Nevím, kdo je otec mého dítěte
Asi nejsem první, které se stalo něco takového, možná mne i odsoudíte, přesto to risknu a svěřím se. Nemůžu to totiž vůbec nikomu říct, mám strach, co by pak mohlo následovat. A hlavně vůbec nevím, co mám dělat.
Jsem totiž těhotná, teď v osmém týdnu. Problém je v tom, že nevím, kdo je otcem mého dítěte. Už dva roky žijeme společně s přítelem, před několika měsíci jsme se rozhodli, že necháme věcem volný průběh a pokusíme se o miminko.
Jenže já jsem udělala něco, za co se strašně stydím, a kdybych mohla, vzala bych to okamžitě zpátky. Na třídním srazu devítiletky jsem to trochu přehnala s alkoholem a skončila v posteli s bývalým spolužákem, mou pubertální láskou. Vyplynulo to tak nějak samovolně, ani jeden z nás od toho neočekával nic víc, šlo čistě jen o jakési povyražení. On už je ženatý a jeho žena má každým dnem porodit a my jsme se od té doby neviděli, ani předtím jsme se nestýkali, bydlíme každý v jiném městě.
No a po této „akci“ jsem nedostala měsíčky. V první chvíli jsem se zaradovala, že se to asi konečně podařilo a jsem těhotná, ale hned vzápětí mi došlo, že jsem v inkriminované době měla poměr jak s mým přítelem, tak s bývalým spolužákem.
Před přítelem jsem těhotenství utajit nemohla, respektive chtěla jsem, ale špatně jsem schovala těhotenský test. A tak jsem musela s pravdou ven. On byl a je naprosto nadšený, hned to všude rozhlásil, rodičům, kamarádům, známým a tak. A já z toho mám pěkně zamotanou hlavu.
Co když to dítě, které čekám, není jeho? Možná by to bylo i pravděpodobné, půl roku jsme se snažili a nic, a pak jsem si spustila jinde a hned jsem otěhotněla. Možná je to jen náhoda, ale kdo ví? Jsem z toho doslova na prášky, už jsem přemýšlela i o potratu, ale to udělat nemůžu, jak bych to příteli zdůvodnila?
Nevím, jak se mám zachovat. Připadám si strašně. Oklamala jsem ho a on mne přitom tak miluje, na dítě se strašně těší. A já mu možná porodím děcko, které nebude jeho. Asi by bylo nejlepší to utajit a dělat, že je všechno, jak má být, ale mám obrovský strach, jak bude to dítě, až se narodí, vypadat. Co když bude podobné tomu druhému? On je fyzicky úplně odlišný typ než já a můj přítel. My jsme oba modroocí a světlovlasí, spolužák je tmavý, hnědooký, vypadá trochu jako Ital.
9.12.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 99 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,7/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nevím, kdo je otec mého dítěte
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Jarča*: nemoralizuju, jen se snažím poradit třeba pro příště...
Já bych nad Bárou nemoralizovala, řekla bych, že už se vytrestala dost. Teď si myslím, že se nedá dělat nic jiného než zatloukat, zatloukat a doufat, že dítě je přítelovo. A to ostatní řešit, až (jestli vůbec) to nastane.
bizuna: to mě taky napadlo
a buď ráda, že jsi jen těhotná....horší varianta by byla HIV....se divím v dnešní době kdy jsou kondomy dostupné na každým rohu...
A co to brát trochu pozitivně, jako řízení osudu, protože s manželem byste třeba nikdy dítě neměli. Taky musíte vědět, jestli až manželovi začnou kamarádi radit, že to dítě mu není podobné, že hned nepoletí si udělat testy. Samozřejmě se to nedá úplně odhadnout, ale je spousta rozumnejch hlapů, kteří toto i tuší, ale nepátrají a jsou šťastný, že mají dítě.
téměř stejný příběh jsem není dlouho četla v nějakém časopise....
Žasnu,jak v dnešní době,kdy se dá všechno jednoduše koupit,se najde osoba,která jakoby nepoužívala svůj mozek!! Ano,ožeru se na srazu a nechám se pomilovat od vysněného spolužáka....ale PŘEDEM se připravím na nejhorší možnost,čili hned bych si zašla do lékárny pro tabletky a bylo by vymalováno! Nic by se nemohlo začit rýhovat! To,že bych právě s někým cizím mohla do toho vlítnout,bych měla na paměti předem a né potom řešit,co mám dělat,já nána hloupá?!! Takže nyní by bylo nejčestnější se přiznat,i za cenu,že se s vámi přítel rozejde...Nějaký rozbor DNA si necháte potom udělat,aby byly alimenty,a kdovíco se ještě do té doby stane...
orinka: když už pro nic jiného, tak už proto,že se nebude muset celý život bát, že ji ta minulost jednou dožene..
orinka: no jenomze, kdyz muz vychovava dite sve partnerky s tim, ze do toho neni zamotana nevera, je ten pocit urcite jiny... Jenomze tady je lez v podobe nevery. Jestli je dite jeho nebo spoluzaka, je dalsi vec. Takze si myslim, ze nelze srovnavat tyto dve situace - muz co vedome vychovava dite partnerky (ktera mu nezahla, jen driv mela dite s nekym jinym) a muz, kteremu zena zahla a z toho vzeslo dite... jde taky o ten vztah a tady, v momente kdy vyjde pravda, tak to bude cele zatizene nejen sokem, ze dite mozna neni jeho, ale zaroven bude ten chlap resit, ze mu partnerka zahla... navic v dobe, kdy s nim planovala rodinu
orinka: No jo, ale tito otcové tak činí dobrovolně. To se nedá takhle srovnat.
Hm. A když teda půjde na potrat, bude předstírat, že potratila, pak to budou zkoušet znovu a ono to nepůjde, manžel se dá vyšetřit a bude kompletně neplodný - tak co? To je mi řešení. Takhle je alespoň šance, že manžel nebude do ničeho šťourat. Párů, kterým se zadařilo po půl roce nebo po roce je hodně, nejčastější typ neplodnosti je nedostatek spermií, tedy to prostě trvá, ale možné to je.
Děvčata, co tolik odsuzujete - pisatelka se sem obrátila ve víře, že jí něco poradíme, a ne, že jí budeme třískat o hlavu to, co ona dávno ví a čeho lituje. Jasně, že udělala velkou chybu, ale všecko má nějaké řešení - špatné/dobré - teď jen aby se neukvapila. Navíc, je těhotná a měla by mít klid, aby se dítě vyvíjelo správně a neneslo následky nervačení nastávající matky. Už kvůli tomu, že partner jásá a rozhlašuje to po širém okolí, by se především S NÍM měla nějak domluvit, asi se jí hodně uleví. Než čekat, kdy to praskne (a on na ní beztak pozná, že chodí jak náměsíčná a něco v sobě tutlá), tak by možná bylo nejlíp přiznat barvu. Němci mají hezké přísloví CO SE JEDNOU STALO, JAKOBY SE NESTALO. Co se jím řídit? Vím, je to složité, neznáme tu dvojici. Ovšem, jak já už psala níž, zašla bych na poradu do poradny na vztahy. Možná, když to udělá a přizvou i toho nešťastného přítele, uvědomí si, že to holka nebere na lehkou váhu a koná jakési pokání a snaží se o nápravu. ....... no bóže, kolik nových partnerů vychovává dítě, jehož nejsou otci, když se seznámí se svobodnou maminkou.
A hlavě, co když pujde na potrat a to dítě je opravdu přítelovo....
i ten potrat má svá rizika, nemusí už mít kvůli tomu nikdy děti a taky se může stát, že i přes lékařské tajemství tam bude někdo, kdo to může říct..
tarrani: No vidiš, takže jak píše Viv každá situace z této vyplývající bude průser.
Děvčátka , kdyby šla na potrat co pak až by se snažila znovu otěhotnět ? Pokud by šel na testy partner tak možná zjistí že je chybička na jeho straně .No alespoň by mu to došlo jakou úžasnou partnerku má a jak to tenkrát bylo . Dostal by tedy šanci začít znovu a zřejmě jinde držím mu palce .