Nechci dělat mamahotel. Syn ani manžel to nechápou.
Máme pětatřicetiletého syna, který se před rokem rozvedl. Bývalé ženě a dceři nechal byt a přestěhoval se k nám. Jak říkal, je to jen dočasné, než si najde nějaký rozumný pronájem. Neměli jsme s tím s manželem problém, syn byl z rozvodu dost špatný, považovali jsme za správné ho podpořit.
V poslední době se mi však synův pobyt u nás začíná čím dál více zajídat. Zpočátku na něm bylo vidět, že je vděčný za poskytnutý azyl a snažil se zapojovat do prací v domácnosti, ale postupně si začal zvykat a nyní už bere vše jako samozřejmost. Bohužel, jediný, komu to vadí, jsem já, manžel v tom problém nevidí. Podle něj je úplně jedno, jestli vařím pro dva nebo pro tři, prádlo prý pere pračka a uklízet musím tak jako tak, ať je u nás syn, nebo ne.
Jistě, když se na to člověk dívá takhle, je to celkem logické. Ale mně to prostě vadí. Je mi pětapadesát let, vychovala jsem tři děti, teď si chci užívat svůj život a věnovat se vnoučatům. Navíc chodím do práce.
Stydím se za ty myšlenky, ale přiznávám, že mi syn u nás doma začíná čím dál více vadit. Veškerý servis bere jako samozřejmost. Pravda, přispívá do rozpočtu a platí také třetinu nájmu, ale asi má pocit, že si těmito příspěvky platí kompletní servis pradleny, kuchařky a uklízečky. Hlavně od začátku tohoto roku se jeho přístup rapidně změnil. Dříve se alespoň snažil. Teď už ne.
Neudělá doma vůbec nic, ostatně stejně, jako jeho otec. Ten je taky zvyklý chovat se jako když je doma jen na ozdobu. Jediný, kdo doma kolem všeho kmitá, jsem já a když se ozvu, koukají na mne oba dva jako bych spadla z višně a nechápou, o co mi jde. Jistě, domácí práce jsou většinou ženská záležitost, ale to neznamená, že budu dělat služku.
V současné době to cítím tak, že mám doma dva balvany. Bohatě by mi při tom stačil jen jeden v podobě manžela, o němž vím, že už se ve svých 
šedesáti letech asi nezmění.
Vypadá to u nás tak, že pánové se chovají jako šlechta. Neuklidí po sobě, neodnesou ani hrnek. Špinavé prádlo hážou v koupelně na zem vedle koše, aby je občas napadlo vzít vysavač nebo umýt nádobí, o tom se mi může leda zdát.
Už jsem měla se synem vážný rozhovor, řekla jsem mu, že takhle to nejde, že je dospělý a musí se o sebe postarat sám a že by mne neměl takhle zneužívat. Zastyděl se a chvíli se snažil. Za pár dní ale bylo vše opět ve starých kolejích.
Jsem vzteklá, podrážděná, hádavá. Tím, jak jsou tam dva takoví lenoši, kteří čekají, že jim všechno strčím pod nos, je to na mne prostě nějak moc. Ne, že bych to nezvládala fyzicky, s tím problém nemám, já to ale nezvládám psychicky. Strašně mi vadí, že chodím do práce stejně jako oni a doma dřu na dva balvany, kteří se pomalu nezvednou z gauče, v synově případě od počítače.
Promluvila jsem i s manželem, řekla jsem mu, že takhle to dál nejde, ale on to vůbec nechápe. Koukal na mě jako bych se zbláznila, co prý najednou z ničeho nic šílím, když doteď všechno normálně fungovalo. Prý se mám uklidnit a nedělat scény.
Asi mi řeknete, že jsem hloupá, že jsem v manželově případě měla zakročit už dávno a nezvykat ho na dokonalý servis. A budete mít pravdu. Teď to vidím, že to byla velká chyba. A má to dopad i na chování našeho syna, který plně převzal otcův model chování a považuje to za normální.
Možná už je pozdě, ale třeba taky ne. Chtěla bych to nějak změnit. Docílit u manžela alespoň nějakou pomoc v domácnosti a – neukamenujte mne prosím – hlavně chci, aby se syn odstěhoval a postavil se na vlastní nohy. Jak to mám udělat, abych nebyla za hysterku, které přeskočilo v hlavě? Domluvy ani prosby na ně neplatí.
30.5.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 110 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nechci dělat mamahotel. Syn ani manžel to nechápou.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Verera: jenomže on by dělal blbýho, radši by něco spálil než aby se to chtěl naučit, to bych neriskovala
dadka: A co ukázat manželovi, kde má žehlící prkno, naučit ho ovládat žehličku a sednout si k televizi? Nebo holt ať si chodí pomačkaný, když mu to nevadí.
.jpg)
dadka: znám. Manzel mel ze zacátku manzelství tendenci odkládat vecer u televize ponozky pod stul. Párkrát jsem mu rekla at si je odnese, pak jsem na to zacala kaslat z vysoka a kdyz jsem párkrát vyprala a on nemel v pondelí zádné cisté ponozky naucil se je odkládat do kose na prádlo. Ale desive me serou ty jeho blbé kecy. Treba pres víkend vyperu 5 pracek a on v nedeli vecer nacpe kos znovu tím co poruznu posbíral a v pondelí tvrdí ze není vypráno i kdyz ON vsechno dal do kose. Nebo odnásím nádobí od vecere tak vezmu i jeho talír. Kdyz ale se zvedne drív on tak odnese jenom svuj talír, kdyz neco reknu tak prý mi ruka neupadne, taková drobnost jako odnest si po sobe talír a já to nezvládnu 
. To jsou situace kdy mám chut vrazdit a on nechápe 
.
A nezehlím, maximálne obcas neco pro sebe
Rozdíl mezi zensklou a chlapem. Zenská vidí a udelá, pouzívá hlavu a vyuzívá casu. Chlap je slepej, hluchej, co mu kde upadne tam to zustane a pokud cirou náhodou ci omylem neco udelá tak je to jenom v jeho zájmu.
Čekat, že jim něco dojde,je zbytečné.
V klidu si s nimi promluv, proberte práce, které jsi ochotna dělat, které zase oni (třeba pračka se za jednoho člověka plní špatně), udělejte rozpis a ten důsledně dodržuj.
Pokud třeba někdo má 10 dní umývat nádobí, tak ne že to tam leží dokud nenastoupí další a ten to se skřípěním zubů umyje. Služba se předává po vykonání příslušných úkonů, kdyby se k tomu měl dotyčný poslední den přinutit násilím.
No, docela by mě zajímalo, jak by se manžel tvářil, kdybys mu s úsměvem oznámila:
"Miláčku, pečovala jsem komplet o domácnost uplynulých 35 let. Předávám ti službu, dalších 35 let je to na tobě." 
.gif)
vidím jak si nabroušená.Se ti nedivím.Já mám něco podobného taky doma,naštěstí jen v jednom podání.Myslím,že by pomohlo jediné jak píšeš tak ještě pracuješ-takže jakés takés finance máš a tak si vem dovču a alespoň na 14 dní někam vyjeď.Jedno kam jestli do lázní nebo k moři a ty dva špinďíry lenivé tam nech ať si perou nebo neperou vaří nebo nevaří sami.To jen,aby viděli kolik práce kolem nich je.
kubikm: to je dobrý nápad, že by syn zaplatil 1/3 myčky. Ale zase by mohl tím pádem nabýt dojmu, že už tam může být napořád, když má "předplaceno".
Kdybych průběžně neuklízela a třeba měsíc bych stávkovala, tak bych vytrestala jen sama sebe. Za nějakou dobu bych v tom binci nemohla žít a začala bych uklízet. Několikrát jsem to udělala s žehlením a protože má manžel hodně oblečení, zase jsem vytrestala jen sebe, protože žehlení potom bylo nekonečné.
no...co je vzít to restaurace na jídlo...platí pánové
tam jim oznámit...kupuje se myčka, synek plati 1/3, ve které bude nádobí naskládané...práce pánů...a zase čisté uklizené...
okna + podlaha je záležitost pánů
nákup velký - vždy s 1 pánem, aby ho odnosil
co nebude roztříděné v koši, to se prostě nevypere
my jako děti jsme měly rozpis na dveřích...a byl klid
a měly jsme toho dost, topilo se v kamnech, tak donést uhlí ze sklepa a popel do popelnice, přiložit, nebo zatopit...
Taky by mně vadilo,kdybych měla doma dospělé dítě,které by se mohlo starat samo o sebe a nechá se obskakovat. Manžela už asi nepředěláš. Můj muž chodí do práce, doma opraví úplně všechno, je moc šikovný,ale taky je hrozný bordelář. Maximálně o víkendu vytáhne z myčky nádobí a dá tam špinavé. V sobotu vypadá náš věšák a ribstol v předsíni jak vánoční stromeček, je tam přehled oblečení celého týdne. Kalhoty tam visí za poutko jak dršťky, divím se, že tam nejsou špinavé ponožky.Když udělám kravál, tak to uklidí,ale jinak ho nenapadne, že by něco uklidil. Prachovku v ruce snad nikdy neměl Z pohovky u televize mu spadla deka, naschvál jsem ji tam nechala. Povalovala se na zemi 3 týdny,potom jsem ji zvedla. Myslím, že jinak by tam byla do vánoc.. nebo napořád.Skoro všichni chlapi jsou takoví.
mam-ča: taky se obavam, ze to tak dopadne 
a lazne nic nevyresi, mesic nejak preklepou a pani se pak vrati do budniku, ktery bude davat do obyvatelneho stavu dalsi dva mesice
nejvic me stvou takovy ty reci...no jo, nase mama se zblaznila
Arna: Nesvitne. Budou v klidu a nebudou dělat scény. Jen je bude nenápadně obrůstat penicilín.
A Miluše bude nucena v tom svinčíku žít, pokud po těch prasatech sama neuklidí.
Jo a samozrejme to vyzaduje zachovat klid a nejecet, nervat, nedelat protivne pohledy, nedavat najevo nelibost. Davat jim paku, aby mohli rict, ze hystercich, popr. to nedejboze na zenske hormony atd? Ani nahodou! Delej si neco pro sebe, zlepsuj si naladu kdecim a na ne, jejich pozadavky, pripominky i vytky prd
No asi bude potreba znovu, V KLIDU, se synem promluvit. Rict, ze uz ted tam neni doma, ale provizorne, docasny azyl, nikoliv domov. Ze odted si pere sam, na obed ho pozves napr. v sobotu a cekas, ze on te pozve v nedeli. Ze pokoj, kde spi (nerikat bydli), si spravuje a udrzuje taky sam, atd. V lednici mu nechat jeden foch volnej a rictz, ze odted si tam muze davat SVOJE potraviny a ze snidane a vecere si dela zvlast vzdy, obedy pres tyden taky (jestli nekam chodi nebo si nosi jidlo z domova je na nem, kazdopadne si to musi zaridit sam), stejne tak mu udelej volnou policku ve spajzu. Proste timto zpusobem mu vytvorit vlastni prostor. Penize po nem chtej jen za najem a poplatky, za jidlo ne. Proste at se stara sam. No a pokud nebude po sobe uklizet nadobi, tak ho proste nech lezet jak tam je... treba tyden... Asi nezbyde nez byt dusledna...
Co se tyce manzela, to je jina, k tomu bych pristupovala jinak, neni to syn, ale partner, manzel. Tam bych vyzadovala to uklizeni hrnku atd. Proste zas, kdyz to neulozi, nechat to kde to je... a zas cekat. Co se asi stane, kdyz hrnky a talirky panum dojdou?
.gif)
Miluše, jednoduchá rada. Přestaň dělat služku, neuklízej, nevař, nenakupuj. Postarej se jen o sebe. Buď jim svitne nebo když se jim to nebude líbit, klidně jim řekni ať se "uklidní a nedělají scény".
.gif)
domácnost je společná tak jakápak mužská a ženská práce. Já bych se na ně vybodla, nic po nich neuklízej, nevař když ani neumejou nádobí.....jo, starýho psa novým kouskům nenaučíš, jak sis to od počátku zavedla a chlapa sis navykla tak to máš a ten mladej má příklad od starýho......jako si kdo ustele tak si lehne...a ať klidně leží na hnoji , ti dva lenoši !!!!
