Pracuje z domova a je to horor
Jsem na mateřské s druhým dítětem a manžel začal v říjnu pracovat z domova. Je programátor. Zpočátku jsem byla docela ráda, myslela jsem si, že nám to všem jenom prospěje, protože předtím byl muž v práci doslova od nevidím do nevidím a děti ho kolikrát několik dní za sebou ani neviděly.
Teď už mi ta manželova domácí práce jako nějaká velká výhra nepřijde. Naopak, začínám toho mít plné zuby, protože je tím náš normální provoz domácnosti totálně rozhozený.
První týdny jsem to tolerovala, říkala jsem si, že si manžel jen musí zvyknout a chvíli mu potrvá, než si práci nějak smysluplně zorganizuje. To se však nestalo. A je to učiněná hrůza.
Jak jsem psala, jsem na mateřské. Máme dvouletého chlapečka a devítiměsíční holčičku. Práce kolem domácnosti a dětí je hodně. Nikdy jsem si nestěžovala, vše v pohodě zvládala. Dokud chodil muž do zaměstnání, měl tam teplé obědy, takže jsem se nějakým extra vařením nezabývala. Vzala jsem si k obědu to stejné, co jsem vařila malému a bylo hotovo. Dopoledne jsem vždycky věnovala domácnosti, úklidu a přípravě oběda, po obědě, když děti usnuly, jsem pověsila a poskládala prádlo a odpoledne patřilo pobytu venku.
Teď je všechno vzhůru nohama. Manžel si totiž úplně rozhodil biorytmus a jeho den vypadá asi takhle: Dopoledne celé prospí (a je velmi nevrlý, když ho děti svými hlásky přes dveře budí), vstává kolem půl jedné, právě když ukládám děti ke spánku. Dožaduje se pořádného oběda (nejlépe něco klasického českého), pak se na hodinu naloží do vany, ze které vylézá, když oblékám děti a jdu s nimi ven. Po našem návratu už sedí u svého PC a „pracuje“, respektive brouzdá po netu a vyžaduje klid. Nezapojí se do péče o děti, nepohraje si s nimi, to jen zcela výjimečně.
Opravdu pracovat začíná až kolem osmé, deváté hodiny večer, přičemž mne peskuje, abych ztlumila televizi a kritizuje mne, že se dívám na stupidní seriály. Pracovnu má totiž v obýváku. Většinou to končí tím, že si vezmu knížku a odcházím do ložnice. On s prací končí kolem třetí, čtvrté ráno.
Je to naprosto šílené. Už takhle nemůžu žít, mám pocit, že se zblázním. Zkoušela jsem se s ním nějak domluvit, navrhnout společně nějaká pravidla, ale jemu to takhle vyhovuje, a pokud s tím prý mám problém, musím si ho vyřešit sama.
Neznám žádnou jinou ženu, jejíž manžel pracuje z domova. Možná tady některá taková je, zajímalo by mne, jak to máte doma zavedené, jaký rytmus dodržujete? Jsem přesvědčená, že tak, jak je to u nás, je to nenormální a nemůžu si pomoci, svého manžela vidím jako velkého a bezohledného sobce.
7.1.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 104 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Pro manžela a syny jsem jen služka
- Hraje to na mě, nebo je opravdu tak nešikovný?
- Smrádek, bordýlek... Jemu to nevadí!
Diskuse ke článku - Pracuje z domova a je to horor
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Jo, teď mě ještě napadlo, jak asi v téhle situaci může vypadat jejich intimní život... Obávám se, že tenhle vztah spěje do kytek, pokud se pán rychle nechytí za nos, a nepřizná si, že to není problém manželky, ale celé rodiny, tedy i jeho. A že ho řešit musí společně.
a....: Jo, to můžeš za dvou podmínek: 1. máš dost silnou vůli, abys tu práci v rámci přizpůsobení neodkládala do aleluja, 2. nemáš doma batole a nemluvně. V případě z článku jedna podmínka není splněna jistě a druhá téměř jistě...
A v každém případě je potřeba plánovat. Buď pevným rozvrhem, ze kterého se vybočuje jen když je to nezbytné (návštěva lékaře, úřadu a pod.) nebo ze dne na den, ale nevěřím, že celý den děláš to, na co máš momentálně chuť, náladu, co tě zrovna cvrnkne přes nos... Spíš si asi taky ráno řekneš aspoň v hrubých rysech, co potřebuješ udělat, kolik na to potřebuješ času a v jakou denní dobu. A když to musíš koordinovat se zbytkem rodiny, tak to holt musí být trochu detailněji než v hrubých rysech.
A když říkáš, že starost o děti je práce na plný úvazek maminky - tak plný úvazek je 8 hodin denně. O těch zbývajících 16 se musejí nějak podělit OBA rodiče.
.jpg)
Jelikož jsem několik let pracovala doma, na mateřské, při dvou malých dětech (2 a 3 roky) vím, že nějakou disciplínu udržet musíte. Když si práci rozkouskujete, je to na houby. Pokud máte na ni svoji místnost, možná to jde lépe, ale pokud ne, nerada jsem odcházela od rozdělaného a měla práci neuklizenou. Pracovala jsem v kuchyni. (Šila jsem) Takže jsem začínala v 5 ráno, zaopatřila děti po probuzení (to jsem šití nesklízela), asi tak do 11 pracovala a skončila. Děti si mezitím hrály s hračkami v předsíni, kde jsem je měla pod dohledem. Pak jsem se věnovala dětem, vaření a tomu, co bylo potřeba, no a když děti večer usnuly, pokračovala jsem v práci. To už jsem nešila, ale balila, nebo stříhala gumy, nebo provlékala bužírku k uchám - šila jsem většinou kšandy a tašky. To jsem dělala v obýváku, takže přitom bylo možno si popovídat nebo kouknout na televizi. A jelikož to byla práce placená úkolem, věřte, že těch 8 hodin denně, jsem jí věnovat musela. A pokud šlo o novou práci, tak i více, jelikož jsem se jí musela naučit. Podotýkám, že jsem měla (mám pořád, ale děti už jsou dospělé) manžela a ještě starší jedenáctiletou dceru, kterým jsem byla vděčná, za jejich pomoc.
A jak tady čtu, pán dopoledne prospí, v noci práci dohání. Kdyby se vyspal a ráno si přivstal, myslím, že by práce udělal více, a pokud by manželka dopoledne měla na starost děti a on měl na práci klid, tak by odpoledne mohli trávit společně. Večer by popřípadě práci dodělal, než by žena třeba uspala děti a poklidila po večeři. Myslím, že i ta chvilka by jim na sebe zbyla. Mnoho lidí si myslí, že pracovat doma, je úleva, není to pravda, ten čas se práci musí věnovat ať už doma nebo v zaměstnání. A co je horší - doma se za prací dveře zavírají hůře.
No jo, je to na prd. Kdyz uz ma muz praci doma a k tomu male deti, mel by mit oddelenou pracovnu, kde by mel klid a dodrzovat nejakou pracovni dobu. A ne rano vyspavat a tri lidi aby kvuli nemu byli v pozoru 
Mne prijde, ze si z toho manzilek udelal dovolenou a ne praci...
a....: no akdyby i v tom období největšího relaxu k tobě přišel chlap a začal ti nařizovat že si nesmíš pustit televizi a děcka že nesměj brečet od devíti do čtyř a v poledne bude na stole guláš se šesti a vůbec celá rodina se bude přizpůsobovat jen a víhradně jemu protože přece vydělává peníze NA VÁS tak to pochybuju že by se ti to líbilo
a....: 11:49 - alelujá!
Tetley: Ale já vím , co to obnáší, mně to nevysvětluj, přesto trvám na tom, že doba rodičovské dovolené byla obdobím nejvěšího relaxu v mém životě. Kdykoli jindy jsem to měla mnohem náročnější. Nijak tím nechci snižovat zásluhy zasloužilých matek
a.. haha stejný názory jako jeřabina alias máchalová alias spousta dalších nicků. náhoda, co? ženská na mateřský nemaká jen 8 hodin denně i když děcka spěj, dělá spoustu dalších věcí kolem domáctnosti a když to všecko sečteš tak to dělá daleko víc času. za tohle bere naprosto směšný peníze.matky nejsou neschopnější a zpovykanější ale jen je sere že za větší nálož práce nebere skoro noc a slyší jen pohrdání a kecy o tom jak je chlap musí živit. chudák.
.JPG){kind=avatar}
a....: Být doma s dětmi mě bavilo, byly to vymodlené děti, ale bylo to pro mě náročnější než být v práci. Právě proto, že práci si z osmdesáti procent můžu organizovat, zatímco s malými dětmi jsem si mohla naplánovat sotva polovinu. Zvlášť starší syn patřil k těžce zvladatelným batolatům. Ale pak v pubertě byl úplně zlatý kluk
PEGG: Mám dojem, že dnes se ta vytíženost péčí o děti velmi dramatizuje, takhle malé děti odpoledne spí i v noci spí, že? takže docela dost prostoru. Dříve ženské při dětech zvládky bez pomoci technických vymožeností spoutu práce a dnes je vyčerpává jen to, jak zabavit dítě, které zrovna nespí. Mám pocit, že současné matky jsou čím dál tím neschopnější, rozmazlenější, zpovykanější.
.jpeg)
a.... - 7.1.2011 12:46 - no právě, práce na 24 hodin denně
Bellana - 7.1.2011 11:46 
mam-ča: To je pořád dokola
batolata jsou v péči maminky, která je na rodičovský, tudíž tohle je zas její práce na plný úvazek
alenkav - 7.1.2011 10:31 - a to je přesně ono, zatím co ženská musí zvládat práci i domácnost (ve většině případů) tak chlap je děsně utahaný a plně vytížený jen svou prací a vůbec si nepřipouští starosti typu - kdy pověsí,složí,vyžehlí... to prádlo,co vyprala automat.pračka,kdy umyje to nádobí,okna,podlahu... kdy půjde s dětmi ven,kdy dojde nakoupit, jestli stihne rodičák u obou dětí najednou,kdy udělá s dětmi úkoly, kdy uvaří ......
Na druhou stranu, si neumím představit, že budu pracovat doma s dětmi za zády. Ale manžel by si měl udělat čas i na rodinu. Mám známou ve stejné situaci a ta je z toho taky na prášky a to má její manžel svou pracovnu, jenže se chová jako blb, nezajímá ho nic jiného než jeho "práce" čert ví,jestli opravdu pracuje nebo courá po internetu. Není moc důvěry hodné, že pracuje 16 a víc hodin denně na pak se odreagovat na tenis - sám, protože na děti nemá nervy,vidí je celý den.
Líbil se mi nápad odjet na alespoň na 14 dnů k rodičům, prostě tobě to vadí,tak to řešíš. Mě by to taky vadilo. jenže já už jsem ve věku, kdy špatně slyším nebo slyšet nechci a tak spoustu věcí naprosto ignoruji a nestresuji se jimi, pokud mě přímo neohrožují
Ještě mě napadlo, jak se chová o víkendu? Pokud stejně, nebude to asi moc v pořádku, protože jemu to vyhovuje a nic jiného ho nezajímá. Kam spolu jdete,podnikáte něco společně s dětmi..?
Bellana - 7.1.2011 11:28 -
a....: Ty sama si můžeš přizpůsobit práci svému biorytmu. I partner se dokáže přizpůsobit. Ale ukaž mi dvě batolata, která se dokáží přizpůsobit ?
A o tom je tu řeč.
