Zakázal mi odjet na dovolenou s kamarádkou
Je mi šestatřicet let, jsem rozvedená, mám osmiletou dceru. Před rokem jsem poznala svého přítele, v březnu se ke mně přistěhoval a začali jsme spolu žít. Můj první manžel byl velký žárlivec se sklony k agresivnímu chování, užila jsem si s ním hodně špatného a rozvod byl pro mne vysvobození. Několik let jsem pak byla sama, až jsem poznala současného přítele.
Okouzlil mne hned na začátku našeho vztahu. Byl naprostý opak mého prvního muže. Pozorný, ohleduplný, navíc si dokázal vytvořit krásný vztah i s mou dcerkou, která na něm doslova visí.
Teď se však stalo něco, co mne donutilo podívat se na mého přítele trochu jinak. Jelikož mám za sebou nevydařené manželství a pak několik let samostatného života, nejsem si jistá, jestli je můj pohled dostatečně objektivní a správný, proto jsem se rozhodla popsat ho a požádat čtenářky o jejich názor.
Jde totiž o to, že mám pocit, že i můj současný přítel se začíná projevovat velmi žárlivě, a nerada bych opět uvízla ve stejném nebo podobném problému jako před lety v manželství. Navíc, jsme spolu přece jen ještě poměrně krátce, některé povahové rysy vyplouvají na povrch až časem.
Kamarádka mi nabídla společnou týdenní dovolenou na Mallorce. Pro mne neplánovanou, nicméně jela bych ráda. Kamarádčin manžel onemocněl, musel na operaci a nemůže odjet. Ona chtěla zájezd zrušit, ale on trval na tom, aby jela a užila si to. Přišla za mnou tedy s nabídkou, zda bych nejela s ní. Chvíli jsem váhala, ale pak mi to přišlo jako báječný nápad.
Společnou dovolenou s přítelem a dcerou máme naplánovanou až v průběhu srpna, momentálně je dcerka u mých rodičů. Týden dovolené na Mallorce bych tedy mohla zcela bez problémů využít. Ani finance nejsou problém. Aniž bych čekala nějakou zradu, kamarádce jsem svou účast slíbila.
Když jsem to nadšeně líčila svému příteli, jaká možnost se mi takhle nahonem naskytla a že tedy za pár dní odlétám, on nadšený vůbec nebyl. Nejdřív mlčel a pak mi řekl, že ať se nezlobím, ale že je velmi překvapen. Něco takového by ode mne prý nečekal, připadá mu krajně nevhodné, abych odjížděla na dovolenou s kamarádkou, když jsme pár, žijeme spolu. Navíc máme naplánovanou naši společnou dovolenou, rovněž u moře, chystáme se do Turecka.
Ptala jsem se ho, co mu na tom tak vadí, že přece o nic nejde, je to kamarádka, jsme obě dospělé ženy a jedeme do normální civilizované země. Myslela jsem si totiž, že o mě má strach. Jenže tak to není. On nemá strach o mne, ale bojí se, že se na té dovolené „spustím“. Prý je to tak vždy, když jedou samotné ženy, je to jasná sexuální turistika a ať mu netvrdím, že se tam na žádného chlapa ani nepodívám.
Jeho monolog na toto téma byl dost dlouhý a pro mne šokující. Nečekala bych to. Velice nemile mne tím překvapil a zároveň i urazil, že má o mně takové mínění.
Náš rozhovor skončil jeho prohlášením, že pokud odjedu, on bude nucen velmi silně uvažovat o našem budoucím vztahu, protože pro něj je takové jednání zcela nepřípustné.
A já teď řeším dilema. Mám ho ráda, dcera ho doslova zbožňuje, až do této chvíle jsem ho považovala za naprosto ideálního partnera. Nechci ho ztratit. Jenže když teď ustoupím a zůstanu doma, dám tím najevo svou podřízenost a závislost. Tím se on ocitne na koni. A já bych se mohla snadno dostat do stejného žárlivého kolotoče jako se svým prvním mužem.
18.7.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 104 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Zakázal mi odjet na dovolenou s kamarádkou
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Riki: vis kolik nesmyslu ..se jen tak rekne ..a treba to tak ani clovek nemysli ??
ja bych mu dala jeste jednu sanci ...
- kdyby se choval dal - moc zarlive - jako prvni chlap - MATE SVATOU PRAVDU - zbal mu kufr a ven ...
- ale jestli si to jen nepreje ???
maji se radi , ma rad jeji dite ... je tam spousta pozitivnich veci ...
mashanka: ale proc musi byt hned ZARLIVEC - kdyz ji jednou rekl ...
Nejdřív mlčel a pak mi řekl, že ať se nezlobím, ale že je velmi překvapen. Něco takového by ode mne prý nečekal, připadá mu krajně nevhodné, abych odjížděla na dovolenou s kamarádkou, když jsme pár, žijeme spolu. Navíc máme naplánovanou naši společnou dovolenou, rovněž u moře, chystáme se do Turecka.
TULI: no, ono nejde jenom o to, že pán nesouhlasí, ale že hned podezírá ze sexturismu, a obviňuje z nekalých úmyslů. To prostě je známka jistého nezdravého pohledu na svět a mě osobně by to urazilo. Stejně jako Adélu a ostatní dámy zde.
Ještě něco - neřeš jeho - je - že máš "smůlu na žárlivce". Řeš sebe - jak se chováš, že si tohle k Tobě dovolí - čím jim dáváš najevo, že mohou.
Pokud se někdo nechá někam tlačit, je viník on sám - že se nechá - ne ti ostatní, ti jen zkoušejí, kde jsou hranice.
muzete me i kamenovat ..ale musim to napsat ... PROC SE KVULI JEDNOMU NESOUHLASU MUSI ROZPADAT HNED VZTAH ???
neznamena - ze kdyz NESOUHLASI - musi byt hned ZARLIVEC ... naopak - je vice chlapu - co jsou radi , ze maji rodinu , muzou spolecne na dovcu ...
- tady jde i o VZAJEMNY RESPEKT , NE ??
- ADELA - pise :
Okouzlil mne hned na začátku našeho vztahu. Byl naprostý opak mého prvního muže. Pozorný, ohleduplný, navíc si dokázal vytvořit krásný vztah i s mou dcerkou, která na něm doslova visí.
proc si kazit cely vztah -- kvuli tomu , ze nesouhlasi , aby jela s kamoskou ??
nekdy se mi zda .. ze ZENY JSOU AZ MOC EMANCIPOVANE ... a staci kdyz chlap rekne jednou NE ... a uz si muze zbalit kufry ....
Podle mě jsi udělala chybu, že jsi vytáhla argumenty - vždyť o nic nejde, jsme dospělé ženy.....
Je Ti 36 let. Máš závazek ke své dceři, kterou máš po tu dobu zajištěnou. Jiný závazek nemáš - nemusíš se nikomu omlouvat a vysvětlovat své pohnutky k tomu, proč odjedeš s kamarádkou na dovolenou.
Pravděpodobně děláš stejnou chybu stále a vychováváš si tím žárlivce i z mužů, kteří by jimi třeba ani nebyli.
Můj názor je, že oznamovací věta - odjíždím na týden s kamarádkou, by měla stačit. Neptáš se ho přece na dovolení - oznamuješ
Krucišpísek - teď mi to teprv došlo! Minulý týden kolega v práci pravil, že si bere narychlo dovolenou a jede do pryč, následkem čehož nebude schopnej tento týden udělat včas svoji práci, a jestli bych mu s tím, až se z toho pryč vrátí, nepomohla, že aby se to stihlo včas, a aby mohl odjet na další, tentokrát již plánovanou a hlášenou dovolenou. Což pro mě znamená nejméně dva večery zabité prací, místo co bych mohla kupříkladu Neměla jsem mu náhodou tu neplánovanou a neohlášenou dovolenou zakázat? To mi totiž přijde jako sakra podstatnej důvod mě osobně se týkající!
zakázal ? ty seš nesvéprávná ? nebo nezletilá ? nežádalas ho o povolení, ale přišla jsi s návrhem .... který se mu sice nelíbí, ale to už je jeho problém.... jak dlouho tě to asi bude bavit ? příkazy a zákazy nejsou vhodné ani pro malé děti natož pro dospělou ženu....aspoń tohle by už mohl vědět, když s tebou žije ... pro mě by teda takovej chlap nebyl - svoboda nade vše
Verera 14:07: Me ted, kdyz jel manzel na ryby, vrtalo hlavou, jestli konecne nejakou priveze a komu pres vikend nabidnu deti abych mela taky trochu klidu
Verera: Máme ve zvyku trávit většinu dovolené odděleně. Manžel je nadšený vysokohorský turista, já v kopcích ztrácím vědomí a vidím rozmazaně, tak můžu chodit tak leda po Beskydech, ale výhled z Lysé znám taky jen jako cosi mlhavého kvůli čemu nestojí za to lézt nahoru. Když se ale manžel letos v zimě začal balit na výlet kamsi s kamarády bez předchozí dohody se mnou (už třetí víkend v řadě, kdy nebyl doma), tak jsem se rozzlobila a zlobila jsem se dlouho, hodně dlouho, málem k rozvodu. Stačilo, aby předtím zavolal, jestli mi to nebude vadit, že tak narychlo odjíždí a bylo vše v pořádku. Ani ve snu mě nenapadlo, že by tam snad chtěl dělat něco, o čem raději nechci nic vědět. Jde o to, že žijeme spolu a že bychom spolu měli mluvit o svých plánech. Pokud si chce dělat, co chce a můj názor ho nezajímá, pak nežijeme spolu, ale jen sdílíme společný prostor a není tedy důvod v takovém vztahu setrvávat. Není to jakékoliv zakazování a svazování ani dovolování či nedovolování a není důležité, že do toho okamžiku jsem nikdy proti jeho výletům nic nenamítala. Prostě nejsem lednička, která stojí stále v koutě připravená k použití a není třeba jí říkat, proč jsem ji týden neotevřela.
u nás je to zrovna aktuální,já si jedu s holkama kdy chci a chce jet poprvé s kamarádem tři dny na šumavu/kámoš tak jezdí co pamatuju,prý to utužuje manželství\tak mu nabídl ať se přidá a já koukala jako bulva co si to dovolujeno už nekoukám
Verera: 14:07
1234-5: Je to divný, manžel mě občas s nadšením posílá na mé soukromé akce a já ho zase na jeho a přitom ten, kdo zůstane, nepořádá žádné orgie a pokud zůstane doma ona, jediné, co mi vrtá hlavou je, jestli konečně vymaluje předsíň
Manžel jezdí každý rok s kamarádem, taktéž ženatým, chodit po horách, obvykle se k nim přidá ještě někdo, posledně to byly dvě kámošky. (Tedy je fakt, že se všichni známe, ale to by pro pána asi nebyl argument). Já se do hor zrovna nehrnu i když mi to taky navrhoval, ale přece se kvůli mé nechuti chodit po kopcích nevzdá něčeho, co ho baví. Nemíním ho urážet nějakým podezřením.
Ví co má, co by získal a o co by přišel, je svéprávný, tak dokáže posoudit, jestli mu to stojí za to. Osobně myslím, že ne, nějak mě ani nenapadlo se takovými myšlenkami zabývat.
Kdyby to bylo naopak, dotklo by se mě, kdyby se partner snad jen zmínil, že tam jedu dělat něco jiného než opravdu jen chodit po horách a nemíním ho urážet nějakým podezřením.
Kdyby to bylo naopak a on něco takového jen naznačil, musel by si to asi dlouho žehlit a rozhodně by mě tenhle argument nezabránil někam jet. I kdyby jen proto, aby si zvykal a přestal blbnout.
1234-5: no, mně by to vadilo v tom případě, že bychom měli s partnerem už dřív něco domluveného, objednaného, zaplaceného, nebo jsme se dohodli, že ten týden kupříkladu budeme v bytě malovat - a on by překvapivě došel s nějakou jinou akcí, a to již domluvené tímto zazdil. To bych asi byla poněkud otrávená. Ale kdyby nic, opakuji nic jiného dohodnuto předtím nebylo, a v ničem by mě to neomezovalo, kupříkladu finančně, že by to zruinovalo rodinný rozpočet, no tak proč mu to nepřát. Týden bez partnera přežiju vždycky, a když mám někoho ráda, vidím, že se těší na akci s chlapama beze mě, tak co z toho budu dělat vědu. Totéž bych očekávala i od druhé strany. Že týden beze mě se dokáže nějak zabavit, a bude mi přát vejlet s kamarádkama, aniž by z toho dělal tragédii světového významu. Ovšem je-li rovnou předestřeno "ty tam jedeš " - co na to říct, než "jo, a nejmíň s deseti najednou"