Teda já vypadám! Tohle přece nejsem já!
„Dobré ráno. Sice tě neznám, ale umyju tě.“ Nějak takhle poslední dobou vypadají mé myšlenkové pochody při ranním pohledu do zrcadla. Ne že bych začala náhle kritickým okem sledovat, jak postupuje mé „stárnutí“. Kdepak. S postupujícím věkem jsem smířená a je mi jasné, že v pětačtyřiceti nemůžu vypadat na pětadvacet.
Za ten pocit, že se na mě ze zrcadla dívá kdosi cizí, může něco jiného. Možná to znáte a čas od času se s tím rovněž setkáváte.
Člověk je na sebe zvyklý, zná se naprosto dokonale. Kouknu a vidím. A přesně vím, jak se mám nalíčit, jak učesat. Každá z nás má léty prověřené grify a postupy. Funguje to, všechno je v pořádku. A pak najednou přijde období, kdy si připadáte,
že vy nejste vy.
Nevím, čím to je, ale párkrát do roka se mi to stane. Vstanu, vejdu do koupelny, sjedu se obvyklým pohledem a hned vím, na čem jsem. „Teda já vypadám. Ach jo.“ Pak následuje běžné kolečko: sprcha, fén, líčení... Během této procedury se sleduji a čekám na tu proměnu, na okamžik, kdy já budu zase já. Marně. Jakmile mě postihne období, kdy se má tělesná schránka jaksi oddělí od mého já, nepomůže mi nic. Leda tak vyholit hlavu a začít malovat z druhé strany.
Zajímavé je, že okolí to většinou nevidí. Můžu si připadat nemožně, ale lidem, kteří mě znají, připadám pořád stejná. Nevěřím jim to. Buď to říkají, aby mě chlácholili, anebo takhle příšerně vypadám pořád a je to u mě jakýsi standard. Ani jedna varianta není nijak příznivá.
Po jisté době záhadné ošklivostní období zmizí. Najednou. Nekoná se žádný postupný přerod, kdy bych každodenně sledovala, že vypadám o malinko lépe. Nikoli. Jednou ráno prostě vstanu, kouknu a vidím, že já jsem opět já.
Stává se vám to také? Přijdou dny či celá období, kdy si připadáte jiné? Kdy se marně pokoušíte upravit vlasy do účesu, nalíčit se tak, abyste byla trochu k světu... Dny, kdy byste nejraději zůstala zalezlá v noře a nevystrkovala nos mezi „normální“ lidi? A podařilo se vám vystopovat, co má na takové proměny vliv?
18.7.2007 Rubrika: | Komentářů 104 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Teda já vypadám! Tohle přece nejsem já!
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Stanik: Však v klídku, mně to prostě jen tak zajímalo, protože já už tomu jinak neřeknu a i ten můj chlapec už se to naučil říkat
Sheeni:to nebylo navazeni se do tebe.. ten vyraz se mi prave moc libil
ja pouzivam normalne slova jkoa je "deo" nebo "antiperspirant :-)
Stanik: Podpažíčkovač, no jasně. A jak se tomu říká u vás????
Sheeni: no tak snad se tu vsichni shodnem, ze jak ty rikas podpazdikovac je nezbytnost... ale stejne po sobe dva dny nevezmu stejnou vec na sebe...a nez to odkladat po nasi loznic 10m2.. hodim to kose s pradlem :-) a ty kosile stejne peru a zehlim, tak co uz... 7 kosil, 7 tricek tydne jeste jde... horsi je, kdyz se to nazhormazdi, pak me nekdy chytne lenora.. a pak za vecer tech kosil vyzehlim treba 21...
Stanik: Vzhledem k tomu, že mám bohužel šíleně citlivý nos a cítím skoro všechno a hlavně všechny
tak se mi naštěstí ještě nestalo, že by někdo u mě krčil nos. Je fakt, že tričko na sobě mám třeba dvakrát, ale podpažíčkovače, sprcha, vlhčené ubrousky, parfémky...tak tomu holduji (na rozdíl od toho make-upu)
Jo a z pilnosti doplním taky takový to kousátko na nehty, asi 2 laky po kabelce a HLAVNĚ za jakýchkoliv okolností nosím v kabelce foťák, páč mě to baví
catcat: vidis, minrealku ve spreji to jsem zapomnela :-)
Sheeni: kartacek,m pastu a zubni nit ma vzdy.. nema zrovan nejrovnejsi chrup, protoze mi skveli komunisticti detsi lekari odmitli dat rovnatka.. takze to je nutnost, bohuzel
Sheeni: ja jo, nesnasim zapoceny veci... muz kosili za den propoti, tam neni o cem.. a ja ke svym vececm necucham, rovnou je hazu do kose.. trca na doma, samo ne... doma nikoho , kdyz jsem malinko zpocena neobtezuju... potiz je v tom, ze se clovek sam neciti... takze je tezke to odhadnout... a riskovat se nevyúplaci.. prosla bych si trapne, kdyby nekdo krcil nos...
catcat: Já bych řekla: "Holka,amen!"
chytrájakrádio: no jo to mi zustalo z doby, kdy jsem jeste nemela milacka... ale ze strvacnosti... mno tak asi tak...
ale spis to tak pul na pul.. to skutecne potrebne mam u sebe.. a jinak v praci v suplicich......
chytrájakrádio: Stanik: To já teda nejsem taková šííílená pradlena ale vždycky očichám. No, hřeben nenosím, jelikož se nečešu (to jsou ty kudrny, kdybych to rozčesala, tak vypadám jak šílená Viktorka nebo nějaká podobná bláznivka), ale podpažíčkovač a kartáček s pastou, ten mám taky pohotovostně. Člověk nikdy neví
Teda, asi se půjdu picnout
Mám delší vlasy, u kterých stříhám akorát ofinu, tričko sice značkové, ale k němu batikovanou dlouhou sukni a nemaluju se (páš jsem alergik, tak jen v nezbytných případech). Zachráním to alespoň antiperspiranty na každém kroku (doma, v práci, na chatě), 2 parfémy v kabelce, papírovými kapesníky v každé kapse čehokoliv, minerální vodě na ksich v kabelce a opravdu denně praným trikem, pokud ho mám víckrát za sebou?
Stanik: nosíš toho teda požehnaně. to vypadá skoro jako pohotovostní sada v případě, že bys neplánovaně nespala doma . ale já toho nosim taky dost. parfém, antiperspirant, ted v létě i protismradózní sprej na nohy (kdyby ranní dávka vyprchala ), taštičku s make-upem (to moc nevim proč, přes den si make-up neupravuju, no ale co kdyby náhodou), pak vložky-intimky, žvejkačky a gumičku na vlasy, kdyby znenadání sedla mastnota 
. taky mám mega-tašku. já mám ale zase takovou práci, že často někam chodim něco vyřizovat a odtamdud si odvážím různý materiály, publikace atd, čili jsem si musela pořídit kabelku, kam se vejde formát A4, nepomačká se a ještě je tam spousta dalšího místa.
chytrájakrádio: jo presne.. ja vezmu vec jednou a pak jde do pracky.. kdybych prala na valse, nereknu.. ale kazdej ma dneska doma automatku, takze nechapu, co je v tom za problem...
