Opravdu se dnes nerozlišují mužské a ženské práce?
Milé čtenářky, rád bych vás požádal o vaše názory na jedno ožehavé téma. Teda pro mne až tak ožehavé není, ale pro mou ženu velmi a stále se nemůžeme shodnout. Ona má svou pravdu a já také svou. Proto jsem se rozhodl zeptat se přímo u zdroje a místo, abych svůj problém probral s „chlapama v hospodě“, obracím se na vás.
Je nám se ženou něco přes třicet, manželé jsme čtyři roky, momentálně je manželka na mateřské s tříletou dcerou a půlročním synem. Beru to tak, že je to momentálně vlastně její zaměstnání. Je doma, připadá mi proto logické, že zastane většinu práce kolem dětí a údržby bytu. Dokud chodila do zaměstnání, měli jsme to rozdělené a uklízeli jsme oba dva.
Jenže teď se situace změnila. Abych nás všechny uživil, musel jsem si najít ještě brigádu, takže můj pracovní týden vypadá tak, že odcházím ráno v půl sedmé a vracím se většinou až kolem deváté, půl desáté, pracuji také každý druhý víkend. Nestěžuji si, jen konstatuji, jak to je. Svou ženu i děti miluji.
V poslední době se s manželkou však hodně hádáme, ona mi vyčítá, že na ní leží celá domácnost a péče o děti a já prý nejsem ochoten se zapojit ani v ty víkendy, kdy nejsem v práci. Nechápe, že jsem unavený a těším se, že si konečně odpočinu. Potřebuji se vyspat, takže, což je pravda, v tu volnou sobotu většinou vstávám až k obědu. Jí to hodně vadí, podle ní se zbytečně povaluji, místo abych se aspoň věnoval dětem, které má ona neustále na krku.
Já se jim věnuji, samozřejmě že ano, hlavně starší dcerce, kterou se v ty volné dny snažím vzít ven, nebo do divadélka apod. Ale to 
je podle ženy málo, jednou, dvakrát do měsíce si hrát na vzorného tatínka.
Začíná to být už neúnosné. Když jí řeknu, že já chodím do práce a ona má na starost domácnost, osopí se, že tyhle předpotopní názory mám nechat svému pradědečkovi, že dneska to tak už nefunguje. Já jsem utahaný, mám všeho plné zuby, kolikrát se mi ani nechce domů, když si představím ten její otrávený obličej a výčitky. Ani na ty dva volné víkendy v měsíci se už netěším. Doslova se jimi prohádáme.
Chtěl bych vědět, jestli jsem mimo já anebo ona. Připadá vám normální, aby chlap, který maká dvanáct hodin denně přišel domů, kde je v podstatě žena v domácnosti a začal vytírat podlahu? Já nevím, asi bych si připadal jako blbec.
21.2.2012 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 107 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3,3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Opravdu se dnes nerozlišují mužské a ženské práce?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Monik: auto?
C19H28O2 (se spodními indexy) je chemický vzorec testosteronu 
Monik: Ty bláho vokna? Ty jsem nemyla ani nepamatuju. To nějak nezahrnuju vůbec do úklidu. Jak sou za těma záclonama, tak na ně zapomínám 
Monik: 11:30 Ten můj mi pořád básní, jak jeho kámoš z práce má ženu, dvě děti a jsou strašně v pohodě a spokojený. Žena ještě u těch dvou dětí doma pracuje a všechno je pohádka. No a snaží se mě přesvědčit, že je to pravda. Asi mu začnu posílat tyhle články.
Jo a ted koukam na ten obrazek u clanku, Mirku, a vzpomnela jsem si, ze muz taky myje okna. A lip nez ja. Nebot ja je nemeju diky svym nizkym narokum na uklid vubec 
majucha: 11:08 z tohohle C19H28O2 jsem vycetla akorat to auto na konci Mozna tam tusim jeste chatu?
PEGG: 11:35 
Presne. Kdo nazazil neuveri. Mam nespavce oba.
No a nejhorsi jsou takovy ty reci typu, jak si to nekdo neumi zorganizovat kdyz mu to dite uz v osm vecer nespi a pres den nevim kolik hodin. To mu ma clovek asi dat rohypnol, odvar z makovic nebo palici po makovici nebo co?
majucha: 10:26 myslim, že by ho švihla pánví okamžitě , je pravda, že jsme se museli brzo zapojit do domácích prací a to oba. Od praní po mytí nádobí, už tak v sedmi osmi letech. Na víkendy sme jezdili dost často k babičce na vesnici.
Kadla: Já vim, člověk míní, život mění. Budu se modlit 
.jpg)
PEGG: Přesně...
Kadla: 10:40
jak te chapu. Mam to ted, nevyspala jsme se uz skoro tri roky 
A co se tyka psychiky, tak tu si pravidlene udrzuji ve zdravi zde, na ŠŽ 
.JPG){kind=avatar}
Bety: Nevadí mi, žes to zvládala. Taky jsem to zvládala. A bavilo mě to, protože jsem se se svými hyperaktivními dětmi nenudila a umím si zorganizovat čas a stanovit priority. Jenže u mě byl ten rozdíl, že si manžel dobře uvědomoval, že být doma s dětmi není relax, ale je to i nápor na psychiku. Kromě toho jsme se dokázali po dobu mateřské uskrovnit tak, aby manžel nemusel dřít v práci. Nemuseli jsme splácet hypotéku.
mam-ča: 10:21
majucha: 10:26
.jpeg)
mam-ča - 21.2.2012 10:21
Já měla nespavé dítě, kdo nezažil, neuvěří. Někdy jsem opravdu měla chuť křápnout s ním o zem. Samo, že jsem to neudělala, protože jak jsem ho vzala do náručí, dala bych za něho život, ale ten pocit totálního vyčerpání je naprosto příšerný, ochromující všechny smysly v těle.
jelítko: 9:37 Ani ne tak hodna, jako spis idealista
Jen pockej az budes mit ty dvojcata
Idealy vezmou za sve
sevenofnine: 9:11 ted postupne ctu prispevky, tenhle se mi zatim libi uplne nejvic
Ten si zkopiruju a budu si ho pravidlene cist, ve chvilich, kdy budu na toho svojeho mit nekdy pifku, jo?
