Jsem těhotná a manžel je mi nevěrný
.jpg)
Právě prožívám hrozné životní zklamání a bolest a nevím, jak se s celou situací vypořádat. Jsem těhotná, v sedmém měsíci. Miminko bylo plánované, dlouho očekávané. Oba jsme po něm s manželem toužili.
Když jsem konečně otěhotněla, byli jsme nejšťastnější lidi pod sluncem. Jenže se překulilo pár měsíců a všechno je jinak. Místo radostného očekávání našeho děťátka řeším velmi bolestný problém.
Zjistila jsem totiž, že mi je manžel nevěrný s kolegyní z jeho zaměstnání. Zpočátku jsem měla jen podezření a snažila se nevěnovat mu pozornost, ale před Vánocemi se mé obavy potvrdily. Nemůžu sem psát podrobnosti, ale pravda je taková, že můj muž má se svou kolegyní skutečný poměr, který trvá již čtvrt roku.
Když jsem se ho zeptala přímo, ani se nesnažil zapírat. Ano, udržuje s ní intimní styk, ale nic jiného v tom prý není. Chápete? Mluvil o tom, jako by mi sděloval, že chodí s kamarádem pravidelně na ryby!
Na můj dotaz, proč to dělá, proč mi tak ubližuje a ponižuje mě, mi odpověděl, že si to nesmím tak brát. Jako chlap má prý určité potřeby, které já nejsem schopná mu v současném stavu splnit, a tak se zařídil po svém. Má mě prý však stále rád a stejně jako já se těší na miminko. Pak toho prý nechá a kontakt s kolegyní přeruší.
Jsem z toho úplně vedle, najednou mám pocit, že jsem si vzala někoho, koho vůbec neznám. On mi vlastně řekl, že mi bude zahýbat, dokud budu v sexuální oblasti „mimo provoz“, protože jako chlap to přece potřebuje! A moje povinnost je to chápat. Ještě bych mu snad měla na jeho zálety připravovat čisté prádlo!
Je mi z toho na nic. Strašně jsem se v něm zklamala, už mu nevěřím, protiví se mi. Projevil se jako sobec, který dokáže myslet jen sám na sebe. A teď nevím, co s tím. Odstěhovat se nemám kam, k rodičům nemůžu a na nějaký pronájem nemám. On z našeho bytu neodejde, protože podle něj jen nemístně a zbytečně vyvádím a všechno se zase srovná do starých kolejí.
Jsem na dně. Čekám dítě s chlapem, který se mi totálně odcizil, a nevím, co mám dělat. Svěřila jsem se kamarádce a ta mi řekla, ať nejdřív vychladnu a pak teprve něco řeším, že chlapi takoví prostě jsou.
Připadám si jako ve zlém snu. Dokázaly byste svému partnerovi odpustit nevěru, která je navíc provozována v období vašeho těhotenství? Jsem opravdu hysterka?
8.1.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 103 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jsem těhotná a manžel je mi nevěrný
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Vůbec jsme nečekla,a že si v článku přečtu takové hrůzy
opravdu od něj odejdi, vždyť si tě neváží, asi tě má jen na výrobu dětí, nebo nvím.. to je hrozné a moc držím palečk ať jednou potkáš jiného chlapa, který za to bude stát.A taky není pravda co kamarádka říká.Chlapovi takoví nejsou, jenom hov.da co si na chlapy hrajou
jo, existujou chlapi, kteří zahnou, ale je to jednorázovka a pak mají výčitky a už by to neidělali a je jim ze sebe zle.Ale to hle je fakt totální debil!!!Jeslti s ním zůstaneš z ničíš život sobě i malému/malé. Pokud budeš mít chapečka bude s ejendou ke své ženě chovat stejně a holka, by si zas mihla najít stejného blbce.Vím, že tě to musí bolet, ještě k tomu v těhotenství, kdy by jsi měla být opečovávána jak princezna,jak se někdo může chovat ke své ženě a ještě těhotné jako dobytek
Tohle je bohužel jeden z mnoha "typických" případů. Znám ze svýho okolí několik párů, co spolu byli dlouho, pak se SPOLEČNĚ dohodli na tom, že budou mít dítě a jakmile se začal rýsovat buben, chlap začal jančit. Najednou měl pocit, že mu končí mládí, že přichází o svojí svobodu a jedinou možnost, jak to aspoň iluzorně znovu nabýt, je najít si nějakou pipinu... Což tohle by se asi dalo přežít a nějak překonat. Ten chlap z článku je ale tak řeznicky chladnej, že to nemá obdoby.... Lucko, rozved se, tohle nemá smysl. Ten vztah už fungovat nemůže. Přece s ním nebudeš zůstávat jen kvůli dítěti. Debilní otec opravdu není lepší, než žádnej otec 
Držim palce
Víte, co je zajímavé? Když je chlap nevěrný, tak se po ženské vyžaduje, aby to přešla mlčením, že jde jen o sex a žádné city. Ovšem pokud by se takhle chovala manželka, že si jde jen k sousedovi provětrat spoďáry, protože manžel je lemp, tak je děvka. Mám kamarádku, která je několik let rozvedená, protože jí manžel byl nevěrný. A stejně ji ex dělá scény, že si našla novýho partnera. Pořád k ní má majetnické pudy a nelíbí se mu, že má někoho jiného...
cmelda: taky si to myslím. Když mu projde tohle, pak už všechno. A hlavně, bude si myslit, že má na to nárok! S takovým chlapem bych nebyla.
Počítej s tím, že bude hůř. Až se Vám narodí miminko, nastane ti kolotoč neustálého kojení ve dne v noci, starost o miminko a o domácnost. Budeš neustále unavená a nevyspaná a v šestinedělí si sexu taky moc neužije....
me by na tom nejvic desilo to jeho "ze si to nemam tak brat"... takze v dusledku bych resila predevsim to, ze nepripousti moznost, ze by me to mohlo bolet... takove to "ale to te prece bolet nemuze, vyvadis zbytecne, nic v tom neni"...
Stejne si myslim, ze by na to Lucka nemela byt sama a do ty poradny bych sla tak jako tak...
kdyby sis mohla byt jista, ze to byla jen takova "jednorazovka", tak by se to snad i prekousnout dalo, ale z toho postoje tveho manzela mam pocit, ze proste kdykoliv budes mimo provoz (po porodu, pri nejakych komplikacich atd.), bude si proste delat veci po svym bez ohledu na tebe...a to asi nejen v sexu, ale i ve spolecnem zivote ci vychove.... :( tezko neco poradit. ted bych se asi soustredila na sebe a resila bych to az po porodu :( ac je to tezky.
pRO ŽNU JE TĚHOTENSTVÍ TAKÉ TĚŽKÁ ZKOUŠKA, KDY on - BY MĚL BÝT NÁPOMOCNÝ A NE MYSLET JEN NA SVÉ SEUÁLNÍ CHOUTKY. jE TO HALJZLÍK, KTRÉMU JÁ OSOBNĚ UŽ BYCH NEVĚŘILA ANI SLOVO!! a to už nikdy. Nyní si myslí, že stačí jí utřít slovy abys nehysterčila a později až budou děti jí zavře pusu čím- zaseč si najde důvod a ona bude opět hysterka - utíkej pryč- Lepší je být
sama s dítětem, než s hajzlíkem. Jo a ty kufry mu odnes k jeho šéfovy, aby se o to postaralo ve firmě co nejvíce lidí- ať má aspoň ostudu !!
Lubar: a dost jsem taky prozivala vnitrni boje - ublizena a ukrivdena Viv kontra milujici Viv... takova mensi schyzofrenie... 
abadon: ja nerikam, ze je to tak vsude... myslim, ze druhu i duvodu never je spousty... to ovsem nic nemeni na tom, ze by se to dit nemelo a nic neni omluvou pro to , kdyz je jeden z partneru neverny... je to dusledek, upozorneni na to, ze neco neni v poradku... alespon u nas to tak bylo...
Lubar: ja cim vic jsem vedela, tim hur se mi pak bojovalo...vedela jsem, ze cim vic budu vedet, tim hur by se mi k nemu vracelo... a ja to vzdavat nechtela... kazda info kterou jsem dostala, tak jsem pak mela spousty prace se s ni nejak srovnat... ja si tenkrat rekla, ze "to neni muj problem", muj problem na zacatku byl jestli ho chci... kdyz jsem si tohle ujasnila, snazila jsem si delat radost a brat ohledy na sebe, abych se nesesypala... ale je pravda, ze ja to mela cele ulehcene tim, ze on tenkrat prisel s tim "chtel jsem te opustit, nekoho jsem mel, ale rozesel jsem se, jen nevim jestli to ustojim"... takze ja neprozivala takove ty pocity, kdyz vis, ze je u "ni"... coz je podle me hodne tezky... ale spis ty strachy "vrati se kni? Nenajde si nekoho jineho? Co teda pro nej znamenam ja?" atd. A bez poradny tohle nejde... nevera byva dusledek neceho co ve vztahu neklape, takze byl nejvyssi cas, jak ty pises, na nasem vztahu nejak pracovat a nektere veci ve vztahu zmenit... Dneska si troufam rict, jeste ze ta boure prisla, myslim, ze nam to, i kdyz to ted bude znit asi divne, nakonec pomohlo rozhejbat a resit veci, se kteryma jsme si pred tim nevedeli oba rady...
Viv :o): Já nevím, co vím v okolí, tak většinou chlapi zahýbají právě v době, když je doma klídek a všechno klape, jak má. Prostě, když se nudí.
.gif)
Viv: já jsem masochista, mě docela pomohlo, když jsem věděla, asi, všechno, co se odehrálo... sice mě některý ty věci fakt dost zranily, ale na druhou stranu - věděla jsem, proti čemu konkrétně bojuju... jakéhože soupeře to mám na druhé straně... a to mi pomohlo, jsme si tím vyjasnili spoustu věcí...
Jovanka: no hlavne neodvazet, nevyvadet, nevyptavat se, nic nechtit vedet (kvuli svemu psychickemu zdravi), nedelat sceny, co nejmin extremnich reakci a unahlenych vyroku, chod domacnosti zachovat - pokud by si ho Lucie chtela prece jen nechat a on by byl nalomenej, jestli by mu s kolegyni prece jen nebylo lip, tak tohle vsechno by byli paky do jeho ruky a omluvy pro to, co ted dela "protoze Lucie prece vyvadi, neda se s ni vydrzet, nemuze se divit, ze unika" i kdyz to zni sebeparadoxneji, chlapi takhle uvazuji, s tim se nic nenadela... a Lucie by mu to vsechno timhle usnadnovala...
Taky nemenit sve zvyky, nevnucovat se a neprosit, spis si drzet od nej zdvorili odstup...
To jsou obecne rady, ktere se daji najit v knizkach o nevere... ja bych kazdopadne ale volila tu poradnu, aby mi pomohli srovnat se, uklidnit a udelat si jasno v tom, jestli ho chci... 
Ještě mě napadlo - není zas až tak důležitý, co ti on říká, jak to on vnímá, ani co říká kdokoli jiný... pro něj to může být v normě, ale pro tebe je to prostě za hranicí toho, co jsi ochotná tolerovat... a podle toho musíš jednat... Nehledej odpověď na to, jestli tvůj názor a tvůj pocit je správný, vyjdi ze svého vlastního pocitu a podle toho se rozhodni.
Možná pro tebe naopak tahle diskusi může být komplikace - rozum a přečtené příspěvky říkají :"je to hajzl, ať jde pryč"... pocity křičí "chci ho, strašně ho chci, ale bojím se, strašně mě zranil a nevěřím mu" ... a co teď s tím? 
Snaž se, ať už jsou tvé pocity jakékoli, řídit tvými vlastními pocity a rozumem jen korigovat svoje projevy navenek (to že máš chuť ho zabít ještě neznamená, že ho zabiješ 
) ... vykašli se na veřejné mínění, o něj nejde, jde o tebe, tvého muže, váš vztah, vaše dítě ... 
Podepisuju se pod to co napsala Lubar...
Nejdriv se snaz nejakym zpusobem zklidnit, i kdyz je to hodne tezky, pak se rozhodni sama v sobe, jestli ho jeste chces... dej si treba lhutu na rozmysleni... a podle toho jednej dal... Lubar ma pravdu... a rozhodne bych na to nechtela byt sama, sla bych do poradny... klidne tam jdi sama, abys to dokazala zvladnout, at uz tve rozhodnuti (nechat si ho nebo ne) bude jakekoliv, protoze ty ted taky potrebujes nejakym zpusobem citit podporu a co nejvic se zklidnit, jak to jen pujde a to ti v poradne pomoct muzou... Me v poradne pomohli moc, proto to doporucuju... Drzim palce at je lip at uz se rozhodnes jakkoliv...
