Opravdu se dnes nerozlišují mužské a ženské práce?
Milé čtenářky, rád bych vás požádal o vaše názory na jedno ožehavé téma. Teda pro mne až tak ožehavé není, ale pro mou ženu velmi a stále se nemůžeme shodnout. Ona má svou pravdu a já také svou. Proto jsem se rozhodl zeptat se přímo u zdroje a místo, abych svůj problém probral s „chlapama v hospodě“, obracím se na vás.
Je nám se ženou něco přes třicet, manželé jsme čtyři roky, momentálně je manželka na mateřské s tříletou dcerou a půlročním synem. Beru to tak, že je to momentálně vlastně její zaměstnání. Je doma, připadá mi proto logické, že zastane většinu práce kolem dětí a údržby bytu. Dokud chodila do zaměstnání, měli jsme to rozdělené a uklízeli jsme oba dva.
Jenže teď se situace změnila. Abych nás všechny uživil, musel jsem si najít ještě brigádu, takže můj pracovní týden vypadá tak, že odcházím ráno v půl sedmé a vracím se většinou až kolem deváté, půl desáté, pracuji také každý druhý víkend. Nestěžuji si, jen konstatuji, jak to je. Svou ženu i děti miluji.
V poslední době se s manželkou však hodně hádáme, ona mi vyčítá, že na ní leží celá domácnost a péče o děti a já prý nejsem ochoten se zapojit ani v ty víkendy, kdy nejsem v práci. Nechápe, že jsem unavený a těším se, že si konečně odpočinu. Potřebuji se vyspat, takže, což je pravda, v tu volnou sobotu většinou vstávám až k obědu. Jí to hodně vadí, podle ní se zbytečně povaluji, místo abych se aspoň věnoval dětem, které má ona neustále na krku.
Já se jim věnuji, samozřejmě že ano, hlavně starší dcerce, kterou se v ty volné dny snažím vzít ven, nebo do divadélka apod. Ale to 
je podle ženy málo, jednou, dvakrát do měsíce si hrát na vzorného tatínka.
Začíná to být už neúnosné. Když jí řeknu, že já chodím do práce a ona má na starost domácnost, osopí se, že tyhle předpotopní názory mám nechat svému pradědečkovi, že dneska to tak už nefunguje. Já jsem utahaný, mám všeho plné zuby, kolikrát se mi ani nechce domů, když si představím ten její otrávený obličej a výčitky. Ani na ty dva volné víkendy v měsíci se už netěším. Doslova se jimi prohádáme.
Chtěl bych vědět, jestli jsem mimo já anebo ona. Připadá vám normální, aby chlap, který maká dvanáct hodin denně přišel domů, kde je v podstatě žena v domácnosti a začal vytírat podlahu? Já nevím, asi bych si připadal jako blbec.
21.2.2012 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 107 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3,3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Opravdu se dnes nerozlišují mužské a ženské práce?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Plne souhlasim s predeslymi nazory. Mozna ze by nebylo spatne se trochu omezit ve vydajich a travit vic casu s rodinou. Pak bys videl co vlastne tvoje zena doma vsechno zastane a ze si potrebuje taky trochu oddachnout. Kdyz se postaras o deti, ona bude mit vic casu na domacnost a bude vse jednodussi. Mozna ze by babicky mohly taky kapku pomoct jesli jsou nablizku. Bud trochu pomoci v domacnosti, nebo pohlidat mrnata, abyste meli trochu casu na sebe.
Proc vubec delas jeste tu brigadu? Pises ze nez abys to probiral s chlapama v hospode, radsi se zeptas tady. Kdyz tak makas, ze nemas cas na rodinu, to jeste mas cas na chlapy? Neber to jako narazku, nic ve zlym je to jenom otazka.
Mirku, máš toho dost a právem si chceš odpočinout. Ale to potřebuje i Tvoje žena. Tvoji výhodou je, že v práci vidíš nějaký smysl, máš svůj začátek a také konec. Manželka toto nemá. Startuje podle potřeb dětí a domácnost s jeho údržbou musí skloubit podle vzniklé situace. Neustále dokola... Na sebe nemá (téměř) žádný čas. Potřebovala by občas odejít od toho nekonečného blázince.
Bylo by skvělé, kdybyste měli možnost děti občas "půjčit" babičce a dědovi, to proto, abyste měli volný víkend pro sebe i odpočinek. Protože tak, jak to popisuješ, se stáváš v domácnosti 3. dítětem. Ať se Ti to líbí anebo nikoliv, je to tak. A Tvoje žena už toho má také dost. Pro klid a zachování rodiny hledejte pomoc u svých nejbližších...
Znala jsem jednu rodinu, která čekala za sebou dvě děti. Tehdy platilo, že žena musela snad na dva měsíce do práce, aby tu druhou mateřskou dostala. Bydleli v domě s mužovou matkou. Byla to moudrá žena. Klidně nechala syna, aby si vzal volno a pečoval o sotva odrostlé mimino, zatímco jeho těhotná žena chodila do práce. Babička se jim do ničeho nepletla. Měla svůj důchodový život, taky měla dvě děti a už dlouho byla vdovou. Když manžel po dané době šel opět do práce, řekl svojí ženě jediné:V ŽIVOTĚ SE TĚ NEZEPTÁM, CO JSI DOMA DĚLALA. Mirku, pořídili jste si druhé dítě v době, kdy se vlastně žena od prvního chystá pomalu do práce. Nedivím se, že Vaší ženě z toho tak trochu hrabe. Vy jste asi netolerantní a ona zřejmě tak trochu hádavá-chudáci děti. Poradit Vám můžu jediné: nechte si jen jedno zaměstnání a ženu pošlete na brigádu. A domácí práce a děti rovným dílem! Jsou vás obou. Pokud si připadáte s hadrem na zem jako blbec, pak se naučte lítat, abyste podlahu nezašlapal. Nebo Vy nenamacháte nádobí, neušpiníte koupelnu, nepotřebujete čisté oblečení? Vy si to nepřiznáte, ale žena má práci i s Vámi. Věřím, že kdybyste jí nabídl, aby šla do práce na plný úvazek a Vy zůstanete doma, skočí po té nabídce a bude ještě ráda. Pak teprve uvidíte, co to domácnost se dvěma dětmi obnáší. Kdo si to nevyzkoušel, neví, o čem je řeč.
.JPG){kind=avatar}
Připadá ti normální, abys pracoval jen dvanáct hodin denně šest dnů týdně a tvoje žena dvacet čtyři hodin sedm dní v týdnu? Mě tedy ne. Mytí podlahy bych nevyžadovala, ale zapojení do výchovy dětí rozhodně ano. Otce nedělá to, že děti zplodil a že vydělává na živobytí, ale hlavně společně strávený čas. Když se rodiče dětem věnují, pak nepotřebují spoustu všelijakých krámů, které jiným dětem rodiče kupují, aby od nich měli pokoj.
Nějak nevidím lásku k dětem v tom, že je otec vidí jeden a půl dne za dva týdny. Opravdu není možné omezit výdaje a čas věnovat výchově dětí? Co jim člověk dá v prvních letech života je to nejdůležitější. Leda že jim chce předat, že nejdůležitější je vydělávat peníze. To je pak takový režim přijatelný.
