Nočník - předmět svárů v naší rodině
Je mi padesát jedna let a před rokem se mi narodilo první (a zatím jediné) vnouče. Ženy, které jsou již samy babičkami, mi určitě dají za pravdu, že vnoučátko vnese člověku do života obrovské štěstí. Naši Pavlínku zbožňuji a jsem ráda za každou chvilku, kterou s ní mohu být.
Před dvěma týdny jí byl rok a konala se nádherná oslava. Radost mi však zkazila snacha, která prohlásila, že od této chvíle začne Pavlínku učit na nočník. Snažila jsem se jí nenápadně a jemně vysvětlit, že je to zbytečně brzy, ale trvala na svém.
A jak řekla, tak udělala. Morduje to malé dítě několikrát denně dlouhé minuty na nočníku ve snaze vyždímat z ní alespoň kapičku. Samozřejmě, že většinou zůstane nočník prázdný, pak snacha dělá zklamané grimasy a vzbuzuje v Pavlínce pocit viny za něco, co ta malá nemůže absolutně ovlivnit.
Vzpomínám si na dobu, kdy byly mé děti malé. Tehdy se propagovalo, že na nočník je potřeba začít dítě vysazovat hned, jak začne samo bez opory sedět. U prvního dítěte jsem toto doporučení slepě poslechla a dodnes toho lituju. Bylo to k ničemu, dcera začala vyměšování vědomě ovládat až kolem druhého roku. Syna jsem už tak netrápila a začala s občasným vysazováním až po roce a půl a myslím, že to bylo dostačující.
Domnívala jsem se, že praktiky prosazované před nějakými dvaceti, třiceti lety jsou už dnes dávno překonané a dnešní mladé maminky jsou v tomto ohledu rozumnější. Na mé snaše vidím, že to tak asi často není.
Ona si usmyslela, že její dcera bude brzy bez plen a rozhodla se dosáhnout toho stůj co stůj. Je mi té malé líto, protože se jí na nočníku nelíbí, snaží se z něj vstávat a snacha na ni hudruje a drží ji tam i násilím. Na mé rady je alergická, snažím se do ničeho jí nemluvit, ale v tomto případě mlčet nedokážu. Kvůli nočníku tak máme v rodině dusno, já k nim smím na návštěvu, jen když je syn doma a oni k nám téměř nechodí.
Napadlo mne napsat tento nočníkový problém sem a zeptat se na názory maminek, které mají malé děti, a pak dát jejich odpovědi snaše přečíst. Myslím, že tak fanatický přístup k tomu naučit dítě co nejdříve na nočník, má dnes už málokdo.
Moje otázka pro všechny maminky zní: Kdy jste začaly své děti posazovat na nočník a kdy dokázaly ony samy ho vědomě používat? Moc všem děkuji za jejich příspěvky.
11.12.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 103 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
Diskuse ke článku - Nočník - předmět svárů v naší rodině
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
mám 2 letého kluka.na nočník jsme zkoušeli od roka.ale prva oblečenej aby si pomalu zvykal.a pak už naostro
.i teď má dny kdy nočník nechce-a dny kdy si řekne a donese.
děti se nemaj do ničeho nutit.násilím to nejde
ale upřímně bych si do výchovy malého nenechala nikoho kecat.ani od mamky.vyslechnu ale né vždy poslechnu.
mám syna 15 měs a na nočník jsem ho dávala taky od roka, jen jsem to zkoušela, nenutila jsem ho , přes den jsem mu nedávala plínky a naučil se to dost rychle,jednoduše jsem ho posadila na nočník a ukázala na pindíka a přitom dělala cíííík (pusou-zvuk) a šlo to bez řevu, teď když potřebuje na nočník tak k němu utíká křičí eeee a sedne si, bohužel někdy i oblečený, a když se vykaká tak mu řeknu ukaž komín, malej na mě vystrčí prdíznu a stačí jen utřít. Dokonce se učíme smrkat a to mu taky už trochu jde. Si myslím že když dítě je schopné naučit lotroviny tak nočník mu půjde taky,ale každé dítě je samozřejmě jiné.
.jpg)
moje děti dcera v 18 měsicích a syn skoro do 2let nenutila jsem je nikdy a te´d máme malou vnučku bude mít 2 ročky a na hrnec 
nenutíme ji nikdo ani snacha ani já naopak řikám ji neboj přijde na to sama 
No... mně přijde z toho článku docela klíčová věta "na mé rady je alergická". Že vy, paní Libuše, nekafráte jen do toho nočníku, že?
Nevěřím, že by se za pouhé dva týdny a pouze kvůli nočníku vyvrbila situace tak, že najednou nesmíte ke snaše na návštěvu. To byste se asi za těch 14 dní musely vidět několikrát denně, aby k tomu došlo. Ono se to asi vyvíjelo postupně, že? Asi nebudete tak úžasná tolerantní tchýně, jak píšete. Zkuste se nad tím zamyslet. Nočníkový problém je podružný.
Také mám snachy, ale radši jim do ničeho, pro klid v rodině nemluvím. Pokud jde o má osobní zjištění, myslím, že děvčátka /tedy většinou / jsou schopna osobí potřebu vykonávat mimo plenky daleko dříve než kluci. Ať se tedy maminka snaží. Má-li chytré dítě půjde to velmi rychle. Ne-li sma od záměru ustoupí. Jinak to beru i jako dobrý záměr pro rodinnou kasu. Ony ty Pemprsky či jak se dnes jmenují nejsou nic levného. Babičko nechte to na mladých a budete mít klid. Dítěti to určitě neublíží.
já to neřešila, dceru občas dala na nočník, nechtěla ... takže nakonec asi měsíc před 3. narozeninami byla bez plen během 1 dne ... a od té doby začaly nervy s tím, když potřebovala venku na záchod ... s plenama je to jednodušší
.gif)
Jinak děti své vyměšování umí řídit už od narození, jde o tzv. Bezplenkovou komunikační metodu, ale není to pro každou maminu, info na www.mokosha.info
sarobrouk: Mě zase moje mamka nutila, abych děcka už konečně začala vysazovat, no taky jsem se nedala a dělám si to samozřejmě jak sama chci, myslím, že si snacha paní Libušky musí projít vlastní zkušeností a na dalším to třeba bude vidět jinak.
Jinak mě osobně plínky nevadily, naopak, čím déle je moje děti používaly, tím víc jsem ušetřila jak peníze tak přírodu, protože látkujeme 
Libuško,
máte pravdu v roce je to opravdu brzo. Ale většinou to časné učení prosazují babičky než maminky, takže jsem ráda, že i babičky jsou rozumné, jen je škoda, že vaše snacha na to má zrovna opačný názor.
Mám 3 děti (4, 2 roky a 5 týdnů). 4 letý syn byl bez plen přes den ve 2 letech a v noci ve 3 letech.
Mám kamarádku se stejně starým chlapečkem a její matka jí prostě v 7 měsících koupila nočník a se slovy, teď ho na něj budeš učit. V té době jí kamarádka poslechla a opravdu malého vysazovala a nakonec bez plen byl její synek o týden dřív než můj a to ho nutila sedět na nočníku o 15 měsíců dřív než já. U druhého se na to taky vyprdla.
Dcera se odplenkovala teď nedávno, když jsem byla s nejmladší v nemocnici a to během 5 dnů, kdy začala sama chtít a prostě na to byla zralá, jsem to mojí mamce říkala, že to příjde ráz na ráz tak mi nevěřila měla jsem pravdu 
na noc sice plínku ještě dávám, ale bývá i přes noc suchá asi tak v 80%
no a u nejmladší rozhodně na pilu tlačit nehodlám
.jpg)
problem je, kdyz se dite na ten nocnik nuti nasilim 
mam ozkouseno na trech detech, ze kazde to bere jinak.....moje prvni dcera byla uplne bez plen od 12cti mesicu, druha dcera odbourala pleny ve 14 mesicich, ted mam kluka, je mu 18ct mesicu, na nocnik si chodi uz sam, pleny mu davam uz jen pro jistopu, kdyz nekam jdeme a na noc. Ale nepocura je, takze to jsou posledni pleny, co jsem koupila a uz s nima fakt konci.
Tenovani na nocnik nestoji moc usili, chce to jen trpelivost, disciplinu a hreje mi myslenka, ze jsme nezaneradili planetu horama plen nasich deticek 
.
ja som moju dceru posadila na nocnik velmi skoro...ale jej to nevadilo...niekedy sa vycikala a tesili sme sa z toho a neikedy sa jej to nedpodarilo...da sa povedat, ze od 6mesiacoch kakala len do nocnika, do plienky len cikala.... ked mala 15 mesiacov, tak sme zrusili plienky..neviem, ci to bolo spravne, alebo nie...ale oducila sa dost rychlo...potom sa jej este sem-tam stavalo, ze si cvrkla, ale vsetci ma ubezpecovali, ze je to normlane... neviem to posudit, mam len jedno dieta...
ja si myslim, ze je to skor otazka chcenia dietata, jeho motivacia a nie veku...poznam deti, ktore maju cez dva roky a nie su schopne ist na nocnik, ci na zachod... vzdy je to o ich vyspelosti a o tom, ake podnety dostavaju od rodicov...ked dieta nerozumie tomu preco ma nieco spravit, tak to robit nebude..ja som nemala problem oducat od pleinok, lebo moja fajnovka ich nemala velmi v laske, bola len rada, ze sa ich zbavila 
No my nevíme, co přesně znamená to, že snacha drží malou na nočníku násilím a hudruje. Pokud dítě brečí a maminka na ně křičí a občas ho plácne, tak to snad je na místě zasáhnout,ale doufám, že kvůli nočníku nikdo s dítětem takhle nezachází.
Milá babičko, nechte výchovu na rodičích, vy už jste si své děti vychovala. Nečetla jsem příspěvky, ale píšete, že sama jste dceru vysazovala příliš brzo a smím se zeptat, zda to zanechalo nějaké následky? Určitě ne. Nechte snachu, ať vychovává dceru podle svého a vy si užívejte babičkovství.
Je mi padesát a mám roční vnouče. Když jsem je před nějakým tím týdnem, měsícem, statistiku nevedu, prvně zkusila posadit na nočník, mladá na mě koukala a povídá, mně se to zdá brzo. Koukám na kymácející se postavičku a povídám...no mně taky. Uplynul nějaký čas. Vnouče je u mě pečené vařené a najednou vidím, že bude šíša. Hbitě přikvačím s nočníkem, a co myslíte, byla tam. Takové tento, a co to nadělá radosti.l ta malá hlavička si to prohlížela s úžasem...kde se to tam vzalo? Vysazujem s mladou často, ale nenecháváme déle než minutu dvě. Učenlivé dítě udělá hned nebo vůbec. Spory nemáme. Mám zlaté mladé, jak koukám. Paní Libuše, snaše ty naše rozumy jistě přečíst dejte. Ať napíše ona svoji verzi. My to taky okomentujeme a bude to na plichtu...Zdravím.
starsi dcera mela pleny skoro do tri let, mladsi bude mit v lednu dva roky a pleny taky ma a ja doufam, ze jeste aspon pres zimu mit bude....ALE to je vlastne fuk. ja si hlavne myslim, ze pani libuse nema co delat dusno kvuli nocniku, protoze ji je do toho houby. chapu, kdyby snacha dceru nejak tyrala, tyranizovala apod. tam je asi tezke udrzet dekorum, ale u tohohole jde fakt o houby, vnucce se nic vazneho nestane kdyz bude na nocniku vysedavat a vam se zase nic nestane kdyz budete drzet pusu a nemontovat se do veci, do kterych vam nic neni.
