Mladá a blbá versus zkušená, ale zrovna nějak mimo. Domácí karamboly.
„Copak jsem mladá nebo blbá, abych dávala králíkům mokrou trávu?!“ Takhle nějak se rozčilovala paňmáma Škopková poté, co se jí manžel zeptal, čím ty králky proboha krmí, že houfně hynou. Spojení „mladá nebo blbá“ mi připadá velice trefné, ačkoli v dobách svého mládí jsem byla přesvědčená, že jsem děsně chytrá. Možná bych terminus technicus „blbá“ nahradila mírnějším „nezkušená“. I když to zase nezní tak trefně.
Pravda však je, že mladé novomanželky a hospodyňky začínající fungovat jako samostatné jednotky se nějakému tomu karambolu a šlápnutí vedle vyhnou jen velmi zřídka. Snad každá z nás má na své pažbě více či méně zářezů v podobě sražených svetrů, omáček vylévaných za stálého míchání do záchodu a dalších povedených taškařic.
Moje maminka dává ještě dnes k dobru historku, kterak poprvé vařila chlupaté knedlíky a ve chvíli, kdy je chtěla vyndat z hrnce, zděšeně míchala cedníkem ve vodě a nenalezla ani jeden. Já zase nostalgicky vzpomínám na svou první svíčkovou, která ve finálním výsledku nebyla ani svíčková, ani omáčka a už vůbec ne poživatelná. V průběhu několikahodinového snažení u plotny jsem vytvořila jakousi těžko identifikovatelnou zeleninovou šlichtu, kterou nedokázal spořádat ani můj tatínek, který, jako válečné dítě, byl zvyklý na ledacos.
Samostatnou kapitolou drobných domácích nehod je pak praní prádla a seznamování s automatickou pračkou a jejími programy a vhodnými teplotami. Těch slz, vzteku, bezmoci a pocitu, že jsem naprosto nemožná! Můj parádní svetr tak po jedné očistné akci zůstal ve skříni a po několika letech ho na chatě u rodičů užila má dcerka, které bylo v té době pět... Světloulince žluté damaškové cíchy od babičky, ke kterým se omylem připletla černá bavlněná ponožka, se již nikdy nepodařilo vrátit do původního stavu a místo zářivé, žluté nádhery jsem měla s velkou hanbou ve skříni uložené odporně šedavé, zaprané „cosi“.
Když si člověk takovou spoušť způsobí sám, je to sice nepříjemné, ale může hubovat akorát sám sobě. Majucha se asi necítila zrovna nejlépe, když při návštěvě u sestřenice ve snaze jí pomoci naládovala pračku běloskvoucími plenami a přihodila k nim fialové kalhotky. Po dokončení pracího programu pak musela sestřenici dlouho utěšovat, neboť ta se prý usedavě rozplakala a nebyla k zastavení.
Abychom však byly spravedlivé, tyto karamboly nebývají výsadou jen „mladých a nezkušených“. I zdatné a životem ošlehané a ostřílené hospodyni se občas přihodí něco, co ji donutí k hlubokému zamyšlení. Dodnes nechápu, jak mne mohlo napadnout dolovat ze zapnutého topinkovače vzpříčenou veku kovovou vidličkou. Že je to špatně jsem si uvědomila hned, co bouchla elektrika v celém domě a mé vlasy stály v pozoru.
Má redakční kolegyně Kadla taky určitě nenalila do hrnce s cibulí pod guláš ten ocet místo oleje úmyslně. Stejně jako Sofffie nehodlala překvapit rodinku inovací v podobě osoleného štrúdlu.
Říká se, že kdo nic nedělá, nic nezkazí. A tak si myslím, že není potřeba se za podobné úlety nějak zvlášť stydět. Tak ostych stranou, milé čtenářky, a přihoďte do diskuse nějaké své perly, které jsme ve svém životním období „mladá a blbá“ nebo „zkušená, ale momentálně nějak mimo“ sobě a svým blízkým připravily.
13.1.2011 Rubrika: Náš domov | Komentářů 103 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Neštěstí nechodí jen po horách aneb Příhoda pro otrlé.
- Ženy jako naprogramované stroje na uklízení. Také k nim patříte?
- Kdo říká, že ženy neumějí číst v mapách?!
Diskuse ke článku - Mladá a blbá versus zkušená, ale zrovna nějak mimo. Domácí karamboly.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Dotaz mimo. Kam se poděla Jasmine? Už tady nějak dlouho nebyla.
.gif)
Mamina6: když dáš hodně kořenové zeleniny a tu pak rozmixuješ, nemusíš ani moc hustit moukou, nakonec šlehačku a je to mňam....
Sama dodneška neumím svíčkovou, buď to nepoživatelné "cosi"......nebo ať hustím a hustím, tak je to řídké jako zel.polívka.....takže ju nedělám.....
Než jsem se naučila domáýcí houskové knedle...pane, to byly nehody...buď tenisák, nebo lepidlo......
Nedávno - cca před 4 měsíci - jsem dělala taky už nejednou zmiňované chlupáče...ale nedělám je z mouky, nýbrž ze strouhanky..a tak jak jsem sypala, sypala, u toho jsem kecala s holkou a nějak se zapomněla.....bože, to byl humus
rovnou do záchodu a že s jídlem netroškařím.....5 litrů kastolu toho bylo
Prádlo - nejdnou se mi povedlo ho "zničit"...taktéž jsem si vyprala svetr, který jsem milovala a to tak, že ho mohla mít moje 4letá dcera do školky (tehdá ju bylo 4, teď jí je 12)......nebo jsem ho natáhla, riflema obarvila bundu oblíbenou...nojo, tenkrát opravdu !blbá a mladáů..ale aj teď kolikrát se mi povede obarvit bílé ponožky na růžovou, to kdsž milédámydcérenky mi tam omylem šoupnou červené kalhotky
a další vzpomínka.....před lety ještě na starém bytě.....dala jsem vařit pajšl a kecaly jsme s tchýní v obýváku u kafíčka......po čase tchyně zavětřila....smrádek...a já to nic, naproti byla hospoda a já že je to odtama.....kdeže, můj pajšl se pekl.......říkám,že povzpomínám
gata: 9:37.....tak tohle jsem taky udělala, přesně tak , se sádlem...... povzpomínám, bude toho víc
Jedině ty chlupaté knedlíky jsem udělala jednou jak kámen. Jinak jsem si pračkou nic nezničila atd. a to jsem doma nežehlila a neprala. Ono to jde, když se chce. Horší je nechtít než nemoci - to platí hlavně pro ty, co si myslí, že chlap na domácí práce nemá buňky.
Při vaření ani snad karamboly nemám, zato prádla jsem pobarvila docela dost ale nejvíc věcí jsem poničila Savem......trička , rifle apod.......nevím buď docela dobře vařím od mládí, nebo ta moje famílie odjakživa sežere úplně všechno, zato mije maminka chudinka, vidím to jako dnes když nesla přes obývák na balkon ztuhnout velký tác pařížských rohlíčků čerstvě politých čokoládou a přes práh zakopla.....čokoládový koberec doma nikdo neměl , heč....
NIKDY nehaste olej vzplanuvší na pánvi vodou
jako já!!!!!. Ten fajrunk si budu pamatovat až do smrti a mé děti znají tuto historku nazpaměť a bude jim doufám poučením na celý život...
Já se v předvečer oslavy mých padesátin jala péci žloutkové věnečky,které jsem dělala za život mnohokrát a které jsem měla příští dopoledne přinést do práce na oslavu. Ouha, vyšly mi z toho jakési pneumatičky.
To bude asi tou zlevněnou moukou z marketu,řekla jsem si a vzala jinou.
Nebylo.
I druhý pokus s jinou moukou dopadl stejně.
Já blbá si neuvědomila, že jsem tam dala podle receptu daný počet vajec, akorát jsem použila domácí,velká. Tak se mi těsto holt slilo.
Již jsem byla zcela vyčerpaná,abych se pouštěla do třetice, tak jsem si nazítří přivstala a v 6.00 zakoupila zákusky v pekárně.
gata: jojo,taky jsem několikrát vysvětlovala,proč fakturuju 5 akrylových tmelů,nikde přece nejsou vidět a já je chci okrást
me se takovyhle veci taky deji, ale nijak zvlast to neresim ani si s tim nelamu hlavu.
kazdopadne historka z posledni doby. sterilizuju si odsavacku - takova malicka plastova - dam do hrnce, postavim na sporak a plkam tady. najednou desivej smrad a dym. no. voda se vyvarila, plast se rozpustil a priskvaril k hrnci. tak sem otevrela okna, vycistila hrnec a zahladila stopy. nepomohlo to. manzel prisel vecer domu a ptal se co to tak smrdi. priznala sem se a on se me vysmal.
o mesic pozdeji. sla sem do kina, manzel zustal s prcekem doma. dal mu papat z lahvicky, lahvicku dal do hrnce, hrnec na sporak. za chvilku smrad a dym. haha. dopadl uplne stejne jak ja, jenze jeho rozpustena lahvicka smrdela o dost vic a rozpustila se tak dokonale, ze hrnec definitivne znicila. tak sem se mu vysmala taky.
Me se nevedou pernicky. Nikdy. Zkusila jsem ruzne recepty i ruzne zpusoby skladovani... proste u nas jsou pernicky vzdy jen na vuni No a jednou jsem o sporak zapalila uterku, nastesti jsem to zjistila vcas a hodila ji do drezu a pustila na ni vodu, ale bylo to o fous.
Jinak takove veci jakoze zamyslena si napr. na zubni kartacek dam krem (ktery je v tube) se mi stavaji casteji nez bych si prala...
Jsem stará,zkušená a občas blbá.Nehody? Oslazený hovězí vývar.Bunda zapomenutá v pračce-červená se hezky vpila do šedé.Nemůžu říct,že přítel mé dcery byl zrovna nadšený. Pak jsem byla líná se ohnout k zástrčce,ač jsem věděla,že činčile chutnají kabely.Byla to taková pecka,že jsem odletěla,kecla na zadek a měla na prstech slušivé popáleniny.Dodnes to manželovi tajím,i když činčila spí věčným spánkem.
.JPG)
gata: něco podobného udělalal nedávno moje máma - z cedníku měla pokličku, jinak se tedy nic nestalo
ale je to už hoodně zkušená hospodyňka
.jpeg)
Některé úlety se dají omluvit nezkušeností,ale k ségře přišel zkušený řemeslník pokládat lino, do paneláku. Nalil na podlahu stěrku,aby vyrovnal nerovnosti a ta mrcha mu protekla všemi skulinami o patro níž. Je pravda,že jim dokonale zatmelila všechny škvíry kolem oken,ale ségra jim tam dva dny uklízela
