Mladá a blbá versus zkušená, ale zrovna nějak mimo. Domácí karamboly.
„Copak jsem mladá nebo blbá, abych dávala králíkům mokrou trávu?!“ Takhle nějak se rozčilovala paňmáma Škopková poté, co se jí manžel zeptal, čím ty králky proboha krmí, že houfně hynou. Spojení „mladá nebo blbá“ mi připadá velice trefné, ačkoli v dobách svého mládí jsem byla přesvědčená, že jsem děsně chytrá. Možná bych terminus technicus „blbá“ nahradila mírnějším „nezkušená“. I když to zase nezní tak trefně.
Pravda však je, že mladé novomanželky a hospodyňky začínající fungovat jako samostatné jednotky se nějakému tomu karambolu a šlápnutí vedle vyhnou jen velmi zřídka. Snad každá z nás má na své pažbě více či méně zářezů v podobě sražených svetrů, omáček vylévaných za stálého míchání do záchodu a dalších povedených taškařic.
Moje maminka dává ještě dnes k dobru historku, kterak poprvé vařila chlupaté knedlíky a ve chvíli, kdy je chtěla vyndat z hrnce, zděšeně míchala cedníkem ve vodě a nenalezla ani jeden. Já zase nostalgicky vzpomínám na svou první svíčkovou, která ve finálním výsledku nebyla ani svíčková, ani omáčka a už vůbec ne poživatelná. V průběhu několikahodinového snažení u plotny jsem vytvořila jakousi těžko identifikovatelnou zeleninovou šlichtu, kterou nedokázal spořádat ani můj tatínek, který, jako válečné dítě, byl zvyklý na ledacos.
Samostatnou kapitolou drobných domácích nehod je pak praní prádla a seznamování s automatickou pračkou a jejími programy a vhodnými teplotami. Těch slz, vzteku, bezmoci a pocitu, že jsem naprosto nemožná! Můj parádní svetr tak po jedné očistné akci zůstal ve skříni a po několika letech ho na chatě u rodičů užila má dcerka, které bylo v té době pět... Světloulince žluté damaškové cíchy od babičky, ke kterým se omylem připletla černá bavlněná ponožka, se již nikdy nepodařilo vrátit do původního stavu a místo zářivé, žluté nádhery jsem měla s velkou hanbou ve skříni uložené odporně šedavé, zaprané „cosi“.
Když si člověk takovou spoušť způsobí sám, je to sice nepříjemné, ale může hubovat akorát sám sobě. Majucha se asi necítila zrovna nejlépe, když při návštěvě u sestřenice ve snaze jí pomoci naládovala pračku běloskvoucími plenami a přihodila k nim fialové kalhotky. Po dokončení pracího programu pak musela sestřenici dlouho utěšovat, neboť ta se prý usedavě rozplakala a nebyla k zastavení.
Abychom však byly spravedlivé, tyto karamboly nebývají výsadou jen „mladých a nezkušených“. I zdatné a životem ošlehané a ostřílené hospodyni se občas přihodí něco, co ji donutí k hlubokému zamyšlení. Dodnes nechápu, jak mne mohlo napadnout dolovat ze zapnutého topinkovače vzpříčenou veku kovovou vidličkou. Že je to špatně jsem si uvědomila hned, co bouchla elektrika v celém domě a mé vlasy stály v pozoru.
Má redakční kolegyně Kadla taky určitě nenalila do hrnce s cibulí pod guláš ten ocet místo oleje úmyslně. Stejně jako Sofffie nehodlala překvapit rodinku inovací v podobě osoleného štrúdlu.
Říká se, že kdo nic nedělá, nic nezkazí. A tak si myslím, že není potřeba se za podobné úlety nějak zvlášť stydět. Tak ostych stranou, milé čtenářky, a přihoďte do diskuse nějaké své perly, které jsme ve svém životním období „mladá a blbá“ nebo „zkušená, ale momentálně nějak mimo“ sobě a svým blízkým připravily.
13.1.2011 Rubrika: Náš domov | Komentářů 103 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Neštěstí nechodí jen po horách aneb Příhoda pro otrlé.
- Ženy jako naprogramované stroje na uklízení. Také k nim patříte?
- Kdo říká, že ženy neumějí číst v mapách?!
Diskuse ke článku - Mladá a blbá versus zkušená, ale zrovna nějak mimo. Domácí karamboly.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Článek jak vyšitý pro mě na dnešní den. Já dorazila ráno do práce a zjistila, že nemám podprsenku. 
.jpg)
anadir: Rozhodně nemyslím, že bys byla špatná žena proto, že nevaříš svíčkovou a knedle
Tak vaříš něco jiného, ne?
Já myslím, že kdyby o to Tvůj manža moc stál a udělal na Tebe psí oči, tak bys mu taky uvařila něco, co sama nejíš.
Jak se říká v receptu na spokojené maželství - KRMTE TU SVINI
Víš co, ono jestli to třeba nebude tím, že svíčková byla vždy jídlo sváteční už proto, že hovězí svíčková je nesmírně drahé maso a neznám nikoho, kdo by ji běžně kupoval, aniž by mu to udělalo ne vítr ale přímo uragán v peněžence.
Ale je to jen moje doměnka. Svíčkovou jsem už jedla z králíka a dokonce i z kuřete - stejně je to jen o zelenině a následném dochucení. Člověk se s tím nesmí moc patlat, nemyslím, že by se na svíčkové dalo něco zkazit.
Riki: Já s tím osobní zkušenost nemám, ani ze svého okolí, soudím spíše z toho, co se prezentuje v médiích. Např. když měla ČR předsednictví EU - co se podávalo ostatním členům jako to nej, co nás reprezentuje - svíčková. Když někdo v TV, třeba nějaký herec, vyprávěl, čím uhostili významnou zahraniční návštěvu - svíčkovou. Atd...Myslím, že česká kuchyně je mnohem rozmanitější a je škoda to omezovat pouze na jeden pokrm.
Riki: Ale řízek najdeš i v cizině běžně. Teda v Evropě.
já si vždy vzpomenu na hlasatelku hanku heřmánkovou
vyprávěla, jak pod dozorem tchýně vařila vývar, vše šlo bezvadně až do osudné věty
a teď to přecedíme
a obě jen mlčky zíraly, jak bujon mizí v dřezu a na cedníku zůstala jen zelenina a kosti....
Jinak já teda mám dojem, že takové "povinně chutné" jídlo, co se často nutí návštěvám a cizincům, je spíš řízek, než svíčková 
anadir: u nás se nevařila rajská, poněvadž by to nikdo nejedl. Holt chutě jsou různé...
PEGG: To je skoro jako otázka, co bylo dřív - slepice, nebo vejce? Nechutná mi něco, protože se to doma nevařilo, nebo to maminka nevařila, protože to děti odmítaly jíst??? 
Ale je pravda, že v něčem jsem měla jiné chutě, než zbytek rodiny. Třeba podmáslí a kyšku do mě nikdy nedostali ani za nic a zbytek rodiny to měl rád. Maminka zase nejedla králíka. 
Anahir: Jé, vidíš, a ten mám zase ráda já! To jsi obětavá, že ho manželovi uvaříš. 
Já jsem špatná žena, svíčkovou nevařím, ani to neumím. Asi bych se měla stydět. Jo, a knedlík míváme také kupovaný. Asi bych se nad sebou měla zamyslet.
.jpeg)
anadir - 13.1.2011 15:40 - já myslím, že to je taky hodně ovlivněno tím, co se v té které rodině vaří a na co si zvykneš. Já holt vyrostla na zabíjačkách a omáčkách
anadir: v poho, jen jsem odpověděla
Já zas mám zvracející reflex z obalovaného květáku - ale hodně lidí to miluje a můj manža taky, takže ho pro něj s láskou smažím. Ale nikdy to už do pusy nestrčím
PEGG: Riki: Anahir: Prostě jsem se jen zeptala. Mně podobná jídla nikdy nechutnala, ani nikomu u nás doma, tedy se nic takového ani nevařilo, páč by to nikdo nejedl. Možná proto, že to sama nemám ráda, jsem si nějak neuměla vysvětlit, že to asi většině lidí chutná, ba co víc, mají to za velkou pochoutku. No, každý máme tu pusu nastavenou jinak.
kyseliny
V létě jsem vařila jahodovou marmeládu a místo kysily citronové jsem tam nasypala prášek do pečiva
Neskutečně to vypěnilo, já oči na vrch hlavy
ale dobrý, megahoru pěny jsem sebrala, marmeládu dokončila a je fakt dobrá - nic se jí nestalo.
tak ja jsem na knedliky antitalent ale porad to zkousim a to uz nejsem mlada takze musim konstatovat,ze jsem teda BLBA ,protoze ty skvosty co jsem schopna vytvorit jen jednou vypadaly tak kraaasne nez jsem je chtela nakrajet,mohl se s nimi hrat tenis a kynute buchty taky neumim dodnes.............jinak patalie s obarvenym pradlem mam taky za sebou....manzel si koupil takouvou krasnou kosili na kterou byl tak hrdy!!!!!!!!!takova hedvabna ,tmave modra no moc pekna 
dodnes netusim jak je mozne ,ze pracka mela program na vyvarovani......ani panence pak nebyla a tech reci potom
