On je sova, já skřivan. Asi se zabijeme.
Dokud jsme s Martinem nezačali bydlet spolu, nikdy mě nenapadlo, jak zásadní může být, když je někdo sova a někdo skřivan. Před společným soužitím jsme spolu sice strávili pár společných víkendů, ale to jsme se asi jeden před druhým víc hlídali.
Teď spolu žijeme už čtvrt roku a mám dojem, že se zabijeme. Já ráno vstávám v klidu a pohodě, jsem schopná začít okamžitě fungovat, Martin je po ránu nesnesitelně protivný, nemluvný. Tváří se jako bůh pomsty, až mám pocit, že za všechno můžu já. Když jdeme do práce, většinou spolu ráno vůbec nemluvíme. O víkendu není radno nejméně hodinu po probuzení zapřádat hovor na jakékoli téma. A to i když vstane až v deset hodin.
Večer je Martin naopak plný sil, elánu, plánů a nadšení. Můj limit je desátá hodina, pak už pomalu upadám do spánkového režimu, nic se mnou není, těším se do postele. Ony by rád pařil, řádil, miloval se, když mu řeknu, že už je půlnoc a já chci opravdu spát, urazí se a označí mě za protivu.
Tak nevím, jestli se nám někdy podaří v tomhle ohledu sladit. Docela mě to štve, hlavně ta rána, kdy je na zabití. Někdy mi tou svou špatnou náladou zkazí i celý den. A taky mě štve, že není schopen pochopit, že večer bývám unavená, a vyžaduje milování třeba v jednu v noci.
28.2.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 107 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - On je sova, já skřivan. Asi se zabijeme.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
elephant: První minutu běhu mě to napadá každou vteřinu...že mě to zabije...
elephant: vidíš, zkus taky po ránu snídat chleba obloženej vším možným a třeba se ti nálada zvedne
Já ráno taky nevstávám s nadšením, o víkendu bych si i přispala, ale psi mě vyženou z pelechu a pak při procházce se proberu a pak už to celkem jde.
Sheeni: tak to by mě zabilo 
elephant: A někdy ráno vstanu, převleču se a jdu běhat...ale to jen o víkendu
Sheeni: hele, když jsem ještě nezabila toho svýho, tak tebe bych taky nezabila. když se na mě nemluví, tak já se nejdýl za hodinu proberu a začnu normálně komunikovat
elephant: My dvě bysme spolu asi bydlet nemohly...já si taky zpívám po ránu v koupelně, někdy se i sama pro sebe směju - ale to by mohlo být nastupující bláznoství
ten můj snídá jen na dovolených, doma jen asi třikrát do roka (většinou po návratu z dovolené), víckrát prý nemá chuť 
a taky usíná s dekou mezi nohama
Nedokáže pochopit, že do první práce vydržel vstávat už ráno v 5.15, teď mu budík zvoní v 8 a vylejzá někdy v 9, následuje ranní hygiena, vyvenčí psa a maže do práce.
Jinak já sice vstávám brzo, ale spát chodím většinou v jedenáct, občas dřív, ale většinou spíš později, ten můj chodí z práce před půl dvanáctou a jde se psem, takže mě stejně vždycky probere otevření dveří. A když už konečně zabírám, tak se vrací z venčení a je po spaní. 
Pak nsáleduje sprcha, která se v noci v paneláku mohutné rozléhá...
catcat: jak já tě chápu
Stanik: Jo jo, svět je malej
catcat: presnyyyy
já jsem po ránu taky mrtvá. Pokud se mne 
zeptá, jak jsem se vyspala, zpravidla si hned sám odpoví "je mi to jasný, ty ještě nevíš"
elephant: nechapu
pres tyden snidam az v praci.. manzel taky...doma do sebe jen hodim sldke silne piccolo --a probiram se az venku se psem.. ani nevim, jak jsem si zvaldala na tu hubu namalovat nejake oblicej
pres vikend opuletni snidanoobidky, az se vyhajame 
elephant: no tak to bych ho fakt zabila
a sakra. třikrát to fakt bejt nemělo 
Stanik: no k tomu naštvanýmu obličeji, když se ráno vidím v zrcadle, tak bych se sama sebe i bála chudák přítel, asi na něj zkusim být příjemnější, když mě šíleně vytáčí jak je happy. sedíme u snídaně, já se tam s nepřítomným výrazem nimrám v jogurtu, on si nadšeně obkládá chleba vším možným, míchá si čaj (a mlátí žičkou o hrnek, bych ho zabila) a k tomu se jiště brouká nějakou písničku 
no chápeš to?
