Děsí mě „dárečkování“ u nás v práci
U nás v práci je zvykem, že se celé naše oddělení pár dní před Štědrým dnem sejde na společné oslavě, na kterou se vždycky všichni složíme a tam si vzájemně nadělujeme dárečky. Zavedeno to je tak, že dává „každý každému“.
Jelikož je nás dohromady šestnáct, je to docela darda. My jsme na tom teď dost špatně, protože manžel přišel o práci a je na podpoře, sotva máme na pár dárků pro naše děti. Představa, že kupuju pro patnáct kolegů nějaké pitominky jen proto, aby pod tím stromečkem něco měli, je mi nepříjemná, jelikož je mi jasné, že to jsou v podstatě vyhozené peníze.
Napadlo mne, že bych to letos mohla vyřešit nějak šalamounsky a nějaké dárky vyrobit. Mohlo by to vyjít levněji a navíc by to byl originál. Jenže mám problém, nejsem manuálně moc zručná, pokaždé, když jsem se o něco pokoušela, vždycky to vypadalo, jako když to vyrobilo dítě ve třetí třídě základní školy.
Nemáte někdo nějaký nápad, co by se dalo ve větším množství, levně a ne moc náročně udělat, aby se to hodilo jako drobný dárek? Tím, že se takovým věcem běžně nevěnuji, nemám ponětí, co bych asi mohla zvládnout.
Předem vám moc děkuju za vaše tipy, budu vám za ně moc vděčná.
16.12.2010 Rubrika: Tvoření, ruční práce | Komentářů 107 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
Diskuse ke článku - Děsí mě „dárečkování“ u nás v práci
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Tak tohle je opravdu pěkně hloupý zvyk. Teď už s tím asi nic dělat nejde, většina lidí už bude mít nakoupeno, ale co tak na příští rok zkusit navrhnout, že každý přinese jeden dárek a ty se pak budou losovat formou tomboly, aby každý jeden dostal? Přesně takhle to probíhá u mnažela v práci a je to vždycky ohromná sranda. Dárky jsou velmi různé, žracími a picími počínaje až po různé vtipné blbosti. Letos třeba kdosi dostal kompletně vyplněný los na Sportku zalepený v červené obálce s mašličkou.
Jinak já drovné blbosti, které nechci, schovávám všechny do jedné krabice, do které pak sahám, když se vydáváme na lov keší (geocaching.com), aby do nich bylo co dát. Docela praktické a vlastně taky způsob, jak nechtěnou věc poslat dál. Možná bude v té keši ležet dva roky, možná někomu udělá radost hned zítra...
.jpg)
jelítko: jo, je to zábavné, už mám doma připravené další "úžasné" dary na letošek 
Vikina: ovšem toto je sranda a zábava
My v práci taky dárečkujeme, ale líbí se mi, že jsme se dohodli na recesi - prostě ostatním darujeme "za trest" co největší pitominu a to ještě není osobní, ale každý si tu ptákovinu vylosuje v tombole padni komu padni 
Docela mě potěšilo, že si šéf loni vylosoval hrneček ve tvaru krávy (vola) a pije z něj kafe (tak přesnou trefu jsem ani nečekala, když jsem ho do tomboly dávala)
mam-ča: náhradní koule
domaci ckoladovy liker do malych lahvicek, domaci sýrové keksy.. proste jedné dárky vlastní výroby prevazane masli.
Juana: jo, putovní bonboniéry, tak se jim u nás taky říkalo
Tři perníčky v celofánu plus větvičku jsem dostala od pojišťovačky, bylo to milé a dceři se to moc líbilo, hned mi to sebrala. Žrací dárky jsou nejlepší, i v rodině mezi dospělými to obvykle praktikujeme, byť v jiných cenových relacích.
Jarča*: nám se takhle vrátila putovní bonboniéra, kterou jsme dali někomu v rodině a nakonec ji dala babička mé matce
Holky, copak to, ale naše pobočka knihovny musí nachystat vánoční večírek pro všecky! Cca 50 lidí. Ještěže už tam nejsem. Když si představím to neexistující zázemí, bez kuchyňky, umyvadlo je takové, že se do něj nevleze varná konvice na kafe, natož umývat nádobí - to je pak tanec. A odmítnout nelze, ono se to každoročně stěhuje tam, kde to ještě nepořádali. Ubohé kolegyně, umím si představit tu upřímnou vánoční radost kolem nazdobených větví. Každá by byla radši doma a pekla nebo nakupovala, to je fuk, ale kolektiv prostě musí být tmelen, kdyby jim měli u hlavy držet nabitou pistoli
Já jsem letos koupila jednotlivě balené kapříky z čokolády, kus za 5,90 Kč. Zabalím do celofánu, ozdobím mašlí, a chlapům, kterým si to můžu dovolit, do toho přidám dřevěnou kouli. Koupila jsem krásné dřevěné kouličky u Vietnamců, asi za dvacku. Na každou fixem napíšu "Náhradní koule - levá", vložím do "pánských" dárečků, a je vymalováno...
.gif)
Jarča*: u nás kdysi taky, ale dnes už ne.....děti mají zakázáno kupovat a když dostanem odjinud, schovám a příležitostně daruju.....a dárečky od dětí též ne.....vnučka chodí do keramiky a dělá moc pěkný věci, ty mám vystavený...
sharon: jj, já jsem vždycky byla proti tomu, dát dál něco, co jsem sama dostala, ale to by člověk musel mít z bytu skladiště. Nikdy bych nedala pryč něco od dětí, ale u takovýchle dárků "z povinnosti" mi to fakt žíly netrhá. Ale chlast ne, ten se u nás zužitkuje
Jarča*: já ale taky dávám dál dárky co se mi nehodí...hlavně "chlast"....to mě kdysi před 30ti lety dala tchýně sadu mýdel v krabici a jedno z nich bylo odebráno a "dosazeno" jiným.....
orinka: já se vyčleňuju a je mi to fuck 
kdo chce má mě rád, proto jaká jsem a ne proto, že přinesu pitchovinu k Vánocům
