našem místě?
13.11.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 102 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Žijeme spolu a na Vánoce máme být odděleni?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Šťastná Baronka: 
Třeba u nás ten "problém" není o tom, že by si ten štědrej večer se mnou nedokázal prosadit nebo že bych byla u jeho rodiny nevítaná. Pokud je ale pro jeho mámu tak důležitý mít na 24. 12. své děti pohromadě (můj přítel + jeho ségra), tak jí to přece nebudu brát, ne? 
chytrájakrádio: jasně, není nutno z Vánoc dělat estrádu, když to někde nejde...
Já se s tchýní nevidím celý rok, můj manžel "se svou tchýní " (
) taky ne...nevim, proč bych měla tahat 25. nebo 26. 12. naše dítě někde po babičkách, které si celý rok ani nevzdechnou a na Vánoce budou na ní šišlat a machrovat s hnusným plyšákem z Tesca za 99,90Kč
Vánoce jsou rodinné svátky tam, kde to klape
, jinak je opravdu o domluvě a na co se hádat a hrotit něco kvůli sklopeným očím nad talířem se salátem u lidí, kteří člověka u svého stolu ani nechtějí a znepříjemnili by Adéle svátky na 20let dopředu
Chtěla jsem napsat svůj pohled ale vidím, že bych se jen opakovala. Na 105% souhlas se Zaffirou. 
Adélo, nesmutni udělejte si prostě dvoje Vánoce a nazdar, se skorotchánovcema nic nehroť,když tam tvůj 
chce, aby si to s nima nerozházel, tak ať jde
Ovšem v 31ti by měl umět říct-mámo,táto,mám vás rád, ale jsem dospělej chlap a mám svou partnerku a svůj domov,kde máme stromeček a štědrovečerní hamu papu
ještě jsem nečetla reakce.
Přítel si musí uvědomit, že teď už založil rodinu novou, i když nejste sezdaní, a měl by teda trávit vánoce s tebou, a to i přes odpor rodičů. Takto jim aspoň dá najevo, že s tebou počítá, že jsi partnerka, a jestli oni tě nebudou brát, tak jejich chyba. Všem vyhovět nemůže Chce snad rodiče poslouchat do důchodu? Nechá si pak kecat do výchovy vašich dětí, kam pojedete na dovču atd.? Utnout a hned!
Mám to podobně. Než to nějak hrotit, dohodli jsme se, že na štědrák bude každý u svých rodičů a 25. či 26. si uděláme den a večer jen pro sebe. Jsou to jen Vánoce - proč se z toho hroutit? Nejde přece o datum (jeslti to bude toho 24. nebo "až" 25.), ale něco úúúplně jinýho
Já si myslím, že opravdu nejmenší zlo bude, kdyžř se tam přítel půjde navečeřet a pak půjde domů. Zase jste spolu jen krátce, tak to možná jeho rodiče neberou tak vážně. A uvidíte příští rok..
My to měli od začátku tak, že nás na Vánoce zvali oboje rodiče, ale odmítali den po Vánocích, takže jsme v 16 úpvečeřeli u našich, v 18 u manželovo rodičů a pak jsme s úlevou dorazili domů. Loni jsme takhle korzovali ještě s půlročním miminkem. Samozřejmě jsme tahali kufr dárků. Letos už jsem to odmítla, jen představa, že kromě menších balíčků budeme muset nakládat, vykládat a po rozbalení u tchýně znovu nakládat sáňky a tříkolku
. Manžel to ale ještě pořád nezkousnul, chce prostě slavit u rodičů aby nebyli sami i přesto, že je pozvala jeho ségra. No máme ještě spoustu dohadování
.GIF)
Tak za prvé - takové nechápající rodiče bych nechtěla!!! V 31 je to dospělý chlap, který se snad může rozhodovat sám a nemusí s nimi slavit jako v pěti letech. Pokud je takový problém teď a nijak se nevyřeší, bude to problém i v budoucnu. Na druhou stranu chápu, že to jsou jeho rodiče a nemůže je jen tak pustit k vodě. Pokud není jiné řešení, udělala bych si Štědrý večer o den dřív(na datu přeci až tolik nesejde, když to oba chcete slavit spolu) a 24. pak slavila normálně s rodiči - ty svými on jeho. V tomto případě je to asi nejschůdnější řešení. Pokud byste to slavili o den dýl, mohla by jsi být na Štědrý den smutná, takhle budeš plná dojmů a veselá
Přeji ať vám to vyjde, ať už se rozhodnete jakkoliv. Hlavně si nenechte pokazit sváteční náladu
přidávám se na stranu Belany. Hezky jsi to napsala :-) // pro aktivní křesťany je soužití na psí knížku těžko přijatelné. Ikyž láska- i rodičovská - hory přenáší… Stejně nevíme co za tím všechno je….
Já před pár lety taky pracovala na směny na recepci, takže jsem zažila na Štedrý den denní i noční služby. Ovšem tou dobou býval v práci božský klid.
Je pochopitelné, že je Adéle líto, jak se k tomu přítelovi rodiče staví.
Na druhou stranu - proč by jeho rodiče neměli právo na své hodnoty? Pokud je pro ně nepřijatelné, aby s nimi Adéla slavila, dokud nejsou sezdaní, tak to prostě tak je.
Mně se totiž stalo kdysi totéž - dokud jsme nebyli s mým nynějším mužem vzatí, tak se mě prostě oficiální příležitosti jeho rodiny netýkaly.
On i já jsme si o tom mohli myslet, co jsme chtěli, ale u nich přes to prostě nejel vlak. A co naděláš? Dělat zlou krev příteli, protože na něčem trváš?
My jsme to tenkrát vyřešili tak, jak tu někdo psal - na večeři jsme byli každý u svých rodičů a poté se sešli doma. A jako manželé jsme už slavili spolu a k rodičům nešli, byť nás ti jeho horlivě zvali.
Ovšem odpálkovali jsme je tím, že jako manželé jsme nyní rodina a budeme si slavit spolu.
.gif)
Křeček: co je na tom divného ? třeba jezdí , nebo tak něco,můj muž jde taky do práce 26. a na Novej rok též !
.JPG)
monja: syn na štědrý den pracuje a končí "už" v 17.00?
.jpg)
spadl mi počítač - takže závěr je - nezoufej - nakonec se to vyřeší, pokud budete držet spolu - ale rozhodně bych nešla někam, kde mě nezvou, pokud chlap v 31 není s to se rozhodnout - bojím se, že to nedokáže nikdy a to tě mělo varovat
monja: to ti moc přeju....krásné motto je :"člověk je doma tam, kde ho mají rádi"...........
