Mladá a blbá versus zkušená, ale zrovna nějak mimo. Domácí karamboly.
„Copak jsem mladá nebo blbá, abych dávala králíkům mokrou trávu?!“ Takhle nějak se rozčilovala paňmáma Škopková poté, co se jí manžel zeptal, čím ty králky proboha krmí, že houfně hynou. Spojení „mladá nebo blbá“ mi připadá velice trefné, ačkoli v dobách svého mládí jsem byla přesvědčená, že jsem děsně chytrá. Možná bych terminus technicus „blbá“ nahradila mírnějším „nezkušená“. I když to zase nezní tak trefně.
Pravda však je, že mladé novomanželky a hospodyňky začínající fungovat jako samostatné jednotky se nějakému tomu karambolu a šlápnutí vedle vyhnou jen velmi zřídka. Snad každá z nás má na své pažbě více či méně zářezů v podobě sražených svetrů, omáček vylévaných za stálého míchání do záchodu a dalších povedených taškařic.
Moje maminka dává ještě dnes k dobru historku, kterak poprvé vařila chlupaté knedlíky a ve chvíli, kdy je chtěla vyndat z hrnce, zděšeně míchala cedníkem ve vodě a nenalezla ani jeden. Já zase nostalgicky vzpomínám na svou první svíčkovou, která ve finálním výsledku nebyla ani svíčková, ani omáčka a už vůbec ne poživatelná. V průběhu několikahodinového snažení u plotny jsem vytvořila jakousi těžko identifikovatelnou zeleninovou šlichtu, kterou nedokázal spořádat ani můj tatínek, který, jako válečné dítě, byl zvyklý na ledacos.
Samostatnou kapitolou drobných domácích nehod je pak praní prádla a seznamování s automatickou pračkou a jejími programy a vhodnými teplotami. Těch slz, vzteku, bezmoci a pocitu, že jsem naprosto nemožná! Můj parádní svetr tak po jedné očistné akci zůstal ve skříni a po několika letech ho na chatě u rodičů užila má dcerka, které bylo v té době pět... Světloulince žluté damaškové cíchy od babičky, ke kterým se omylem připletla černá bavlněná ponožka, se již nikdy nepodařilo vrátit do původního stavu a místo zářivé, žluté nádhery jsem měla s velkou hanbou ve skříni uložené odporně šedavé, zaprané „cosi“.
Když si člověk takovou spoušť způsobí sám, je to sice nepříjemné, ale může hubovat akorát sám sobě. Majucha se asi necítila zrovna nejlépe, když při návštěvě u sestřenice ve snaze jí pomoci naládovala pračku běloskvoucími plenami a přihodila k nim fialové kalhotky. Po dokončení pracího programu pak musela sestřenici dlouho utěšovat, neboť ta se prý usedavě rozplakala a nebyla k zastavení.
Abychom však byly spravedlivé, tyto karamboly nebývají výsadou jen „mladých a nezkušených“. I zdatné a životem ošlehané a ostřílené hospodyni se občas přihodí něco, co ji donutí k hlubokému zamyšlení. Dodnes nechápu, jak mne mohlo napadnout dolovat ze zapnutého topinkovače vzpříčenou veku kovovou vidličkou. Že je to špatně jsem si uvědomila hned, co bouchla elektrika v celém domě a mé vlasy stály v pozoru.
Má redakční kolegyně Kadla taky určitě nenalila do hrnce s cibulí pod guláš ten ocet místo oleje úmyslně. Stejně jako Sofffie nehodlala překvapit rodinku inovací v podobě osoleného štrúdlu.
Říká se, že kdo nic nedělá, nic nezkazí. A tak si myslím, že není potřeba se za podobné úlety nějak zvlášť stydět. Tak ostych stranou, milé čtenářky, a přihoďte do diskuse nějaké své perly, které jsme ve svém životním období „mladá a blbá“ nebo „zkušená, ale momentálně nějak mimo“ sobě a svým blízkým připravily.
13.1.2011 Rubrika: Náš domov | Komentářů 103 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Neštěstí nechodí jen po horách aneb Příhoda pro otrlé.
- Ženy jako naprogramované stroje na uklízení. Také k nim patříte?
- Kdo říká, že ženy neumějí číst v mapách?!
Diskuse ke článku - Mladá a blbá versus zkušená, ale zrovna nějak mimo. Domácí karamboly.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.anadir: výzkumníci se vždycky musejí obětovat... Mně je líto toho většinou výborného hovězího
Sofffie: Holka, tak proč to dojídáš, když to není dobré a nechutná ti to? To jsi teda borec, já co mi "nevoní" tak prostě nejsem schopná pozřít.
anadir: a pročpak by mi měla OPRAVDU nechutnat????
Mě chutná, mám ji ráda a i kdybych žila sama, tak si ji uvařím.
Lisa: Já takto hledám hodinky,už asi 22 let.Od doby,kdy se dcera postavila na nožičky.Vždycky ráda uklízela
Sofffie: v Praze u Pinkasů mě mile překvapili.Dokonce tak,že dcera si ji dala se 6 knedlíky.No ale už je to 6 nebo 7 let
IVUSKA 56: ta obálková patálie mi připomněla, že jsem někam založila obálku s uškudlenými penězi na vánoční dárky. Muž mě podezírá, že jsem ji vynesla s tříděným odpadem. Měli jsme skromné Vánoce a já od té doby hledám a hledám....
já bych zase nepozřela ty mořské příšery.....kromě ryb vůbec nic....fůůůůj
Já svíčkovou miluju,chlapi taky,ale dcera sní jen povinné množství. Všichni jsme omáčkoví,jen ona jediná těstovinová.Kdybych mohla,uvařím si hrnec rajské,sladké,s rozinkami,nakrájím do ní knedlík a nacpu se přímo z hrnce,ani maso být nemusí.No a ráno nedopnu oblečení.
anadir: ono je někde psané že povinně.........já ji miluju, asi tomu kdo jí umí dobrou uvařit fakt chutná........Sofffie: však knelík si dám jeden a velkej flák masa.....
anadir: no zvlášť některé hospodské "svíčkové" jsou opravdu fujtajbl - syn svíčkovou miluje a když jíme v hospodě, ani se nenamáhá vybrat z jídelního lístku něco jiného. Samozřejmě nesní všechno a já mu to pomůžu dorazit (jsem taková sympatická popelnice ). Občas je to fakt strašlivé.
Sofffie: Tak to jsme tady zatím samy dvě.
Jasně, sto lidí, sto chutí, ale já bych to nejedla ani pod pohrůžkou hrubého fyzického násilí. Jiným lidem to samo neberu, ať si každý dá, co rád. Jenom jsem nějak nikdy nepochopila, proč je zrovna tohle jídlo v naší zemi považováno za vrchol naší kuchyně a proč by jako mělo všem (i cizincům) povinně chutnat?
anadir: mně nechutná. Já taknějak nejsem knedlíkoomáčková ani trochu. Mám ráda rejži a brambrdle.
anadir: chutná. Žádného partnera nemám, jestli tedy mají znamenat partnera, a svíčkovou miluju už od útlého dětství, zvláště tu maminčinu, i když tchyně taky dělávala dobrou svíčkovou, a konec konců ani ta moje svíčková není snad tak úplně nejhorší. Proč by OPRAVDU chutnat neměla?
anadir - 13.1.2011 14:42 - a proč by neměla chutnat? V podstatě to je samá zelenina, já ji miluju
Almega: Ota tu byl tehle týden myslim (nebo minulej). Už ale nevim téma kam psal