Kamarádka chce rodit doma. Mám šanci jí to rozmluvit?
Sama jsem matkou dvou dětí, a i když jsem oba porody měla naprosto bez problémů, nikdy bych si netroufla rodit doma jen za přítomnosti porodní asistentky. Připadá mi to zbytečně riskantní a doslova hazard se životem toho malého miminka. Proto mne docela znepokojilo přání mé letité kamarádky, která se mi svěřila, že by si přála rodit doma.
Zdůvodňuje to svou fóbií z bílých plášťů a pobytu v nemocnici. Myslím, že to přehání, asi nikdo z nás není blahem bez sebe, když musí na pár dní do nemocnice. Ale normální dospělý člověk to přece vydrží, aniž by se z toho musel hroutit.
Kamarádka čeká první dítě, je teď v šestém měsíci, zatím je, dle jejích slov, vše v pořádku a nemá prakticky žádné potíže. Už před tím, než otěhotněla, se začala hodně zajímat o dnes tolik módní alternativní způsob života a asi jí to trochu vlezlo na mozek. Důkazem je její touha porodit své dítě doma, jak ona říká, zcela přirozeně. Studuje kvůli tomu spoustu odborné literatury, shání informace a zkušenosti, kde se dá. Bohužel, našla velkou podporu u žen, které smýšlejí stejně jako ona a její rozhodnutí jí schvalují, dokonce je mezi nimi i pár takových, které doma rodily a pochvalují si to jako to nejlepší řešení a úchvatný životní zážitek.
Vím, že je to její věc a nemám právo jí jakkoli zasahovat do života. Ona je dospělá, svéprávná. Přesto o ni mám obavy. I o to miminko, které má teprve přijít na svět. Mám pocit, že kamarádka vše bere na lehkou váhu, odmítá poslouchat jakékoli negativní zprávy a možná rizika, to vše odbývá jednou větou s tím, že když se něco takového stane, je to spíš výjimka. Podle ní je většina domácích porodů naprosto bez komplikací a proběhne v pořádku. A ona prý myslí především na své dítě, které chce porodit v klidu a nikoli jako vystresovaná troska na porodním sále.
Zkoušela jsem s ní mluvit horem dolem, ale marně. Stojí si pevně za svým a začíná už podnikat kroky, jak svůj sen o domácím porodu uskutečnit. V skrytu duše doufám, že se jí to nakonec nepodaří, protože má problém sehnat porodní asistentku, která by s ní do toho šla. Po odsouzení Ivany Königsmarkové mají asi všechny strach. (I.K. byla odsouzena za to, že chybovala při domácím porodu, když si nezjistila potřebné informace o tom, o jak komplikovaný porod se jedná, a dítě po narození nedýchalo. Oživit se je podařilo až přivolané záchrance, dítě pak ve věku 20 měsíců zemřelo. Pozn.red.)
Vím, že vám asi bude připadat, že se starám o něco, do čeho mi nic není. Ale já na to musím pořád myslet. Dělám si o kamarádku a její miminko opravdu starosti. Myslíte, že se mám pokoušet jí její záměr vymluvit, nebo to vypustit z hlavy? Co byste dělaly vy, kdyby se jednalo o někoho vám hodně blízkého?
19.10.2011 Rubrika: Pro maminky | Komentářů 107 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Kamarádka chce rodit doma. Mám šanci jí to rozmluvit?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Zuzko, ne každý chce "pobyt v nemocnici vydržet". Jsou lidi, co opravdu chtějí porodit důstojně, v klidu, bez dohadování se o svých právech a právech svého dítěte. Kamarádce bys měla přát, aby asistentku sehnala - aby s ní opravdu byl někdo zkušený a vzdělaný a ne aby nakonec zůstala sama.
Můžeš kamarádce svůj názor v klidu JEDNOU sdělit, ale to je tak maximum. Není to tvoje věc, dej jí pokoj. Jo a něco si o domácích porodech přečti - pokud možno jinde než v Blesku....
Nerozmlouvala bych to ani vlastní dceři. Řekla bych svůj názor (dceři i bez požádání), tím bych skončila. O tom si má rozhodnout ona a její partner. Ostatní s tím nemusí souhlasit, ale musí jejich rozhodnutí respektovat. Není to příliš dobrý zvyk vnucovat jiným své názory, rozmlouvání něčeho je vnucováním názoru. Nejsem stoupenec domácích porodů a hodně často mi připadá, že kolem porodů a rodičovství se dělá zbytečný povyk, ale holt je taková doba. Žijeme v relativně klidném období, nesužuje nás mor, válka, bída, tak si vymýšlíme problémy, aby náš život nebyl tak nudný