Syn a dcera - na oba jiný metr?
.jpg)
V naší rodině to v současné době vypadá, jako bychom byli na válečné stezce. Na vině je manželův postoj k výchově našich dětí, se kterým nesouhlasím ani já, ani dcera.
Máme čtrnáctiletého syna a dvanáctiletou dceru. Můj manžel je typ klasického „vyznavače tradičních hodnot“. Potrpí si na důkladné rozlišování ženských a mužských prací a ani po patnácti letech manželství se mi nepodařilo jeho postoj změnit.
Bez problémů se postará o všechny technické záležitosti, které je čas od času v bytě nebo na autě potřeba udělat, ale aby vzal do ruky utěrku, hadr, nebo vysavač, to se ještě nikdy nestalo. Dokonce ani v době, kdy jsem byla nemocná. Postaral se o děti, umyl nejnutnější nádobí, nakoupil, ale tím to haslo. Aby utřel prach, dal prádlo do pračky, to pro něj bylo nemyslitelné, vždycky říkal, že to vydrží, dokud se neuzdravím.
Zpočátku jsem se s ním kvůli jeho postoji hádala, ale k ničemu to nevedlo, tak jsem rezignovala. Sice mi vadilo, že náš syn v něm nemá v tomto ohledu zrovna dobrý příklad, ale změnit jsem to nedokázala. Syna jsem se od malička snažila vést k pomoci v domácnosti, ale tatínek mu z druhé strany vštěpoval pravý opak, tak jsem to vzdala.
Teď však zjišťuji, že moje laxnost nebyla na místě, a přemýšlím, jak tomu „machismu“ v naší rodině učinit přítrž. Dcerka, které je sice teprve dvanáct, je, co se týká práce v domácnosti, naprosto v pohodě. Už umí uvařit několik jednoduchých jídel, dokáže vyžehlit a každý týden se mnou dělá větší úklid. Nevadí jí to, často se sama nabídne, že s něčím pomůže, a když přijdu z práce, kolikrát už jede pračka, protože ji dcera naplnila.
Co mi však vadí strašně, je přístup manžela a i syna. Oba dva si myslí, že my dvě jsme od toho, abychom se staraly o jejich blaho, sloužily jim. Už i syn používá hlášky jako „ženská práce“ nebo hůře „přece nejsem nějaká slepice, abych tady šaškoval s hadrem“. Samozřejmě, že to má do tatínka. Když si sedneme všichni ke stolu a večeříme, oba dva nás sekýrují: přidej, přines, dojdi… V poslední době jsme se tomu začaly obě bránit a posluhovat jim odmítáme. Manžel pak vždycky udělá úplné dusno a skončí to hádkou.
Přemýšlím, co s tím. Změnit manžela, to už jsem vzdala dávno. Není mi však jedno, jakým způsobem se tento model může podepsat na našich dětech. Ze syna by tak mohl vyrůst pořádný sobec a už předem lituju jeho budoucí ženu. Dcera by naopak mohla skončit jako putička, která se bojí ozvat a nechá si všechno líbit.
Vím, že velký podíl viny na současné situaci mám i já sama, neměla jsem dopustit, aby to došlo tak daleko. Přesto vás prosím o radu a názor. Je možné stav v naší rodině nějak radikálně změnit? Jakou taktiku bych měla zvolit? Domluvy a vysvětlování, ani odmítání dělat posluhovačku nezabírají, pokaždé to skončí křikem, hádkou a mým a dceřiným pláčem.
25.6.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 108 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Syn a dcera - na oba jiný metr?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
U nás tedy taky funguje "klasický patriarchární typ" domácnosti, ale na druhou stranu, když nestihnu ukliďit, tak to manžel "překročí" či přehlídne a spíš se usmějě, občas prohlásí: "Tu je zase bor..." ale ne s výčitkou v hlase. A když je ouvej a nestíhám, většinou o Vánocích, tak vezme vysavač a vysaje. Ale je fakt, že taky raději vše odloží na dobu, kdy to zvládnu sama, pokud to není nezbytně nutné, do chodu domácnosti se nezapojuje. Ale co se týká výchovy dětí, tak říká, že oba budou mít nádobí - jak syn, tak dcera. Že se musí naučit, že nic není zadarmo. Tak by mě zajímalo, jestli i on doma jako puberťák nemusel nic dělat? Když nepočítám skládání uhlí 
DANDYNA1: Tleskam 
. Protoze dokud nekteri jedinci nepochopi, ze veci se nedeji jen tak, tak neprilozi svou ¨tak unavenou¨ruku k dilu. Protoze oni maji prece narok, po prichodu z prace se svalit na gauc a pozadovat ¨full service¨. Mozna si predstavoval, ze kos odpadku jen tak sam odpochoduje do popelnice 
.jpg)
DANDYNA1: teda soude podle psaní musís být DESNE nasr... . Ale más pravdu. U nás to bylo ze zacátku totéz, dokud neumyl nádobí nevarila jsem. Vydrzel to 7 roku, pak koupil mycku . A nejlepsí byl vcera, nasel pozde vecer na lince odlozený spinavý talír od vecere a hned zacal rvát kdo ho tam nechal. ... tri talíre uz byly v mycce.... a ten poslední na lince byl jediný umazaný od omácky a protoze vcera varil pan dokonalý a omácku prekorenil tak jí jedl jenom on (my jsme si omastili brambory máslem)..... já se ovládla, ale pubertacky se mu chechtaly jeste pul hodiny .... ale já jsem vina, ze nemá u holek zádnou autoritu 
DANDYNA1: a v tom se dá žít? není lepší s tím 
zkoncovat dokud je čas? 
.jpg)
DANDYNA1: buď 
a nebo 
jo tak othle u nás bylo taky jsme mladí zatím bez dětí ale na začátku manžel nebyl ochotnej vyždímat ani prádlo které jsem rok musela prát ručně páč jsme neměli pračku na něj to bylo moc těžké hlavně že já to po čtyřech ůmorných hohinách ručního praní musela zvládnout tak jsme se nedávno hrozně pohádali už mě nebavilo že já příjdu z práce ani si nevydechnu a hned nástup v kuchoni vaření mití nádoubý ůklid a podobně a ještě k tomu ty jeho kecy jak má rád uklizeno ale dělat pro to něco to né ten jen přišel z práve rozvalil se u kompu nebo telky a konec veget jak na hotelu takže hotel mu skončil bydlí doma taky technické práce nědělá to musím já on to neumí ani zapojit dvd k tv ale pracuje v obchodáku nákupi jsou tey niní jeho staros já vařím on mije nádobý neníli v čem vařit neb je neumité nevařím vynáší koše a uklízí kuchin já mám to ostatní realita je taková že nádobý i se zbytky jídel hnije 14 dní v kuchini hlavně že mě vždycky buzeroval že to mám mejt hned po vaření dva pitle košů smděj na chodbě schválně nechává v kuchini celé dny neumité nádobý a bordel a milně doufá že mě to nasere a umejuto omyl i kdyby to tam mělo zplesnivět nehnu ani prastem protože za pár dní bych byla tam kde předtí já služka co se může sedřít a on milostpán co si chodí jen odpočinout to ani náhodou neustupovat nikdy at se děje co se děje ukaž mu že se musí přesta spolíhat na to že se to nakonec nějak umeje prádlo se nějak vypere a jídlo samo uvaří ukaž mu že když něco chce musí pro to taky něco udělat mě by se taky moc líbylo kdyby mě někdo jen obskakoval a nosil mi vše pod nos jenže bez práce nesjou koláče
sharon: přesně to monja řekla .. jedna věc je hádka, věcí druhou je domácí násilí .......
Myslím, že taková domácí stavka není špatné řešení případně , pokud by bylo hoši vytrvalí a hromady by přerostly přes hlavu , bych pozval na návštěvu manželovy rodiče......
.jpg)
sharon: aby ti to nevrátil, když je takovej buran 
.gif)
Ota: žádnej boj, jedna dobře mířená rána a změní názor
noó jóó no
jaký si to uděláš, takový to máš 
těžká rada ... buď za to "služby začít brát tržní cenu" ( to ti mileráda poskytne nějaká agentura ) nebo služby prostě ukázat.
Mě napadá i nosit věci do prádelny, pozvat uklízečskou a žehlicí firmu a předložit účty ....
Prostě boj
Už tady jednou zaznělo (nevím přesně od koho) zkus mu jednu vytnout já to taky udělala a fakt to působí - nebylo to sice jen kvůli úklidu, ale s chlapem je to tak, že ani sám pořádně neuvědomí, jak by to mělo být, tak se mu to musí řádně vysvětlit a je to.
Linda: Presne tak, ovsem nemuzu rict, ze by to bylo az tak spatne. Rymy a nachlazeni se ji docela vyhybaji, spis je nemocna, kdyz jsme v Cechach. Protoze ten rozdil mezi venkovni a vnitrni teplotou je pak daleko vetsi a pro organismus zrejme nebezpecnejsi.
monyk: u nás to samý, ale to je holt daný cenou tepla a danemi, nez aby skolka (dnes uz skola) platila tak si radsi vsichni navlecou o svetr navíc 
Mamina6: To je pravda, ale dnesni matky to taky stoji vice sebeovladani ty dnesni decka neprizabit a zachovat si zdravy rozum . Tedy aspon castecne,myslim a doufam 
Linda: U nas v Belgii si spousta lidi, vcetne reditelek skolek mysli, ze lezi nekde v Africe. Ci-li vytapeni nic moc a tak jsou holt deticky otuzilejsi 
. V Cesku mi naopak rika, ze je ji porad vedro
