Čekám druhé dítě a manžel mne nutí jít na potrat
.jpg)
Stalo se mi něco, co jsem si nikdy neuměla ani představit. Máme tříměsíční holčičku a před týdnem jsem zjistila, že jsem opět těhotná. Pěkně mě to zaskočilo a manžela ještě více. Přímo zuří a nutí mne, abych šla na potrat.
Je mi 24 let, mému manželovi o rok více. Chodili jsme spolu dva roky, pak jsem otěhotněla. Bylo to neplánované a nečekané, ani jeden z nás po dětech nijak zvlášť netoužil. Ne, že bychom je nikdy nechtěli, ale počítali jsme s nimi spíše později, za několik let.
Jenže stalo se. V době, kdy jsem na čas vysadila antikoncepci ze zdravotních důvodů, došlo k „nehodě“, jejímž důsledkem bylo těhotenství. Už tehdy můj přítel (nynější manžel) docela dost naléhal na to, abych podstoupila potrat. Bránila jsem se tomu, bála jsem se, že bych třeba potom už nemohla mít děti. Miminko jsem si uhájila, vzali jsme se a manžel se postupem času začal s celou situací smiřovat a ke konci mého těhotenství se na miminko vyloženě těšil. Když se pak narodila Sandruška, byl štěstím bez sebe a myslím, že je z něj opravdu skvělý otec.
Teď však máme na krku další „průšvih“ v podobě mého druhého těhotenství. Nejenom, že si neumím představit, jak bych případně zvládala péči o dvě děti s tak krátkým věkovým odstupem, ale nevím ani, jak bychom to zvládali finančně. Bydlíme v pronájmu ve 2+kk (naštěstí od příbuzných, takže za velice výhodných podmínek), na hypotéku si zatím netroufáme.
Já bych ještě byla schopná se i přes všechny těžkosti s nastalou situací nějak smířit a snažit se, abychom to všechno co nejlépe zvládli, ale manžel je jako smyslů zbavený. Pro něj je prý už jedno dítě až až a že by mělo přijít druhé, si vůbec nedovede představit. Naléhá (velice razantně a nekompromisně), abych šla na potrat, podle něj by se tím všechny problémy vyřešily.
Jenže pro mne to tak jednoduché není. Samozřejmě, že mne druhé těhotenství zaskočilo a jsem plná obav a nejistoty, ale nedokážu jen tak rozhodnout o tom malém, které mi začíná růst v břiše, jestli se má nebo nemá narodit. Muž tvrdí, že jsem přehnaně citlivá, že až bude po zákroku, ani si nevzpomenu. Ale mně se do toho opravdu nechce. Na druhou stranu mít to dítě proti jeho vůli by asi taky nebylo nejsprávnější.
Co si o tom myslíte? Šly byste v mém případě na potrat, nebo ne?
25.5.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 107 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Čekám druhé dítě a manžel mne nutí jít na potrat
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
add článek, mě by zajímalo jak se pozná skvělý otec po třech měsících.
Stanik: mě jsou kecy babek na lavičce ukradené, ale je mi líto starší dcerky (5.let) ta už tomu rozumí a nechápe co je špatného na tom, že je děvče. I když to zlehčím a babku odpálkuju, stejně ji to mrzí a vrtá v hlavičce.
Nechápu, když spolu dva roky souložíte, ale nemáte vyjasněno, co byste dělali, kdyby jste otěhotněla, to se přece může stát i přes antikoncepci. Pokud by partner jasně řekl, že dítě nechce, že když otěhotníte, bude vás nutit k potratu, tak byste s tím počítala a buď se s ním rozešla nebo by vám to nesmělo vadit, ale asi jste dofali, že se nic nestane. Děti jsem měla po roce a půl a zvládli jsme to, začátky byly náročnější, ale na druhou stranu je perfektní, že chodili spolu do školy, hrají fotbal v jednom týmu, chodí spolu na zábavy. Ale u vás asi nebude ten hlavní problém děti zvládnout, to se fakt dá (i když je to někdy záhul), manžel bude naštvaný, nebude vám pomáhat a takový manželství podle mě dlouho nevydrží.
sevenofnine: tak to by me taky stvalo.. asi bych se neudrzela a takovou osobu poslal do haje... s tim, ze jsem rad,aze holky jsou zdrave.. stejne nikdy nepochopim, co je na tom za zasluhu narodit se sulinem
sevenofnine: ja osobne nevysvetluju... ze oni resi, proc ja nechci, kdyz to za me neodnosi , ani neporodi... no booze.. kdyz nemaji nic lepsiho na praci 
chytrájakrádio: si nevybereš, prvně už budete mít dítě, jakoby se směli oddávat jen lidé, kteří do roka mají první (rekonstruovali jsme dům a cestovali), potom jen jedno dítě? zase jsme byli sobci a teď, tak do třetice toho kluka! Lidem nevysvětlíš, že si chceš o tak základních věcech jako jsou děti rozhodnout sama :-) A to byli obě děti plánované. Ty alespoň řekneš, zatím nechci, ale co s řečma, škoda, že máte jen děvčátka to je smůla ... holky to slyší a už nejsou tak maličké aby to nezamrzelo.
Kdysi jsem byla v podobné situaci, děti jsme sice měli už dvě, ale když ta mladší slavila druhé narozeniny tak jsem zjistila, že jsem znova neplánovaně těhotná - manžel i tchyně, u které jsme tehdy bydleli se tak radikálně postavili proti dalšímu dítěti, že jsem absolvovala potrat - a můžu říct, že to znamenalo začátek konce našeho manželství .
chytrájakrádio: Almega: já už takhle právě plánuju skoro 3 roky
Hlavně je od něj neuvěřitelně sobecké chtít po tobě potrat takovýmhle způsobem. Jako kdyby sis koupila psa proti jeho vůli a teď chce, abys ho dala z domu. Má přece poloviční podíl odpovědnosti, ne?
Chápala bych, kdybyste spolu mluvili a on měl obavy, že vás neuživí a dal to jako návrh, a s tím, že na tobě by mělo být konečné rozhodnutí,a le to na tenhle případ nevypadá. Možná bys na něj mohla zapůsobit přes dcerku, pokud je tak báječný otec - aby si zkusil představit, jaké by to bylo bez ní, kdybys ho poprvé poslechla. To druhé dítě bude totéž.
V tvém případě bych rozhodně na potrat nešla. Dvě děti nestojí dvakrát tolik co jedno, spoustu oblečení budete mít, jedno dítě navíc se vždycky vejde, jen jde o to zvážit, priority a požadavky. Dvě děti takhle brzo po sobě jsou sice náročné zpočátku na zvládnutí, ale časem k sobě budou mít hodně blízko. A pokud by ti to dcerka byla schopna říct, tak myslím, že by dala přednost parťákovi do hry než vlastnímu pokojíčku a dražším hračkám.
Možná lepší mít dvě děti brzo po sobě a užívat si, až odrostou a nebudou vás už moc potřebovat, než mít teď jedno, za deset let druhé.
geliva: tak nenaplánuješ si to přesně na datum, to je jasný. tak jsem to ale ani nemyslela, nechytej mě za slovo :)) myslela jsem to tak, že někdo nechce děti, třeba ve 30 si řekne, že dítě chce, tak vysadí antikoncepci a snaží se o dítě. Povede se - nepovede, to je jiná pohádka. Ale tomuhle říkám plánovaný (a hlavně zodpovědný) rodičovství. Ne souložit bez ničeho a pak se divit, že jsem zase těhotná
geliva: Ale jde,jen se nesmí moc chtít,spíš trošku nechtít to dítě a je to ,pokud je žena zdravá.Mně bylo dost přes 30,a jak to šlo!!Viz níže moje odpověď.Také po miniinterrupci jsem si nedělala žádné výčitky ani teď po létech,i děti to věděly a schvalovaly.Fakt to bylo tehdy nejlepší řešení.
chytrájakrádio: děti až tak úplně naplánovat nejde, dá se naplánovat pouze, že je mít nebudeš, ale ne že je ted chceš
Je to problém Váš i Vašeho manžela. Nemůžete ho z rozhodování vyloučit. Já osobně bych v této situaci další dítě nechtěla, ale každý je jiný.
Stanik: no je neuvěřitelný, jak některý lidi maj potřebu druhým lidem kecat do tak intimních věcí, jako je mít-nemít dítě 
Zjistila jsem, že před 90 procentama lidí je rozhodnutí nemít dítě neobhajitelný. A i když mě ty debaty dřív docela bavily, teď už mě to dost otravuje. Takže vždycky řeknu: "zatim ne" a mám klid. Teda zase to samozřejmě není tak, že kudy chodim, tudy musim na takový dotazy odpovídat. Ale občas se lidi prostě zeptaj. No a když řekneš, že děti nechceš nikdy, tak spousta lidí má potřebu ti říct, že jsi divná To, že se někdo množí jako králík bez sebemenšího zamyšlení se, není schopnej ty děti dobře vychovat atd., to je v pořádku, protože dítě, to je přece DAR! 
Byla jsem v podobné situaci, mimi mělo šanci 50/50 že nebude zdravé a bývalý manžel se k tomu postavil stylem "je to tvoje volba". Šla jsem na potrat... opravdu by se nenarodil zdravý človíček, pokud by se vůbec narodil, jak se ukázalo. Ovšem při představě že by vyšlo těch druhých 50 procent a já mohla zabít zdravé dítě mne dodnes honí noční můry, a bývalému jsem nikdy neodpustila že mi to dovolil. A to že se žena po potratu otřepe a zapomene... blbost na kvadrát, aspoň pokud je normální.
Zkus manžovi navrhnout že to mimi co čekáš i to co už máte doma dáte k adopci, když děti nechce, a on sám ať jde na vasektomii aby se spolehlivě uchránil další "nehody". Třeba se chytí za nos...
Co se týká tvého rozhodnutí: Nikdo ho neudělá za tebe a vždycky to budeš TY, kdo za něj ponese odpovědnost (a případně si to bude vyčítat). Držím palce.
