Nechci dělat mamahotel. Syn ani manžel to nechápou.
Máme pětatřicetiletého syna, který se před rokem rozvedl. Bývalé ženě a dceři nechal byt a přestěhoval se k nám. Jak říkal, je to jen dočasné, než si najde nějaký rozumný pronájem. Neměli jsme s tím s manželem problém, syn byl z rozvodu dost špatný, považovali jsme za správné ho podpořit.
V poslední době se mi však synův pobyt u nás začíná čím dál více zajídat. Zpočátku na něm bylo vidět, že je vděčný za poskytnutý azyl a snažil se zapojovat do prací v domácnosti, ale postupně si začal zvykat a nyní už bere vše jako samozřejmost. Bohužel, jediný, komu to vadí, jsem já, manžel v tom problém nevidí. Podle něj je úplně jedno, jestli vařím pro dva nebo pro tři, prádlo prý pere pračka a uklízet musím tak jako tak, ať je u nás syn, nebo ne.
Jistě, když se na to člověk dívá takhle, je to celkem logické. Ale mně to prostě vadí. Je mi pětapadesát let, vychovala jsem tři děti, teď si chci užívat svůj život a věnovat se vnoučatům. Navíc chodím do práce.
Stydím se za ty myšlenky, ale přiznávám, že mi syn u nás doma začíná čím dál více vadit. Veškerý servis bere jako samozřejmost. Pravda, přispívá do rozpočtu a platí také třetinu nájmu, ale asi má pocit, že si těmito příspěvky platí kompletní servis pradleny, kuchařky a uklízečky. Hlavně od začátku tohoto roku se jeho přístup rapidně změnil. Dříve se alespoň snažil. Teď už ne.
Neudělá doma vůbec nic, ostatně stejně, jako jeho otec. Ten je taky zvyklý chovat se jako když je doma jen na ozdobu. Jediný, kdo doma kolem všeho kmitá, jsem já a když se ozvu, koukají na mne oba dva jako bych spadla z višně a nechápou, o co mi jde. Jistě, domácí práce jsou většinou ženská záležitost, ale to neznamená, že budu dělat služku.
V současné době to cítím tak, že mám doma dva balvany. Bohatě by mi při tom stačil jen jeden v podobě manžela, o němž vím, že už se ve svých 
šedesáti letech asi nezmění.
Vypadá to u nás tak, že pánové se chovají jako šlechta. Neuklidí po sobě, neodnesou ani hrnek. Špinavé prádlo hážou v koupelně na zem vedle koše, aby je občas napadlo vzít vysavač nebo umýt nádobí, o tom se mi může leda zdát.
Už jsem měla se synem vážný rozhovor, řekla jsem mu, že takhle to nejde, že je dospělý a musí se o sebe postarat sám a že by mne neměl takhle zneužívat. Zastyděl se a chvíli se snažil. Za pár dní ale bylo vše opět ve starých kolejích.
Jsem vzteklá, podrážděná, hádavá. Tím, jak jsou tam dva takoví lenoši, kteří čekají, že jim všechno strčím pod nos, je to na mne prostě nějak moc. Ne, že bych to nezvládala fyzicky, s tím problém nemám, já to ale nezvládám psychicky. Strašně mi vadí, že chodím do práce stejně jako oni a doma dřu na dva balvany, kteří se pomalu nezvednou z gauče, v synově případě od počítače.
Promluvila jsem i s manželem, řekla jsem mu, že takhle to dál nejde, ale on to vůbec nechápe. Koukal na mě jako bych se zbláznila, co prý najednou z ničeho nic šílím, když doteď všechno normálně fungovalo. Prý se mám uklidnit a nedělat scény.
Asi mi řeknete, že jsem hloupá, že jsem v manželově případě měla zakročit už dávno a nezvykat ho na dokonalý servis. A budete mít pravdu. Teď to vidím, že to byla velká chyba. A má to dopad i na chování našeho syna, který plně převzal otcův model chování a považuje to za normální.
Možná už je pozdě, ale třeba taky ne. Chtěla bych to nějak změnit. Docílit u manžela alespoň nějakou pomoc v domácnosti a – neukamenujte mne prosím – hlavně chci, aby se syn odstěhoval a postavil se na vlastní nohy. Jak to mám udělat, abych nebyla za hysterku, které přeskočilo v hlavě? Domluvy ani prosby na ně neplatí.
30.5.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 110 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nechci dělat mamahotel. Syn ani manžel to nechápou.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Caira: Snad jak může některý (a né některá) zajít daleko, že má ponožky na konferenčním stolku. Občas tam na mě čekají, když se vrátím domů, už se i proletěly z okna, ale i nadále se objevují na zajímavých místech. Všechno je výchovou, jak syna vychovala matka, tak je čistotný a pořádkumilovný. 30ti letého a staršího nepřevychováš, max.můžeš prudit a sklízíš občas dílčí úspěchy. Takže jak si své synáčky vychováme, takoví budou. Ale co, ať si ta snacha taky užije, když my máme doma balvana, co? On pak synáček bude vzpomínat jak maminka všechno zvládla a jakou on si vzal nemožnou cuchtu. Jo, už jsem to prohlídla.
Verera: určitě to tak může fungovat, akorát si nedovedu představit postavit takhle před hotovou věc 60letého chlapa, který takové věci nikdy nedělal. Asi by to chtělo nějak postupně, jak tu padlo, za stálého Miluščina naříkání, jak je čím dál víc unavená a tady jí loupe a tady bolí...Nakonec by to mohlo být i na ty lázně
Jadvinka: jednou jsem tu četla hlášku, kterou od té doby s oblibou používám: Nezabíjej ho, jeho důchod se bude hodit
Jarča*: Takhle to má zařízené kolega, který zůstal sám se dvěma dcerami (po detailech jsem nepátrala, ale holkám bylo tak kolem 10, teď už studují, funguje jim to roky)
Mají rozdělen byt na zhruba stejně pracovně náročné úseky. V sobotu vždycky jeden z nich vaří a uklízí kuchyň, možná i něco dalšího, další mají na starosti ostatní místnosti a provede se velký úklid. Při tom se asi dá i prát, prostě záleží na počátečním rozvržení.
.gif)
Jarča*: já marně pátrala od čeho je neustále špinavá deka na sedačce neb na tom místě denně od 15-21hod.leží můj 
,tak jsem na něj uhodila co je to tam za fleky a on ,že tam utírá čumák psovi,když má zakysané oči 
zabít je málo a to jsme spolu 32 let a je to stále horší.Už se těším na důchodový věk asi ho strávím v base
.gif)
Jak sis je vychovala, takové je máš
Trochu uber a pozvolna je zapoj, občas někam běž sama, objednej se na kosmetiku nebo kamkoliv jinam, vypadni i kdybys měla jen párkrát obejít blok nebo se courat kdekoliv. Pohozených fuseklí i nádobí si zkus nevšímat, však ono se to vystříbří. Musíš být důslednější v přehlížení. Vyhlaš se za unavenou a nestíhající...starej se víc o sebe
A co takhle, pokud nepomáhají ani promluvy, natož čekat, že jim něco dojde samo, vyhlásit jednou za týden generální úklid - s tím, že se na něm budou podílet všichni? Jeden dostane prachovku, druhý vysavač, třetí vytře. Akorát nevím, jestli to není moc velká utopie...
Linda: Hm, tak to manželovi dojde trpělivost s podlahou obvykle dřív ne mně. On totiž neměl nikdy na rozdíl ode mě doma zvíře, takže ho rozčiluje zrní v obýváku, které tam v hojné míře trousí naše dcera pro myši. Je taky fakt že on pracuje hlavně doma, takže v tom je pořád, já chodí brzy pryč a pozdě se vracím.
Ovšem vysavač nechává kde zrovna se mu to hodí, takže je na mně, abych s e čas od času zeptala, kde že je zrovna v tuto chvíli vysavač
.gif)
Linda: Vzala jsem si ženu! 
Je to o výchově! Hned od prvního dne. Můj muž je od matiny puntičkář, ale myslel si, že ty puntiky budu rovnat já 
velmi rychle mu došlo, že : myčka je na nádobí... prádlo patří do koše (jinak nehrotim, před pranim prolezu byt a co kde najdu na věšácích letí do pračky - joooooo, to triko adidas si měl jednou a chceš ho teď? no smůla, viselo tady a ted je mokrý v pračce
moc nežehlim, poskládam, vytvořim komín a postavim ho pře monitor u PC.. at se po,.
jinak faakt nechápu, jak to některá může nechat zajít tak daleko, že má ponožky na koferenčnim stolku - to y si nedovolili ani děti
.gif)
No, možná by je nenapadlo uklízet binec, ale pokud by neměli navařeno a nakoupeno, určitě by začali vyšilovat.Binec jim nevadí, ale když nemají co do huby,je zle. A když jim Miluše s klidem řekne to "nedělej scény a uklidni se", určitě se něco dít bude. Chce to jen klid,alespoň navenek, uvnitř to v ní bude vřít. Ale klidně ať si udělá kafe, zapálí cígo(pokud kouří), přepne si svůj seriál v tv,nohy na stůl,..... Na vše odpovídat-máš nějaký problém?
Jó, bude to asi dost hustý, ale to by bylo,....
Linda: to je ten tvůj viking dobrej. Můj tvrdil tak 10 let, že neví, kde máme vysavač, a když jsem ho nedávno požádala, aby vyluxoval gauč, tak mu to trvalo asi tak 2 minuty za stálého brblání, čeho se ještě nedočká
Jadvinka: Proč? To taky nechápu. Pokud manžel něco dělá, tak dílo převezmu až pokud je okolí uvedeno do původního stavu. Tj. maximálně poznámka- máš tu olej na dlaždičkách, rozlila se ti omáčka za skříň...to pokud by si nevšiml.
Pokud vaří, tak ať to po sobě uklidí až se najíme, proč ne, já to dělám taky tak, ale je to jeho práce, úklid k tomu neoddělitelně patří.
.jpg)
Jadvinka: me fascinuje jak chlapi nez aby zvedli prdel a neco udelali tak dokází okecat kazdou malickost takovým zpusobem, ze i kdyz zenská kmitá jak kyvadlo, tak po jejich proslovu má pocit ze je líná megera
PS. mluvím o domácích pracech typu uvarit / nakoupit/ umýt wc/ vyprat/ vysát......
Za pozlacení stojí výrok vikinga tento týden. Hledal vysavac (doted netusím proc). Kdyz jsem mu rekla ze stojí tam co vzdycky posledních 6 roku, ale to on si samozrejme nemuze pamatovat, kdyz ho pouzije jednou za uherský rok, tak mi odpovedel. Náhodou letos jsem vysával uz dvakrát!!!!!!!!
No samozřejmě by pálil jen svoje věci, své by sis žehlila sama.
To je právě ono, dělal blbýho. Pak záleží na tvé reakci. Pokud ví, že mu to sebereš a raději uděláš sama, tak se mu vyplatí něco sem tam zničit.
Pokud bys reagovala tak, ež kdy mu to nejde, bude muset trénovat a dělat to co možná nejčastěji, třeba si to rozmyslí.
Vem to jako u dítěte, tam jsi taky se ztrátami smířená, protože se to prostě naučit musí. Pro život to bude potřebovat a chybami se nejlíp učí. Proč by to mělo být u manžel a jiné? Jen se holt prošvihl správný věk na učení, takže mu to už půjde pomaleji. O to intenzivnější by měl nácvik být
orinka: přesně to znám.Když mu řeknu tak si uvař sám ty chytráku,když je to dle tebe tak jednoduché-jde uvaří,ale já pak musím umýt i okno jaký je tam bordel
Linda: píšeš mi z duše.A pak je tolik případů v televizi-ZABILA V AFEKTU
