„Dyzajnér“ do bytu, hůl do ruky? Jak máte zařízený domov?
Valí se na nás ze všech stran. Z televizí, časopisů… odborníci, kteří nám radí, jak si máme správně zařídit byt, abychom šli z dobou, nezaostávali, zkrátka abychom byli „in a trendy“. Mnoho z jejich rad je určitě dobrých a přínosných a pomohou člověku se správně zorientovat, kdo však některým těmto odborníkům vydá své bydlení napospas, mnohdy spláče nad výdělkem.
Důkazem jsou rádoby efektní proměny, které můžeme sledovat v televizních pořadech či rubrikách různých časopisů. Jistě, ne všechny dopadají katastrofálně, jsou i bytoví architekti, pro které je názor a přání zákazníka svaté. Bohužel je však i dost těch, kteří se prostřednictvím těchto mediálně populárních proměn chtějí hlavně zviditelnit a dát na odiv, jak originální a neotřelí umějí být.
To pak ve výsledku sledujeme byty, kde je vše dokonale sladěno, doslova od vypínače po záchodovou štětku, ale chybějí dostatečné úložné prostory a celkově se v nově upraveném bytě moc žít nedá. Na pohled a na ukázání to sice vypadá efektně, ale tím celá paráda končí.
Navíc všechny zrekonstruované byty vypadají jako podle jedné šablony. Dříve tolik vysmívané uniformy v podobě bytové stěny na jedné a sedací soupravy na druhé straně pokoje nyní nahradily uniformy jiné. Klasické stěny nahradily opět bytové stěny, jen poněkud vzdušnější, které si jsou podobné jako vejce vejci. Sedačky bývají nezřídka opatřeny velkými polštáři místo opěradla, takže se na nich prakticky nedá pohodlně sedět…
Jenže byt je především domov, nikoli výkladní skříň nebo kóje v obchodním domě. Každý z nás dává přednost něčemu jinému, někdo má rád sklo a kámen, jiný potřebuje cítit teplo a útulnost a dává přednost dřevu a třeba i těm dnes tolik zatracovaným dečkám a „serepetičkám“. Ani jedna z variant není špatná, jen ta druhá holt dnes není zrovna moderní.
Vzpomínám si, jak si mí rodiče za těžce ušetřené peníze koupili v roce 1973 novou obývákovou sestavu: Světlý lakovaný nábytek, který čítal šatní skříň, prosklený sekretář, knihovnu, stolek, jídelní stůl s židlemi a gauč a dvě křesílka. Celá rodina jsme z toho byli tehdy u vytržení a obývák se stal centrem veškerého dění.
Od té doby se nábytková móda několikrát změnila. Mé rodiče však všechny změny minuly. Pečlivě udržovali svůj pracně získaný obývací pokoj a i dnes, téměř po čtyřiceti letech je doslova jako nový. A stále vypadá pěkně a útulně. Pravda, gauč a křesla vzala léty užívání za své a musely být vyměněny, ale základ zůstává stále stejný.
Dnes je asi jiná doba. Kuchyň, kterou si člověk pořídil za velké peníze před patnácti lety, je dnes již totálně „out“ a slabší povahy podléhají tlaku reklamy a zařizují si ji podle nejnovějších trendů. Možná zbytečně, kdo ví, jaká móda přijde za dalších, deset, dvacet let…
Jak jste na tom se zařízením svého domova vy? Patříte k těm, kteří se zařizují tak zvaně „na celý život“, nebo vás těší své obydlí v pravidelných časových úsecích obměňovat a renovovat? A jakému stylu dáváte přednost? Sklo a kámen, nebo dřevo a teploučko? Pustili byste si do bytu architekta a dali mu zcela volnou ruku v zařizování vašeho bytu?
12.1.2011 Rubrika: Opravy úpravy domu a bytu | Komentářů 102 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Stěhování, zařizování, rekonstrukce. Kolikrát to máte za sebou vy?
- Podlahy. Dlažba, dřevo, nebo koberec?
- Kuchyň v obýváku? Ano, nebo ne?
Diskuse ke článku - „Dyzajnér“ do bytu, hůl do ruky? Jak máte zařízený domov?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Občas něco z těch přestavbových pořadů vidím, ale divím se,že ta změna stojí tolik peněz. Na pohled je to změna, pěkné, ale jak se v tom bydlí? Minimální úložné prostory a k tomu spousta volných poliček na "lapače prachu". I otevřený regál na knihy-proboha, tam se musí prášit!
Ty sedačky se mi taky nezdají pohodlné, představuji si, jak přijdu vyřízená z práce, sednu a nemůžu si ani hlavu opřít. A co pak pochrupování u televize v takové sedačce?
Jedno je ale pravda. Kde nejsou úložné prostory, nehromadí se tam nepotřebný binec!
Moji rodiče si před 25 lety pozvali při přestavbě bytového architekta, který maximálně respektoval prostor i jejich požadavky, takže výsledkem je nadčasový interiér, který nepotřebuje měnit ani po těch 25 letech. Fakt to mají moc pěkně zařízené, jednoduše, ale to teplo domova z toho sálá. Já jsem tím ovlivněná, navíc musíme respektovat to, že bydlíme v podkroví a stěny máme pobité dřevem, takže styl bydlení je jasný. A až nám děti přestanou demolovat zařízení a nebudu se brodit legem a jinými hračkami, třeba to tam bude i pěkné a někdy dodělané 
.jpeg)
Jejda holky, vy máte krásné kočky
.JPG){kind=avatar}
Mně se líbí jednoduchý styl, nemám ráda různé "trpaslíky", ať už všelijaké porcelánové růžové slony, vysušené kytky, kam oko pohlédne nebo mušle z dovolené. Prostě se mi nelíbí lapače prachu, nepřipadá mi to zabydlené, ale přeplácané. Některé pitevny se mi moc líbí. Jen nechápu, kam v nich s knihami a archívem, nedávají tam prostor pro naše sošky, skleněné objekty a naše obrazy a grafiky. Většinou jsou to prostory pro oko, ne pro bydlení.
když jsme se stěhovali do nově postaveného domku,nechala jsem si některý nábytek(kychyň.stěnu,komody do obýváku) udělat na míru a jsem s tím hodně spokojená,jak tak koukám kolem sebe,tak se tu čím dál častěji objevuje další zlo-zahradní architekti-a to je teprve nářez,co to dokážou vytvořit ze zahrady je k zešílení,manžel měl taky nějaké myšlenky,že bychom nějakého oslovili,ale rychle jsem mu tu myšlenku vymluvila z hlavy a strašně se těším na jaro až se upraví další kousek zahrady,člověk z toho má aspoň větší radost a žít z myšlenek a představ architekta by mě tak netěšilo
Jelikož bydlíme ve služebním bytě,tak tam máme kuchlinku původní,kovovou "komunistickou" a též lino PVC s "masovým" vzorem i barvou (tehdy v r. 1984 nebylo nic k sehnání...).Zařízení bytu jsme si převážně tehdy vyrobili sami s manželem z vlastních prken.Neměli jsme žádné peníze...a i ostatní věci kromě pár kousků jsou "co dům dal"- co se časem našlo někde ve skladech atd.,proto máme velmi neobvyklé zařízení bytu....Je to u nás hodně "zabydlené" mými sbírkami všeho možného-vázičky,zvířata,staré lahvičky se vzory atd. a hodně obrazů...Doplňuje to naše paní kočka ...Ukázkové údajně bytovými architekty zařízené byty se mi nelíbí,jsou takové holé a neútulné...Nevím proč se taky vyžívají v "otevřených" prostorách,když není nad to,že se člověk může zavřít do svého pokoje a druzí mu můžou "vlézt na hrb".
Zrovna začínám zařizovat nový domeček (mini tedy 4+kk+ tech.místnost) a myslím, si, že zařizuju nadčasově tj. na velký kus života. Přednost dávám dřevu, dýze v barvě břízy. Lamino nemusím. Obklady jsem vybrala taky nadčasové. Vzhledem k fin. možnostem a hypotéce si nějaké výstřelky nemůžu dovolit a ani nebudu každých 10 let předělávat koupelnu a kuchyň. Manžel by šel do tmavšího dřeva a obkladů, ale není to velké, tak volím raději světlé barvy. Pohovku koupím rozkládací a oživím ji polštáři - ano i o velké polštáře se dá pohodlně opřít a ne jak píše autorka. Hodně nakoupím v IKEE - je to levné a severský styl (pro někoho studený) se mi líbí. Stačí doplňky v teplých barvách.
Kadla: jak víš, že mám na zemi tygra? 
Ale s ním občas kočulí kočky. Zezadu
.JPG)
Kadla: kočulím se s kočulema
.gif)
u nás tvoří teplo domova naše miminko /teda teď už trošku přerostlý
Kadla:
Pojď ke mně blíž, milý hochu,
zakočulíme si trochu!
Kadla: takhle to potom ale vypadá na nějakou nemravnost. 
.jpg)
majucha: No, představ si báseň začínající veršem (by moh i Mácha závidět):
Sedím si u krbu a tiše si kočulím
k tygrovi na zemi si zadek přitulím
Já si moc na nějaké změny nepotrpím, asi jsem po mami, která má taky byt zařízený skoro stejně jako před 40 lety. Spíš jsem se v našem malém bytě naučila využívat každý centimetr. Kromě občasných výměn koberců, závěsů a párkrát stěhování nábytku kvůli měnícím se potřebám dětí bych nedělala nejraději nic. Každé volné místo u nás zabírají buď knížky nebo keramické výtvory dcery, nevím, jak by se s tím moderní designéři popasovali
Kadla: Křeček: annie: 
taky jsem pro takové dotváření interiéru
Kadla:
